Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 10. 2012

Práce s handicapovanými je pro nás velká výzva

říkají tanečníci Monika a Valerij Globovi

Milena Křístková, Region Opavsko, 30. října 2012

Pro někoho je balet zosobněním éterické krásy pohybu, pro jiného uměleckým prostředkem a ještě pro jiného je balet uměním na pokraji „vyhynutí“. Manželé Monika a Valerij Globovi, kteří třetí sezonu tančí na scéně opavského Slezského divadla, poslední názor rozhodně popírají. Nikoliv slovy, ale především svými nevšedními výkony a ještě nevšednějšími aktivitami. Kromě toho, že na špičkové úrovni ztvárňují sólové baletní role, věnují se již dvanáct let práci se zdravotně postiženými lidmi. Založili občanské sdružení Balet Globa, které letos v létě svými výkony oslnilo porotu i publikum prestižní celosvětové taneční soutěže. WCOPA WORLD Championships v Los Angeles. Z té členové sdružení přivezli celkem 6 medailí, jejich přičiněním dostali všichni účastníci soutěže z ČR ocenění za nejlepší tým. A aby toho nebylo málo, při zahájení současné divadelní sezóny získala Monika Globa poprvé udělovanou Cenu diváka Slezského divadla. To vše je určitě víc než dost důvodů k rozhovoru s oběma umělci.

Začít musíme určitě cenami ze soutěže WCOPA WORLD. Můžete nám soutěž představit?

Monika: Championships je setkáním nejen začínajících umělců, ale i těch, co už mají za sebou nějaké zkušenosti a třeba i dosáhli úspěchů na regionálním či národním poli. WCOPA je hlavně věnována všem umělcům, bez rozdílu věku, kteří se chtějí jednak něčemu novému naučit, trénovat s těmi nejlepšími, porovnat navzájem své talenty, utkat se o zlatou medaili a eventuálně se probojovat až do závěrečné finální show, která se vysílá živě do celého světa.

Což se vám, jak známo, povedlo.

Valerij: Ano, to je pravda. Do města andělů se spolu s námi vydali handicapovaní Pavel Holeček, Dalibor Cásek, a Aleš Příborský a vozíčkář Dalibor Brázda. Chtěl bych jen připomenout, že jde o soutěž určenou zdravým tanečníkům, my jsme se poprvé a jako jediní zúčastnili s handicapovanými. Dopadlo to tak, že jsme přivezli dvě zlaté medaile v tanci ve skupině za ktaegorii Balet a Open nad 25 let. A jako bonus navíc jsme spolu s ostatními účastníky z ČR dostali ocenění za nejlepší tým.

To se mi zdá téměř neuvěřitelné. Jak je to vůbec možné?

Valerij: Vše záleží na choreografii. Monika třeba uspěla v duetu s vozíčkářem Daliborem nebo při vystoupení ve skupině diváci až do konce netušili, že jeden člen našeho baletu je nevidomý. Uvědomili si to teprve, až jsme odcházeli a děkovali se.

Ale vám dvěma z těch šesti medailí také nějaké přidaly. Nebo ne?

Monika: Ano, protože jsme sami s našimi členy tancovali, také jsme dostali každý dvě zlaté medaile a já ještě dvě stříbrné za duet.

Choreografie je Vaší společnou záležitostí?

Oba: Ano. Občas máme sice trochu rozdílné názory, ale nakonec se shodneme a vždycky je to ku prospěchu věci.

Lidem ale můžete trochu vrtat hlavou to neobvyklé spojení balet + handicapovaní …

Monika: Důvody jsou tak vzájemně propletené, že je dost těžké je rozlišit a seřadit. Mě osobně vždycky zajímala speciální pedagogika. Ostatně i proto jsem si jako dospělá splnila sen a vystudovala obor pedagogika – sociální práce na Univerzitě Palackého v Olomouci. Moje diplomová práce nesla název Psychobalet. Navíc si oba uvědomujeme, že kariéra profesionálního tanečníka je mnohem kratší než u dalších uměleckých oborů. Nikdo nezůstane věčně mladý, ani my dva ne. (úsměv) Ovšem tanec milujeme, a tak je pochopitelné, že v něm chceme nějakým způsobem pokračovat. A také se podělit o své zkušenosti, kterých je docela dost.

Valerij: Začalo to zhruba před 14 lety, když jsme byli osloveni, abychom pomáhali u paravoltiže se sestavami pro různé soutěže. Zaujalo nás to. Když nás pak oslovili členové spolku vozíčkářů TREND z Olomouce, byla to pro nás oba velká výzva. Lidé na vozíčku vnímají hudbu stejně jako my ostatní a mnozí touží po tom, vyjádřit se pohybem. A tak jsme se do toho pustili.

A jak to vypadá, zatím vás to nepustilo?

Monika: Nepustilo a asi hned tak nepustí. Zkoušíme na jevišti Moravského divadla v Olomouci, někdy přijedou naši svěřenci za námi a zkoušíme i v Opavě v baletním sále. Je to docela náročné, hlavně časově.
Valerij: Nejen časově, jsme totiž nejen trenéři, ale i sponzoři. Vše děláme zdarma. (úsměv) Při Domu sociálních služeb v Olomouci jsme už vytvořili více než hodinový program. A v Opavě jsme zahájili spolupráci s ústavem Marianum. Ostatně můžeme se i trochu pochlubit, protože čestným prezidentem našeho o.s. Balet Globa je Vlastimil Harapes. Seznámili jsme se s ním, když moderoval galakoncert našeho projektu Duše v pohybu. Vlastimil Harapes je pro nás něco jako velký vzor, protože podporuje řadu zajímavých projektů. Například je čestným prezidentem Českého hnutí speciálních olympiád.

Vraťme se k Opavě. V čem už vás diváci SD viděli a co chystáte?

Monika: V baletu Stvoření Prométheova spolu v titulních rolích a v Kladivu na čarodějnice mě v roli Gertrudy.

Valerij: V této divadelní sezóně chystáme projekt podobný loňskému projektu Tanec, tanec … Ten jsme připravili ve spolupráci se členy Bohemia baletu a měl u diváků značný ohlas.

Máte už velkého syna, vydá se ve stopách rodičů? Bude tančit?

Monika: Ano, máme devatenáctiletého syna Alexandra, který studuje Střední průmyslovou školu strojnickou v Olomouci. Pohybově je nadaný, ale víc než tanec ho láká fotbal, takže hraje za SK Sigma Olomouc. Letos ho čeká maturita, pak vysoká škola. Bude muset skloubit studium se sportem, tak doufáme, že to zvládne. Ale profesionální tanečník z něj určitě nebude. (úsměv)

Nezbytná závěrečná otázka. Co je před vámi, co vás čeká?

Oba: Intenzivně připravujeme představení Duše v pohybu. Představí se v něm i někteří naši kolegové. Uskuteční se v pondělí 5. Listopadu na jevišti Slezského divadla. Představí se v něm také klienti z Mariana. A my přineseme ukázat všechna svá ocenění z Los Angeles. Takže touto cestou všechny diváky srdečně zveme!

Milena Křístková

Monika a Valerij Globovi

Mgr. Monika Globa pochází z Ostravy. Už v šesti letech začala s tancem. Vystudovala taneční konzervatoř v Ostravě. Po jejím ukončení získala angažmá v Národním divadle v Brně, po dvou sezónách se vrátila do Ostravy jako sólistka baletu Národního divadla moravskoslezského. Devět let byla prví sólistkou baletního souboru Moravského divadla Olomouc. Vystudovala rovněž Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Obor pedagogika – sociální práce. Letos v září získala ve Slezském divadle poprvé udělovanou Cenu diváka.

MgA. Valerij Globa pochází z Kyjeva. Tanci se věnuje od dětství již v deseti letech byl přijat na Taneční konzervatoř v Kyjevě. V kyjevském Divadle opery a baletu tančil dvě sezóny. Poté přijel do Prahy, kde tančil v muzikálu Drákula. Později se stal sólistou baletu Národního divadla moravskoslezského, od roku 1998 byl prvním sólistou baletu Moravského divadla Olomouc. Vystudoval také obor taneční pedagogika na JAMU Brno.
Oba manželé v současnosti působí na scéně Slezského divadla.

Stáhnout orginální článek

Seriálová hvězda v Opavě

Region Opavsko, 30. října 2012

Nová hvězda českých televizních obrazovek a miláček českých žen Lukáš Hejlík bude hrát v Opavě! Už tento týden vystoupí jako host na prknech Slezského divadla v představení Poprask na laguně. Hejlík aktuálně hraje lékaře v seriálu Ordinace v růžové zahradě, upozornil však na sebe v kritiky oceňovaném seriálu Terapie, kde hrál po boku Karla Rodena, či naopak v kritikou ztrhané Ošklivce Katce. O jeho popularitě svědčí například i to, že když vystupoval v pořadu VIP Prostřeno, jeho díl patřil k historicky nejúspěšnějším.

Stáhnout orginální článek

Rozhovor s opavským hercem Danem Volným

Ptali jsme se divadelního, činoherního herce Daniela Volného, jak získal po studiu své první angažmá, co rád dělá ve svém volném čase a jestli se do budoucna chystá prorazit do filmového světa

Silvie Březinská, Deník, 26.10.2012

Opava – Daniel Volný se narodil 28. března 1984 v Opavě. Maturitní vzdělání získal ve svém rodném městě na obchodní akademii.

Absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně v oboru činoherní herectví. Dnes je stálým členem činoherního souboru Slezského divadla.

Kdy se u vás projevil zájem o herectví?

Na divadlo mě upozornila má sestra, díky které jsem s ním začal jako s koníčkem. Maminka v mládí ochotnicky hrála a k divadlu měla vždy kladný vztah, takže podpora pro trávení času „hraním si“ byla silná.

Kde jste si zahrál své první role?

Vše to začalo v dramatickém kroužku LDU Václava Kalíka, který jsem navštěvoval. Daniela Pivovarči, jež kroužek vedla, mi dala cenný základ a dodnes na ni velmi rád vzpomínám.

Co bylo dále, kdy jste začal o herectví vážně uvažovat?

Po absolvování Obchodní akademie v Opavě, na níž mám pěkné vzpomínky, jsem se rozhodl herectví věnovat dále. Proto jsem si podal přihlášku na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, kam jsem byl přijat. Zásluhu na tom má určitě dnes už bývalý člen činohry SDO František Štěpán, který mě na přijímací zkoušky připravoval.

Nastoupil jsem tedy do ateliéru činoherního herectví pod vedením Aleše Bergmana.

Na JAMU jste tedy získal magisterský titul. Měl si po té problém získat angažmá?

Upřímně jsem měl štěstí. Spolužák a velký kamarád Matěj Kašík dostal nabídku ve Slezském divadle. Jakmile jsem od Matěje zjistil, že tehdejší umělecký šéf hledá ještě jednoho mladého herce do souboru, neváhal jsem a pana režiséra Zdeňka Černína o angažmá požádal. Ten mě po zhlédnutí mých absolventských představení přijal.

Jaké bylo přijetí v divadle?

Přijetí souborem bylo opravdu pěkné a přátelské. Měli jsme a máme výborný kolektiv a velmi mě těší, že jsem jeho součástí.

V čem vás můžou v současné době návštěvníci divadla vidět?

Vzhledem k tomu, že je nás v činoherním souboru 12, hrajeme, dá se říct, všichni ve všem, například v Poprasku na laguně, Veselých paničkách windsorských, Cestě kolem světa, v Útěcích Lídy Baarové a dalších. Rodičům s dětmi bych doporučil pohádku O vlku a kůzlátkách, kterou režíroval kolega Jakub Stránský, a myslím, že se povedla.

A co připravujete dále pro diváky Slezského divadla?

Velmi se těším na zkoušení a přípravu hry Tři mušketýři, tedy jestli do ní budu obsazen. To zatím nevím. Jinak máme v plánu Dalskabáty hříšnou ves a na závěr sezony by se mělo pracovat na komedii Rodina je základ státu od Reye Coonyho.

Nejen pro teenagery by mohlo být zajímavé představení Kurt a Sid. Je to o imaginárním setkání Kurta Cobaina, frontmana kapely Nirvána, a Sida Viciouse z punkové kapely Sex pistols.

Jak to máte s filmem? Neuvažujete o opuštění divadla?

Už za studií na JAMU jsem si zahrál v pohádce O šípkové Růžence. Také jsem účinkoval v epizodách Trapasů a v cyklu příběhů Tři plus jedna s Donutilem. Dále mě mohli diváci vidět v letní filmové komedii Westernstory. Divadlo mě ale stejně naplňuje více a opustit ho rozhodně nehodlám.

Co váš volný čas? Jaké máte záliby a co vás baví?

Mám rád, když je volného času co nejméně. Ale když už se tedy nevěnuji práci, snažím se trávit čas se svou přítelkyní například výlety do přírody.

Jinak odpočívám pasivním sledováním jakéhokoli sportu nebo si jdu jednou za čas nějaký sport zahrát.

Nejčastěji trávím čas volejbalem, protože každé pondělí hrajeme s přáteli. Mám rád chvíle s kamarády u kávy nebo piva. Také rád sleduji filmy. O prázdninách mám více volného času a ten pak trávím nejraději četbou. Naposledy jsem si přečetl knihu Šampón, Karel a Tečka od Hartla, ta mě pobavila a ne náhodou mi byla doporučena právě kamarády na pivu.

Stáhnout orginální článek

Fotografie ze zkoušek G.B. Shaw: Americký císař

Návrat slavného irského dramatika na opavské jeviště se trefil do doby zvýšeného zájmu o politickou satiru všeho druhu.

Zkoušky na novou inscenaci jsou v plném proudu – viz fotografie!


Kladivo na čarodějnici naposled

(mk), Region Opavsko, 23. října 2012

Opava – Ctitelé baletu by si neměli nechat ujít poslední představení rockbaletu Kladivo na čarodějnici na jevišti Slezského divadla. Derniéra se uskuteční v neděli 28. Října od 19 hodin.

Inscenaci o velké lásce a velkém utrpení i lidské malosti a zničující moci inkvizice navrhl a připravil šéf opavského baletu Martin Tomsa. S obrovskou invencí se mu podařilo vytvořit představení, které v sobě spojuje symfonickou heavymetalovou hudbu švédského kytarového mága Yngwie Malmsteena s příběhem lásky mladých lidí v malém městě v době třicetileté války. A také v příběhu využít veškerý potenciál opavské baletní skupiny.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru KLADIVO NA ČARODĚJNICI

Velký příběh vyvolal velké emoce

Milena Křístková, Region Opavsko, 23. října 2012

Opava – Velký příběh, odehrávající se před více než dvěma a půl tisíci lety, ale především vášnivá hudba Giuseppe Verdiho při premiéře opery Nabucco vyvolaly u diváků Slezského divadla velké emoce. Obě premiéry byly ukončeny potleskem hlediště vestoje, a nadšené publikum tak vzdalo hold nejen nesmrtelnému dílu, ale i všem, kdo se na jeho znovuuvedení na opavskou scénu podíleli.

Celý soubor opery včetně baletu a orchestru předvedl v režii Jany Andělová – Pletichové opět skvělý výkon, úvodní zmínku zaslouží tentokrát výkony sboru. Ten, vedený sbormistryní Kremenou Pešakovou a posílený o hosty a studenty opavské konzervatoře, podal strhující výkon. A to nejen ve známé písni Leť, myšlenko, na zlatých křídlech …, která se ve své době stala osvobozeneckou písní pro celou Itálii. Poklonu je třeba složit stálému hostu opavské opery, kteří se vystřídali v titulní roli Nabucca. Role Abigail rozdělila diváky na dvě ploviny, které se ještě dnes přou o to, zda lepší výkon podala Katarína Jorda Kramolišová, či další stálý host Katka Vovková. Nezaujatí pozorovatelé naštěstí potvrzují, že obě dámy byly naprosto skvělé! Jako Zachariáš oslovil diváky domácí Dalibor Hrda stejně jako monumentální Martin Brubaĺ, sólista ostravské opery. Michal Pavel Vojta, který se při premiéře se Slezským divadle a jeho publikem rozloučil, skvěle nastudoval roli Ismaela, v níž se střídal s Jakubem Rouskem, hostem z Olomouce. Ilona Kaplová ztvárnila přesvědčivě roli Feneny, v níž ji střídá Simona Mrázová, studentka ostravské univerzity. V roli Velekněze zapůsobil Peter Soós, alternovaný Waldemarem Wieczorekem z ostravského sboru. Závěrečný aplaus po zásluze patřil nejen všem již jmenovaným, ale pochopitelně také hostujícímu dirigentovi Tomáši Hanákovi, nádherným kostýmům Romana Šolce i jednoduché a působivé scéně Jaroslava Milfajta. O pohybovou spolupráci se dokonale postaral Martin Tomsa, poklonu zaslouží také korepetitoři Libuše Vondráčková a Karel Mládek. Vypjatou a strhující atmosféru Verdiho Nabucca tentokrát umocnily i skvěle a cíleně využité světelné efekty. Závěrem: Nabucca by si neměl nechat ujít nikdo, kdo má jen trochu rád divadlo. V této insacenaci je opavdu nač se dívat a hlavně co poslouchat.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru Nabucco

OSLAVA inscenace italského autora Spira Scimoneho komorní divadlo za oponou

„Došlo mi, proč chrápeš. Spíš s otevřenou pusou.“

Komedie s nadhledem líčí starosti ženy, které manžel a syn už přerůstají přes hlavu.“

V režii Kostase Zerdaloglu uvidíte Hanu Vaňkovou, Michala Stalmach a hostujícího Františka Večeřu, člena činoherního souboru Národního divadla moravskoslezského Ostrava.

OSLAVA inscenace italského autora Spira Scimoneho komorní divadlo za oponou

Duše v pohybu 5. 11. v 19 hodin

5. 11. V 19 hodin se můžeme opět těšit na občanské sdružení Balet Globa a jejich večerní představení inspirativních koláží, terapií – psychobaletu, dramaterapií, orientálních tanců.

Občanské sdružení vzniklo v roce 2009 a vedou je naši baletní členové Monika a Valerij Globovi. Již po třetí vystoupí na jevišti Slezského divadla členové Baletu Globa, jimiž jsou lidé s různým handicapem, a součástí tohoto večera budou i lidé z opavského Mariana. Čestným prezidentem sdružení je slavný baletní mistr Vlastimil Harapes, který bude tradičně večerem provázet.

Novinkou Baletu Globa je jejich vítězství na Mistrovství světa v interpretačním umění WCOPA 2012 v Los Angeles ve Spojených státech amerických, které proběhlo o letošních letních prázdninách. Sdružení získalo absolutní vítězství v kategorii balet a open. Také získali mnoho ocenění za jednotlivá vystoupení a medaili za nejlepší tým.

Duše v pohybu

V neděli 21. října zažijete velepsinu s malou Ájou!

Pohádku uvedeme ve 14 a v 16 hodin! Rudolf Čechura, Jiří Šalamoun

Maxipes Fík

Za lesem je domeček, kam ten zajíc běží? A v domečku holčička – Ája. Rodiče jí dali malinké roztomilé štěňátko, kterému začala říkat Fík. Ale štěňátko rostlo, rostlo a rostlo až se z něj vyklubal obří maxipes. Povídání o hrdinském rekovi Fíkovi, který zmoudřel, sbíral vavříny na závodišti a seděl za volantem auta. Za lesem je domeček, co to ten zajíc zase vyvádí? A v domečku holčička a maxipes!
Hostuje Divadelní společnost Petra Bezruče Ostrava
-ros-

Strana 1 z 212

Novinky

10.11.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

25. prosince (pondělí) v 19 hodin Michael McKeever MODRÝ Z NEBE komedie o návratech domů a domnělém šílenství   26. prosince (úterý) v 19 hodin Molière ZDRAVÝ NEMOCNÝ výpravná komedie s řadou humorných situací o hypochondrovi Arganovi NAPOSLED! speciální derniérová sleva   28. prosince (čtvrtek) v 19 hodin Carl Orff  CHYTRAČKA operní příběh o chytré selské dívce, která uhádne […]

více zde

9.11.2017

KONCERT ORCHESTRU SLEZSKÉHO DIVADLA OPAVA v prostorách Multifunkční auly GONG Dolní VÍTKOVICE, Ostrava

neděle 19. 11. 2017 od 11 hodin   Koncert hudebně nastudoval a diriguje MAREK ŠEDIVÝ. Marek Šedivý v roce 2016 nastoupil v SDO na post dirigenta, byl v roce 2013 na doporučení J. Bělohlávka angažován jako asistent dirigenta v inscenaci Wagnerovy opery Tristan a Isolda v Canadian Opera Company v Torontu a J. Bělohlávkem také […]

více zde

7.11.2017

JEJÍ PASTORKYŇA NAPOSLED!

12. 11. 2017 od 19 hodin Speciální derniérová sleva!   Přijďte se rozloučit s krásnou operou, která měla úspěch na domácí scéně i na festivalech po celé republice! Diváci ocenili potleskem tuto operu na festivalu OPERA 2015 v Praze, na Mezinárodním hudebním festivalu JANÁČKOVY HUKVALDY 2015, na festivalu Tomáškova a Novákova hudební SKUTEČ, na festivalu „Město plné […]

více zde

Starší novinky