Hláska, Prosinec 2010, č. 11

Nový okraj jeviště je už téměř hotový, otáčivá podlaha pomalu dostává konečnou podobu, v některých menších místnostech se již maluje. Stavební práce ve Slezském divadle pokračují tak, aby se v únoru příštího roku mohla do budovy vrátit operní, baletní a činoherní představení.

Opravy ve Slezském divadle začaly letos v létě a jsou zaměřeny na celkovou modernizaci technologií, které už byly zastaralé a neodpovídaly ani běžným standardům. Měly by zlepšit divácké i herecké zázemí. „Slezské divadlo v Opavě tak bude mít větší potenciál přitáhnout nové diváky a nabídnout jim technicky náročnější inscenace a divadelní hry, které není v současné době možné z důvodu zastaralosti technického zázemí realizovat,“ konstatuje Martina Heisigová z oddělení rozvoje města.

Rekonstrukcí prochází scénické technologie, ozvučení a osvětlovací technika. Divácká část divadla je nyní vyprázdněná, bez křesel a židlí, ale už brzy bude pro diváky vytvořeno příjemnější prostředí díky nové klimatizaci a rekonstruovanému hledišti.

Jednotlivé změny probíhají souběžně, nejvíce dělníků nyní pracuje na dolním a horním jevišti. Během prací přišli dělníci na několik zajímavých nálezů, například kosterní pozůstatky či starou studnu. To, že je přímo v srdci města řada studní nebo že je zde podzemní potok, se všeobecně ví. Studna je také například v Městském informačním centru. Dělníci však v divadle ještě narazili na menší pohřebiště či na starý kanalizační průchod vedoucí k Hlásce. Všechny nálezy podle předběžných zpráv spadají spíše do novověku než do staršího období. Kosterní pozůstatky již byly přeneseny na nové místo posledního odpočinku.

„Můžu říci za celé divadlo, že se už těšíme, až lidem nabídneme první inscenaci v novém prostředí,“ konstatoval ředitel divadla Jindřich Pasker.

Stáhnout orginální článek

(rok), 23. prosince 2010, Region Opavsko*

Opava – Z opavského herce Martina Valoucha se stala světová superstar. Herec Slezského divadla totiž natočil s legendou akčních filmů Chuckem Norrisem vtipnou vánoční reklamu na T-Mobile. Reklama se stala hitem letošních Vánoc nejen u nás, na internetu si ji pustily už miliony diváků.

Tu reklamu určitě viděl každý z vás, v televizi je každý večer několikrát. Chuck Norris, kterého proslavily zejména akční filmy a seriál Walker Texas Ranger, vystupuje s běžnou českou rodinou v pěti vánočních spotech. Roli popleteného tatínka, který například Norrise učí pod vánočním stromkem bojová umění tak, že se sám na stromek převrátí a shodí ho, pak hraje právě Opavák Martin Valouch.

A jak se Opavák k legendárnímu herci dostal? Tvůrci reklamy potřebovali přesvědčivou neokoukanou tvář, která by vypadala jako typický český tatínek. A v castingu se nejvíce líbil právě Opavák Martin Valouch.

Stáhnout orginální článek

(mk), 21. prosince 2010, Region Opavsko

Raduň – Andělská noc na Zámku v Raduni se o uplynulé adventní sobotě vydařila. Kolem tří stovek návštěvníků si prohlédlo vánočně vyzdobené interiéry, seznámilo se s historií a tradicí vánočních svátků a také ocenilo vystoupení umělců opavského Slezského divadla.

Kostýmované prohlídky mají na raduňském zámku svou tradici a návštěvníkům vždy udělají radost. Při prohlídce svátečně ozdobených salónů, historických úprav vánočních stromků i starobylých vánočních dárků a ozdob tentokrát dospělé i děti provázeli zpěvem i slovem andělé, ale také kněžny, hrabata, lokajové a komorníci v dobových kostýmech. „Potěšilo mě, že v této adventní době, kdy většina lidí žije nákupní horečkou, e našli i lidé, kteří si přišli prohlédnout vánočně vyzdobené prostory raduňského zámku,“ řekl za sebe i další účinkující sólisty, sbor i balet Slezského divadla člen operního sboru Daniel Wariš.

Stáhnout orginální článek

(čtk), 21. prosince 2010, Deník

Herec z opavského divadla se díky reklamě stal tváří letošních Vánoc

Mohlo by vás zajímat

Opava – Herec opavského divadla Martin Valouch se stal díky reklamě mobilního operátora jednou z tváří letošních Vánoc. Byl u toho, když se hrdina akčních filmů Chuck Norris učil zabíjet českého kapra, seznámil ho s programy kabelové televize, a dokonce mu předvedl svou verzi bojového umění. S americkým hercem natočil dvanáct reklamních šotů. Po společné práci přiznává, že ač dosud nebyl příznivcem akčního hrdiny, po natáčení v barrandovských ateliérech se jím stal.

„Akční filmy nejsou mým šálkem čaje, ale fanouškem Chucka Norrise jsem se po tomto natáčení skutečně stal. Už jím i zůstanu,“ řekl herec. Tvrdí, že nemá rád prohlášení herců o tom, jak bylo to či ono natáčení úžasné. „Moc jim nevěřím, když tvrdí, jak skvělá parta se vytvořila,“ řekl. Přesně takovou zkušenost si ale z natáčení odnesl. „Chuck se ke všem choval přátelsky, byl příjemný, měl stále dobrou náladu. Když se musel nějaký záběr připravovat delší dobu nebo se víckrát opakoval, vždy trpělivě čekal a nedal ani mrknutím oka najevo, že by ho to zlobilo,“ řekl. S hercem strávil v Praze čtyři dny. Každý den natočili tři reklamy. V jedené Norris například omdlí, když má zabít kapra. I v dalších si z něj autoři dělají legraci. To podle Valoucha Američan bral s nadhledem. „Chuck prokázal, že má skvělý smysl pro humor. Velmi ochotně a skvěle zahrál to, co po něm režisér chtěl, a při natáčení vtípky i vymýšlel,“ řekl tatínek z reklamy.

K natáčení s Chuckem Norrisem se dostal náhodou. Castingy moc často nenavštěvuje a tento byl teprve jeho čtvrtý. Ze začátku cestu bral spíše jako podzimní výlet do hlavního města. „Zahrál jsem několik improvizovaných scének a udělal jsem si krásnou procházku po Praze. Tím jsem tuto záležitost považoval za uzavřenou,“řekl. Mýlil se však a po dvou dnech byl pozván do druhého kola. Pak už následovaly čtyři natáčecí dny a dnes jej z televize zná téměř každý.

„Neustále mi volají a píšou známí a kolegové. Mám radost, že jsou ohlasy pozitivní,“ svěřil se. Dodal ale, že se objevily i pochybovačné ohlasy. Někteří lidé nechtěli uvěřit, že Norris točil v Česku. „Dostávám dotazy, jestli je Chuck pravý a nejde je o dvojníka nebo nějakou fotomontáž,“ vysvětlil.

O tom, kolik mohla hvězda akčních filmů za kampaň dostat, se bavit nechce. „Já jsem si za honorář koupil pěkný telefon. Co si koupil Chuck? Na to se musíte zeptat přímo jeho,“ odpověděl s úsměvem. Dodal ale, že nejen peníze byly při této práci důležité. „Zážitek, který mám z natáčení s Chuckem Norrisem, se přece penězi vyvážit nedá,“ míní sedmatřicetiletý herec.

Valouch se narodil ve Zlíně a nyní hraje v opavském divadle. V televizi si v roce 1995 zahrál malou roli v ostravské pohádce Zlatník Ondra, která bude reprízována letos na Štědrý den. V jednom díle Četnických humoresek ztvárnil agenta tajné služby Horu.

Stáhnout orginální článek

Roman Konečný, 7. prosince 2010, Region Opavsko

Tu reklamu jste nemohli nevidět. Už po několika dnech se z ní stal fenomén. Ve vánoční reklamě T-Mobile hraje vedle hollywoodského herce Chucka Norrise i opavský herec Martin Valouch. Následující rozhovor jsme domlouvali několik dnů. Valouch totiž dočasně přišel o opavské bydlení a prozatímní azyl získal u rodičů ve Zlíně. Cestu do Opavy mu zhatila sněhová kalamita a porucha auta. „Mám zřejmě další věc ke chlubení, auto s nejdražšími součástkami na světě, do Opavy se proto nedostanu,“ napsal mi Valouch. Následující rozhovor proto vznikal pomocí telefonu a e-mailu.

Hodně herců se na reklamu dívá s pohrdáním. Co přesvědčilo vás, abyste to zkusil?

Myslím, že to už tak docela neplatí. Dnes se naopak čím dál častěji objevují v reklamách velké osobnosti jako Miroslav Donutil, Bolek Polívka, nebo i Václav Havel. Není to dávno, co si v reklamě na jednu banku zahrál roli upíra můj bývalý kolega z Opavy Petr Klimeš a ta se mi moc líbila. Když jsem dostal textovou zprávu s pozvánkou na casting, tak u mě hrála velkou roli zvědavost a také jsem si řekl: proč si po čase neudělat výlet do Prahy? Také jsem to hlavně jako výlet do Prahy bral. Že se mi podaří v několikadenním castingu zvítězit, jsem nečekal.

Ve vánoční reklamě T-Mobilu hrajete trošku popleteného typického českého taťku. Podle ředitele opavského divadla role na vás jak šitá.

No, je to do jisté míry pravda. S troškou nadsázky se dá říct, že to byla role na tělo.

Jak jste se k této reklamě dostal? Věděl jste dopředu, s kým budete hrát?

Castingy moc nemusím. Toto byl teprve můj čtvrtý. Předpokládal jsem, že bude stačit, když se představím, nějak zatvářím, ukážu se zprava a zleva a půjdu se podívat na Kampu. Byl jsem tedy dost překvapen, když po mě anglicky mluvící režisér chtěl improvizované scénky a ještě mi říkal, že mým hereckým partnerem bude hollywoodská hvězda. To, že to bude Chuck Norris, jsem považoval za motivační zprávu a dost jsem se smál představě, že by skutečně přiletěl z Ameriky točit reklamu s Valouchem. Pak mě však pozvali ještě dvakrát a další den už jsme si s Chuckem na Barrandově poprvé potřásli pravicí…

Jak reklama vznikala?

Těch reklam je celkem dvanáct. Natáčelo se v Barrandovském ateliéru č. 4 čtyři dny zhruba tři reklamy denně.

Hlavní hvězdou reklamy je přeci jen Chuck Norris. Jak se vám s ním hrálo?

Chuck je živým důkazem toho, že čím je větší herecká osobnost, tím skromnější a příjemnější je to člověk. Ke mně se Chuck choval naprosto fantasticky, kamarádsky. Byl velmi trpělivý. Ani mrknutím oka nedal najevo, že by mu vadilo, když se nějaký záběr nedařil a musel se opakovat. Naopak mě během natáčení povzbuzoval tím, že se usmál, řekl nějaký vtípek, neb mě přátelsky plácnul po zádech. Představil mi svou manželku, která byla zároveň jeho asistentkou. Ta byla také velmi sympatická.

Co tréma?

S trémou to bylo velmi zvláštní, protože největší pocit klidu mi dodával právě Chuck. Z celého toho prostředí velkého štábu, kamer a světel jsem díky svým malým zkušenostem pochopitelně nervózní byl, ale když si vedle mě na pohovku sedl Chuck Norris a začalo se natáčet, bylo mi dobře. Vyzařovala z něho neuvěřitelná pohoda. Někdo říkal, že má indiánské předky, tak to možná bylo tím.

Máte na natáčení nějakou zajímavou vzpomínku?

Při natáčení reklamy Notebook se mi v jednom záběru, ve kterém jsem měl pád pouze naznačovat, podařilo nepříjemně spadnout doopravdy. Bylo to po zádech na parkety a na opasku na zádech jsem měl vysílačku mikroportu. Když jsme pak od této chvíle záběr opakovali, tak mě Chuck jistil druhou rukou mimo záběr kamery, abych znovu neupadl. Takové kolegiální chování by mohlo být příkladem pro mnohé kolegy a pro mě samozřejmě bylo. Pokusím si na to vzpomenout vždy, když nebudu mít tu nejlepší náladu …

Jak na reklamu reaguje okolí? Poznávají vás lidé na ulici?

Na toto období budu moc rád vzpomínat, protože se ke mně všichni chovají moc hezky. Rád slyším, že reklamy někoho rozesmály. Na Youtube se návštěvnost pohybuje mezi půl miliónem a miliónem zhlédnutí. Nedávno mě oslovila jedna paní s pejskem a vykřikla: jste to vy z té televize? Je to možné, já vás mám třikrát denně v obýváku a moc se mi to líbí!

Nebojíte se, že by vám mohla tato reklama paradoxně ublížit, že si vás lidé zařadí do této jedné role?

To nebojím. Na obsazování v divadle to určitě vliv mít nebude. Mám poměrně štěstí na to, že jsem vždy kromě komediálních rolí hrál i dostatek dramatických, na jednu stranu bych dal Hardiána z Římsů a na druhou třeba Richarda III.

Jak se vám v Opavě hraje? Opava má prý poměrně dost náročné diváky …

Možná to bude znít trošku pateticky, ale Opava je moje skutečná láska. Byla mé první angažmá, a když jsem pak v roce 2000 odešel s tehdejší přítelkyní do jiného divadla, stále se mi po Opavě stýskalo. A tak jsem nakonec před třemi lety kývl na nabídku Zdeňka Černína a vrátil jsem se. Opavští diváci jsou, dle mého názoru, nejlepší diváci. A možností srovnání jsem měl opravdu hodně.

Co děláte teď, když se divadlo opravuje?

Jezdíme po zájezdech. Hrajeme ve Zlíně, v Ostravě, ve Vsetíně, v Novém Jičíně, v Bruntále … Nedávno jsme hráli úspěšné Staré pověsti české na festivalu v Českém Těšíně a kolegyně Sabinka Muchová tam získala cenu za herecký výkon.

Nehrajete jen v divadle, hrál jste třeba v populárním seriálu Četnické humoresky. Jaké máte na tento seriál vzpomínky?

Ačkoliv jsem toho moc nenatočil, mám teď takovou malou televizní přehlídku. V říjnu vysílali záznam naší opavské Zahradní slavnosti, teď běží reklamy a na Štědrý den odpoledne se bude vysílat ostravská pohádka Zlatník Ondra, kde mám maličkou roličku Prince Jasmína. Pohádka se natáčela v bruntálském zámku v roce 1995, to byl zároveň i rok mého prvního angažmá v Opavě. No a po novém roce se objeví znovu na obrazovkách Četnické humoresky. Tam s objevím v závěrečném díle druhé série nazvaném Slavnost jako agent Hora. Myslím, že Humoresky byly skvělý počin legendárního režiséra Moskalyka, protože dal velkou šanci oblastním hercům a udělal moc dobře.

Co vaše plány do budoucna?

Teď do mého života přijde mnoho změn. Znovuotevřené divadlo s novým šéfem činohry a novými dramaturgy, nové bydlení … Nezbývá, než doufat, že tyto všechny změny budou k lepšímu.

Jak relaxujete? Co nedivadelní koníčky?

Velice rád lenoším v posteli u telky nebo poslechu hudby.

Jste hercem opavského divadla, ale jste teď delší dobu ve Zlíně – co se stalo?

To je trochu smutnější příběh. Před pár lety jsem investoval hodně peněz do vybavení svého pokoje na divadelní ubytovně v Hrnčířské ulici, protože mě tam přivítaly jen čtyři holé stěny. Letos na konci června těsně před prázdninami budovu od magistrátu koupil nový majitel přikázal nám se vystěhovat, včetně veškerého vybavení. Vysvětloval to tím, že chce okamžitě začít s rekonstrukcí. Nicméně ta k dnešnímu dni ani nezačala. A tak jsem teď u rodičů ve Zlíně a další rok budu splácet kuchyňskou linku, která leží rozebraná ve sklepě … Z toho vyplývá, kam půjdou peníze za reklamy a také, že mou současnou velkou starostí je hledání pronájmu, protože už v lednu začínáme v divadle zkoušet. Tak mi držte palce!

Martin Valouch

Martin Valouch se narodil 29. května 1973. Vystudoval hudebně-dramatický obor na Konzervatoři Ostrava. V angažmá Slezského divadla v Opavě působí s přestávkou (od roku 2000 do roku 2008 hrál v Olomouci a Jihlavě) od roku 1995. V Opavě hrál např. v hrách Hadrián z Římsů, Brouk v hlavě, Král Lear, Romeo a Julie a v celé řadě dalších. Hrál například i v pohádce Zlatník Ondra, kterou Česká televize uvede na Vánoce, či Četnických humoreskách.

Stáhnout orginální článek

(rok), 30. listopadu 2010, Region Opavsko

Opava – Zahrát si Chuckem Norrisem? Zážitek, na který se nezapomíná.

Tak hodnotí opavský herec Martin Valouch své účinkování ve veleúspěšné vánoční reklamě T-Mobilu s hollywoodskou hvězdou Chuckem Norrisem. Martin Valouch má pro hollywoodskou hvězdu , po jejímž boku hraje, jen slova chvály a obdivu. „Byl to perfektní člověk, fantastický kolega,“ hodnotí slavnějšího parťáka. Na svůj úspěch je náležitě pyšný a na podzimní natáčení moc rád vzpomíná. „Vždyť kolikrá se vám podaří natáček na Barrandově s hollywoodskou hvězdou? Rozhodně to stálo za to,“ tvrdí Valouch.

Když před týdnem v Regionu Opavsko vyšel velký článek, který prozradil, že oním popleteným taťkou je právě on, zvedla se lavina ohlasů. „Já ty noviny bohužel neviděl, protože jsem delší dobu mimo Opavu. Ale dost lidí mi o tom říkalo,“ dodal úspěšný Opavák. Svým vystoupením ve slavné reklamě, která se vyšvihla mezi divácky nejoblíbenější, pobavil i své kolegy. „Hledali typického českého, trochu popleteně vypadajícího taťku. A takový je přesně on,“ řekl Valouchův šéf, ředitel opavského divadla Jindřich Pasker.

Stáhnout orginální článek

Jitka Hrušková, 19. listopadu 2010, Deník Opavsko

Opava – Letošní sezona měla pro Slezské divadlo úmrtím tří jeho bývalých významných členů dost tragický průběh. V dubnu podlehl ve čtyřiceti letech nemoci oblíbený činoherec Marek Kunc, začátkem listopadu si smrt nečekaně přišla pro bývalého osmapadesátiletého ředitele Jaroslava Šomka a 13. listopadu sáhla do třetice po bývalé operní sólistce Aleně Klazarové – Španihelové, která zemřela ve věku nedožitých 85 let. Smuteční obřqad se koná dnes od 13 hodin ve smuteční síni opavského hřbitova.

Subtilní mezzosopranistka působila v opavském divadle od roku 1955 až do důchodového věku a vytvořila celou škálu operních postav.

Jen namátkou – hraběnka v Pikové dámě, Santuzza v Sedlkáku kavalírovi, kostelnička v Její pastorkyni, Venuše v Tannhäuserovi, Kirjakulisová v Ostrovu Afrodity, cizí kněžna i ježibaba v Rusalce, Isabela v Nevěstě messinské nebo Azucena v Trubadúrovi. S manželem Vladimírem Klazarem, činohercem a režisérem Slezského divadla, založili Opavskou cenu Thálie. Ta je od roku 2005 udělována dvěma členům opavských divadelních souborů za mimořádné umělecké výkony v předchozí sezoně. Po manželově smrti v udílení cel dál pokračovala.

Stáhnout orginální článek

(pet), Region Opavsko, 16. listopadu 2010

Opava / Slezské divadlo Opava má za sebou zase další zářez na pažbě úspěchů.

Ve středu 3. listopadu se zúčastnilo 10. ročníku Festivalu divadel Moravy a Slezska konaného v Českém Těšíně, na němž odborná porota ocenila herečku Sabinu Muchovou za výrazný nápaditý herecký výkon v roli Žichly ve Starých pověstech českých. Muchová je posilou opavského divadla již od roku 1997.

Stáhnout orginální článek

(pet), Region Opavsko, 16. listopadu 2010

Opava / Divadelní přehlídka České divadlo pořádaná na konci měsíce října v pražském Divadle pod Palmovkou se neobešla ani tentokrát bez účasti opavského Slezského divadla.

To na ni vystoupilo s inscenací „Anna 11.března“ španělské herečky, režisérky a autorky divadelních her Palomy Pedrero. Přehlídka, jež je ukázkou umělecké produkce mimopražských profesionálních divadel a jejímž prezidentem je Miroslav Donutil, byla letos již 15. v pořadí.

Stáhnout orginální článek

Jitka Hrušková, Deník, 2. listopadu 2010

Opava – členka orchestru Slezského divadla Daniela Džorova-Waldhans pokřtila v polovině letošního října svou druhou básnickou sbírku s názvem Zázraky všedního dne. V ní upozorňuje na běžné věci, které jsou stejně krásné jako neopakovatelné. Temperamentní violocelliska přicestovala do Opavy před téměř dvaceti lety z Plovdivu a kromě interpretace děl hudebních skladatelů se věnuje i tvorbě poezie. „Za svým muzikantským snem jsem šla systematicky už jako malá holčička. Vyrůstala jsem v rodině, kde se hodně zpívalo, proto jsem měla hodně brzy jasno, kudy dál,“ vzpomíná temperamentní muzikantka a básnířka. Začínala s hrou na klavír a pak přešla na violoncello. První soutěž absolvovala jako dvanáctiletá a získala třetí místo, účastnila se i mistrovských kurzů ve Varně a už na hudební škole hodně koncertovala. Do Slezského divadla přišla po úspěšném konkurzu. „Předtím jsem o Opavě ani o divadle vůbec nic nevěděla a začátky byly dost krušné. Jako dítě, odkojené velkoměstem, jsem po příchodu do Opavy hodně často přemýšlela, jestli si na tak malém městě dokážu vůbec zvyknout. Navíc jsem neznala ani slovíčko česky,“ vzpomíná Daniela na opavské začátky.

Česky se učila za pochodu

Češtinu se učila jen poslechem a po čtyřech měsících se už odvážila něco říkat i sama. Dost jí prý pomohlo i luštění křížovek a pravopis jí opravoval její český manžel. Aleš Waldhans byl zřejmě velmi dobrým školitelem a Dana zase pozornou žákyní protože její básničky jsou v dokonalé češtině. „Kromě hudby jsem už jako holčička milovala i poezii. Nejdřív jsem ji jen četla, ale od čtrnácti let jsem začala i sama psát. Pro studentské časopisy i do šuplíku,“ říká Daniela. Nakonec došlo i na knížky. Na podzim roku 2006 vydala krnovská základní škola, ve které Daniela učí děti hrát na violoncello, k 60. výročí svého založení její básnickou prvotinu s názvem Obyčejné věci s ilustracemi Ivany Steiningerové. „Snažila jsem se ve svých básních zachytit střípky ze svého života i ze svých zážitků. Někteří lidé mi říkali, že je to hodně otevřená i nitimní zpověď, ale myslím si, že takové věci potkávají běžně každého člověka,“ usmívá se básnířka. Její prvotina zaujala i v zahraničí a byla přeložena také do polštiny. Daniela rozumí hudbě stejně jako slovům a s oběma uměleckými směry umí dokonale pracovat. Prožívá je oba stejně emotivně a naplno. Na Opavu si už také zvykla, „Podlehla jsem její zvláštní atmosféře a důkazem toho je, že v ní stále bydlím. Do rodného Bulharska si s manželem zajedeme jednou ročně. Pochopitelně i k moři, ale přednost dávám horám, ty miluji,“ vyznává se básnířka ze svých pocitů.

Kdo je Daniela Džorova-Waldhans?

Narodila se 27. října 1967 v Plovdivu, od 4. třídy nastoupila na konzervatoř v oboru violoncello a absolvovala ji v roce 1986 koncertem s Plovdivskou filharmonií. Studium si doplňovala na Akademii múzických a tanečních umění, ale před dokončením studia se úspěšně zúčastnila hned čtyř konkurzů na místo violoncellistky.

Jeden z nich se týkal i operního orchestru Slezského divadla v Opavě a Daniela vsadila právě na něj. Od roku 1991 je jeho členkou a občas spolupracuje také s ostravskou a brněnskou operní scénou. Kromě aktivního vystupování úspěšně vyučuje následovníky na Základní umělecké škole v Krnově. Manžel Aleš Waldhans je synem známého dirigenta a výborným klavíristou, takže hudba tvoří třetího člena jejich domácnosti.

Stáhnout orginální článek