Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 2. 2011

Slezské divadlo připomene Tyla

(jih), Deník , 13. května 2008

OPAVA – Filmové zpracování pohádky Josefa Kajetána Tyla o dudákovi s očarovaným nástrojem znají hlavně pamětníci. Příběh Švandy dudáka však zůstává stále živý a také pro dnešní děti. Slezské divadlo ho divákům v premiéře připomnělo v neděli 11. května.

Opavské jeviště se zaplní postavami Švandy i jeho dívky Dorotky, vesnickým muzikantem Kalafunou a jeho ráznou ženou Kordulou, příživníkem Vocilkou, lesními vílami a dalšími postavami i postavičkami této známé pohádky. Švanda se znovu vypraví do světa, ve kterém chce zbohatnout tak, aby si mohl svou Dorotku konečně vzít. Dostane se přitom do vážných potíží a teprve ve nejtěžších chvílích pozná, do jsou jeho skuteční přátelé. Příběh byl sice napsán už dávno, ale má nadčasový rozměr a dokonale zapadá i do naší současné konzumní doby.

Tylova báchorka se rodí z vyhraněného a zaujatě ideologického vztahu umělce ke skutečnosti. Tomu odpovídá krajně účelná výstavba alegorické pohádky, kompozice děje i charakterizace postav. Tylův realismus je realismem paraboly a morality. Tomu odpovídá i jeho jazyk, který bývá poněkud schematický. Režisér Zdeněk Černín při nastudování inscenace původní text ctil, ale přesto se snažil o moderní pohled. „ Chtěl jsem udělat představní pro všechny věkové kategorie, což předloha umožňuje. Děti v něm najdou svůj pohádkový příběh a dospělí zase ocení Tylovu genialitu. Některé super staročeské výrazy jsme nahradili tak, aby byl zachován jejich smyls. Strakonický dudák si to zaslouží už proto, že je stále aktuální a v podstatě současný,“ říká režisér Černín.

Titulní roli svěřil novému členu souboru Matěji Kašíkovi a jeho milou Dorotku ztvární Sabina Muchová. Královnu vil Lesanu představí Hana Vaňková a vílu Rosanu Ivana Lebedová. V roli Kalafuny si znovu zahostuje Petr Vaněk a jeho ženou Kordulou bude Kamila Srubková. Protřelého Vocilku ztvární další nováček opavské scény Peter Strenáčik. Králem daleké země bude Martin Táborský a jeho dcerou Zulikou se stane Hana Baroňová. V epizodních rolích vystoupí další členové činoherního souboru, balet a hosté. Příběh se odehraje na scéně i v kostýmech Jana Duška a zaslouženou pozornost publika jistě vyvolá i hudba Davida Rottera.

Josef Kajetán Tyl je autorem mnoha divadelních her a Švanda dudák patří k těm nejznámějším. Věnoval se rovněž próze a z této jeho tvorby je možné vzpomenout Dekret Kutnohorský, Poslední Čech, Kusy mého srdce nebo České granáty.

Stáhnout orginální článek

Opavská divadelní tradice sahá do dávné minulosti

Jitka Hrušková, Deník

Stručný přehled historie opavského divadla od počátku až do roku 1944

Opava / Divadlo má v Opavě hluboké kořeny a představuje nejstarší kulturní instituci města. Podle historických zmínek se představení na různých místech hrála už v 16. století prostřednictvím kočovných komediantů. Řádové hry barokního školského divadla začali ve městě provozovat jezuité se svými žáky převážně v latinském textu a světské hry představovaly divákům německé divadelní společnosti. Pravidelnější kontakt s profesionálním divadlem přišel až od roku 1742, kdy se Opava stala správním centrem rakouského Slezska. Herci vystupovali v budově nynější Hlásky, která měla sál s malým jevištěm. Také hrabě Chorinský z Ledské pořádal s malá hudební divadelní představení ve svém paláci, dnes známém jako Blücherův.

Mezi umělci byl i Václav Thám s manželkou
V letech 1802 až 1804 působila v divadle u městské věže německá společnost Václava Mihule, která své sezony zahajovala v říjnu a končila v dubnu. V jarních a letních měsících zajížděla s činohrami a operetami také do měst opavského a přerovského kraje. Působili v ní také čeští herci Alžběta a Antonín Macháčkovi, Alois Zvoníček a známý představitel českého obrozeneckého hnutí Václav Thám se svou druhou manželkou Josefou. V souvislosti s plánovanou přestavbou divadelní budovy nebyla v roce 1804 nájemní smlouva prodloužena a Václav Thám neuspěl s žádostí o vlastní koncesi. Proto s manželkou a několika dalšími členy společnosti odešel do Polska k zámeckému divadlu knížete Friedricha Ferdinanda von Anhalt–Köthen-Pless.

Opavské divadlo hostilo světové monarchy
Na existenci městského divadla má největší zásluhu tehdejší starosta Johann Josef Schlösser, který se zasadil o to, aby bylo v roce 1805 ve městě postaveno. Otevřeno bylo 1. října na téhož roku hrou Karel Smělý v provedení společnosti ředitele Karla Flebbeho. Herci tohoto souboru Josephu Kronesovi se v roce 1801 narodila dcera Herese, která už jako čtyřletá vystupovala na opavské scéně a později se stala slavnou subretou vídeňského Leopoldstadtertheatru. Prvním ředitelem opavského divadla byl Johann Schönfeld. Nejslavnějšími diváky byli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. A pruskýkrál Bedřich Vilém III., kteří divadlo v roce 1820 navštívili během své účasti na opavském kongresu Svaté aliance. Pro tuto příležitost zajistili tehdejší šéfové divadla Ferdinand Reder a Alois Grossmann divadelní cyklus. Umělecký soubor se tehdy skládal z deseti herců a devíti hereček. Na přání císaře byl doplněn vídeňskými umělci – komikem Ignácem Schusterem z Theater in Leopoldstat, manželi Karschinovými z brémského divadla a režisérem dvorního divadla Krügerem. Divadelní cyklus trval od 19. října do 15. prosince a nabídl celkem třiasedmdesát představení. Nejčastěji hraným autorem byl August Kotzebue. Divadelní budova byla v té době využívání i pro pořádání společenských zábav více než tří stovek účastníků kongresu z řad přední šlechty evropských zemí, veřejných činitelů a vysokých úředníků.

Divadelní budova byla přestavěna a vyhořela
Dvě století mělo v Opavě monopolní postavení německé divadlo, které ovlivňovalo i české obyvatelstvo. Výraznější nástup opery v opavském Městském divadle nastal od roku 1821 a v 19. století mělo německé divadlo v Opavě už pevné postavení. Budova prošla v roce 1882 celkovou přestavbou a do provozu byla v nové podobě uvedena 20. září 1883 Wendtovým dílem Posvátná hra a Grillparzerovým dramatem Sen jako život. V červnu 1909 však v divadle vypukl požár, který budovu silně poškodil a v podstatě zničil hlediště i střechu. Po tříměsíční opravě bylo divadlo znovu otevřeno slavnostním představením Beethovenovy opery Fidelio.

Třicátá léta upřednostňovala operní díla
Divadelní aktivitu výrazněji zbrzdila první světová válka, která poslala muže na bojiště. Po vyhlášení republiky vznikla povinnost uvolňovat městskou scénu pro česká představení a v Opavě se rozvíjel český i německý divadelní proud. Kolem třicátých let se dál stupňovalo výsadní postavení opery a její umělecké výsledky byly hlavním měřítkem úrovně divadla. Divákům byly nabídnuty špičkové inscenace a divadelní jednota byla v květnu 1938 přejmenována na České divadlo v Opavě.

Okupace pozici německé scény znovu upevnila
Zvrat nastal po nástupu německé okupace, která byla znovu příznivá pro německou divadelní scénu. Do popředí se dostala německá díla se zaměřením na klasiku a operní tvorba německých a italských skladatelů. Nařízením o všeobecném totálním nasazení zakončilo Městské divadlo v Opavě k 1. září 1944 svou činnost, která trvala téměř sto čtyřicet let.

( Zdroj Milož Zbavitel, Kalendárium dějin divadla v Opavě a SZM Opava)

Stáhnout orginální článek

České divadlo začalo v Opavě naplno působit až po válce

Jitka Hrušková, Deník, 28. dubna 2008

Stručný přehled činnosti divadla v letech 1945 až 1948

Opava / Při jednom náletu si během osvobozovacích bojů jedna bomba našla také historickou divadelní budovu ale naštěstí ji nezničila. Zkázu jí nepřivodil ani požár v dubnu 1945 a lidé, kteří znali bohatý opavský divadelní život, si přáli znovu vícesouborové divadlo. Po dvou úspěšných peněžních sbírkách byla nová scéna nazvané Slezské národní divadlo a v přelomových letech 1945 až 1948 obhajovala svůj smysl i holou existenci. První léta byla poznamenána hledáním divadelního profilu, který byl v první sezoně zredukován na lidový a národní program. Teprve postupně docházelo k nástupu modernějších titulů. Konsolidaci a koncepčnost však narušovaly neustálé změny na vedoucích místech a velká fluktuace umělců.

Nová sezona začínala českou klasikou

Prvním představením bylo 22. září 1945 Čapkovo drama Matka v režii Vladimíra Štrose. Titulní roli ztvárnila Marie Šafaříková a jejím synem Tonim byl Miloš Zbavitel. Zahájení pravidelné divadelní činnosti slavnostně zahájila 27. října 1945 Smetanova Prodaná nevěsta s Irenou Křivánkovou a Jurákem Hančevičem v hlavních rolích. Během první sezony vedl po umělecké stránce operu Vilibald Scheiber, operetu Karel Kosina, balet Josef Škoda a činohru Zdeněk Podlipný. Svou profesní dráhu v opavském divadle zahájil basista Jaroslav Horáček, pozdější sólista opery Národního divadla, a v baletu působil choreograf Jiří Němeček, pozdější šéf baletu Národního divadla.

Na úrovni opery se významně podílel šéf souboru
V další sezoně nastoupil umělecký ředitel Karel Kügler a operu převzal František Preisler, který ji prakticky vybudoval. Znovu vytvořil její soubor, který promyšleně doplňoval kvalitními sólisty. Dramaturgicky sse opíral hlavně o česká klasická díla, ale nezapomínal ani na méně známou českou operní tvorbu. Spolupracoval také se skladatelem Jaroslavem Křičkou a postupně uvedl některé jeho zpěvoherní novinky.
Z ruské klasiky v repertoáru vedl Nikola Rimskij Korsakov a ze světové tvorby díla Giuseppe Verdiho. Na rozdíl od činohry byl operní soubor stabilizovaný a vytvářel inscenace, které diváky lákaly do hlediště.
Pěveckou dráhu na opavských prknech zahájili Karel Berman a Milan Karpíšek, kteří později působili v Národním divadle.

Činohra prošla tvůrčí i návštěvnickou krizí
Činoherní soubor převzal Zdeněk Podlipný v říjnu 1945 jako téměř hotový soubor. Připravil ambiciózní dramaturgický plán, ale jeho náhlá smrt vyvolala v souboru krizi. Umělecká činnost se opírala o několik silných osobností a mezi nově angažovanými herci byli Metoděj Bokůvka a Marie Preislerová, kteří později tvořili pilíře činoherního ansámblu. Návštěvnická krize, která v té době postihla většinu divadel, se nevyhnula ani opavskému. Dotace se snižovaly, probíhaly změny repertoárů, které se divákům nelíbily, a zvyšoval se počet premiér. Činohra měla po drastické redukci jen dvanáct herců a osm hereček, ale během půl roku uvedla v sezoně 1947/48 šestnáct premiér. První divadelní krůčky v té době na opavské scéně zahájila pozdější hvězda brněnského divadla a známá Divá Bára Vlasta Fialová a Zdenka Procházková, která později zakotvila v angažmá Městských divadlech pražských, a Bořivoj Navrátil. Ředitel Oskar Linhart byl zkušeným hercem, režisérem i organizátorem a soubory vedl nekompromisně k profesionalitě. Místo uznání byl však v roce 1948 odstraněn lidmi, kteří jeho kvalit nedosahovali a odborná stránka musela na dlouhou dobu ustoupit kádrovým zájmům.

Do opavského divadla zajížděli hostující umělci
V letech 1945 až 1948 přicházeli do opavského divadla také hostující umělci. V roli Káči z Dvořákovy opery Čert a Káča vystoupila v červnu 1946 sólistka opery Národního divadla Marie Pixová a v listopadu hostovala ve Verdiho opeře La Traviata sólistka Taťána Menotti. Dalibora a Miladu ve Smetanově opeře Dalibor ztvárnili v květnu 1947 sólista kodaňské Královské opery Tyge Tygessen a sólistka Národního divadla Zdena Hrnčířová.
Sólistka Národního divadla Ludmila Hanzlíková, která byla opavskou rodačkou, vytvořila postavu Rózy ve Smetanově opeře Tajemství o titulní roli v Bizetově opeře Carmen. V červnu téhož roku poznali diváci ostravskou pěvkyni Jarmilu Bičištovou a jugoslávského barytonistu Franju Hvastija v Rossiniho opeře Lazebník sevillský.

Stáhnout orginální článek

Mezi diváky si záletný pošťák našel přátele

Jitka Hrušková, Deník , 24. dubna 2008

Opava / Po zhruba třiceti letech se na prkna Slezského divadla vrátil Postilión z Lonjumeau v doprovodu lehce srozumitelné hudby francouzského skladatele Adoplha Charlese Adama. První premiéru dílka přivítali diváci v roce 1836 stejně nadšeně jako Opavané letos 20.dubna. Výmluvným dokladem byl jejich úctyhodně dlouhý závěrečný potlesk. Režisérka Karla Štaubertová posunula děj víc do současnosti a podobně jako v muzikálu Hello, Dolly! ho doplnila filmovými záběry, týkající se jak protagonistů, tak i pracovníků opavské pošty. Titulní postavu ztvárnil při premiéře Michal Vojta, který se nebál ani komických kreací na pomezí operety. Dokázal, že nevězí pouze ve škatulce hrdinných tenorů s rozervanou duší. Jeho zavrženou a znovu objevenou manželkou byla suverénní Olga Procházková a požadavku na věrohodně podaná komická čísla dokonale vyhověli Petr Murcek (Markýz de Corsy) se Zdeňkem Kaplem (Bijou). Smysl pro hru s nadsázkou oba víc než dokonale předvedli už dříve v muzikálu Někdo to rád horké.

Stáhnout orginální článek

Spor umělců málem skončil bitkou

(rok), Region, 22. dubna 2008

Opava / Dva představitelé Slezského divadla v Opavě názorně předvedli, že dramatické scény umí výborně nejen na jevišti, ale i v zákulisí.
Před zhruba dvacítkou svědků vyvrcholily dlouhodobé neshody mezi italským šéfem opery Damiano Binettim a ukrajinským sólistou Andriem Skurhanem prudkou hádkou, ve které nechyběly ani nepublikovatelné ostré nadávky. A nebýt ředitele divadla Jindřicha Paskera, mohlo dojít i na pěstní výměnu. Zasáhl totiž těsné předtím, než padla první rána. „Musel jsem okamžitě reagovat,“ řekl Pasker, který se k potyčce náhodně připletl. Se sólistou se domluvil na ukončení spolupráce, šéfa opery pak potrestal. Formu trestu však nechtěl upřesnit. „Jednal jsem podle zákona,“ uvedl Pasker.
Kdy ke konfliktu dojde prý bylo jen otázkou času. „Oba měli na práci rozdílný názor. A jsou to umělci, kteří mívají vášnivější reakce. Osobně mě to velmi mrzí, protože jsem pana Skurhana na jevišti doslova miloval, ale dál už to nešlo,“ dodal Pasker.
Aktéři se k potyčce nechtěli vyjádřit. Odvolali se na oficiální vyjádření ředitele divadla.

Stáhnout orginální článek

Z operního souboru odešel ukrajinský barytonista

(jih), Deník, 18. dubna 2008

Opava / Po dohodě opustil 15. dubna operní soubor Slezského divadla Andrej Shkurhan a žádnou roli už v opavském divadle dohrávat nebude. Jeho odchod je důsledkem přetrvávajících sporů s šéfem opery Damianem Binettim, které přerostly do osobní roviny a vyvolaly neudržitelný stav. „Osobně mě sice odchod tak kvalitního pěvce mrzí, ale pro zachování klidné tvůrčí atmosféry v souboru nešlo situaci řešit jinak,“ konstatuje ředitel Slezského divadla Jindřich Pasker. Andrej Shkurhan byl v opavském angažmá od roku 2005. Jeho dominantní a výbušná povaha však bývala příčinou častých konfliktů nejenom s Damianem Binettim. Pro získání nového barytonisty vypíše divadlo v nejbližší době konkurz.

Stáhnout orginální článek

Premiéra opery o záletném pošťákovi s krásným hlasem

Deník, 18. dubna 2008

Opava / Slezské divadlo uvede zítra, v neděli 20. dubna, od 19 hodin komickou operu Postilión z Lonjumeau. Jde o zábavné dílo se srozumitelnou hudbou, kterénávštěvníky potěší. Titul se do Opavy vrací po jedenatřiceti letech a pamětníci mohou srovnávat. Skladatel Adolph Charles Adam byl umělecky velmi plodný a vytvořil celkem třiapadesát oper. Téměř ve všech si bral náměty z prostého života a předváděl neurozeného člověka, který se dostává na úroveň šlechticů a bohatého panstva. Hrdina příběhu, který se bude odehrávat na jevišti opavského divadla, je pošťák. Díky svému pěveckému umění se později stane prvním tenorem královské opery. Je prototypem postav, na které se mladí lidé rádi dívají s představou, že by je podobné štěstí mohlo někdy také potkat.
Děj začíná ve francouzské vesnici svatbou místního postilióna. Mezi svatebčany přichází šlechtic, kterému se při hledání dobrého zpěváka pro královskou operu polámalo kolo od kočáru. Když uslyší ženicha zpívat písničku, pochopí, že takového pěvce právě našel, a hned si ho odveze.
Za deset let přichází do Paříže i pošťákova opuštěná manželka a stává se vyhlášenou pařížskou kráskou. Její půvab neunikne pozornosti pěvce, který v ní svou ženu už nepoznává. Aby ji získal, chce zinscenovat falešnou svatbu, ale ona jeho trik prokoukne a nepravého kněze tajně nahradí pravým. Svého manžela si tak vezme znovu. Jiný zhrzený ctitel, který ví, že pěvec je už ženatý, přivolá četníky, aby ho zatkli pro bigamii. Dvojnásobná manželka však svého záletného muže nakonec uvěznit nenechá a všem přítomným situaci objasní.
„Nasadit do repertoáru tuto operu domůže dovolit divadlo, které má v souboru více než jen dobrého tenora, ale doslova prvního tenora královské opery. Musí totiž disponovat nejenom oním vysokým Cé, ale i krkolomným vysokým Dé. Také to musí být komediant, jak se patří – a takového postilióna na naší scéně máme,“ ujišťuje diváky lektor operní dramaturgie Slezského divadla Evžen Trupar. Titulní roli ztvární Michal Vojta a další postavy ožijí v podání Terezy Kanecké v alternaci s Olgou Procházkovou, Petra Murcka v alternaci s Alexandrem Vovkem, Zdeňka Kapla, Dalibora Hrdy v alternaci s Peterem Soósem a Marty Vaňkátové. Spoluúčinkuje sbor a balet Slezského divadla, scénu vytvořil Jan Zavarský a kostýmy Kateřina Bláhová. Režii představení má Karla Štaubertová a divadelní orchestr povede Jan Snítil.

Stáhnout orginální článek

Schillerovo drama bude mimo předplatné

(jih), Deník, 11. dubna 2008

Opava / Těm zájemcům o historická dramata, kteří nejsou předplatiteli, nabízí Slezské divadlo 14. dubna inscenaci hry Marie Stuartovna. Na jevišti se od 19 hodin rozvine tvrdý konflikt mezi dvěma královnami v boji o anglický trůn. Skotská královna Marie Stuartovna i anglická panovnice Alžběta jsou však do jisté míry rovnocennými sokyněmi také na poli lásky, krásy a intrik.
Příběh inspiroval Friedricha Schillera k vytvoření jednoho z nejproslulejších dramat evropského romantismu. Marie Stuartovna, která byla podle skutečné historické události v roce 1587 obviněna ze spiknutí proti královně Alžbětě a vraždy svého druhého manžela, vystupuje v jeho díle jako vášnivá žena i jako kajícná hříšnice, smířená se smrtí. Protihráčka Alžběta je vylíčena jako pyšná, chladná, malicherná a sobecky bezohledná soupeřka v politice i v lásce. Strhující souboj obou žen vrcholí v okamžiku, kdy Alžběta podepíše nad Marií rozsudek smrti, kterým politicky vítězí a morálně prohrává.

Stáhnout orginální článek

Čekání do tmy zvyšuje divákům adrenalin

Jitka Hrušková, Deník, 3. dubna 2008

Na jeviště Slezského divadla se opět vrací detektivní žánr, tentokrát v podobě thrilleru Frederica Knotta Čekej do tmy.

Opava / Po dlouhé době sáhla dramaturgie Slezského divadla do šuplíku s napětím a na opavské jeviště vrátila divácky oblíbenou detektivku. V neděli 30. března představil činoherní soubor známý thriller Fredericka Knotta s názvem Čekej do tmy. Diváci v něm sledují tvrdý soubor mladé slepé ženy a nelítostného zabijáka o panenku, vyplněnou heroinem. Mnozí z návštěvníků si příběh pamatují z filmového zpracování režiséra Terrence Younga z roku 1966, ve kterém ústřední postavu vytvořila Andrey Hepburn. Za svůj herecký výkon získala svou v pořadí už pátou nominaci na Oscara.

Opavského nastudování se ujal divadelní a televizní režisér Rudolf Tesáček a spolu s opavskými herci nabízí divákům vydatnou porci napětí s důmyslnou zápletkou a psychologickými motivacemi. Jen úvod se trochu zbytečně táhne a hlavně u debat dvou zlodějíčků bylo na premiéře zřetelné čekání na narážky. Hlavní postavu Zuzany Hendrixové svěřil režisér nové posile dámské části činoherního souboru Haně Baroňové, která má v první části hry ještě rezervy. Zejména ve scéně s Jakube Stránským u ní převažují emoce a ve snaze o věrné podání nastupujících obav zbytečně přehrává do plané hysterie. Chytá se až v druhé polovině inscenace, kde už působí daleko věrohodněji. Role velmi náročná a k vylepšení detailů může přispět reprízové uvolnění.

Z dvojice drobných zlodějíčků dostává větší příležitost Jakub Stránský a dokáže ji využít. U svého Mika Talmana vystihuje sympatickou dávku lidské slušnosti, kterou ani kriminální minulost nedokáže zničit. Na člověka, žijícího ve specifickém prostředí galérky, však působí až příliš kultivovaně. Jeho styl by občas mohl trochu zhrubnout do polohy více odpovídající bezvýznamnému zloději z okraje společnosti. Jako Glorie opět září Sabina Muchová, které jsou role mile rozjívených fracků hodně blízké. Dokonale vystihuje nevzhlednou pubertální dívenku, usilující o lásku a pochopení svého okolí s dávkou přetékajícího citu i drobných zlomyslností. V opavském činoherním souboru má tato drobná herečka v současné době nezastupitelné místo.

Michal Stalmach zvládá epizodní roli Freda Hendrixe na výbornou a pohybuje se v ní zcela lehce a přirozeně. Druhou stěžejné postavu inscenace drží pevně v rukou Kostas Zerdaloglu. Bezcitného gangstera, pro kterého lidský život nemá sebemenší cenu, vytváří bez nežádoucích výkyvů. Dokáže se suverénně držet v rovině zla, aniž by ho musel nějak zvýrazňovat a v tom je největší síla jeho projevu. Režiséru Tesáčkovi se v souladu se záměrem autora podařilo gradovat napětí po jednotlivých kapkách až do celkové atmosféry strachu, ve které publikum ani nedutá. Dojem ze sledovaného představení umocňuje vhodně řešená scéna Vítězslava Fejleka a kostýmy, zapadající do současnosti, navrhla Alice Lašková. Hra Čekej do tmy příjemně obohacuje nabídku letošní divadelní sezony a bude zcela určitě provázena zájmem publika.

Stáhnout orginální článek

Napínavý thriller na prknech Slezského divadla

iOpavsko.cz, 2. Dubna 2008

Opava – Zkuste si představit tuto situaci. Jste slepí, vystrašení a jste ve svém bytě zavření s mužem, jenž vás chce zabít. Není to moc příjemná představa, viďte? A právě v takovéto situaci se ocitá hlavní hrdinka nové hry Slezského divadla, Čekej do tmy. Již v neděli, při premiérovém uvedení hry, zakusili první diváci společně s hrdinkou okamžiky hrůzy a strachu.

Již před začátkem představení byli diváci uvedeni náhlou a dlouhou tmou podbarvenou ledovým hlasem do atmosféry, která následně provázel celou hru. Psychologický thriller Fredericka Knotta Čekej do tmy staví svou zápletku na handicapu hlavní hrdinky. Tou je nevidomá, trošku arogantní Zuzana, která je společně se svým mužem zatažena do zrůdného, patologicky přesného plánu tří zločinců. Ti se snaží dostat k panence plné heroinu, schované v bytě manželů. A tak rozehrávají nebezpečnou hru na jejímž konci „překvapivě“ vítězí Zuzana.

Knottův scénář diváka po celou dobu dostatečně napíná, vnitřně dráždí, nenechává v klidu. To vše, ale se „šťastným koncem“ nutně také divákovi vnukne v závěru hry pocit, že přece jen dobro vítězí nad zlem. Opavské inscenaci vévodí, jako již tradičně, svým hereckým výkonem v roli Harryho Roata Kostas Zerdaloglu. Roli Zuzany celkem přesvědčivě ztvárnila nová členka činoherního souboru Slezského divadla Hana Baroňová. Premiérové publikum nejvíce pobavila svým rozmazleným spratkem Glorií Sabina Muchová.

Hru Čekej do tmy režíruje známý televizní a divadelní režisér Rudolf Tesáček j. h. Autorem scény je hostuící Václav Fejlek, kostýmů: Alice Lašková j.h., hudby Radim Smetana j.h., asistentkou režie a dramaturgie je Blanka Fišerová.

V dalších rolích uvidíte Jakuba Stránského, Martina Táborského, Michala Stalmacha a další.

Strana 18 z 23« První...10...1617181920...Poslední »

Novinky

8.12.2017

Dramaturgický úvod – pohled do zákulisí inscenace

Vážení diváci, aby byly Vaše zážitky z inscenací Slezského divadla Opava ještě bohatší, nabízíme Vám možnost zúčastnit se dramaturgických úvodů – pohledu do zákulisí. Tyto úvody budou probíhat vždy před představením skupiny 6. První tedy proběhne 14. prosince v 18.30 ve foyer SDO v 1. patře „u klavíru“ před činohrou VŠECHNO JE V ZAHRADĚ. Na […]

více zde

7.12.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

Hrajeme pro vás i mezi svátky! Vyberte z naší nabídky kulturní zážitek pro sebe či své blízké. Nechcete se vázat na konkrétní termín? Nabízíme možnost koupě poukazů – DÁRKOVÝ POUKAZ v ceně 220 Kč na činoherní představení SDO a v ceně 270 Kč na inscenace operního souboru s platností do 30. 6. 2018, nebo speciální […]

více zde

30.11.2017

„Cikánský baron jsem já, mě každá cikánka zná…“

K složení operety CIKÁNSKÝ BARON inspiroval vídeňského „krále valčíků“, Johanna Strausse ml. román „Saffi“ maďarského spisovatele Mór Jókaie.   Mladý šlechtic Šándor Bárinkay si po létech vyhnanství přichází převzít majetek po svých předcích.  Bohatý prasečkář Koloman Župan se Šándorovi vysmívá, protože pozemky jsou bezcenné a součástí dědictví je cikánská vesnice….. Přijďte se podívat, jak to […]

více zde

Starší novinky