Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 2. 2011

Poslední premiérou je Fata morgana lásky

(jih), Deník, 11. května 2010

OPAVA / Slezské divadlo uvede v neděli 16. května od 19 hodin poslední činoherní premiéru letošní sezony. Bude to současně i česká premiéra koláže Blanky Fišerové a Oxany Smilkové s názvem Fata morgana lásky.

Autorky své dílo označují jako pohádku pro dospělé, která vychází z tvorby Antona Pavloviče Čechova. Nosným bodem příběhu je povídka Dáma s psíčkem a další postavy vstupují do děje z jiných děl, například z Višňového sadu nebo z Racka. Ústřední dvojici, kolem které se celý děj točí, představuje Dmitrij Dmitrič Gurov v podání Jakuba Stránského a Anna von Dideritz, ztvárněná Sabinou Muchovou. Jejich láska vznikla nečekaně a rozhořela se naplno, třebaže oba protagonisté jsou vázáni jinými závazky. Jsou proto nuceni řešit dilema kolem důležitého rozhodnutí – jít za svou láskou přes všechny překážky, nebo ji nechat rozplynout. Konec opavské inscenace zůstává otevřený a divák si ho může uzavřít sám podle svého názoru nebo přesvědčení. Osud Dmitrije a Anny ostatně definitivně neřeší ani původní povídka. „Stejně jako náš autorský projekt má Dáma s psíčkem otevřený konec a nabízí Radu interpretací,“ vysvětluje režisérka Oxana Smilková.

Postav je v příběhu víc než účinkujících a herci jsou proto obsazeni do několika postav. Ztvární je Hana Vaňková, Martin Táborský, Kamila Srubková, Hana Briešťanská, Blanka Fišerová, Martin Valouch. Michal Stalmach a Miroslav Neborošský. Scénu a kostýmy navrhl Jevgenij Kulikov. Obě autorky se nechaly inspirovat povídkovou i dramatickou tvorbou Antona Pavloviče Čechova, od jehož narození uplynulo 150 let. Vycházely jednak z jeho povídkové i dramatické tvorby, ale též z korespondence a deníků. „Láska je ve většině případů jako fata morgana. Může se náhle objevit a zasáhnout nás. My o ni však nedokážeme dostatečně bojovat, nedokážeme za ni jít, změnit sami sebe ani své životy, a proto mizí a už se nemusí po celý život objevit,“ vysvětluje název celé koláže dramaturgyně Blanka Fišerová. „Začaly jsme přemýšlet nad žánrem jako nad pohádkou pro dospělé. Nakonec jsme dospěly ke koláži s prvky anekdoty, romantickými a tragickými odstíny,“ doplňuje režisérka Oxana Smilková. Právě koláž totiž umožňuje spojovat různé druhy názorů, fantazie, pohledů a situací. Všechny namíchané prvky dokáže rytmicky zorganizovat a zároveň si udržuje odstup od kýče.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru FATA MORGANA LÁSKY

Divadlo uvede Fata morganu lásky

(mk), Region Opavsko, 11. května 2010

Opava / Ve Slezském divadle vrcholí přípravy na letos poslední činoherní premiéru. Bude jí inscenace, inspirovaná tvorbou jednoho z největších světových dramatiků A. P. Čechova. Hra se jmenuje Fata morgana lásky a její premiéra se uskuteční v neděli 16. května v 19 hodin.

Autorská inscenace, která bude na jevišti Slezského divadla Opava uvedena vůbec poprvé, vznikla na základě textu, inspirovaného tvorbou Antona Pavloviče Čechova. Dramaturgyně Slezského divadla Blanka Fišerová se spolu s hostující režisérkou Oxanou Smilkovou rozhodly inspirovat především povídkou Dáma s psíčkem, ale i dalšími díly vynikajícího dramatika. Příběh je zasazen do dvou prostředí, do chladné Moskvy a slunečné Jalty, kde se hlavní hrdinové setkají se skutečnou láskou. V jednotlivých rolích hrají Jakub Stránský, Sabina Muchová, Hana Vaňková, Martin Táborský, Kamila Srubková, hana Briešťanská, Martin Valouch, Daniel Volný, Michal Stalmach, Blanka Fišerová a Miroslav Neborowský. Scénu a kostýmy navrhl hostující Jevgenij Kulikov.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru FATA MORGANA LÁSKY

Ve vzpomínkách kolegů bude žít i nadále

Jitka Hrušková, Deník, 4. května 2010

OPAVA / Černý prapor na budově Slezského divadla informoval o tragédii, kterou nenapsal dramatik, ale osud. Její ústřední postavou byl Marek Kunc, který v činoherním souboru působil zhruba patnáct let.

Za tu dobu vytvořil spoustu postav, kterými se pevně zapsal do povědomí diváků. Za všechny tituly, ve kterých vystupoval, lze namátkou jmenovat Pomoc, Racek, Sliby chyby, Marná lásky snaha, Jezinky a Bezinky, Noc na Karlštejně, Blbec k večeři, Sluha dvou pánů, Opava tří mocnářů, Černý milenec, Smutek sluší Elektře, Ze života hmyzu, Naši furianti nebo Mach a Šebestová. Nezapomenutelné typy vytvořil mimo jiné v inscenacích 1+1=3, Tenor na roztrhání, Radúz a Mahulena nebo Balada pro banditu. Hru Hotel mezi dvěma světy v roce 2008 pro těžkou nemoc dozkoušet nemohl a zdravotní stav mu návrat na jeviště už nedovolil. Oblíbený opavský herec vzdoroval nepřízni osudu, ale smrt nezná slitování. Dostihla ho uplynulé úterý 27. dubna ve věku pouhých 40 let. Pohřeb se na přání rodiny uskuteční soukromě jen v nejužším rodinném kruhu.

Marek Kunc se narodil roku 1969 v Opavě a po maturitě na vítkovském gymnáziu vystudoval ostravskou konzervatoř. Na zkoušku ho před zhruba pětadvaceti lety připravoval opavský herec Emanuel Křenek. „V té době byl sice ještě nevyzrálý chlapec, ale z jeho projevu mi už tehdy bylo jasné, že má k herectví všechny předpoklady. Byl pěkný, urostlý, milý a od začátku měl naprosto dokonalou výslovnost,“ vzpomíná herec na svého svěřence. Marek měl herecký talent už v genetické výbavě. Jeho prapradědeček byl slavný herec Karel Želenský, byl známým ředitelem Národního divadla. V rodině byli i další umělci – herec Roman Mecnarowski, který několik sezon působil také v Opavě i jeho strýc, který byl operetním pěvcem, nebo herec Ilja Prachař. Křest na opavských divadelních prknech měl Marek v inscenaci Černý milenec. „Kromě talentu na něm byla zřetelně znát perfektní výchova, kterou nikdy nezapřel,“ dodává Emanuel Křenek.

Zpráva o smrti kamaráda v činoherním souboru těžce zasáhla i divadelní kolegy. Spontánně umístili u fermanu jeho fotografii, květiny a nápis: Marku, kamaráde, sbohem. Toto pietní místo jasně vypovídá o přátelství, smutku, sounáležitosti a o všech dalších pocitech, které tvoří mezilidské vztahy. Ivana Lebedová poznala mladičkého Kunce ještě na konzervatoři a pak se znovu setkali v angažmá opavského divadla. „Byl to neuvěřitelně talentovaný kluk, který kromě hraní uměl i perfektně zpívat. Proslulý byl svérázným smyslem pro humor, který jsme u něj milovali. Dokázal nás pod fermanem bavit i tři hodiny tak, že nás smíchem bolelo břicho. Z divadla odešel jen fyzicky, protože v našich neustálých vzpomínkách s námi zůstává dál,“ smutně konstatuje Ivana Lebedová. Nejenom zůstával. Ve vzpomínkách přátel bude žít i nadále.

Stáhnout orginální článek

Opera Titus si vysloužila obdiv publika

Milena Křístková, Region, 4. května 2010

Opava / Letos poslední operní premiéra opět potvrdila kvality operního souboru Slezského divadla. Mozartova opera La clemenza di Tito (Titus) diváky doslova ohromila. Bezesporu velkou zásluhu na úspěchu díla je nutno přičíst hostujícímu režisérovi Luboru Cukrovi.

Méně známá a podle odborníků neprávem opomíjená Mozartova opera Titus byla zhotovena na objednávku. Čeští stavové si ji objednali u příležitosti korunovace Lopolda II. českým králem. Premiéra díla na libreto Caterina Mazoly podle Pietra Metzastasia se uskutečnila ve Stavovském divadle v Praze v září 1791, dirigoval ji sám Wolfgang Amadeus Mozart.

Děj, který se odehrává v Římě v roce 79 n.l., je plný politických i osobních intrik kolem císaře Tita. „Ve ztvárnění díla jsem se snažil přiblížit tomu, jak asi mohl vypadat jevištní projev koncem 18. století, ale zároveň vše trochu přibarvit romantizujícím pohledem na celý příběh,“ uvedl těsně před premiérou režisér Lubor Cukr. Nutno podotknout, že záměr se režisérovi, který se na barokní operu specializuje, rozhodně vydařil. Nezpochybnitelnou krásu Mozartovy hudby, v níž se tentokrát podle tradice střídají árie s recitativy, podtrhla divadelní gesta i dodržování konvencí, typických pro barokní operu. Téměř neuvěřitelně nádherné kostýmy rovněž hostujícího Romana Šolce ostře kontrastovaly se strohou, nicméně účelnou a působivou scénou Martina Černého j.h. Společně pak kostýmy i scéna navíc s „jevištním“ cemballem, na které hrála Libuše Vondráčková, jen umocnily barokní vyznění celého díla, v němž nakonec zvítězí téměř neuvěřitelná lidská dobrotivost nad oprávněným požadavkem pomsty a trestu pro provinilce.

Ve zmíněném režijním pojetí a pod taktovkou Jan Snítila podali vynikající výkony všichni sólisté. Alexandr vovk jako Titus, Katarína Jorda Kramolišová coby Vitellia i Olga Procházková v roli Servillie. Obdivuhodný výkon podala v mužské roli Seasta Ilona Kaplová, následována Šárkou Maršálovou v další mužské roli Annia. Nezklamal ani Nikolaj Někrasov coby Publio a Roman Cimbál jako Lentulo. Režisérovi Cukrovi stoprocentně vyšlo i další režijní překvapení – operní sbor, skvěle připravený sbormistryní Kremenou Pešakovou, zpíval své party z výšky druhého pořadí, jakoby vstříc svému císaři na jevišti. Výsledný dojem byl úžasný.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru TITUS

Operní příznivce znovu těší Mozartova hudba

(jih), Deník, 3. května 2010

Opava / Slezské divadlo uvedlo nedávno premiéru Mozartovy „korunovační“ opery Titus a diváci z ní odcházeli spokojeni. Víc než na dějové linii stojí toto dílo na perfektní melodické stavbě, ve které je skladatel nepřekonatelný. Režisér Lubor Cukr nechal jevišti dominovat variabilní scénu Martina Černého a titulní postavu římského císaře svěřil Alexandru Vovkovi.

V dalších rolích vystupují Nikolaj Někrasov, Katarína Jorda Kramolišová, Olga Procházková, Ilona Kaplová a Šárka Maršálová. Divadelní orchestr vede Jan Snítil. Trochu překvapením jsou kostýmy Romana Šolce, plně odpovídající 18. století na rakouském císařském dvoře, přestože děj se odehrává v Římě roku 79 našeho letopočtu. Zajímavým prvkem inscenace je umístění sboru do druhého pořadí.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru TITUS

Kladivo na čarodějnici v opavském divadle

Jan Hanousek, Region Opavsko, 27. dubna 2010

Ve Slezském divadle v Opavě proběhlo 17.4. představení autorské inscenace Martina Tomsy (režie, choreografie, libreto) Kladivo na čarodějnici. Tento rockbalet je výrazným zpestřením převážně činoherně zaměřeného programu divadla.

Prvotním impulsem autora byla jeho láska ke středověku a renesanci. Kladivo na čarodějnici však zároveň obsahuje silně aktuální a sugestivní kritiku společnosti, ve které jsme nuceni žít. Společnosti, kde lidé stále ničí sebe navzájem ze stejných důvodů, ze kterých církev upalovala v 17. století své „čarodějnice“. Jednotlivé obrazy harmonicky souzní s pečlivým výběrem z tvorby švédského hudebního mága Yngwie Malmsteena, instrumentalisty a skladatele. Přestože je jeho symfonická heavymetalová hudba exhibicí vlastní virtuozity a ve svých motivech se často opakuje, její podmanivá krása navozuje emotivně vypjatou atmosféru. Intenzivní pocit nevyhnutelného tragického konce, stejně jako pocit temné vize, provází celou inscenaci. S představitelem hlavní role duchovního Fredericka Tomášem Hošem z opavského baletního souboru, který po celé představení profesionálně a s vnitřní pokorou ztvárnil všechny dějové situace a z nich pramenící duševní stavy pomocí bezchybných baletních kreací, tančí něžně krásná Nikola Němcová v roli Mathildy Dorfeové. Scéna rozdělená do dvou částí umožňuje provedení jak davových scén, kdy obyvatelé města drceného mocí jediného člověka – inkvizitora – tančí polku na indické hudební motivy, tak intimní scény utíkajících milenců s chvilkovým zastavením z důvodu vzájemných projevů lásky. Jedním z vrcholů výborné inscenace je sen Mathildy v úvodu druhého dějství. Táhla odnesou hercům svrchní část kostýmů, a tak je „převlečou“ z andělů na démony. Pojetí inkvizitora, který ovládá životy ostatních za pomoci svých morálně zničených přisluhovačů (katů, slepců a nakonec všech lehce zmanipulovatelných obyvatel) a ve snu se stává ďáblem, je skvělé. Velmi sugestivní pojetí sestry duchovního, fanatické a k mužům dominantní katoličky Gertrudy (Adéla Kvochová), která přivede milence (Hoš a Němcová) do záhuby, silně zvýrazňuje téměř neustále obsažený erotický podtext. Jeví se jako žena, která touží po svém bratru sexuálně, a její motivy se tak stávají nejednoznačné. Podmanivé je také ztvárnění myšlenek na nepřítomnou postavu pomocí přicházení a odcházení průchodem pod vrchní části scény nebo upalování „čarodějnic“ ztvárněné světlem ve tvaru vycházejícího Slunce. V nádherně smutné závěrečné scéně je mladičká krásná dívka Mathilda upálena. Vznášející se dosud bělostné cáry látky ve vzdušných vírech, nasvícené červeným světlem, jsou jedním z nejlepších divadelních tvárnění „očistného“ ohně. Živý oheň by herečku – „hříšnici“ uvedl do opravdové smrti. Inscenace není dramatizací knihy Václava Kaplického stejného názvu, ani jejího filmového ztvárnění Otakarem Vávrou.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru KLADIVO NA ČARODĚJNICI

Kladivo na čarodějnici uchvacuje publikum

Milena Křístková, Region Opavsko, 27. dubna 2010

Opava / Příznivci klasického baletu i ctitelé moderního tance se shodnou. Rockový balet Kladivo na čarodějnici, který uvedlo Slezské divadlo ve světové premiéře, je prostě uchvacující!

Strhující příběh o velké lásce i nenávisti, o zlé síle pokrytectví, lži a hrůzách inkvizice nenechá diváka chladným. Jednoznačně největší zásluhu na úspěchu tohoto rockového baletu má Martin Tomsa jako autor libreta, choreograf i tanečník, který celou inscenaci navrhl. Na jevišti doslova vykouzlil představení, které by se právem mohlo stát kulturní událostí roku. Martin Tomsa si také pro svůj záměr zvolil hudbu švédského kytarového mága, skladatele a textaře Yngwie Malmsteen, z jehož skladeb se podařilo vytvořit přesvědčivou koláž. Kladivo na čarodějnici připravoval baletní soubor několik měsíců a Tomsa při přípravě využil své zkušenosti jak ze svého desetiletého působení na scéně Národního divadla, tak ze spolupráce s choreografy světových jmen.

Slova uznání zaslouží rovněž představitelé hlavních postav, zejména Nikola Němcová, Adéla Kvochová, Monika Globa a Tomáš Hoš, kteří podali bezchybné výkony. Na hlubokém diváckém prožitku z tragického příběhu mladé měšťanské dívky Mathildy a její lásky ke katolickému knězi Frederickovi v dobách třicetileté války se spolupodílí také působivá a funkční scéna hostujícího Martina Víška i kostýmy, které navrhla Eliška Zapletalová j.h.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru KLADIVO NA ČARODĚJNICI

Opavské Marianum mělo divadelní premiéru, lidé aplaudovali

(ans), Deník, 14. dubna 2010

Hendikepovaní lidé nemusejí jen nečinně sedět. Mohou se aktivně zapojit do kulturního života. Právě jim totiž pomáhá projekt občanského sdružení Balet Globa, který nese název Duše v pohybu. Akce se uskutečnila premiérově také ve Slezském divadle v Opavě. Duše v pohybu je poskládána z ukázek jednotlivých terapií, mezi něž jsou zařazeny psychobalet, dramaterapie, orientální tance či paravoltiž, což je jízda na koni, na kterém se i cvičí. Největší úspěch měli lidé, kteří jsou připoutáni na invalidní vozík, ale jsou schopni i tak tancovat. Velký potlesk si rovněž odnesli klienti Mariana v Opavě, kteří ve Slezském divadle vystoupili vůbec poprvé (na snímku vlevo). Nejprve se představili s ukázkami divadla, jež ovládalo místní nářečí „po našimu“, poté s tanečním vystoupením v podobě kankánu. Celým večerem provázel baletní mistr Vlastimil Harapes. U něj je však třeba poznamenat, že bude pro příště lepší, aby se věnoval tomu, co umí lépe – tancování. Kromě zkomolení několika jmen na sebe nechal spadnout oponu či se do ní zamotával. Jeho groteskní vystoupení však nenarušila dobrý pocit z celého projektu, který svým hudebním vystoupením zakončil host – zpěvák David Spilka. Všichni účinkující si zasloužili na závěr potlesk ve stoje.

Stáhnout orginální článek

Slezské divadlo zve na světovou premiéru rockového baletu

Hláska, Duben 2010

Opavská divadelní scéna nabízí od posledních březnových dnů zcela nový a mimořádný počin: originální rockový balet Kladivo na čarodějnici. Jeho premiéra slavila velký úspěch a představení by mohlo patřit k nejvýraznějším kulturním událostem letošního roku.

Inscenaci navrhl a připravil šéf opavského baletu Martin Tomsa. Muž, který deset let tančil v Národním divadle a pracoval s několika choreografy světového formátu, vytvořil představení, ve kterém se snoubí moderní hudba švédského kytarového mága Yngwie Malmsteena a příběh odehrávající se v době třicetileté války. „Bude se to líbit sedmdesátiletým i dvacetiletým,“ je přesvědčen libretista, choreograf a režisér Martin Tomsa.

Samotný příběh vypráví o lásce mladé dívky Mathildy z měšťanské rodiny ve Würbzurgu a místního kněze Fredericka. Dívka se do kněze zamiluje, což zničí finančně výhodný sňatek, který pro ni domlouval její otec. Dívčina láska ohrožuje pověst a postavení členů rodiny, takže se nakonec její nejbližší postaví proti ní. Hledají, jak vše vrátit do dřívější doby. Nakonec sáhnou po krajních řešeních spojených s inkvizicí.

Rocková hudba Yngwie Malmsteena nabídne divákům lyrické i dramatické úseky. A proč právě rocková hudba a starý příběh? „ Je potřeba děla i nové věci. Je jasné, že se představení nebude líbit všem. Ale přál bych si, aby se líbilo alespoň dvěma třetinám lidí. To je můj limit,“ usmívá se Martin Tomsa. Na představení připravoval soubor několik měsíců a vložil do něj řadu svých zkušeností, které získal například i u choreografa světového formátu Maurice Bejárda.

Říká, že tento rockový balet není žádný umělecký experiment. „Nemám rád slovo experiment. Zavání to tím, že si chce režisér či choreograf vyřešit nějaké své vlastní problémy a potřeby a přitom kašle na diváky,“ vysvětluje. V Opavě zatím Martin Tomsa připravil balet na téma Biblické písně, poté připravil Marnou opatrnost. S jeho nástupem se začalo mluvit o znovuzrození baletu. Poté diváky Slezského divadla zaujaly jeho Radúz a Mahulena a přestavení Carmen. Představení byla tak povedená, že mu zdejší kulturní obec udělila cenu Opavská Thálie.

V Kladivu na čarodějnici uvidí diváci v hlavních rolích Nikolu Němcovou, Tomáše Hoše, Adélu Kvochovou nebo Moniku Globu. V představení vystupuje i autor Martin Tomsa a další členové a hosté opavského baletního souboru. Zájemci mohou představení navštívit například 13., 17. Či 29. dubna.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru KLADIVO NA ČARODĚJNICI

Kladivo na čarodějnici opavské publikum nadchlo

(jih), Deník, 7. dubna 2010

Kladivo na čarodějnici.

Premiéru baletní inscenace uvedlo Slezské divadlo na konci března. Zajímavá hudba švédského kytaristy Yngwieho Malmsteena, perfektní choreografie Martina Tomsy, nápadité kostýmy Elišky Zapletalové a dokonalé výkony baletního souboru Slezského divadla včetně hostů byly faktory, které při děrovačce zvedly aplaudující publikum z křesel. V centru pozornosti jsou opavské primabaleríny Nikola Němcová (Mathilda). Monika Globa (Gertruda) a Petra Španělová (kořenářka), jejichž osud ovlivňuje i Tomáš Hoš (kněz Frederick). Další postavy dramatu o neblaze proslulém honu na čarodějnice ztvárňují členové baletního ansámblu a hosté. Baletní příběh, ve kterém lež a nenávist vyhrává nad pravdou a láskou, je rozhodně špičkovým dílem letošní opavské divadelní sezony.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru KLADIVO NA ČARODĚJNICI

Strana 5 z 23« První...34567...1020...Poslední »

Novinky

12.01.2018

Malá ochutnávka ze zkoušky komedie Jak je důležité míti Filipa

o dvou mladých přátelích. Jak dlouho lze žít dvojím životem, aniž by to prasklo? Činoherní soubor se pilně připravuje na uvedení premiéry komedie anglického dramatika Oscara Wilda, mistra ironického dialogu a skandálního literáta viktoriánské Anglie. Premiéra konverzační komedie se uskuteční v neděli 21. ledna 2018.   Režisérkou inscenace je Irena Žantovská: Paní režisérko, co Vás […]

více zde

12.01.2018

11. 2. 2018 od 19 hodin – THE BACKWARDS

11. 2. 2018 od 19 hodin strhující výlet do hudební minulosti plné nezapomenutelných hitů pro několik generací fanoušků Beatles   THE BACKWARDS Beatles revival – „Love Songs“   Úspěch bandu odstartovalo dvojnásobné vítězství na prestižním Beatlefestu v New Yorku v letech 1998 a 2003. Kromě koncertování v Čechách a na Slovensku kapela hrála po celé Evropě, […]

více zde

1.01.2018

„Cikánský baron jsem já, mě každá cikánka zná…“

K složení operety CIKÁNSKÝ BARON inspiroval vídeňského „krále valčíků“, Johanna Strausse ml. román „Saffi“ maďarského spisovatele Mór Jókaie.   Mladý šlechtic Šándor Bárinkay si po létech vyhnanství přichází převzít majetek po svých předcích.  Bohatý prasečkář Koloman Župan se Šándorovi vysmívá, protože pozemky jsou bezcenné a součástí dědictví je cikánská vesnice….. Přijďte se podívat, jak to […]

více zde

Starší novinky