Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 11. 2013

V Opavě jsem prožil 53 šťastných let

říká herec a režisér Drahomír Ožana

Milena Křístková, 26.listopadu 2013

Kdo z návštěvníků Slezského divadla by neznal Drahomíra Ožanu? Připočtěme diváky filmové a televizní, herce, kteří prošli opavským divadlem, i ty, s nimiž se setkal v jiných ansámblech. Připočtěme kolegy, které režíroval, a pak také děti, které potěšil svými pohádkami. I kdybychom počítali hodně dlouho a hodně pečlivě, konečného čísla bychom se nedopočítali. Letos v říjnu oslavil v kruhu své rodiny, kolegů a přátel nádherné „kulatiny“. To, že by mu je nikdo nehádal, není tentokráte skutečně prázdným klišé. Energii a optimismus mu mohou právem závidět i kolegové o dvacet let mladší. A protože skutečný herec neodejde do úplného důchodu snad nikdy, nebylo lehké Drahomíra Ožanu „polapit“ a přimět k následujícímu rozhovoru. Bude především o divadle, hlavně o tom opavském …

• Je o vás známo, že dokážete diváky rozesmát i dojmout. Měl jste tuhle schopnost od dětství? Byl jste třeba uznávaným třídním klaunem?

Nikdy. Změnila mě ubíhající léta.

• Poprvé jste vstoupil na opavské jeviště v roce 1959. Dostat se do činoherního souboru opavského divadla prý tehdy byla cesta velmi složitá. Jak tomu bylo ve vašem případě?

V té době byl opavský činoherní soubor velmi kvalitní a čítal 35 členů. Po opavském divadle pokukovala řada herců z celé republiky. Výběr byl široký. Dostat se do divadla typu Opava bylo možné jen na základě úspěšných rolí, kde byl právě herec angažován. V mém případě to bylo divadlo v Šumperku, když jsem již předtím prošel Divadle Petra Bezruče v Ostravě a Beskydským divadlem Nový Jičín. Přes řadu nádherných rolí, které jsem v Šumperku odehrál, přišla ta osudová. Byl to Figaro ve Figarově svatbě. Právě ta mě dostala do Opavy.

• Po těch úspěších v Šumperku nezklamala vás Opava?

Ani v nejmenším. Věděl jsem, že nepřicházím jako spasitel, a navíc měl jsem vedle sebe výborné zaběhnuté kolegy – Emanuela Křenka a Jaromíra Polčíka. Vrcholem mé první etapy v opavském divadle byla role Dona Carlose. Byl jsem v divadle i v Opavě nadmíru spokojený. Nedovedl jsem si představit, že bych báječné kolegy a toto město někdy opustil.

• A opustil?

Dřív, než jsem se nadál. Po třech létech jsem byl zlákán do divadla v Příbrami. Město mě nelákalo, naopak. Lákal mě tamější soubor, který oplýval hvězdnými jmény. Radoslav Brzobohatý, Jan Faltýnek, Pavel Bártl a další. Moje radost být s nimi na jevišti však trvala jen krátce. Ti, za kterými jsem do Příbrami šel, Příbram opouštěli směr Praha. Opustil jsem ji taky – směr Opava, se zastávkou v Šumperku. V roce 1965 jsem opět stál na opavském jevišti, přesvědčen, že natrvalo. Přicházely překrásné role a mezi nimi ta, kterou jsem si vždycky tajně přál – Radúz … Nevím, jakým jsem byl Radúzem, ale krátce po premiéře mně bylo nabídnuto angažmá ve Státním divadle Ostrava. Ač jsem Ostravák, ani chvíli jsem neváhal a odmítl jsem. Stejný osud potkal i další nabídky, i když mezi nimi byla také Praha.

• Které divadelní role považujete za své nejlepší?

Všechny, které měly úspěch u diváků. (úsměv) Kromě již zmíněného Figara a Radúze to byl i Petruccio ze Zkrocení zlé ženy. V operetách jsem si s chutí zahrál profesora Higginse z my Fair Lady a Horáce Vandergeldera z Hello, Dolly!

• Vím, že jste hrál také v několika filmech. Připomenete nám, které to byly?

Těch filmů bylo celkem devět. K divácky nejznámějším patří město mé naděje, i když to zrovna divácký hit nebyl. K dalším patří snímky Vina, Malé zlaté slunce a Manželstvo Kataríny T.

• Diváci vás ovšem viděli i v televizních filmech a inscenacích. Můžete zavzpomínat?

Tak to bychom počítali docela dlouho. Bylo jich přes dvacet. (úsměv) Ale k těm, na které si diváci snad vzpomenou, patří Případ IV. A, potom Arrowsmith, Stavy rachotí, Čas plyne i v dešti, Loajální, Smrt guvernéra, Mimořádný případ, Ohrožené město a další.

• Méně známá je vaše činnost režiséra. Které ze svých inscenací považujete za nejzdařilejší?

Je to zcela jistě Edit a Marlene Évy Patakai, kterou jsem režíroval v divadle v Šumperku. Získala Cenu za divácky nejúspěšnější inscenaci na X. ročníku přehlídky profesionálních divadel České republiky v Praze v sezóně 2004/2005. Představitelce Edith v téže inscenaci byla udělena Cena za nejlepší ženský herecký výkon. Obojí mne pochopitelně potěšilo. Ale docela spokojený jsem byl i se svým režírováním představení v Divadelním klubu. Taková Carmen se třeba dočkala 116 repríz.

• Kterou profesi považujete za obtížnější? Herectví, nebo režii?

Tyto dvě profese jsou na sobě navzájem velmi závislé. Každá z nich má své výhody a nevýhody.

• Pominout nemůžeme ani vaši autorskou práci. Proč jste se rozhodl právě pro pohádky a kolik jste jich vlastně napsal?

Pohádek jsem napsal celou řadu. K jejich napsání mě inspirovaly mé vlastní děti, zvlášť dcela Magdaléna. Ta byla pohádkami úplně posedlá. Zřetelně největší úspěch mají u dětského publika dvě. Zlá královna a potom Prince Nebojsa. Těch se dohromady odehrálo na 500 představení.

• Vraťme se k opavskému divadlu. Prošla jím řada ředitelů. Jak na ně vzpomínáte?

Až na jednu výjimku jen v tom nejlepším. Všichni starší herci rádi vzpomínají na skvělého ředitele Jaromíra Drnavského. Za výborné odborníky považuji Jiřího Měřínnského a Václava Kožušníka. Jako vynikajícího bych označil také ředitele Jaroslav Šomka. Smutné bylo jen to, že většina z nich musela opustit divadlo buď z politické, nebo úřední moci.

• Vy jste ovšem nečekaně opustil divadlo za vedení ředitelky Sylvy Gapkové. Proč?

Na vyčerpávající odpověď bych musel napsat román. Ale krátce. Od prvního dne, kdy vstoupila do divadla promluvila na téma divadlo, bylo jasné, že tímto amatérským myšlením může divadlo jen likvidovat. Pak jsem vzápětí vyslechl projev tehdejšího pana primátora, že „tato nová paní ředitelka je zárukou růstu divadla, že je to nejlepší, co divadlo dostalo“ a tak podobně. Superlativy, superlativy, superlativy! A co následovalo? Částečná likvidace činohry i opery, ale na druhé straně neustálé žádosti o zvýšení rozpočtu divadla. Za celá léta v divadle jsem něco podobného nezažil, a abych se nedopustil trestného činu, raději jsem odešel.

• A co současnost? Je podle vás v divadle vše v pořádku?

Zdaleka ne. To, co zdědil nynější ředitel Jindřich Pasker po S. Gapkové, se nedá překonat mávnutím kouzelného proutku. S následky jejího „geniálního vedení“ se bude divadlo ještě dlouho potýkat. Měli by se nad celou situací zamyslet především ti, kteří tuto neschpnou paní podporovali. Jen trpělivost současného ředitele a jeho prozíravost nenechala klesnout divadlo až ke dnu. Zastavit rozjetý vlak není jednoduché, i když se to vedení divadla krůček za krůčkem daří. Ale bez pomoci těch, kteří tuto situaci zapříčinili, nebo těch, kteří nastoupili na jejich místa, bude tato cesta, ke škodě diváka, ještě nesmírně dlouhá. (povzdech)

• Zakončeme něčím veselejším. Pochopila jsem, že jste si Opavu zamiloval …

Pochopila jste naprosto správně. (úsměv) Z osmdesáti let svého života jsem prožil 53 šťastných let v Opavě. Našel jsem si tady manželku Olgu, narodily se nám dvě fantastické děti – Magdaléna a Marek a ty děti jsou skvělí i dnes, v dospělosti. K dovršení štěstí a radosti máme tři vnoučata – Gábinu, Prokopa a Mařenku. Co si přát víc? Je možné Opavu nemít rád? (úsměv)

Drahomír Ožana

Poprvé vstoupil na jeviště opavského divadla v roce 1959, když předtím získával zkušenosti v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, v Beskydském divadle Nový Jičín a v Šumperku. V roce 1962 odešel na čas do divadla v Příbrami, pak znovu do Šumperka, aby se v roce 1965 definitivně vrátil do Opavy. Během své divadelní kariéry ztvárnil zhruba 350 rolí. Drahomír Ožana je také úspěšný režisér. Kromě pohádek pro děti režíroval rovněž inscenaci Hra lásky a náhody, Operetní féerie a četná klubová představení. Cenu za divácky nejúspěšnější inscenaci na X. ročníku přehlídky profesionálních divadel ČR v sezóně 2004/2005 získala Ožanou režírovaná inscenace Évy Pataki: Edith a Marlene. Drahomír Ožana je rovněž autorem 21 pohádek pro děti, diváci mohli jeho umění obdivovat v 9 filmech a 22 televizních inscenacích. Drahomír Ožana je ženatý, má dospělé děti Magdalénu a Marka a tři vnoučata.

Podivat se na orginální článek

Šárka Vykydalová: Zatím se pořád ještě hledám

Jitka Hrušková, Deník, 25. listopadu 2013

Mladá opavská herečka dobře ví, že režiséři mají, kromě maminky, vždycky pravdu.

Divadelní profil

Opava – Herecké sny určitě má, ale zatím ještě vyčkává. Šárka Vykydalová dostala v Opavě své první herecké angažmá a teoretické školní zkušenosti se snaží na prknech Slezského divadla zúročit. Sympatické je, že postavy sice hraje, ale sama si nehraje na nic. „Nutkání ztvárnit nějakou divadelně známou postavu u mě zatím nepropuklo. Nevím, který divadelní žánr mě osloví, pořád se ještě hledám,“ říká mladá herečka. Od mládí ji bavily sporty a naprosto ji pohltil scénický tanec ve smyslu tanečního divadla. Je si plně vědomá toho, že právě tento žánr na opavské scéně sotva potká. Už během studia tělovýchovy a žurnalistiky v Brně byla členkou tanečního divadla MAXIMVS Davida Strnada a rok strávila studijním pobytem na boloňské univerzitě.

Postupně začala nacházet cestu k divadlu a herectví, proto se ho rozhodla vystudovat na Vyšší odborné škole herecké v Praze. Odtud vedla její cesta do Opavy před konkurzní komisi Slezského divadla, kterou o svých schopnostech přesvědčila. Opavského publiku se představila postavou šéfky v Komedii za oponou a následovaly další role. Opavští diváci ji viděli také jako Izu v Ivoně, kněžně burgundské, jako Adinu Mandlovou v Útěcích Lídy Baarové nebo jako Veroniku v Sekretářkách z Ostrožné. Postavou Catherine z hudební komedie Uličnice si odskočila i do oblasti operetky, která ji rovněž cizí není, protože Šárka má ráda hudbu a dobře zpívá. Divadelní sudičky jí prostřednictvím režiséra seslaly příležitost jménem Elizabeth v tragikomedii Kometa, která měla teď v Opavě českou premiéru. Je to stěžejní role velkého rozsahu, na které mohla konečně zapracovat v plné šíři. „Elizabeth pro mě byla výzvou, kterou jsem nechtěla promarnit. Snažila jsem se ukázat svou hrdinku v různých polohách,“ říká Šárka Vykydalová.

Tvrdí, že se v Opavě cítí dobře a po jiném divadle zatím nepošilhává, i když ji pohybové divadlo s tancem, akrobacií a pantomimou rozhodně lákat nepřestává. V divadelní prostředí je spokojená, s kolegy má bezkonfliktní vztahy a jako každá rozumná herečka bez problémů vychází i s režiséry. Dobře ví, že ti mají kromě maminky vždycky pravdu.

Šárka Vykydalová se narodila 7. června 1984 v Šumperku. Po maturitě absolvovala v letech 2004 až 2007 obor učitelství tělesné výchovy a mediální studia a žurnalistika na Masarykově univerzitě v Brně. Další rok strávila na sportovní univerzitě v Itálii a po návratu pronikala tři roky do hereckých tajů na pražské vyšší odborné škole herecké. Hned po absolvování dostala angažmá v činoherním souboru Slezského divadla. Bydlí v Opavě a je zatím svobodná.

Podivat se na orginální článek

VÁNOČNÍ NADÍLKA

strom

 

22. prosince (neděle) ve 14 hodin

SNĚHURKA, ZVÍŘÁTKA A OSM TRPASLÍKŮ 

(baletní pohádka)

 

23. prosince (pondělí) v 15 hodin

RÁKOSNÍČEK A JEHO RYBNÍK

(pohádka)

 

25. prosince (středa) v 19 hodin

SEKRETÁŘKY Z OSTROŽNÉ

(muzikál)

 

26. prosince (čtvrtek) v 17 hodin

PERLY PANNY SERAFÍNKY

 (opereta)

 

27. prosince (pátek) v 19 hodin

DONAHA!

(muzikál)

 

28. prosince (sobota) v 19 hodin

MADAMA BUTTERFLY

(opera)

 

29. prosince (neděle) v 17 hodin

DON CARLOS

(opera – hostuje Opera Śląska w Bytomiu)

 

30. prosince (pondělí) v 19 hodin

MUŽ MÉ ŽENY

(komedie)

 

31. prosince (úterý) v 17 hodin

RODINA JE ZÁKLAD STÁTU

(činohra)

 

TIP NA DÁREK

DÁRKOVÉ KUPONY

 

činohra á 160 Kč

opera á 220 Kč

Kometa přiletěla, zář jí zhasínala

Jitka Hrušková, Deník, 19. listopadu 2013

Opava – Není možné vstoupit dvakrát do stejné řeky, ale snaha vrátit současnost do chvíle štěstí v minulosti přesto k lidským pošetilostem patří. S tímto vědomím vytvořila Justine del Corte svou tragikomedii Kometa, kterou uvádí Slezské divadlo v české premiéře.

Ta je zřejmě hlavním důvodem, pro který dramaturgie po titulu sáhla, a výsledkem režijního snažení je kříženec Racka s Kameňákem. Aktéři hloubají na tentokrát nezvykle šikmé scéně o pomíjivosti štěstí, o nenaplněných očekáváních, o složitostech vztahů a sdělované mísí s erotikou i vulgarismy. Herci se evidentně snaží dostat své postavy z papírové podoby do člověčí, ale v divácích pravděpodobně zůstávají smíšené pocity. Po prvním dějství to na nedělní premiéře někteří vzdali a odešli.

Tereza Starostková dává Veře podobu frustrované ženy, ovlivněné soužitím s matkou v dětství. Je typem, který v divácích budí jednoznačně záporné pocity a jejich intenzivní vyvolání je pro představitelku rozhodně bod k dobru. Nenaplněné ambice otlouká o hlavu zejména manželovi Nickovi, kterého Michal Stalmach představuje jako uťápnutého človíčka, bojícího se obtěžovat i hlasitým dýcháním. Vyrovnává se s ním se ctí vzdor tomu, že takový typ představuje protipól postav, které Stalmach většinou ztvárňuje.

Divácké přízni se naopak těší podnikatelka Nane v podání hany Vaňkové, která se sarkastickým vtipem glosuje situace a bonmoty trousí v projevu s dokonalou samozřejmostí. Její výstupy vnášejí do děje potřebné oživení. Šárka Vykydalová pojala svou Elizabeth jako romantickou naivku, věřící, že zinscenováním krásných chvil své svatby před deseti lety navodí všem tehdejší štěstí a pohodu. Je to omyl, ze kterého ji kamarádi postupně vyvádějí.

Manžela Arthura představuje Daniel Volný jako úspěšného lékaře, který si trauma své neplodnosti kompenzuje honěním za každou sukní. Filmovou herečku Annu vede Kamila Srubková cestou nenaplněných citů, které ji stravují až do zahořklosti. Divadelní herečka Greta Ivany Lebedové žije sice v podobném světě, ale dokáže ho přece jen brát s přehledem.

Martin Valouch drží Gregora v mezích člověka, doud marně toužícího být spisovatelem. Nestoupá do výši ani neklesá na dno, a presto je tále v centru pozornosti nejenom přítomných žen. Přítomnost vesnického fanatického ornitologa Lothara v této městské skupině není blíže specifikována. Nepatří do ní a zřejmě se s aktéry setkal tehdy na svatbě. K jeho profilování nemá Martin Táborský dost příležitostí, a kdyby se postava neobjevila, nikomu by zřejmě nescházela.

Justine del Corte: Kometa. Překlad: Michal Kotrouš, scéna Petr Novák, kostýmy: Zuzana přidalová a režie: Petr Štindl. V české premiéře ji činohra Slezského divadla uvedla v neděli 10. listopadu.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru Kometa

PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET uvede v neděli 24. 11. od 19 hodin

 

Zveme příznivce baletu a tance ! Pražský komorní balet proslavil choreograf PAVEL ŠMOK, ale za téměř půlstoletí se vedle něj zařadila i díla mnoha hostujících českých i zahraničních choreografů (L. Vaculík, P. Zuska, J. Kylián, R. North, Ch. Bruce, P. Delacroix).

PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET uvede v neděli 24.11. od 19 hodin:

NEVYŘČENÉ TICHO
Hudba: Leoš Janáček, Klavírní sonáta I.X. 1905 „Z ulice“
Choreografie: Tomáš Rychetský
Inspirace klavírní sonátou na motivy studentské tragédie z roku 1905.

HÁDEJ KOLIK JE HVĚZD
Hudba: Arvo Pärt – für Alina, Štěpán Polanský
Choreografie: Hana Turečková
Spadnout do své duše, poznat v sobě jiného člověka, otevřít svou mysl a putovat vesmírem bez hranic.
Choreografie inspirována knihou Jacka Londona Tulák po hvězdách.

MONO NO AWARE
Hudba: Georg Friedrich Händel, Štěpán Polanský
Choreografie: Hana Turečková
Název se objevuje v japonské literatuře a lze ho volně přeložit jako povzdech bytosti. Jedná se o schopnost velké citlivosti, o uvědomění si krásy a pomíjivosti – v Japonské tradici například krátké trvání sakurového květu.

komorní balet

komorní balet

komorní balet

Pražský komorní balet se stal významným reprezentantem České republiky v zahraničí (Izrael, Austrálie, Indie, Čína, Německo) a získal řadu významných ocenění (Ceny Thálie za mimořádné jevištní výkony, Ceny českého literárního fondu za nejlepší choreografie, aj.).

Umělecká rada baletu v čele s prof. Ivankou Kubicovou, Markétou Perroud a Hanou Turečkovou pokračuje v tradici progresivního souboru s českým a mezinárodním repertoárem.

Vstupenky v ceně 180,-, 130,- či 100 Kč si můžete zakoupit v předprodeji divadla: po-pá 8-18 hodin, tel. 724 984 209 nebo přes on-line prodej (www.divadlo-opava.cz).

Zveme Vás srdečně na listopadové MATINÉ tentokrát do hlediště divadla v sobotu 16. listopadu v 17.00 hodin.

Vzdáme hold velikánům opery Giuseppe VERDIMU a Richardu WAGNEROVI, jejichž slavná jubilea – 200. výročí od jejich narození – si tento rok připomínáme zpěvem i baletem!

autoři projektu:
sbormistryně Kremena Pešakova
a choreograf Valerij Globa
klavírní doprovod Libuše Vondráčková
slovem provází Evžen Trupar

účinkuje sbor, balet a členové orchestru Slezského divadla Opava

Cena vstupenky: 50 Kč

Vyfoceno Petrem Veselým v baletním sále na zkoušce k Matiné, které proběhne dne 16. 11. 2013.
fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

fotografie ze zkoušky na Matine 16. 11. 2013

Ve Slezském divadle si chtěli poměřit síly členové činoherního a operního souboru!

A protože kultura a sport může jít ruku v ruce, proběhlo 2.11.2013 mezisouborové utkání ve florbale! Byla to skvělá akce s báječnými lidmi a určitě se bude opakovat. O výsledek totiž ani tak nešlo. Spíše šlo o zábavu a udržení kondice 🙂 !

 


Novinky

18.10.2017

Malá ochutnávka z připravované premiéry opery FALSTAFF pod taktovkou Marka Šedivého a v režii Lubora Cukra.

V tomto díle se setkaly dvě geniální umělecké osobnosti: největší dramatik a básník všech dob William Shakespeare a slavný italský hudební skladatel Giuseppe Verdi. Vtipný příběh podle Veselých paniček windsorských Williama Shakespeara rychle vtáhne diváka do děje. Jak to dopadne, když se ženy rozhodnou, že se pobaví, ale zároveň si nenechají nic líbit? Přijďte to […]

více zde

18.10.2017

Silvestrovské oslavy ve Slezském divadle Opava prodej vstupenek od 1. 11. od 8 hodin

od 15 hodin činoherní komedie z luxusní newyorské společnosti Neil Simon Řeči přípitek a drobné občerstvení Vstupné: 380,- / 320,- / 270,- Kč   od 21 hodin legendární český muzikál Svoboda, J. Štaidl, E. Krečmar, Z. Podskalský, Z. Podskalský ml. Noc na Karlštejně různorodé lahůdky, výborná vína, skvělá hudba, půlnoční přípitek Vstupné: 890,- / 790,- […]

více zde

18.10.2017

KONCERT orchestru Slezského divadla Opava v prostorách Multifunkční auly GONG Dolní VÍTKOVICE, Ostrava

neděle 19. listopadu 2017 od 11 hodin   Koncert hudebně nastudoval a diriguje MAREK ŠEDIVÝ. Náročného partu prvních houslí ve skladbě Rimskeho-Korsakova Šeherezáda se ujme  koncertní mistryně YELYZAVETA PRUSKÁ. program: Felix Mendelssohn-Bartholdy Scénická hudba ke hře W. Shakespeara Sen noci svatojánské, předehra, op.21. Josef Suk Pohádka. Suita z hudby k Zeyerově pohádce Radúz a Mahulena, […]

více zde

Starší novinky