říkají manželé Ilona a Zdeněk Kaplovi

Milena Křístková, Zdroj: Region Opavsko, 12. dubna 2011

Skvělé výkony v operách, nastudovaných nejen Slezským divadlem, úspěchy při zahraničních turné, láska k hudbě a v neposlední řadě i dcera Natálka. To vše spojuje manžele Ilonu a Zdeňka Kaplovy, sólisty opery SD. Když na jevišti vystupují v jedné inscenaci nejen oba rodiče, ale také jejich dítě předškolního věku, je záležitost hodná pozoru. Dnešní rozhovor s manžely Kaplovými proto nebude ani tak o jejich uměleckých ambicích (o těch se mohou zájemci více dovědět na webových stránka Slezského divadla) jako spíš o kladech i záporech manželství a vůbec rodiny.

• Opavské jeviště je pro vás oba prvním angažmá?

I: Pro mě je Opava druhým divadlem, tím prvním byla Olomouc, ale je to mé první angažmá. Členkou souboru opery SD jsem od roku 2004.

Z: Pro mě znamená Opava první angažmá. Nastoupil jsem zde hned po škole, takže tady zpívám od roku 2002.

• Pamatujete si, kdy jste se setkali a kdy přeskočila pověstná jiskra?

Oba: Pamatujeme si naprosto přesně. Na jevišti jsme se setkali při nastudování opery Historie jednoho snu skladatele Andrease Pflügera. Byla to tehdy světová premiéra a jiskra přeskočila taky světově. Dodnes se dohadujeme, kdo koho tehdy vlastně „sbalil“! (smích)

• Je partnerství takto blízkých kolegů pro manželství přínosem nebo spíš hrozbou?

Oba: Zatím se nám to jeví jako jednoznačný přínos.

Z: Partner je vždy prvním a upřímným kritikem každého výkonu.

I: Rozumíme své práci, umíme pochopit její nároky. Umíme se tolerovat, ovšem tolerance je velmi důležitá v každém manželství. (smích)

Z: Jsou tady ovšem i negativa. Tím hlavním je nedostatek času, hlavně toho, který můžeme trávit jako rodina spolu.

• Takže jste mi pěkně nahrál na další otázku. Co vaše malá, nedoplácí na to, že jsou oba rodiče úspěšnými operními pěvci?

Oba: Doufám, že ne! Snažíme se své pracovní závazky koordinovat. A taky musíme poděkovat především naší chůvě Heleně Stypové a také oběma babičkám, že nám s péčí o naši Natálku tak vydatně pomáhaly a pomáhají.

I: Po třech měsících po porodu jsem dostala nabídku do angažmá. Takže paní Helena hlídá naší malou už od jejích devíti měsíců. Je tak trochu její druhá máma, ale nežárlím! (smích)

• Zastavme se u vaší Natálky. Před nedávnem jsem ji viděla v roli dítěte ve skvělé inscenaci opery Samson a Dalila. Znamená to, že se vydává stejnou cestou jako její rodiče?

Oba: To se teprve ukáže! (smích) My jí v tom rozhodně bránit nebudeme, ale to má ještě čas.

I: Nebyla to její první role, už jako tříletá si zahrála andílka v Českých jesličkách Jaroslava Křičky. Je pravda, že ji divadlo láká, ráda zpívá, zajímá se o to, jak vypadá, chtěla by hrát na housle …

Z: Někdy z legrace říkám, že bude muset vystudovat něco pořádného, aby své rodiče – komedianty uživila. (úsměv)(pozn. Redakce Paní Ilona podává v této opeře vynikající výkon jako hlavní postava – Dalila, její manžel skvěle zpívá místodržícího Abimélecha)

• U Natálky tedy máme jasno. Ale kde jsou kořeny vašich vlastních talentů?

I: Já jsem si od dětství přála stát na jevišti a zpívat. První operu jsem viděla jako desetiletá v Českých Budějovicích. Byl to Don Giovanni, a tak mi opera doslova učarovala. Hrála jsem na klavír a zpívala ve sboru. A protože sestra vystudovala klavír na konzervatoři, tatínek si přál, abych šla v jejích šlépějích. Já jsem se ale potají vydala k paní profesorce Hraníčkové na konzervatoř, chtěla jsem studovat sólový zpěv. Bylo to náročné, tatínek pochyboval, že to zvládnu, ale asi tím více jsem se rozhodla jemu i všem kolem dokázat, že na to mám!

Z: U mě to bylo složitější … Dědeček muzicíroval, ale rodiče mě od takové životní dráhy zrazovali. Chtěli, ať si hudbu nechám jen jako koníčka. Já jsem zpíval, hrál na klavír a klarinet a jezdil jsem s HC kapelou po vlastech českých … Ale vystudoval jsem nejdřív textilní průmyslovku, což byla v naší rodině také tradice. Teprve ve 22 letech jsem se vydal studovat zpěv profesionálně.

• Teď jste oba úspěšní, paní Ilona dokonce obdržela za hlavní roli v Carské nevěstě cenu Opavská Thalie. Co na to vaši rodiče?

Oba: Teď nám rodiče z obou stran fandí. Prožívají naše úspěchy, jezdí na premiéry a na představení. Je to příjemné, máme radost, že oni mají radost … (úsměvy)

• Jste z různých míst republiky. Zvykli jste si v Opavě? Jak se vám tady žije?

I: Já jsem před angažmá v Opavě hostovala v Olomouci, která se mi zdála být přece jen víc studentská a bohémská. Ale velmi brzy jsem si zvykla. Našla jsem tady práci i láska i přátele i publikum.

Z: Opava se mi líbila od prvopočátku. Trochu mi připomíná rodné Brno, ale v menším. Je milejší, klidnější, všude je tady blízko. A tím, že je menší, získali jsme si tady brzy „své“ publikum. Lidé nám sdělují své dojmy, co se jim v divadle líbilo, a co ne. Je to velmi příjemné … (úsměv)

MgA. Zdeněk Kapl

Narodil se 12.7.1974 v Brně. Je absolventem brněnské JAMU. Od roku 2002 je sólistou Slezského divadla v Opavě. S tímto divadlem účinkoval mimo jiné v Japonsku, Polsku, Německu a jinde. Hostoval také v Národním divadle Moravskoslezském nebo v Jihočeském divadle. Dlouhodobě spolupracuje s orchestrem Hof-Musici (cappella Accademica) Ondřeje Macka. S tímto tělesem vystupoval na barokních festivalech v italských Benátkách, v Göttingemu a Carlsruhe v Německu, v chorvatském Varaždinu a v Českém Krumlově, kde v barokním divadle nastudoval řadu rolí v dobové interpretaci. Zúčastnil se několika zahraničních interpretačních kurzů. V roce 2001 na XXXVI. Ročíku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech získal čstné uznání a Cenu Viléma Zítka. Od roku 2005 pedagogicky působí na Církevní konzervatoři v Opavě. Pravidelně koncertuje v ČR i zahraničí.

Ilona Kaplová

Narodila se 16.12.1979 v Prachaticích. Absolvovala konzervatoř v Českých Budějovicích. V roce 1998 získala 1. cenu na XXII. Soutěžní prehlídce konzervatoří v Pardubicích. V roce 2003 byla semifinalistkou mezinárodní soutěže Hans Gabor Belverde ve Vídni. V roce 2010 získala cenu divadla J.K. Tyla v Plzni na Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech. Po maturitě v roce 2000 vstoupila na Univerzitu Mozarteum v Salzburgu. Zúčastnila se mnoha prestižních vystoupení a hostovala v řadě divadel. V současnosti hostuje v Národním divadle Moravskoslezském v Ostravě a v divadle J.K. Tyla v Plzni a pravidelně koncertuje v zahraničí (Německo, Rakousko, Maďarsko, Francie). Od roku 2006 je sólistkou opery Slezského divadla v Opavě. V roce 2009 získala Opavskou Thálii za roli Ljubaši v Carské nevěstě od Nikolaje Rimskeho-Korsakova.

Odkaz na orginální článek „Opavskému publiku jsme vděčni, říkají manželé Ilona a Zdeněk Kaplovi“

15. května 2011 (neděle) ve 14.00 a v 16.30 hodin

Vlastimil Peška
Čučudejské pohádky

Z mýtů a povídaček slavného indiánského kmene Čučudejů na vlastní oči uvidíte hned několik pohádek. Ta první je tom, kterak macecha Wakýja malého Ahajúta a malou Šavenys do černého lesa vyhnala, a jak děti na zlého Kadědanoku a jeho družku Kababinoku narazily a co z toho vzešlo. Další pohádka vypráví o tom, kterak se nejšerednější indán Wahurka stal náčelníkem kmene Čučudejů, a kterak ho z osidel smrti zachránila indiánská dívka Nataša. A ještě malinkou pohádečku k tomu dostanete jako dáreček. Pohádky jsou plné humoru, veselí a hravosti a děti se vůbec nemusí bát s sebou do divadla rodiče, protože pohádky, které napsal Vlastimil Peška, dokážou pobavit všechny generace.

Ve středu 13. 4. 2011 z důvodu nemoci
změna  programu

Slezské divadlo uvede ve středu 18. května v 19 hodin oblíbenou činoherní komedii Carla Goldoniho v režii Zdeňka Černína.

V pondělí 30. května od 18 hodin se v Sále purkmistrů v Obecním domě uskuteční další díl obnoveného cyklu činoherních Večerů před premiérou, tentokrát na téma Úklady a láska. Tak totiž zní titul poslední premiéry této sezóny, kterým se po čtyřech letech na opavské jeviště vrací klasik světového formátu – Friedrich Schiller. Režie se stejně jako v případě předchozí inscenace Marie Stuartovny ujal Zdeněk Černín. Úlohy tragických milenců Ferdinanda a Luisy čekají na Michala Stalmacha a dvě mladé hostující herečky: studentku ostravské Janáčkovy konzervatoře Kamilu Janovičovou a Magdalénu Tkačíkovou, absolventku brněnské JAMU, která se už dříve v našem divadle představila jako Julie Kapuletová. Moderátory neformálního setkání tvůrců s diváky budou Sabina Muchová a Martin Valouch. Kromě nahlédnutí pod divadelní pokličku se můžete těšit na dalšího z VIP hostů, kteří budou předpremiérové besedy navštěvovat; tentokrát mezi nás zavítá člen domácího hereckého souboru Daniel Volný.

Náhoda chtěla tomu, že právě 30. května slaví svátek Ferdinand! Přijďte se svátečně předpremiérově naladit i vy!

Na co v květnu NESMÍTE ZAPOMENOUT je to, že se do divadla vrací oblíbené nedělní MATINÉ VE FOYERU a to 8. května v 10.00 hodin. Bude věnováno hudební osobnosti prof. Arnoštu Rychlému, nejen jemu, ale vůbec, nechte se překvapit a těšíme se na Vás!
Vaši
Libuše Vondráčkova a Evžen Trupar

Z mýtů a povídaček slavného indiánského kmene Čučudejů na vlastní oči uvidíte hned několik pohádek. Ta první je o tom, kterak macecha Wakýja malého Ahajúta a malou Šavenys do černého lesa vyhnala a jak děti na zlého Kadědanoku a jeho družku Kababinoku narazily a co z toho vzešlo. Další pohádka vypráví o tom, kterak se nejšerednější indán Wahurka stal náčelníkem kmene Čučudejů a kterak ho z osidel smrti zachránila indiánská dívka Nataša. A ještě malinkou pohádečku k tomu dostanete jako dáreček. Pohádky jsou plné humoru, veselí a hravosti a děti se vůbec nemusí bát vzít s sebou do divadla rodiče, protože pohádky, které napsal Vlastimil Peška, dokážou pobavit všechny generace. 15. května 2011 (neděle) ve 14.00 a v 16.30 hodin

V sobotu 9. 4. 2011 z důvodu nemoci
změna  programu

10. dubna 2011 (neděle) ve 14 a v 16 hodin

pohádka Jany Pithartové NEVĚSTA PRO HASTRMANA

Veselá pohádka, ve které se děti dozví, co všechno se může stát, když se zamiluje vodník.

Představili ji publiku v divadle hlavního města Valletta a pokaždé je odměnil nadšený potlesk zhruba šesti set diváků. Jedno představení sledoval i maltský prezident Georgie Abela s chotí. Divadlo bylo pokaždé vyprodáno a úspěch opavských pěvců dokazuje možnost další návštěvy v příštím roce, o kterou pořadatelé v závěru výjezdu sami požádali.

Odkaz na recenzi „Opavská opera si podmanila maltské diváky“

Odkaz na hru Lucia di Lammermoor