Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 11. 2011

Taneční večer vzbudil obdiv

(mk), Region Opavsko, 29. listopadu 2011

Opava – Zasloužený potlesk, obdiv a výkřiky uznání zněly z hlediště během i po skončení představení, které se na jevišti Slezského divadla v rámci projektu Tanec, tanec, tanec uskutečnilo minulý týden.

V tanečním projektu, jehož autorem je Valerij Globa, člen baletu SD, zhlédli diváci téměř desítku sólových i skupinových baletních a tanečních vystoupení špičkové úrovně. Úžas a obdiv svými výkony vyvolávali především hosté – členové souboru Bohemia Balet Praha. Ať už to bylo při humorně laděném Vídeňském valčíku a melodiemi Johanna Strausse ml., při fragmentu z Písní potulného tovaryše na Mahlerovu hudbu nebo ve skladbě Le papillon – motýl, na podmanivou Offenbachovu hudbu. Tato baletní skladba, v níž se zaskvěli Kateřina Plachá a Ondřej Vinklát, ostatně měla letos svou českou premiéru. Zahanbit se ale rozhodně nenechali ani členové domácího souboru P. Španělová, L. Horáková, M. Globa, R. Labanič, T. Hoš a V. Globa. Manželé Globovi potěšili publikum jak balkónovou scénou z Prokofjevova baletu Romeo a Julie, kterou večer zahájili, tak Papagenou na hudbu W.A. Mozarta. Téměř k slzám svým výkonem ve skladbě Matka na hudbu Miroslava Kokošky a v choreografii Aleny Paškové dojala diváky Petra Španělová. Celý opavský soubor pak roztleskal hlediště ve skladbě Komedianti dell´arte opět v náročné Skálově choreografii. Podle hesla „To nejlepší na konec“ uzavřeli celý večer hosté. A to perfektně provedenou, nápaditou, živou a zajímavou skladbou Deka pod dekou.

Stáhnout orginální článek

Vánoční předplatné – tip na dárek pod stromeček!

Od 1. do 23. prosince můžete zakoupit VÁNOČNÍ PŘEDPLATNÉ – dárek se zážitky!

4 poukázky v hodnotě 550,- Kč na 4 představení z repertoáru Slezského divadla dle vlastního výběru.

Platnost poukázek od prosince 2011 do června 2012.

 

Vánoční předplatné – tip na dárek pod stromeček!

 

Lisztův Christus v Opavě

(veb), časopis Harmonie, 11/2011

Kompletní první díl oratoria Christus od Franze Liszta zazní 6. Listopadu v Opavě. Za ojedinělým nastudováním této více než hodinové části rozměrné kompozice, uvedené jako „Vánoční oratorium“, stojí dirigent opery Slezského divadla Jan Snítil. Koncert k 200. výročí narození skladatele se koná v kostele sv. Václava od 16.00 a účinkuje při něm vedle uměleckých sil opavského operního souboru také sbor Slezské univerzity. Dílo – komponované na texty Písma svatého a katolické liturgie pro sóla, sbor, varhany a orchestr – se pro nezvyklé interpretační nároky a mimořádnou délku uvádí zřídkakdy. Například v programech České filharmonie zaznělo oratorium Christus sice celé, ale značně seškrtané naposledy v roce 1943 za řízení Rafaela Kubelíka. Liszt koncertoval v opavském divadle v roce 1846. Byl vedle Beethovena nejvýznamnějším hudebníkem, který město navštívil. Oratorium Christus psal z osobní potřeby v letech 1862-1866, kdy se po rezignaci na snahu vybudovat z Výmaru evropské hudební centrum i rezignaci na možnost sňatku se svou přítelkyní kněžnou Carolinou Sayn-Wittgensteinovou uchýlil do Říma. Další části jeho hudebních meditací nad úryvky z Písma nesou názvy Po epifanii a Pašije a vzkříšení.

Stáhnout orginální článek

Opera v Opavě

Olga Janáčková, časopis Harmonie, 11/2011

Dvousouborové Slezské divadlo v Opavě, jehož operní soubor patří k nejmenším v České republice, je jedním z typických reprezentantů naší divadelní sítě zaslouženě žijící v podobě, kterou jí vtiskl dávný historický vývoj Čech, Moravy a Slezska. Právě tato menší, tzv. oblastní divadla udržují nejen kulturní úroveň měst, v nichž vyvíjejí svou činnost, ale i dalších míst, kam zajíždějí. Plní nezastupitelnou funkci kulturního centra, které na sebe nabaluje další a další kulturní aktivity. Živý divadelní organismus působící v nepříliš velkém městě je jednou z mála záruk pro zachování kulturnosti daného společenství. Vedení města bere s finančním dotováním živého umění na sebe právo a povinnost vnímat potřeby svého regionu a podporovat kultivování jeho obyvatelů – a to bez ohledu na to, kolik z nich divadlo pravidelně navštěvuje. Nemyslím si, že se opavské divadlo příliš vymyká postavení jiných divadelních institucí v kulturní sféře dalších měst naší republiky, je však potěšující, že Slezské divadlo Opava prošlo za nynějšího ředitele Jindřicha Paskera významnou rekonstrukcí, která se dotkla nejen technického zázemí jeviště a hlediště, ale také jeho dlouho opomíjených zkušebních prostor.

Jak k tomu došlo? Je to „jednoduché“. Městu Opava se podařilo získat z fondů Evropské unie dotaci z „Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko na kompletní technickou rekonstrukci Slezského divadla v rámci projektu Zlepšení technických podmínek činnosti Slezského divadla v Opavě, registrační číslo: CZ.1.10./3.1.00/04.00974“. Kompletní rekonstrukcí prošla jevištní technologie včetně modernizace točny, scénického osvětlení a ozvučení, modernizováno bylo celé řízení jevištní techniky divadla, instalován byl Bezpečnostní řídicí systém Simatic S7-300 s CPU319F-3PN/DP, 2 řídicí systémy Simotion D445-1 (…)

Veškerou technologii nyní ovládá multipanel MP377 s dotykovou obrazovkou 19“, který pochopitelně umožňuje archivovat jednotlivé inscenace. Opravou prošla vzduchotechnika, která byla doplněna o klimatizaci hlediště, jeviště, orchestřiště a části technického zázemí, hlediště dostalo nová sedadla, byla opravena jeho štuková výzdoba a vyměněny tapety a koberce.

Rekonstrukce přišla na více než 114 milionů korun, 85 procent těchto nákladů uhradila Evropská unie a město Opava zaplatilo ze svého rozpočtu stavební práce za téměř deset milionů korun. Jedním z nejvítanějších výdobytků rekonstrukce je „nová“ orchestrální zkušebna, která byla do té doby už dlouho v téměř havarijním stavu. Holá fakta? Ale jak potěšující!

Takto důkladnou rekonstrukci prošla opavská divadelní budova již poněkolikáté – při nejmenším potřetí. Připomeňme razantní úpravu průčelí divadla v padesátých letech do nepříjemně strohé podoby, jejíž součástí byly dvě budovatelské dvojice v nadživotní velkosti, a především vítaný návrat k původní novorenesanční architektuře divadla v letech 1990 – 1992 za ředitele Václava Kožušníka. Když se tehdy za končící rekonstrukce v divadelním orchestřišti už zkoušelo – zaznamenali zúčastnění nejen hluk dokončovacích prací, ale také pád jistého pracovního nástroje přímo do „zkouškového procesu“. Připravovali tenkrát s dirigentem Oldřichem Bohuňovským (v té době šéf opery, 1990-1993) legendární inscenaci Janáčkovy Její pastorkyně, která de facto inspirovala vznik celostátního Festivalu českého hudebního divadla Praha v roce 1993. Opavský soubor za ni obdržel hned dvě z prvních „Libušek“ v historii festivalu – jednu za hudební nastudování inscenace (O. Bohuňovský a Kremena Pešakova), druhou získala představitelka Jenůfky Valentina Čavdarova, režisérem inscenace byl Václav Věžník. (Původní keramickou Libušku vytvořila Daniela Holubková žijící u Opavy v nedalekých Bratříkovicích). Festival českého hudebního divadla, pražské operní bienále, které letos proběhlo jako Opera 2011, byl ve svých počátcích s opavským operním souborem osudově propojen. Mimořádná interpretační a ovšem i emocionální kvalita opavské Její pastorkyně, jíž Slezské divadlo zahajovalo roku 1992 po dvou letech rekonstrukce svůj obnovený provoz – to byl po dramaturgické stránce více než šťastný nápad. Na inscenaci se spolupodíleli bulharští umělci z Plovdivu, kteří byli v Opavě angažováni (Valentina Čavdarova a další pěvci, orchestrální hráči, členové baletu) a z nichž někteří spolupracují se Slezským divadlem úspěšně dodnes. Jmenujme alespoň sbormistryni Kremenu Pešakovou, která dokáže i ty nejnáročnější sborové party vypracovat od nejmenších detailů až po jejich dokonalé provázání s hudební a jevištní strukturou díla. Jí vedený sbor prochází historií opavského operního souboru jako stálice, na niž je možno spoléhat.

Také opavský orchestr měl štěstí na dobré dirigenty. V době, kdy Oldřich Bohuňovský odcházel jako šéf do Divadla J.K. Tyla v Plzni, nastoupil v Opavě na šéfovské místo mladý talentovaný dirigent a sbormistr Petr Šumník (1995-2001), který z pražského Festivalu v roce 1997 přivezl „Libušku“ za hudební nastudování a za výkon orchestru v inscenaci Pucciniho Bohémy (Opava 1996, režie Bedřich Jansa, scéna Ladislav Vychodil), další operní bienále roku 1999 ocenilo opavskou inscenaci opery Ilji Hurníka Oldřich a Boženka (Opava 1999, dirigent týž, režie Jana Andělová-Pletichová, scéna Vladimír Šrámek) a do třetice se P. Šumník spolupodílel v roce 2001 na vynikající inscenaci Poulencových Dialogů karmelitek (česká premiéra v Opavě 2000, režie F. Preisler j.h., scéna A. Babraj). Ani festivalový ročník 2003 nenechal Opavu odjet bez ocenění – tentokrát získala Libušku po delší době opět nejen inscenace Verdiho Loupežníků (dirigent Jan Snítil, režie Josef Novák, výprava Dana Svobodová), ale také představitelka Amálie Katarína Kramolišová. Rok 2004 přinesl Opavě výraznou inscenaci Belliniho Normy (dirigent Damiano Binetti, režie Jana Andělová-Pletichová) a za ztvránění titulní role byla kataríně Kramolišové udělena prestižní Cena Thálie.

Na další vývoj opavského operního souboru mělo zásadní vliv právě hostování a později také angažmá italského dirigenta Damiana Binettiho (od roku 2007 šéf opery), který v Opavě uvedl celou sérii italských oper (Norma 2004, Tosca 2005, Il trovatore 2006, Gianni Schicchi, Suor Angelica 2008, lucia di lammermoor 2008, Rigoletto 2009, Bohéma 2010) a roku 2006 také Dona Giovanniho. Uvádění oper v italském originále, v této době u nás běžné, bylo v Opavě tou nejpřirozenější volbou. Binetti, sám zpěvák (zpíval od roku 1992 v Pražských madrigalistech a od roku 1995 je také řídil), kumštýř s citem pro operní strukturu, měl a má pochopitelně podstatný vliv na formování vztahu celého souboru k italskému repertoáru. Jím řízené opery mají nejen vnějškové efektní znaky, bez nichž se neobejdou, pulzuje v nich detailní stavba i těch nejmenších hudebních frází, které u mnoha našich dirigentů zůstávají nepovšimnuty. Binettiho hudební nastudování svědčí o jeho schopnosti soustředěné práce s orchestrem, ale také se sólisty a se sborem. Pracuje se smyslem pro detail, avšak zachovává si přesný smysl pro vyváženost celku. Většinu ze zmíněných inscenací režírovala kmenová režisérka souboru Jana Andělová-Pletichová, dvakrát se souborem spolupracoval Ladislav Štros (Rigoletto 2009 a Bohéma 2010).

Další linii opavské dramaturgie uskutečňuje dirigent Jan Snítil, v roce 2001 šéf souboru, který se s mnoha výjimkami (Loupežníci 2002, Carmen 2003, La clemenza di Tito 2010) věnuje především českému repertoáru (Jakobín, Prodaná nevěsta, Rusalka, Hry o Marii, České jesličky) doplněnému o opery slovanského původu (Halka, Carská nevěsta). Pod jeho vedením uvedl opavský soubor světovou premiéru opery Andrease Pflügera Historie jednoho snu (2004) a v roce 2007 také mimořádně zajímavou českou premiéru japonské opery Yúzuru (Večerní jeřáb) skladatele Ikumy Dana (režie a kostýmy Tokio Kenneth Ohska, výprava Alexandr Babraj) v japonském originále. S touto velmi úspěšnou inscenaci navštívili opavští umělci Japonsko a při té příležitosti seznámili tamní diváky také se Smetanovým Daliborem.

Opavský operní soubor procházel spolu se svými činoherními a baletními souputníky mnoha změnami, jeho nedocenitelnou devízou však zůstává pestrý dramaturgický plán, který se nevyhýbá ani náročným operám světového repertoáru, ani uvádění dosud neznámých novinek. Orchestr řízený D. Binettim aj. Snítilem dosahuje obdivuhodných výsledků stejné jako sbor vedený K. Pešakovou. Dramaturgický plán operního souboru obsahuje obvykle tři operní a dvě operetní premiéry, což přináší zvláště sólistům cenné herecké zkušenosti. Do Slezského divadla přišel z Jihočeského divadla v Českých Budějovicích tenorista Michal P. Vojta, jemuž se v Opavě znamenitě daří. Díky jeho pěvecké i představitelské spolehlivosti a díky Kataríně Jorda Kramolišové mohl opavský soubor uvést rozsáhlý repertoár s náročnými pěveckými party. Nesmíme však zapomenout na další pěvce, ať už jsou zde ve stálém angažmá nebo hostují (Nikolaj Někrasov, Jakub Kettner ad.).

Letos, v době, kdy ještě probíhala rekonstrukce divadelní budovy a zdaleka ne všechny cestičky vedoucí od nových technických vymožeností byly prozkoumané, se v Opavě chystala premiéra opery C. Saint-Saënse Samson a Dalila, v níž Michala P. Vojtu střídal v roli Samsona mladý korejský tenorista Kisun Kim a okouzlující Dalilou byla Ilona Kaplová. Opavský soubor pod vedením svého šéfa D. Binettiho odvedl s touto inscenací jeden z nejpřesvědčivějších výkonů na festivalu Opera 2011. Ač tentokrát Opava nezískala žádnou z Libušek, nezůstala stranou. Obecenstvo i odborníci ocenili cílevědomou práci celého souboru, obdivuhodně znějící orchestr, skvěle připravený sbor a kvalitní sólisty.

V létě hostoval opavský operní soubor v Teatru Manoel hlavního města La Valletta na Maltě s operou Lucia di Lammermoor, velmi tam uspěl a o příštích prázdninách je tam pozván znovu, tentokráte s Verdiho Trubadúrem, Slezské divadlo Opava oddaně slouží svému městu a regionu a zároveň může vyvážet své inscenace i do vzdáleného zahraničí – je to divadlo, které opravdu naplno žije! (Viz také článek Slezské divadlo Opava, Harmonie 11/2003).

Stáhnout orginální článek

POZOR ZMĚNA!

z důvodu nemoci hrajeme

21. listopadu 2011 (pondělí) v 18.00 hodin

operetu Franze Lehára „PAGANINI“

Vánoční oratorium

8. 12. 2011 v 17.00 hodin se v Kostele Nenebevzetí Panny Marie (Bruntál) koná VÁNOČNÍ ORATORIUM „CHRISTUS“.

9. 12. 2011 se v 17 hod. v kostele sv. Bartoloměje v Kravařích koná třetí koncert Vánočního oratoria k 200. výročí narození skladatele Franze Liszta. Vystoupí sbor a orchestr Slezského divadla se sbormistryní Kremenou Pešakovou a Komorní pěvecký sbor Slezské univerzity se sbormistryní Vladimírou Vašinkovou. Dirigovat bude Jan Snítil. Záštitu nad koncertem převzal biskup ostravsko-opavský Mons. František Václav Lobkowicz a starosta města Kravař Ing. Andreas Hahn.

Pozvánka na matiné

Je čas adventní a čím více klidných a do svého nitra zaměřených dnů se nám podaří prožít, tím více si „užijeme“ Vánoce. Věříme, že i naše MATINÉ přispěje k atmosféře pohody nejkrásnějších svátků v roce, a srdečně Vás zveme v neděli 11. prosince v 10 hodin tentokrát do hlediště našeho divadla, protože to bude i matiné baletní. Ale ve foyer si nenechte ujít výstavu k 100. výročí úmrtí hudebního velikána Gustava Mahlera a vzpomeňte 7. prosince na našeho předního spisovatele a scénáristu Zdeňka Mahlera, který v tento den oslaví své 83. narozeniny. My alespoň touto formou upřímně blahopřejeme a připomínáme, že pan profesor je i vzdáleným příbuzným Gustava Mahlera.

Tanec, tanec, tanec

Balet Slezského divadla vytvořil ve spolupráci s Bohemia Balet Praha celovečerní baletní a taneční projekt. Na choreografii pro opavský baletní soubor se podíleli choreografové Gustav Skála, Jiří Horák, Alena Pešková a manželé Globovi. Práci Gustava Skály můžete vidět například v činohře Pytlákova schovanka.

Bohemia Balet, jehož zřizovatelem je společnost tance při Taneční konzervatoři Praha, o.s., vznikl v roce 1997 a velice úzce spolupracuje s Národním divadlem.

Cílem celého projektu je navázat spolupráci s jinými baletními soubory, které může opavské publikum zhlédnout a také zvýšit profesionální úroveň opavského baletního souboru. Taneční a baletní koncert proběhne 23. 11. 2011 v 19 hod.

 


Premiéroví diváci nepřijali Ivonu v opavském Slezském divadle s nadšením

Jitka Hrušková, Deník, 16. listopadu 2011

Opava – Nejhranější dílo polského dramatika Witolda Gombrowicze s názvem Ivona, kněžna burgundská, bylo po Brně, Ostravě a Plzni uvedeno ve Slezském divadle. V příznivém světle se titulní roli uvádí novicka činoherního souboru Tereza Starostková.

Při ztvárnění do sebe uzavřené protagonistky se nemůže opírat o text, a musí si proto vystačit jen s mimikou. Od příchodu na jeviště po bizarní závěr říká sotva pět vět. Aristokratické společnosti připadá vetřelkyně nenormální, jako kdyby poměry na královském dvoře byly normální. Daniel Volný představuje prince Filipa Jako psychicky nevyrovnaného člena zlaté mládeže, prohazujícího komiku s hysterií na úkor citů. U podobně založeného přítele Cyrila nechává Jakub Stránský přece jen občas problesknout skvědomí.

Nevyzpytatelná královna Markéta a živočišně založený král Ignác rádi ukazují okolí svou laskavou a liberální tvář. Ivana lebedová a Martin Valouch lehce a přesně vystihují i steinné stránky jejich povah, na které Ivonina přítomnost působí jako rozbuška. Martin Táborský je ideálním ztvárnitelem patolízalského komořího, který našeptáváním posunuje jednání pstav kýženým směrem.

Ze čtveřice dvorních dam dokáže pouze Iza uvažovat racionálně. Šárka Vykydalová ji vytvořila jako inteligentní sebevědomou ženu, které není cizí ani soucit se slabými. O Filipovi si myslí své, ale chce být princeznou. Následníka trůnu dobře zná, a proto Ivonu za soupeřku nepovažuje. Bližší kontakt s obtížnou dívkou se snaží navázat jen dvořan Inocenc v podání Michala Stalmacha … Oba však jedou na stejně naladěné vlně, a zřejmě proto se vzájemně nepřitahují.

Kratičký vlažný potlesk při nedělní děkovačce signalizoval, že hra Opavany asi nezaujme. Jindy velmi vstřícné premiérové publikum tentokrát neroztálo, třebaže herci evidentně pracovali s maximálním nasazením. Jejich snaha neodpovídala výsledku a bude úspěch, když titul přežije všechny abonentské reprízy.

Co je důvodem vlažného přijetí? Snad její rozvleklost s absencí děje. Během dvou a půl hodiny oslouchají diváci záplavu slov, jejichž smysl se neustále opakuje, a to může být unavující. Ani slyšitelnost nebyla v hledišti na premiéře dokonalá. Podtrženo a sečteno: Zařazení Ivony do repertoáru v době ekonomických problémů podle všeho šťastný dramaturgický tah nebyl.

Witold Gombrowicz: Ivona, kněžna burgundská. Předlad Josef Lédl, scéna Sylva Marková, kostýmy a režie Tatiana Masníková. Premiéra ve Slezském divadle 13. listopadu.

Odkaz na hru Ivona, kněžna burgundská

Stáhnout orginální článek

Loučení s Vídeňskou krví

(mk), Region Opavsko, 15. listopadu 2011

Opava – Derniéra operety Vídeňská krev se na scéně Slezského divadla uskuteční v sobotu 19. listopadu. Poslední představení se koná mimo předplatné, a poskytuje tak jedinečnou příležitost k závěrečnému setkání všem ctitelům „lehkonohé“ múzy.

Autora Johanna Strausse mladšího, zvaného též Král valčíků, a jeho jiskřivé melodie není třeba nikomu připomínat, Snad jen malá připomínka pro ty, kdo obvykle na derniéry nechodí – na jevišti je živěji a veseleji nežli obvykle, protože režisér i dirigent obvykle přimhouří oči nad nejednou taškařicí či vtipem navíc. Také herci si totiž chtějí loučení s nastudovaným kusem pořádně užít. Poslední Vídeňská krev začíná v příjemné 17. hodině odpolední a neméně příjemný pro seniory je i fakt, že důchodci mají na vstupné 50 procent slevu.

Odkaz na hru Vídeňská krev

Stáhnout orginální článek

Strana 1 z 3123

Novinky

10.11.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

25. prosince (pondělí) v 19 hodin Michael McKeever MODRÝ Z NEBE komedie o návratech domů a domnělém šílenství   26. prosince (úterý) v 19 hodin Molière ZDRAVÝ NEMOCNÝ výpravná komedie s řadou humorných situací o hypochondrovi Arganovi NAPOSLED! speciální derniérová sleva   28. prosince (čtvrtek) v 19 hodin Carl Orff  CHYTRAČKA operní příběh o chytré selské dívce, která uhádne […]

více zde

9.11.2017

KONCERT ORCHESTRU SLEZSKÉHO DIVADLA OPAVA v prostorách Multifunkční auly GONG Dolní VÍTKOVICE, Ostrava

neděle 19. 11. 2017 od 11 hodin   Koncert hudebně nastudoval a diriguje MAREK ŠEDIVÝ. Marek Šedivý v roce 2016 nastoupil v SDO na post dirigenta, byl v roce 2013 na doporučení J. Bělohlávka angažován jako asistent dirigenta v inscenaci Wagnerovy opery Tristan a Isolda v Canadian Opera Company v Torontu a J. Bělohlávkem také […]

více zde

7.11.2017

JEJÍ PASTORKYŇA NAPOSLED!

12. 11. 2017 od 19 hodin Speciální derniérová sleva!   Přijďte se rozloučit s krásnou operou, která měla úspěch na domácí scéně i na festivalech po celé republice! Diváci ocenili potleskem tuto operu na festivalu OPERA 2015 v Praze, na Mezinárodním hudebním festivalu JANÁČKOVY HUKVALDY 2015, na festivalu Tomáškova a Novákova hudební SKUTEČ, na festivalu „Město plné […]

více zde

Starší novinky