Slezské divadlo Opava

Ing. Ondřej Bartoš, tel. 553 621 156, mobil 724 984 200, e-mail: Bartos@divadlo-opava.cz

Radek Čechák, vedoucí osvětlovač, tel. 553 621 156 nebo 724 984 212, e-mail: cechak@seznam.cz

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Deník, Jitka Hrušková, 29. srpna 2007

Celý článek

Deník, Jitka hrušková, sobata 25. srpna 2007
Celý článek

Deník, Andrea Sedláčková, 24. srpna 2007
Celý článek

Netradiční baletní dílo mělo svou opavskou premiéru 11. ledna v 19 hodin.

Baletní inscenace měla premiéru v olomouckém Moravském divadle 14. září 2001. Autorem libreta, choreografem, scénografem a režisérem komponované inscenace je Daniel Wiesner, který spojil hudbu Antonia Vivaldiho – „Čtvero ročních dob“ s „Dvojkoncertem“ Bohuslava Martinů. Inspirací a hlavním mottem se stal citát (dnes již klasika) experimentátora francouzské kinematografie nejen němé éry Reného Claira: „Neskonale poddajný sled obrazů, chvíli přesný jako věta románu a vzápětí mlhavý jako hudební věta, umožní vyjadřovat nejsložitější city a nejodlehlejší prožitky.“

Prvořadým cílem Daniela Wiesnera je vytvářet nové balety, nová taneční dramata na hodnotnou hudbu českých i světových hudebních skladatelů. Klade důraz na slovo „nový“ a zdůrazňuje nutnost hledání dalších cest v tanečním umění.

Můžete namítnout, že autor spojuje v jednu inscenaci naprosto rozdílné hudební skladatele, ale to vše souvisí s režijním záměrem. „Spolu s tanečníky se snažím prostředky tanečního divadla reflektovat geniální hudbu, která je přímo nasáklá nervozitou a nejistotou doby…“

Daniel Wiesner (* 1947) vystudoval choreografii na AMU, účastnil se řady studijních pobytů v zahraničí. Působil jako sólista a choreograf baletu ND Praha. Jeho originální rukopis mohli diváci zhlédnout v celovečerních baletech „Macbeth“, „Jennifer“, „Ikaros“ či „Zkrocení zlé ženy“. Za své dílo získal několik zahraničních či domácích cen (Salzburg). Jeho ideálem se v současné době stalo „vokálně-pohybové divadlo“, které osciluje mezi operou a baletem, ale které si zachovává svůj vztah k činohře a neopomíjí inspiraci filmem.

V inscenaci tančí: Monika Bernovská-Globa, Simona Doubková, Lucie Hloužková, Tereza Holomková, Irina Ostapenko, Valerij Globa a další.

Poprvé se balet Moravského divadla a orchestr Slezského divadla představil s touto inscenací našim divákům v neděli 10. listopadu.

Našim návštěvníkům je tento titul znám jako opera G. Pucciniho.

Tentokrát však nepůjde o operu. Italský hudebník D. Binetti zaranžoval Pucciniho hudbu do podoby baletní suity, a tak dojímavý příběh japonské dívky Cio-Cio-San oklamané důstojníkem amerického námořnictva Pinkertonem uvidí naší diváci v tanečním ztvárnění.

V rámci našeho předplatného tento balet uvádí soubor Moravského divadla z Olomouce v režii a choreografii Roberta Balogha a za doprovodu operního orchestru Slezského divadla. Jde o velmi působivou inscenaci, při jejíž realizaci je účinně využívána moderní projekční technika, díky níž je výtečný taneční projev olomouckých umělců esteticky ještě dále umocněn o iluzi reálné přírody.

Fantastická pohádka (balet)

Je pohádka, která u nás nepatří zrovna mezi nejznámější. Přitom je ve světě velmi populární a americký pohádkář Lyman Frank Baum ji napsal před více než l00 lety. Patří mezi pohádky, kterým říkáme současné nebo moderní. Je to bláznivý příběh, ve kterém neplatí pohádkové zákony úplně a logika téměř vůbec ne. Tato pohádka neexistuje jen v knižní podobě, ale proměnila se do muzikálu, divadelních představení, hraných a kreslených filmů a také do baletního představení, které mělo svou premiéru v roce l999 v Brně.

Nyní navštívil Čaroděj ze země Oz Opavu, aby i v našem městě získal své příznivce, jak ve světě dětí, tak i dospělých.

Dirigent:

Damiano Binetti

Režie, choreografie a úprava libreta:

Daniel Wiesner j.h.

Libreto:

na motivy Franka Bauma Jiří Středa

Výtvarník scény a kostýmů:

Alexandr Babraj j.h.

Asistent režie a choreografie:

Martin Tomsa

Hudební spolupráce:

Libuše Vondráčková

Korepetitoři:

Jan Snítil, Masako Nakajima

Tančí

Dorotka:

Petra Španělová

Teta Ema:

Adéla Kvochová

Pes Toto:

Nikol Němcová

Tanec střevíčků:

Zuzana Voglová, Dana Macková

Vrány:

Adéla Kvochová, Dana Macková

Strašák:

Martin Tomsa

Plechový panáček:

Matěj Prokop

Lev:

Radim Peška

Strýc Jindřich, Pavouk, Strážný:

Tomáš Ondrušek

Čaroděj ze země Oz:

Radka Gregorová

Hlas Čaroděje ze země Oz:

Zdeněk Kapl

Zlá čarodějnice vichrů:

Ilona Kaplová

Miminka, klauni, vojáci, Bohatá paní, Nenasyta:

Členové operního sboru

Černé divadlo:

všichni

Spoluúčinkuje orchestr Slezského divadla Opava

Představení řídí:

Brigita Prokešová

Koncertní mistr:

Jiří Crha

Zástupce koncertního mistra:

Mitko Nanov

Koncertní mistr violoncell:

Petr Meca

PREMIÉRA:

14. ledna 2007

DÉLKA PŘEDSTAVENÍ:

1 hodina 15 minut včetně jedné pauzy

Frank Baum

Američan Lyman Frank Baum (l856 – l9l9) psal romány pro dospělé a literaturu faktu, ale proslavil se především svými fantaziemi pro děti, zvláště dlouhou řadou,kterou zahájila kniha Čaroděj ze země Oz (l9OO).Tato kniha se stala klasikou v literatuře fantasy, přestože na ni učení kritici a knihovníci zpočátku shlíželi s nedůvěrou a pohrdáním. Příběh sám je jednou z nejoblíbenějších pohádek pro děti , ale věříme, že zaujme a rozšíří i naši dospělou fantazii a potěší naše, již trochu okoralá srdce. Frank Baum napsal ještě dalších l3 pokračování a když zemřel, byla už země Oz v USA téměř národní institucí a nakladatelé urychleně pověřili spisovatelku Ruth Plumley Thompsonovou sepsáním dalších pokračování. A těch bylo neskutečných dalších 2l dílů. Další tři díly sepsal ještě ilustrátor této ságy John R. Neill. A ještě další dvě pokračování napsal posléze i pravnuk samotného autora Roger Baum.Vznikly i různé parafráze a samozřejmě filmy a muzikály.

Světová opera

délka představení: 2 hodiny a 45 minut, 1 přestávka

Uvádíme ji v italském originále

Dona Giovanniho psal Mozart pro Prahu po úspěchu Figarovy svatby. Ředitel pražského divadla Bondini mu za novou operu zaplatil 100 dukátů. Premiéru autor třikrát odložil a stále na opeře pracoval. Předehru napsal až noc před premiérou. Hudebně se v opeře mísí prvky dramatické a komické opery. Některé árie byly do opery vloženy až později a z hlediska dnešní dramaturgie pozastavují běh celého díla, jejich náročnost na zpěváka je tak abnormální, takže pokud se najdou interpreti těchto ekvilibristických partů, přijde si operní posluchač na své. Premiéra se uskutečnila v Praze 29. října 1787.

Dirigent:

Damiano Binetti

Režie:

Jana Andělová-Pletichová

Libreto:

Lorenzo da Ponte

Pohybová spolupráce:

Martin Tomsa

Sbormistryně:

Kremena Pechakova

Výtvarnice kostýmů:

Jana Hurtigová j.h.

Výtvarník scény:

Emil Konečný j.h.

Korepetitoři:

Libuše Vondráčková, Masako Nakajima, Jan Snítil

Hrají

Don Giovanni:

Zdeněk Kapl nebo Dalibor Tolaš j. h. (Plzeň)

Donna Anna:

Katarína Jorda Kramolišová nebo Olga Procházková

Don Ottavio:

Leopold Polda nebo Michal Vojta

Commendatore (Komtur):

Peter Soós nebo Miroslav Urbánek ml. j. h. (Ostrava)

Donna Elvíra:

Ilona Kaplová nebo Coppolecchia Grazia j.h. (Itálie)

Leporello:

Martin Šujan nebo Tomáš Bartůněk j. h. (Praha)

Masetto:

Michal Křístek j. h. nebo Roman Cimbál

Zerlina:

Tereza Kavecká nebo Zdenka Mervová

Na cemballo hraje:

Libuše Vondráčková

Spoluúčinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava

PREMIÉRA:

15. října 2006 v 19 hodin

DÉLKA PŘEDSTAVENÍ:

2 h 50 minut včetně jedné pauzy

Z poznámek režisérky

Výchozím pramenem pro libreto je stará španělská pověst o Donu Juanu Tenoriovi, kterého na konci zpustlého života odnese čert. Tuto pověst šířili františkáni, v jejichž klášteře byl Don Juan Tenorio zavražděn příbuznými komtura Ulluye. Byla tedy provedena takzvaná vendetta, která byla součástí kultury některých, především jižních národů. V klášterech se hrálo mystérium Ateista zabitý bleskem, tedy vendetta, která se neslučovala s církevními zákony, byla nahrazena nejdříve „trestem z nebes“ a ještě později „trestem pekla“.

Postava Dona Giovanniho je věčně živá a aktuální – zvůle jedince musí být potrestána. Společnost musí chránit slušné lidi před jedinci, kteří nedodržují zákony a ústy plnými slov svobody vraždí, znásilňují, psychicky týrají atd. Myslím, že v dnešní době je toto téma přímo žhavé, jelikož se denně dovídáme o zločinech, které jsou většinou velice mírně nebo vůbec trestány, a tudíž poškození nemají pocit, že jejich újma na majetku, zdraví fyzickém i psychickém, či životě byla adekvátně potrestána. Jelikož hrozba „pekla“ je pro většinu lidí směšná, vrátili jsme se k původní předloze, kdy poškození, kteří jsou svědky dalších zločinů Giovanniho, vykonají vendettu.

Jana Andělová-Pletichová