Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 6. 2013

Opavští diváci přijali Serafinku s potěšením

Jitka Hrušková, Deník, 28. června 2013

Opava – Premiéra operety Rudolfa Piskáčka s názvem Perly panny Serafínky zavedla návštěvníky Slezského divadla do vesničky Pivoňkov a seznámila je s jejími svéráznými obyvateli – s nabubřelým správcem zámku Škarohlídem (Zdeněk Kapl) i jeho čiperným synovcem Toníčkem (Roman Harok), s vdovou Záleskou (Ivana Lebedová) a její dcerou Serafínkou (Oľga Bezačinská), s kožešníkem Kokelesem (Martin Táborský) a jeho dcerou Ruth (Ilona Kaplová), s postilionem Blažejem (Petr Miller) a služebnou Baruškou (Zdenka Mervová) i s drábem, písařem, vyvolávačem a dalšími postavičkami. Prosvětlená scéna dodávala ději sluneční atmosféru a všechno s chytlavými písničkami směřovalo podle očekávání ke šťastnému konci. Chamtivý správce byl po zásluze potrestaný, jeho místo i srdce krásné Ruth dostal synovec Toníček, z poštmistra se vyklubal převlečený hrabě a jeho lásce k něžné Serafínce nestálo v cestě zhola nic, k životnímu štěstí dospěl i obdiv postiliona k rázné Barušce. Pivoňkovští se z jejich štěstí radovali a s nadšeně aplaudujícím publikem se rozloučili písní Ty české panenky. Podobně se rozloučí v pátek také s letošní divadelní sezonou. Jeviště po představení zakryje železná opona a zamčená zůstane až do září. Klíč od ní předá ředitel Jindřich Pasker oficiálně primátorovi Zdeňku Jiráskovi (ČSSD) a svědkem toho bude hlediště plné diváků.

Rudolf Piskáček: Perly panny Serafínky, premiéra 23. června v režii Dagmar Hlubkové. Kostým navrhla Eliška Zapletalová, scénu Martin Víšek, divadelní orchestr vede Karel Mládek. Spoluúčinkuje sbor a balet Slezského divadla i děti z pěveckého sboru Domino.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru PERLY PANNY SERAFÍNKY

Diváky Slezského divadla potěší Perly panny Serafinky

Jitka Hrušková, Deník, 19. června 2013

Opava – Příznivci lehkého žánru přivítají na prknech Slezského divadla Perly panny Serafinky i její notoricky známé písničky Vždyť přece hubička, Ty české panenky nebo Kéž jedenkrát. Premiéra tohoto letitého dílka začíná v neděli 23. června od 19 hodin v provedení členů operního souboru.

Skladatele Rudolfa Piskáčka a libretistu Jiřího Baldu inspirovala k vytvoření zpěvohry starosvětská německá fraška Friedricha Hoppa Kožíšek, pery, kamna.

Příběh „dvojí“ krádeže perel a nezbytných intrik i lásky byl poprvé uvedený ve vinohradském divadle roku 1925. Od té doby se objevuje mnohokrát v různých provedeních na různých scénách hudebních divadel.

Ústřední mileneckou dvojici Toníčka a Serafinky vytvářejí v opavském provedení Roman Harok s Martinem Štolbou a Tereza Kavecká s Oĺgou Bezačinskou. Serafinčinu matku Záleskou představí herečky Ivana Lebedová s Kamilou Srubkovou a správcem Škarohlídem budou Zdeněk Kapl a Václav Morys.

Poštmistrovi Průchovi dají podobu Dušan Růžička nebo Michal Pavel Vojta. Kožešníka Kokelese ztvární činoherec Martin Táborský a Evžen Trupar, jeho dceru Ilona Kaplová a Lucie Mlynářová. Služebnou Baruškou budou Šárka Maršálová a Zdena Mervová.

Další postavy ztvární Petr Miller, Miroslav Liška, Roman Cimbál, Dalibor Hrda, Jujaj Nociar nebo Alexandr Vovk. Scénu navrhl Martin Víšek, kostýmy jsou dílem Elišky Zapletalové a režii má Dagmar Hlubková. Divadelní orchestr povede Karel Mládek. Spoluúčinkuje sbor a balet Slezského divadla.

Český operetní skladatel, pražský rodák Rudolf Piskáček, studoval skladbu u Antonína Dvořáka. Během let 1909 až 1918 byl korepetitorem, sbormistrem a později i kapelníkem Divadla na Vinohradech.

Po převratu v roce 1919 byl krátce kapelníkem 2. pěšího pluku v Praze a po návratu na Vinohrady podnikl v roce 1924 úspěšné turné po Spojených státech. Z českých autorů mu byl nejblíže Oskar Nedbal a ze světových ho inspirovala tvorba Franze Lehára a Emericha Kálmána.

Vytvořil zhruba čtyřicet operet, z nichž k nejznámějším patří kromě Perel panny Serafinky také například Slovácka princezna nebo Tulák. Jeho opereta Děvčátko, neříkej ne se dočkala v roce 1932 filmové podoby s Jindřichem Plachtou a Hanou Vítovou.

Piskáček zemřel na Štědrý den roku 1940 v Praze ve věku šestapadesáti let.

O jeho životě vypráví film Věčný tulák, který v roce 1990 natočil Zdeněk Havlíček s Jaroslavem Satoranským v hlavní roli.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru PERLY PANNY SERAFÍNKY

Matiné na rozloučenou

(mk), Deník, 18. června 2013

Opava – Na rozloučenou před prázdninami připravili organizátoři pravidelných nedělních matiné ve Slezském divadle příjemnou hudební lahůdku. V programu zazní dva krásné mladé hlasy, soprán Lucie Mlynářové a tenor Juraje Nociara. Poslední matiné se uskuteční v neděli 23. června a zahájeno bude v 10 hodin.

Jako obvykle usedne za klavír korepetitorka a hlavní organizátorka tradičních matiné Libuše Vondráčková. V programu podle jejího vyjádření zazní známé a oblíbené písně, árie a dueta z děl českých i zahraničních hudebních velikánů. Účastníci matiné se mohou těšit na hostující sopranistku Lucii Mlynářovou z Prahy, která již ve Slezském divadle s úspěchem účinkovala. Partnerem jí bude nový člen opavského operního souboru Juraj Nociar. Zasvěceným a vtipným průvodcem programem matiné i hudební historií bude jako vždy Evžen Trupar.

Podivat se na orginální článek

Všichni malí tanečníci si zaslouží potlesk

říká Adéla Kvochová

Milena Křístková, Region Opavsko, 11. června 2013

Část opavské kulturní veřejnosti se chvěje očekáváním. Opět po několika letech se na jevišti Slezského divadla chystá samostatné baletní představení dětských tanečníků. Jde o pohádku Sněhurka, zvířátka a osm trpaslíků, kterou se čtyřmi desítkami žáků své Baletní školičky Violetta připravila baletka Adéla Kvochová. Přes své mládí má Adéla nepochybně dar nadchnout sebe, své svěřence i jejich rodiče pro dobrou věc. Nadcházející premiéra, která se uskuteční v sobotu 8. června v 17 hodin, se stala vítanou příležitostí k tomu, abychom cílevědomou tanečnici i Baletní školičku Violetta představili poněkud blíže.

Být tanečnicí je snem snad každé druhé malé dívenky. Jak to bylo s vámi?

Ano, máte pravdu. Také já jsem byla jedna z nich, ale měla jsem to štěstí, že jsem si svůj sen mohla splnit. Už v raném věku jsem své okolí přesvědčovala, že ze mě jednou bude veliká tanečnice. I když cesta nebyla vždy jednoduchá.

Máte v rodině nějaké taneční vzory?

Moje maminka se v dětství věnovala baletu, však máme ve skříni schované její baletní špičky. Nakonec se rozhodla pro jinou profesi ve zdravotnictví, ale v mém přání mě podporovala a také jsem tak trochu asi splnila její vlastní sen. I jinak jsme docela dost taneční a muzikantská rodina. Mám dva starší bratry a oba se věnovali různým druhům moderních tanců. U nich ovšem nakonec převládla hudba. Stanislav, který je o čtyři roky starší nežli já, hraje na kytaru v kapele Metallica revival CZ v Ostravě a má svou vlastní kapelu Nač ten spěch. O šest let starší Vlastimil ovládá hru na klávesy a zpěv ve skupině Dissolving Of Prodigi, která působí na jižní Moravě.

Kdo vás profesně nejvíce ovlivnil?

Za svůj hlavní vzor považuji Natašu Novotnou, která při mém začátku studia na Janáčkově konzervatoři byla již její absolventkou. Její absolventské provedení Giselle ze stejnojmenného baletu bylo opravdové a dechberoucí. Po jejím nastoupení do souboru Jiřího Kyliána jsem ovšem její profesionální dráhu dál nesledovala. Z kantorské obce Janáčkovy konzervatoře Ostrava se mohu i dnes těšit z podpory profesorky Margarity Častové, která při mně vždy stála v dobrém i zlém.

Co je váš profesní sen? Jakou roli byste chtěla tančit? Případně s kým, na jakých prknech?

Mým snem bylo vždy ztvárnit postavu Julie v Romeovi a již zmíněné Giselle. Bylo by mi velkou ctí si tyto role aspoň jednou v životě zatančit, na jakémkoli pódiu. (úsměv) Velice uznávám práci tanečníka a choreografa Jiřího Horáka, se kterým jsem se setkala poprvé na semináři při svém studiu na ostravské konzervatoři. Tehdy byl sólistou baletu Národního divadla v Brně. Pak jsem se s ním dvakrát setkala již ve Slezském divadle jako s hostujícím choreografem.

Jste klasickým příkladem baletky – éterické bytosti. Jak se udržujete v kondici? Musíte si hlídat váhu?

Profese baletky je fyzicky natolik náročná, že její samotnou produkcí se udržuji v kondici. Dlouho jsem patřila mezi děvčata, která mohou sníst lidově řečeno „koně“ a nepřiberou. Dnes už se přece jen trochu hlídám. Ráda si dám něco sladkého, ale opatrněji, než když mi bylo dvacet. (úsměv)

Proč jste se rozhodla oživit Baletní školičku Violetta u Slezského divadla?

Dostala jsem nabídku od tanečního kolegy Martina Tomsy. Toho jako první oslovila Violetta Tomaníková, zakladatelka a dlouholetá učitelka baletní školičky, aby po ní převzal toto břemeno. Dobře věděl, že práce s dětmi je v mnoha ohledech složitější než práce s dospělými. Proto se nejspíš této nabídky zřekl v můj prospěch. A já ji přijala s otevřenou náručí a na počest její zakladatelky jsem tuto školičku oficiálně pojmenovala jménem Violetta.

Mohla byste nám školičku představit?

Školičku navštěvuje 39 dětí ve věku od 5 do 18 let. Rozděleny jsou do čtyř ročníků nejen podle věku, ale i podle tanečních zkušeností a dovedností. Mám také týdně hodinu pro dospělé, kde jsem propojila klasickou baletní průpravu s posilováním. Zatím chodí tančit čtyři dospělé ženy, ale již brzy se k nim přiřadí jedna moje žačka, Lucie Korbelová. Ta právě odmaturovala a v chystané pohádce Sněhurka, zvířátka a osm trpaslíků tančí hlavní roli Sněhurky.

Co je hlavním cílem školičky?

Za cíl baletní školičky považuji rozvinutí smyslů pohybové koordinace, rytmického, hudebního vnímání dětí a jejich následné vyjádření charakteru hudby pohybem. Samozřejmostí je zvládnutí základů baletní technicky a správného držení těla. Hlavní snahou je pro mě dopřát dětem možnost vystoupit v představeních školičky, a zažít tak jedinečný pocit stát na divadelních prknech jako opravdová tanečnice. Po čemž, jak jste již zmiňovala, každá druhá dívenka touží. (úsměv) Prioritou pedagoga by mělo být dostat své studenty na vyšší úroveň v tomto oboru, což je studium tance na střední škole. Pochopitelně nepředpokládám, že všechny mé žákyně půjdou studovat tanec. Ale jedním úspěchem už se pochlubit můžeme, naše „absolventka“ Agáta Václavíková má již úspěšně za sebou 1. ročník Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Chodila tančit k paní Violettě a já jsem ji připravovala ke zkouškám na konzervatoř.

Co vás e školičkou v nejbližší době čeká?

Je to naše první velká premiéra na prknech Slezského divadla. Jmenuje se Sněhurka, zvířátka a osm trpaslíků a vystupuje v ní všech 39 žáků školičky. Někteří musí zvládnout i dvojrole. Budeme mít i jednoho hostujícího tanečníka, je to Daniel Poledňák z Církevní konzervatoře Opava. Bude nám tančit Prince a Myslivce. Velký kus práce mají za sebou trpaslíci, které ztvárňují Tereza Janečková, Natálie Kaplová, Sára Šubíková, Kateřina Vavrlová, Karolína Kavecká, Alexandra Volkmerová, Anna Gurecká a Nela Frenzelová. Pochvalu a potlesk, který doufám přijde, si ovšem zaslouží úplně všichni. (úsměv)

Kdo vám s přípravou pomáhal?

Začít bych měla asi od choreografky ND v Brně Hany Litterové. Ta mi pomohla vybrat pohádku a poradila také s postupem přípravy celého představení. S choreografií mi pomohla kolegyně Nikola němcová. Všechny dosavadní Sněhurky byly dělány pro velký balet, tedy pro dospělé tanečníky. My jsme museli zvolit úplně jiný přístup. S přípravou jsem začala již minulé léto o prázdninách, vybírala jsem hudbu, rozkreslovala jsem jednotlivé scény … Také jsem si koupila šicí stroj a poprvé v životě jsem k němu usedla, aby šila kostýmy. (úsměv) Pár máme vypůjčených a upravených, ale většinu jsem musela vymyslet a ušít sama. Hodně mi pomáhala moje maminka. Zapojili se i rodiče dětí ze školičky. Jedni vyrobili postýlky pro všechny trpaslíky a čtyři maminky mi pomáhaly s dokončením kostýmů.

To vše jistě byla spousta práce a času …

Ano, máte pravdu, pro vznik celého dětského baletního představení bylo zapotřebí hodně času a hodně energie. A to nejen z mé strany, ale i ze strany mých žáků a jejich rodin. I proto doufám, že se najde termín, abychom mohli Sněhurku zatančit ve Slezském divadle ještě nejméně jednou, třeba pro předškoláky a mladší školáky. Také bych byla ráda, kdyby se nám podařilo vyjet s představením mimo Opavu, třeba, dejme tomu, do KD v Havířově. Když k nám mohou jezdit pohádky z jiných divadel, můžeme jistě i my někam vyrazit. Věřím, že bychom přivezli dětským divákům hodně radosti.

Zbývá vám energie ještě na nějaké koníčky?

Práce je mým koníčkem a poslední dobu jsem zásluhou Sněhurky nestihla vůbec nic jiného. Ale jinak jsem sportovně založený tvor. Ráda plavu, bruslím a ráda podnikám různé výlety …

V Opavě jste se nenarodila ani neprožila dětství, ale působíte zde v angažmá již devět let. Jak na vás město působí?

Díky divadelním zájezdům jsem mohla procestovat celou republiky a můžu konstatovat, že nikde není tak krásně jako v Opavě.

Adéla Kvochová

Adéla Kvochová se narodila v Karviné 31. července 1985. Její první baletní krůčky započaly na ZUŠ v Petřvaldu v útlém dětství. Po absolvování Janáčkovy konzervatoře v Ostravě (1996 – 2004) nastoupila do angažmá ve Slezském divadle v Opavě, kde v současné době žije. Již během studií hostovala v Národním divadle moravskoslezském (NDM) v inscenaci Les Sylphides. Na prknech domácí scény vytvořila již celou řadu baletních rolí, ze sólových například královna Runa (Radúz a Mahulena), Gertruda (Kladivo na čarodějnici), Oheň a laskavost (Stvoření Prometheova) a dále účinkovala v baletech Carmen, Biblické písně, Slovanské tance, Marná opatrnost, Čaroděj ze země Oz, také jste ji mohli vidět v operách, operetách i v činohrách. Má za sebouz již několik hostování jako třeba Camina Burana v Moravském divadle Olomouc, turné po Německu, Labutí jezero ve Státní opeře Praha, Paredon my English v NDM Ostrava. V jejím profesním životě zaujímá místo též pedagogická činnost. Od roku 2010 vede baletní školičku při Slezském divadle v Opavě. Se svými svěřenci již nastudovala zahajovací taneční vstup před předáváním cen Opavské Thálie.

Podivat se na orginální článek

Tanečnice dokáže hladit vzduch

Nikola Němcová si splnila svůj dětský sen a působí v divadle

Jitka Hrušková, Deník, 10. června 2013

Opava – Tím, že se Nikola němcová stala sólistkou baletního souboru Slezského divadla v Opavě, si splnila svůj dětský sen. Diváci ji mohli zaznamenat jako nezkrotnou Carmen či něžnou Matyldu z baletní féerie Kladivo na čarodějnici, ale i z dalších divadelních představení. Stala se tak zřejmě první blonďatou Carmen a zřejmě asi i poslední. „Barvu vlasů jsme řešili a v úvahu připadal černý příčes nebo sprejem nabarvené vlasy. Šéf baletu Slezského divadla Martin Tomsa nakonec konstatoval, že jednou můžeme publiku nabídnout představitelku Carmen v její skutečné podobě, a diváci to přijali dobře,“ vzpomíná Nikola Němcová.

Útlá blondýnka svým vzhledem poněkud klame a případný násilník by se rozhodně se zlou potázal. Ve skutečnosti je totiž dobře vytrénovaná judistka …

„K obraně jsem judo zatím nepotřebovala a doufám, že ani potřebovat nebudu. Moje sestra je v tomto sportu přímo osminásobná mistryně republiky, a také ho v praxi nikdy využít nemusela,“ směje se baletka.

Do Opavy přišla z rušného Brna, ale rychle si zvykla.

„Po velkoměstě se mi nestýská, ale po rodině občas ano. Překonávám to, protože jsem už velká holka a odloučení má též něco do sebe. Mám se kam vracet a jsem doma hýčkaná,“ říká Nikola.

K zaječím úmyslům nemá zatím důvod. V opavském divadle má krásné role a plní si jimi svůj životní sen. Při vystoupení ji dosud žádný malér nepotkal, ale varovnou vzpomínku má na jednu zkoušku.

Carmen, při které nechtěně vynechala některé části předepsané choreografie. A pak nechápala, proč hudba hraje dál. Od té doby si dává velký pozor na to, aby se jí něco podobného už nestalo. Dnes má před sebou vzhledem k věku ještě hodně profesních let, ale na druhé straně ví, že umělecká dráha baletky má jepičí život. Počítá s tím a po definitivním odchodu z divadelní scény chce balet učit své následovnice. „Mám ráda děti a tak mě to bude určitě bavit. Už jsem si to vyzkoušela v opavské základní umělecké škole a učím děti v baletní školičce při Slezském divadle,“ dodává Nikola Němcová.

Novou roli očekává v příští sezoně v Othellovi, a v soukromí ji čeká letos v létě, kdy změní stav i bydliště. Její přítel občas vypomáhal v baletních představeních ajiskra přeskočila. Vezmou se a budou bydlet v Raduni, což je kousek od Opavy.

Vizitka

Nikola Němcová se narodila 31. března 1986 v Brně a od dvanácti let byla žákyní osmileté Taneční konzervatoře Brno. Jako studentka vystupovala v Rakousku s brněnským Národním divadlem v Aidě a od roku 2005 má angažmá v opavském divadle. V roce 2007 tančila se studenty bratislavské konzervatoře v Německu v inscenaci Louskáček a o rok později se do Německa vrátila s olomouckým baletním souborem v představení Carmina Burana. V opavském angažmá je od roku 2005 a rychle se vypracovala. Od sezony 2009 ztvárnila hlavní postavy: Carmen ve stejnojmenném představení, Matyldu v Kladivu na čarodějnice a také Dívku ve Stvořeních Prométheových. S baletním souborem pravidelně vystupuje v operních i operetních inscenacích. V Baletní školičce Violeta při Slezském divadle v Opavě vyučuje nejenom malé baletní adepty, ale dává v ní též individuální hodiny krasobruslařkám, které učí hlavně rozsahy, točení a ladnost paží.

Podivat se na orginální článek

Sólistka opavského baletu Adéla Kvochová v rozhovoru pro Deník říká:

„Byla jsem uchvácena představou,
že budou působit v tak krásném divadle“

Karolína Urbanová, Deník, 9. června 2013

Opava – Slezské divadlo v Opavě uvede dnes premiéru baletní pohádky Sněhurka, zvířátka a osm trpaslíků. Bude to vůbec první vystoupení baletní školičky Violetta, která pod záštitou Slezského divadla pracuje již třetím rokem. Hlavním pedagogem a vedoucím baletní školy Violetta je sólistka opavského baletu Adéla Kvochová.

Co vám naskočí při vyslovení jména Opava?

Malé a moc pěkné město, ve kterém se dá kamkoliv chodit pěšky. Líbí se mi halvně historické památky, kterých je ve městě hodně. Některé by potřebovaly opravit, ale jiné vypadají hezky. V Opavě se mi líbí, a to je jeden z důvodů, proč jsem v něm zůstala, i když rodačka nejsem.

Máte stejně pěkný vztah jako k městu i k opavskému divadlu?

Když jsem nastoupila, byla jsem uchvácená představou, že budu působit v tak krásném divadle. Dnes to beru už střízlivěji s poznatkem, že všechno není tak ideální, jak se na první pohled zdá.

Jak začala vaše kariéra baletky?

Už v útlém věku mi bylo jasné, že ze mě jednou bude baletka, a přesvědčovala jsem o tom při každé příležitosti i své okolí. Od první třídy jsem chodila do ZUŠ v Petřvaldu, kde mě po čtyřech letech učitelka Soňa Dostálová poslala do baletní školy v ostravském Divadle Antonína Dvořáka. V roce 1996 jsem úspěšně zvládla přijímací a talentové zkoušky na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, kterou jsem úspěšně absolvovala.

Vzpomenete si ještě na první vystoupení?

Samozřejmě. Bylo to v baletu Les Sylphides, který uvedlo Divadlo Antonína Dvořáka. Tehdy jsem už studovala na konzervatoři.

Tančíte v opavském Slezském divadle. Kudy vedla vaše cesta do Baletní školičky Violetta?

Původně ji vedla Violeta Tomaníkova a já jsem výuku převzala v roce 2010. Dala jsem jí oficiální název Baletní školička Violetta při Slezském divadle v Opavě. Určená je talentovaným dětem od pěti do osmnácti let, ale máme v ní i lekce pro dospělé.

Jaké dává dětem šance ke studium na konzervatoři?

Naším záměrem není dostat každé dítě na konzervatoř. Základy baletní techniky prospívají každému dítěti ke správném držení těla. Děti cvičí na hudbu, a tudíž se v nich rozvíjí hudební a rytmické cítění. Ovšem absolvování veškeré výuky naší baletní školičky by skutečně mělo být dostačující k úspěšnému zvládnutí přijímacího řízení na taneční konzervatoř. Například Agáta Václavíková, která naší školičkou prošla, na konzervatoři studuje. Šikovné žákyně dostávají možnost vystoupení při divadelních představeních. Záleží na poptávce režisérů.

Čím jste se inspirovala při nácviku současné pohádky Sněhurka, zvířátka a osm trpaslíků?

K výběru mě inspirovala Hana Litterová a v choreografii mi pomáhala má kolegyně Nikola Němcová. Při vytvoření kostýmů, rekvizit a jiného mi pomáhala moje rodina, účinkující děti Slezské divadlo i statutární město Opava.

Podle čeho jste žákyně obsazovala a budete pohádku reprízovat?

Postavy jsem obsazovala podle charakteru, typu a zkušeností účinkujících. Děti se v tomto věku velmi rychle posouvají na vyšší úroveň. Bylo těžké je rozdělit tak, aby nikdo nebyl zklamaný a děti byly správně charakterově rozděleny. Když bude naše představení úspěšné, je v našem zájmu hrát ho častěji. Uvidíme.

To skutečně uvidíme, ale kde vy vidíte sebe samu asi tak za deset let?

Doufám, že stále ještě v divadle s mými dětmi, kterým se moc ráda věnuji. Moc ráda sleduji, jak se učí a rostou z ni h malé tanečnice.

Vizitka Adély Kvochové

Narodila se 31. července 1985 v Karviné a po baletních krůčcích na ZUŠ v Petřvaldu vystudovala janáčkovu konzervatoř v Ostravě. Během studií hostovala v ostravském Národním divadle moravskoslezském a v roce 2004 nastoupila do angažmá ve Slezském divadle v Opavě. Na jeho prknech vytvořila celou řadu baletních rolí. Byla královnou Runou v Radúzi a Mahuleně, Gertrudou v Kladivu na čarodějnici, Ohněm a Laskavostí ve Stvořeních Prometheových a se členy baletního souboru účinkovala v Carmen, v Biblických písních, ve Slovanských tancích, v Marné opatrnosti i v Čaroději ze země OZ. Diváci ji vídají tančit také v operách, operetách i v činohrách. Má za sebou také již několik hostování, mimo jiné v olomouckém Moravském divadle v díle Carmina Burana, v pražském Labutím jezeře, v ostravském Národním divadle moravskoslezském v Pardon my English a turné v Německu. Pedagogicky vede Baletní školičku Violetta při Slezském divadle.

Podivat se na orginální článek

11. a 13. 6. 2013 se pro nemoc nehraje!

Operu „Lazebník sevillský“ uvedeme
pro předplatitele skupiny 5 a 9 v náhradním termínu po prázdninách, který bude včas uveřejněn.

Zakoupené vstupenky vraťte k proplacení nejpozději do 28. 6.!

Slezské divadlo Opava děkuje za pochopení!

Výhody předplatného

zakoupením předplatného získáte slevu na vstupném 30-60 %

  • abonentka je přenosná, můžete ji tedy darovat nebo půjčit jiné osobě
    (studentskou abonentku lze předat pouze studentovi, dospělý divák musí doplatit rozdíl)
  • předplatitele se netýká úprava cen během sezóny
  • možnost jednorázového odhlášení míst na představení, kterého se nemůžete zúčastnit.

Předplatné se prostě vyplatí!

Napište nám, jak se Vám líbí naše venkovní reklama na billboardech!

reklama01

reklama02

reklama03

Červnový koncert mladých talentů

Někteří divadelníci působí i jako pedagogové na ZUŠ, konzervatořích či univerzitách. Představíme Vám skupinu, která vyučuje na ZUŠ Krnov. Uslyšíte žáky Ilony Kaplové, Daniely Waldhansové, Pavlina Panayotova, Ivo Bednáře, Jiřího Dorosiňského a další. Překvapením bude cimbálová muzika Cviliňa.

Plakát ke stahnutí

Novinky

10.11.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

25. prosince (pondělí) v 19 hodin Michael McKeever MODRÝ Z NEBE komedie o návratech domů a domnělém šílenství   26. prosince (úterý) v 19 hodin Molière ZDRAVÝ NEMOCNÝ výpravná komedie s řadou humorných situací o hypochondrovi Arganovi NAPOSLED! speciální derniérová sleva   28. prosince (čtvrtek) v 19 hodin Carl Orff  CHYTRAČKA operní příběh o chytré selské dívce, která uhádne […]

více zde

9.11.2017

KONCERT ORCHESTRU SLEZSKÉHO DIVADLA OPAVA v prostorách Multifunkční auly GONG Dolní VÍTKOVICE, Ostrava

neděle 19. 11. 2017 od 11 hodin   Koncert hudebně nastudoval a diriguje MAREK ŠEDIVÝ. Marek Šedivý v roce 2016 nastoupil v SDO na post dirigenta, byl v roce 2013 na doporučení J. Bělohlávka angažován jako asistent dirigenta v inscenaci Wagnerovy opery Tristan a Isolda v Canadian Opera Company v Torontu a J. Bělohlávkem také […]

více zde

7.11.2017

JEJÍ PASTORKYŇA NAPOSLED!

12. 11. 2017 od 19 hodin Speciální derniérová sleva!   Přijďte se rozloučit s krásnou operou, která měla úspěch na domácí scéně i na festivalech po celé republice! Diváci ocenili potleskem tuto operu na festivalu OPERA 2015 v Praze, na Mezinárodním hudebním festivalu JANÁČKOVY HUKVALDY 2015, na festivalu Tomáškova a Novákova hudební SKUTEČ, na festivalu „Město plné […]

více zde

Starší novinky