Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 2. 2013

Hejlík s přáteli přečte trefný bestseller

(jsr), 5+2 dny, 28. února 2013

Bolatice, Opava – Potlačovaná zákoutí české národní povahy ze svěžího a důvtipného pohledu zvenčí. Jednoduché, a přitom výstižné příběhy podnikatele Tomáše Bati, herečky Lídy Baarové, zpěváka Karla Gotta či sochaře monumentálního Stalinova pomníku z padesátých let. Se zhruba hodinovým čtením z bestselleru Gottland polského novináře Mariusze Szczygiela přijede do Opavy trojice brněnských herců v čele s Lukášem Hejlíkem.

Pohledný a elegantní Hejlík, který občas hostuje ve Slezském divadle, se věnuje inscenovaným literárním příběhům už několik let. S projektem nazvaným Listování zavítal předloni na Prajzskou, v Opavě však vystoupí poprvé.

S kolegy Alanem Novotným a Lenkou Janíkovou přehraje výrazné pasáže Gottlandu a doplní je některými osobními a současnými glosami. Ať už o české stádnosti nebo o bulvárních honech. „Svět bez Boha není možný, a tak v nejateističtější zemi světa, jakou je Česko, hraje příslušnou roli sedmašedesátiletá hvězda,“ zní leitmotiv sbírky o zemi zakonzervovaného kýče. Čtení proběhne v úterý 5. března a začíná v 17 hodin ve Slezském divadle, o dvě hodiny později pak v nedaleké bolatické knihovně.

„Listování není možná žádné začarované umění. Je mu rozumět, humor je někdy až hodně studentský (však to také dost pro studenty hrajeme), ale prostě dokáže jasně vyjádřit, co chtěl autor říci,“ říká k projektu Hejlík. Mezi jeho další oblíbené tituly patří například Kosinského Byl jsem při tom nebo Slovo boží Kari Hotakainena.

Stáhnout orginální článek

Opavané poznají cyklus LiStOVáNí

Jitka Hrušková, Deník, 25. února 2013

Opava – Ve Slezském divadle se v úterý 5. března uskuteční první opavské LiStOVáNí v podobě cyklu scénických čtení. Vybrané autory a jejich knihy návštěvníkům představí Lukáš Hejlík, Lenka Janíková a Lana Novotný. Program začíná v 8 hodin pro žáky 1. až 6. tříd čtením z knihy Petry Braunové ztraceni v čase. Jedenáctiletý Martin v ní tráví léto u babičky na vsi a rád poslouchá její vzpomínku na bratra, kterého ve stejném věku zabil blesk. Chlapec pak sám zažije silnou bouři, ve které se mu přihodí něco moc zvláštního.

Další čas bude od 9:30 hodin věnovaný knize francouzského spisovatele Mikaela Olliviera Život k sežrání a určený je žákům 7. až 9. tříd. Hrdinou je pařížský gymnazista Benjamin, kterého trápí nadváha a dívka Claire. Jak se „metráček“ se vším vyrovná? Poslední část LiStOVáNí se od 11 a pak ještě od 17 hodin týká dětí od 15 let výše, dospělých a knihy polského publicisty Mariusze Szczygiela s názvem Gottland. Dílo představuje vodopád mnohdy ani netušených informací a souvislostí o Česku dvacátého století.

Projekt LiStOVáNí představuje zhruba hodinové divadelní vystoupení, ve kterém je přenášený děj knihy, jazyk autora a atmosféra dané literatury na obecenstvo. Nejde o žádné fanzinové čtení oblíbených pasáží, nýbrž o dýchající představení s rekvizitami, kostýmy, hudbou, začátkem a koncem. Ročně se tento projekt dostane až do osmdesáti českých měst a odehraje téměř tři stovky představení.

Stáhnout orginální článek

Pod Dvořákovou operou Čert a Káča je v Opavě podepsaný režisér Lubor Cukr

Robert Rohál, http://www.novinky.cz,25. února 2013

V neděli 24. února proběhla ve Slezském divadle v Opavě premiéra posluchačsky i divácky vděčné opery Antonína Dvořáka Čert a Káča. Jde už o druhou spolupráci opavského souboru s režisérem Luborem Cukrem.

Vracel jste se rád do Opavy?
Musím říct, že jsem se na svou druhou spolupráci s opavským divadlem velmi těšil. V roce 2010 jsem měl možnost připravit krásnou produkci opery Wolfganga Amadea Mozarta La Clemenza di Tito (Titus), a když jsem letos přijel, dlouho jsme všichni vzpomínali. Byla to krásná práce, která v nás ve všech zanechala hluboký zážitek. O to byl můj návrat do Opavy radostnější. Byla to ale zároveň velká zodpovědnost, a to nejen k divákům, ale i k celému souboru.

Jaké bylo vaše setkání s Dvořákem?

Když jsem dostal tuhle nabídku, trochu mě to vyděsilo, protože jsem nikdy nerežíroval českou operu. Jediné mé setkání se zpívanou češtinou byla Brittenova opera Hrajeme operu! – Kominíček, ke které jsem dělal z anglického originálu kompletní texty v češtině. Už druhou sezónu se s úspěchem uvádí shodou okolností také v tomto regionu a to v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Ale setkání s Dvořákem byla určitě výzva. Vždycky se snažím skladatele co nejvíce poznat a jsem moc rád, že jsem měl příležitost dostat se právě ke Dvořákovi. Tolik rozličných pocitů a v případě Čerta a Káči i humoru v jeho muzice, tolik zvláštní melancholie v jeho smyčcových kvartetech nebo symfoniích může každého dovést k pochopení čistého vlastenectví, které ve Dvořákově době prýštilo snad ze všech umělců.

Co vás na díle zaujalo?

Řekl bych, že možná právě to vlastenectví. Dvořák začal psát dílo tři roky po svém návratu z Ameriky. Už v zámoří trpěl velkým steskem po své zemi, který vyústil v silnou inspiraci českými motivy. Ať už Čert a Káča, cyklus symfonických básní na motivy Kytice K. J. Erbena, oratorium Svatá Ludmila nebo jiná díla z této doby jsou Dvořákovým projevem lásky k vlasti. Ve složité době, která ovládala nejen Rakousko-Uhersko, byly tyto národnostní projevy v umění jednou z mála možností, jak upozornit na českou identitu. Ačkoliv Dvořák nebyl nijak veřejně politicky činný, nahlížel jsem na toto zralé období jeho tvorby jako vyjádření jeho politického názoru. Výsledek je pro mě zajímavý.

A co pohádka?

Pohádka se z tohoto příběhu smazat nedá a byla by to škoda. V dnešní době je to vždycky milé pohlazení. Je tam ale od každého trochu. Trocha pohádky, trocha vlastenectví. Příběh je pořád stejný, jen se odehrává v jiné části naší historie. Některé situace se v historii také neustále opakují v různých časových obdobích. My se přenášíme do doby Antonína Dvořáka. Určitě se přijďte podívat.

Chystáte pro Opavu něco dalšího?

To bych zatím nechal otevřené, ale pokud se dohodneme na zajímavém titulu a najdeme vhodný termín, nezastírám, že se rád vrátím.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru ČERT a KÁČA

Režisérka vzpomíná i na opavskou operu

Jitka Hrušková, Deník, 19. února 2013

Opava – V závěru loňského roku vyšla kniha českokrumlovského autora Jana Vaněčka s názvem Můj život s operou – Inge Švandová vzpomíná.

Známá operní režisérka Inge Švandová – Koutecká, která nyní bydlí v Českém Krumlově, v ní vypráví o svém uměleckém a osobním životě. Vzpomíná mimo jiné také na hostování i na angažmá v opavské opeře během let 1991 až 2001. Po odchodu Oldřicha Bohuňovského se stala šéfkou opery. Bylo to právě v kritické době, kdy hrozilo zrušení opavské opery s poukazem, že blízko je ostravské divadlo s operním souborem. „Uvědomila jsem si, že je i na mně, aby v Opavě mohla opera existovat dál. To se povedlo,“ zmiňuje se paní Inge o hektické době v uvedené knize. Režírovala také průvod a oslavy 770 let od založení Opavy, což bylo pro město do té doby něco nevídaného.

Ztělesněná noblesa a elegance

Opavské působení režisérky a šéfky operního souboru zachytil v publikaci sólista Evžen Trupar. Konstatoval, že vládla ansámblu s rozvahou a obrovským uměleckým potencionálem. „Obdivoval jsem její ženskou noblesu a eleganci. Byla sice přísná, v zásadních věcech nesmlouvavá a energická, ale jednala pokaždé s úsměvem, nenásilně a s nadhledem,“ zhodnotil Evžen Trupar svou tehdejší velitelku. S úctou připomíná styl její práce. Na zkoušku přišla ráno v devět hodin a souboru sdělila, že do půlnoci kreslila kostýmy a pak špatně spala, protože se jí ty návrhy stále honily hlavou. Navíc ji bolely zuby, takže varovala, že zkoušku vidí ze svého pohledu dost špatně. Po pěti hodinách zkoušení odešla z jeviště svižným krokem nabitá energií. Na scéně nechala unavené, doslova vycucnuté členy operního souboru, kteří nechápavě kroutili hlavou a její odchod komentovali slovy „Proboha, kde ta ženská tu energii bere?“

V opavském divadle byla velmi oblíbená

S manželem, scénografem Vlastimilem Kouteckým, se Inge Švandová – Koutecká podílela na řadě nádherných opavských inscenací. Za všechny je možné jmenovat například Rusalku, Divadelního ředitele, zahradnici z lásky, Perly panny Serafínky, Dvě vdovy nebo Rigoletta. „Měla jsem možnost pracovat se sympatickými lidmi. Uvědomovala jsem si nejen odpovědnost za jednotlivé inscenace, ale i za celý provoz operního souboru,“ vyznává se Inge Švandová – Koutecká z dobrého vztahu k opavskému divadlu. Členové ansámblu to viděli podobně. Po premiéře opery zahradnice z lásky ji věnovali velký dort s milým dopisem: „Vážená paní režisérko, přijměte tento dar jako poděkování za vysoce uměleckou a přátelskou spolupráci na inscenaci. Celý kolektiv sólistů, který s Vámi spolupracoval, Vám děkuji za Vaši trpělivost a toleranci, kterou jste přispěla k zvládnutí tohoto náročného díla. Budeme na Vás vzpomínat a těšit se na další spolupráci. Vaše ovečky ze Zahradnice.“

Zasloužilá umělkyně

Inge Švandová – Koutecká dostala výtvarný talent do vínku. Matka Anna Jindra Švandová byla významnou pražskou portrétistkou a otec Hugo Švanda známý architekt. Operní režii vystudovala u legendárního Ferdinanda Pujmana a v roce 1960 nastoupila do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Po zhruba jedenácti letech přešla do opery v Plzni, kde působila jedenadvacet let. Hostovala v pražském Národním divadle i v cizině, byla stážistkou u slavného režiséra Pokrovského ve Velkém divadle v Moskvě a v berlínské Komické opeře u W. Felsensteina. Získala titul zasloužilá umělkyně a v roce 2004 dostala cenu Jihočeské Thálie za celoživotní dílo. V roce 1992 se stala šéfkou opery v Opavě. Později učila sólový zpěv a operní herectví na konzervatoři v Českých Budějovicích a jevištní kostýmy i dějiny odívání na Uměleckoprůmyslové škole sv. Anežky v Českém Krumlově. Dnes sedmasedmdesátiletá umělkyně má na svém režisérském kontě přes 185 operních, operetních i muzikálových inscenací na domácích i zahraničních scénách.

Stáhnout orginální článek

Na premiéru Čert a Káči

Jitka Hrušková, Deník, 19. února 2013

Opava – S pekelníky se v opavském divadle poslední dobou roztrhl pytel. Minulý měsíc se v něm objevil čert Trepifajksl a tuto neděli se premiérově připojí Čert a Káča.

Antonín Dvořák toto dílo složil na libreto Adolfa Weniga, zpracované podle národní báchorky, a premiéru mělo 23. listopadu 1899 v pražském Národním divadle. Dvořák ho vytvořil po svém definitivním návratu z Ameriky se záměrem zvýraznění lidových typů a jejich přirozené bystrosti. Výsledkem je příběh o chytrém pasákovi Jirkovi, hubaté Káče a čertovi Marbuelovi, který ji furiantsky odnese do pekla a potom ji s pomocí Jiříka moc rád vrátí zpátky.

Opavské inscenace se režijně ujal Lubor Cukr, kterého diváci znají už z Mozartovy opery Titus. Jíru ztvárňují Juraj Nociar s hostujícím Michalem Pavlem Vojtou, Káče dávají podobu Ilona Kaplová s hostující Simonou Mrázovou a Marbuelem budou Zdeněk Kapl a hostující Jan Morávek. O paní kněžnu se dělí dvě Kataríny – domácí Kramolišová a hostující Vovková. V dalších postavách se představí Šárka Maršálová nebo Liana Vinklárková, Dalibor Hrda nebo Peter Soós, Alexandr Vovk nebo Roman Cimbál, Tereza Kavecká nebo Vendula Stískalová Černá, Dalibor Hrda, Sanislav Beneš, Rudolf Medňanský a Jroslav Velička. Spoluúčinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla.

Antonín Leopold Dvořák patří doma i ve světě k nejvýznamnějším skladatelům. Jeho symfonické opusy patří ke světové špičce a jsou obvyklou součástí všech významnějších přehlídek symfonické hudby. V roce 1892 odjel na pozvání zakladatelky americké národní konzervatoře v New Yorku Jeanette Thurberovádo do Ameriky a domů se vrátil roku 1895. Po šestiletém odpočinku, spojeném s vytvořením oper Rusalka a Armida, přijal funkci profesora na pražské konzervatoři. K jeho žákům patřili například Vítězslav Novák, Josef Suk nebo Oskar Nedbal. Josef Suk se později stal i jeho zetěm. Při oslavách šedesátin byl Dvořák roku 1901 povýšen císařem Františkem Josefem I. do šlechtického stavu. Poctu si však dlouho neužil, protože 1. května 1904 zemřel v Praze ve věku pouhých třiašedesáti let. Pohbřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Slezské divadlo Opava: Čert a Káča.

Operu složil Antonín Dvořák na libreto Adolfa Weniga. Režie Lubor Cukr, kostýmy navrhl Roman Šolc, scénu vytvořil Martin Černý, choreografii má Martin Tomsa a divadelní orchestr diriguje Petr Šumník. Premiéra bude v neděli 24. února v 19 hodin.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru ČERT a KÁČA

Čert a Káča na jevišti

(mk), Region Opavsko, 19. února 2013

Opava – Ctitelé klasické české opery si opět přijdou na své. Operní soubor Slezského divadla pro ně nachystal jedno z pozdních děl českého hudebního velikána Antonína Dvořáka. Čert a Káča se na jevišti objeví v premiéře v neděli 24. ledna v obvyklých 19 hodin.

Čerta a Káču složil Dvořák na libreto učitele a literáta Adolfa Weniga, základem však byla česká lidová báchorka zpracovaná Boženou Němcovou. Na jevišti opavského divadla tuto klasiku uvidíme v režii hostujícího Lubora Cukra, v choreografii domácího Martina Tomsy, dirigentskou taktovku bude tentokrát svírat Petr Šumník. Scénu pohádkové opery navrhl držitel ceny A. Radoka Martin Černý. Vynikající opavští sólisté budou zpívat v kostýmech, které nevrhl Roman Šolc. Předpremiéra bude k vidění v sobotu 23. února od 10 hodin.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru ČERT a KÁČA

LUKÁŠ HEJLÍK, Lenka Janíková a Alan Novotný

5.března 2013 v 17 hodin

Mariusz Szczygieł

Gottland

 

 

Lepší značku mohl autor těžko vymyslet.

Neboť: „Svět bez Boha není možný, a tak v nejateističtější zemi světa, jakou je Česko, hraje příslušnou roli sedmašedesátiletá hvězda.“

Pohorší to čtenáře jako efekt příliš laciný? Po četbě knihy asi ne. Vodopád informací a souvislostí o Česku v 20tém století, o kterých jste možná ani netušili, promění tento publicistický bestseller

na téměř detektivní „listovačku“.

Co je to LiStOVáNí?

Cyklus scénických čtení……jde vždy přibližně o hodinové divadelní vystoupení, ve kterém je přenášen děj knihy, jazyk autora a atmosféra dané literatury. Jde o dýchající představení s rekvizitami, kostýmy, hudbou, začátkem a koncem.

Ročně se LiStOVáNí dostane až do 80 českých měst a odehraje téměř 300 představení.

NYNÍ POPRVÉ V OPAVĚ!

autor: Jakub Holas

autor: Jakub Holas

autor: Jakub Holas


Komorní divadlo za oponou a únorová premiéra!

Britský dramatik Roy Smiles napsal komorní drama o fiktivním setkání Kurta Cobaina s neméně provokující osobností, Sidem Viciousem, baskytaristou punkové skupiny Sex Pistols.

Hrajeme 11., 15., 18. a 20. února!

Kurt a Sid

komorní divadlo za oponou premiéra 11. 2. 2013

Kurt a Sid

Kurt a Sid

Co mají společného Jimi Hendrix, Jim Morrison, Janis Joplin
a Kurt Cobain?

Velké hvězdy, které se v mládí konfrontovaly s obrovskou slávou, penězi, alkoholem a drogami… S popularitou, kterou nebyli schopni unést. Jejich životy vyústily do krize a všichni zemřeli ve věku 27 let.

A zrodila se legenda o smutném „Klubu 27“ (Forever 27 Club); naposledy jej navštívila britská zpěvačka Amy Winehouseová (†2011). Britský dramatik Roy Smiles si vybral jednu z těchto osobností, Kurta Cobaina, a napsal komorní drama o jeho fiktivním setkání s neméně provokující osobností, Sidem Viciousem.

Kurt Cobain (1967–1994), frontman americké skupiny Nirvana, trpěl depresemi a byl nalezen mrtvý na půdě svého domu. Měl prostřelenou hlavu, v krvi vysokou dávku heroinu, u sebe dopis na rozloučenou. Spekulace, zda skutečně šlo o sebevraždu, nikdy zcela nevymizely.

Sid Vicious (1957–1979) se proslavil jako baskytarista punkové skupiny Sex Pistols, ačkoliv pozornost na sebe strhávala spíš jeho násilnická povaha než hudební nadání. Po bouřlivém dvouletém vztahu s americkou groupie Nancy Spungen (v tom vztahu však figurovali tři – třetím byl heroin) byl dokonce obviněn z její vraždy. Za pár měsíců sám spáchal sebevraždu. I když… možná se jen předávkoval.

V naší hře se s Kurtem setkáváme v okamžiku, kdy už se jeho odchod zdá neodvratný. Náhle se mu však zjeví host z nejne- čekanějších – Sid Vicious. Nebo aspoň někdo, kdo jako Sid vypadá a jako Sid se chová. I když Sid už je patnáct let po smrti. Je to jeho duch? Je to výplod Kurtovy omámené mysli? Imaginární kamarád, kterého celý život potřeboval? O čem si tihle dva spolu můžou povídat? A můžou vůbec najít společnou řeč?

Je lepší shořet, než vyhasnout?

V režii Jakuba Stránského se představí Daniel Volný jako Kurt C. a Michal Stalmach jako Sid V.

Délka představení : až po premiéře

6. března 2013 v 19 hodin srdečně zveme na taneční představení STVOŘENÍ PROMÉTHEOVA aneb Síla hudby a tance!

Krásná hudba L. van Beethovena a dojemný příběh o dobru a zlu, vyjádřený pohybem!

Příběh tanečního představení začíná v moderní době. Zlé a špatné vlastnosti ovládnou mysl lidí a pomocí pana Ega z nich vysají veškeré dobro. Proto se Prométheus opět vrací na zemi, aby lidem pomohl a prostřednictvím svých zemských stvoření – Ona a On – vrátil kladné vlastnosti. Oheň, Voda a Vítr jim vdechnou život – pohyb, energii. Avšak Prométheovi se nedaří dvojici naučit estetiku a etiku. Proto s nimi odchází na Etikos, sídlo Gentila, jednoho z bohů, kterého požádá o pomoc.

Ten je spolu s Noblesami a bohyněmi ctností – Štědrostí, Pracovitostí, Laskavostí a Tolerancí vše naučí. Dvojici chybí už jen poznání žalu, a proto Prométheus předstírá svou smrt. On i Ona poznají prožitek hlubokého zármutku. V tu chvíli Prométheus ukončí své předstírání. Pár se do sebe při závěrečném duetu zamiluje. Prométheus pak doprovází pár zpět na zemi, aby je nechal samotné dále předávat a šířit mezi lidmi dobro a lásku.

prometheus01

prometheus01

prometheus01

Divadlo oživilo Kurta Cobaina

Jan Šindler, 5+2 dny, 14. února 2013

Slezané zakusí na komorní scéně další rockový experiment, premiéra byla vyprodaná dlouho předem.

Opava – Je lepší shořet než vyhasnout, citoval v dopise na rozloučenou zpěváka Niela Younga legendární frontman rockové skupiny Nirvana Kurt Cobain. Umřel na půdě svého domu, s prostřelenou hlavou a heroinem v krvi. V sedmadvacet letech na vrcholu obrovské slávy.

Před třemi lety vytvořil příběh o jeho poslední hodině anglický dramatik Roy Smiles a inscenaci kurt a Sid teď nastudovalo Slezské divadlo. Opava se tak po olomouckém divadle Tramtárie stává druhým městem v republice, které hořký i vtipný příběh na svém jevišti uvádí.

Ve velkém předstihu vyprodanou premiéru uvedl činoherní soubor v pondělí 11. února v rámci cyklu Divadlo za oponou, tedy na scéně v těsném kontaktu s publikem. Do konce měsíce pak mohou diváci navštívit hned tři reprízy: v pátek 15., v pondělí 18., a ve středu 20. února. Dvě z nich uvidí opavští středoškoláci.
„Už jsme úspěšně hráli v Opavě rockový balet, a přál jsem si, ať zkusíme něco podobného i v činohře. A herci do toho šli opravdu s elánem. Daniel Volný si dokonce nechal nažehlit vlasy, takže se i přiblížil Cobainově podobě. Jako rockový fanoušek si to užívám,“ řekl k představení ředitel divadla Jindřich Pasker.

Příběh začíná ve chvíli, kdy Cobain přiloží hlaveň pušky k ústům a chystá se stisknout spoušť a do podkroví vstupuje postava v tričku se svastikou. Vypadá jako klon slavného punkového baskytaristy z anglické skupiny Sex Pistols Sida Viciouse. Muže, který měl podobnou kontroverzní pověst jako Cobain a který se v dvaadvaceti předávkoval heroinem. A Sidův duch, nebo snad výplod Cobainovy mysli, rozehraje dialog.

Pokusí se americkou hvězdu od zoufalého činu odradit. Třeba i odkazem na budoucnost jeho dcery. „Když tě bude chtít dcera obejmout, to jí vezme do náruče urna s popelem?“ Nebo jej vyzývá, aby nepřestal myslet na publikum. „Tvoje země potřebuje někoho, kdo by za ní křičel,“ zní Sidovy repliky.

Komorní drama protkávají vtipy a dialogy se nevyhýbají slovním obratům, které rockoví či punkoví muzikanti opravdu používají. Střídají se názory o drogách, postřehy o slávě, hudbě, době či obou zemích. Muzikanti vzpomínají i na kompromisy, které nechtěli, ale udělali. „Museli jsme změnit název alba, abychom ho dostali do obchodů,“ stěžuje si Kurt.

Zhruba hodinovou černou grotesku připravil herec a režisér Jakub Stránský, do role Cobaina vybral Daniela Volného, do role Viciouse Michala Stalmacha.

Stáhnout orginální článek

Odkaz na hru KURT A SID

Strana 1 z 212

Novinky

10.11.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

25. prosince (pondělí) v 19 hodin Michael McKeever MODRÝ Z NEBE komedie o návratech domů a domnělém šílenství   26. prosince (úterý) v 19 hodin Molière ZDRAVÝ NEMOCNÝ výpravná komedie s řadou humorných situací o hypochondrovi Arganovi NAPOSLED! speciální derniérová sleva   28. prosince (čtvrtek) v 19 hodin Carl Orff  CHYTRAČKA operní příběh o chytré selské dívce, která uhádne […]

více zde

9.11.2017

KONCERT ORCHESTRU SLEZSKÉHO DIVADLA OPAVA v prostorách Multifunkční auly GONG Dolní VÍTKOVICE, Ostrava

neděle 19. 11. 2017 od 11 hodin   Koncert hudebně nastudoval a diriguje MAREK ŠEDIVÝ. Marek Šedivý v roce 2016 nastoupil v SDO na post dirigenta, byl v roce 2013 na doporučení J. Bělohlávka angažován jako asistent dirigenta v inscenaci Wagnerovy opery Tristan a Isolda v Canadian Opera Company v Torontu a J. Bělohlávkem také […]

více zde

7.11.2017

JEJÍ PASTORKYŇA NAPOSLED!

12. 11. 2017 od 19 hodin Speciální derniérová sleva!   Přijďte se rozloučit s krásnou operou, která měla úspěch na domácí scéně i na festivalech po celé republice! Diváci ocenili potleskem tuto operu na festivalu OPERA 2015 v Praze, na Mezinárodním hudebním festivalu JANÁČKOVY HUKVALDY 2015, na festivalu Tomáškova a Novákova hudební SKUTEČ, na festivalu „Město plné […]

více zde

Starší novinky