Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 3. 2014

Opavský Král Lear vezme diváky za srdce a osloví duši

OPAVA

Celý sál stál a nekonečně dlouho aplaudoval. Premiéra Shakespearova Krále Leara měla v neděli 23. března v Opavě obrovský úspěch. Nebylo to ovšem žádné velké překvapení: že se na prknech Slezského divadla rodí výjimečný počin, si totiž doslova cvrlikali vrabci na střeše opavské scény.

„Je to teprve druhé inscenování tohoto Shakespearova dramatu v Opavě. Aby ho mohlo divadlo uvádět, musí mít v souboru krále Leara. Roky ho nemělo, teď ho má,“ prohlásil režisér představení Michal Bureš, známý spíše z prostředí rozhlasových her a audioknih.

Lear je jeho třetí divadelní režií. „Zkušenost z rozhlasové režie je, myslím, u Shakespeara cenná. Jeho dílo je postaveno na slovech, která je nutné správně interpretovat. V rozhlase se musíte se slovem naučit pracovat velmi přesně, tam vám nepomohou žádné vizuální vjemy,“ je přesvědčen Michal Bureš.

Ten se na svou druhou spolupráci s opavským divadlem i s hlavním představitelem velmi těšil. Podle svých slov se nemýlil, když vkládal do Kostase Zerdaloglu velké naděje: „Má v sobě prožitky, které ho s Learem spojují, poznal bolest, nasbíral životní zkušenosti.“

Nabídku na svou životní roli Leara dostal Kostas Zerdaloglu loni na jaře, tak trochu jako dárek k šedesátým narozeninám. „Je to samozřejmě nejvyšší meta, na jakou si může herec sáhnout. Ale přesto jsem si tenkrát vzal čas na rozmyšlenou. Už jsem měl se Shakespearovými texty zkušenost, například z Divadla Petra Bezruče v Ostravě, kde jsem dlouhé roky působil, také jsem hrál v Praze Othella. Vím, jak velmi jsou ty postavy náročné, žádná chyba se neodpouští; je to jako symfonie, kde jedna falešná nota může zbortit celou skladbu,“ vyznává se herec a přiznává, že byl před premiérou mimořádně nervózní.

Na inscenování klasického dramatu v překladu Martina Hilského, největšího českého znalce Shakespearova díla, Michal Bureš spolupracoval s osvědčenou scénografkou Martou Rozkopfovou, mistryní klasické scény. Přizval si též svého kamaráda, pařížského skladatele Benoita Boriese, který vytvořil hudbu k představení.

Spolu s Kostasem Zerdaloglu se divákům představují Kamila Srubková, Šárka Vykydalová, Sabina Muchová, Jakub Stránský, Martin Táborský, Michal Stalmach, Miroslav Rataj, Roman Slovák a mnozí další.

Autor: Ivana Gračková

V sobotu 12. dubna 2014 od 19 hodin se divadlo přemění ve wimbledonský kurt.

Proti sobě stanou Roger Federer a Rafael Nadal.
Švýcara si zahraje Marek Taclík a Španěla Jakub Prachař.

S inscenací Petra Kolečka & kol. FEDERER – NADAL
hostuje A studio Rubín Praha.

18. ročník festivalu Další břehy
http://www.astudiorubin.cz/article/repertoar/federer-nadal.html

kolecek a prachar

Shakespearova tragédie se v Opavě podařila

Jitka Hrušková, Deník, 28. březba 2014

Opava – Divadlo, které v souboru nemá vhodného představitele, nemůže tuto Shakespearovu tragédii uvést. Opavské divadlo ho má a Kostas Zerdaloglu nezůstává titulnímu hrdinovi podle očekávání nic dlužný. Zcela civilně a plynule přechází z polohy suverénního chlapáckého monarchy do člověka, milujícího své dcery a nevěřícího v jejich zradu, až do polohy zoufale bezmocného muže se zhroucenou duší. Vykresluje člověka s osudem, ze kterého mrazí, a někteří diváci možná chápou jeho neštěstí i z osobní zkušenosti. Královské dcery Goneril a Regan jsou v podání Kamily Srubkové a Šárky Vykydalové elegantní dámy typu „na rtech med a v srdci jed“. Role milujících dcer jim možná vydrží pouze do doby, než získají, co chtějí. Pak dají prostor skutečnému povahovému jádru, které je stejně hrabivé jako bezcitné.

Sabina Muchová udržuje třetí dceru Kordelii v neměnné rovině čisté povahy a prostého hlubokého citu i za cenu sebeobětování. Hraběte Kenta působivě vykreslil hostující Miroslav Rataj jako člověka, který dokáže číst v povahách lidí a nenechá se ošálit žádným pozlátkem.
Zná svou povinnost šlechtice ke králi a ctí ji. Jeho postava dýchá člověčinou a divák jí věří. Nešťastný hrabě Glostr s podobou Martina Táborského je naopak zmítaný pochybnostmi a přesvědčit ho o své pravdě není pro dobrého manipulátora nic těžkého. Takovým je nemanželský syn Edmund, působivě vykreslený Jakubem Stránským. Ctižádostivý mladík, kterému jsou pojmy cit a čest naprosto cizí, baží po otcově majetku a na cestě k němu se neštítí ničeho. Podobný charakter vtiskl hostující Zdeněk Svobodník vévodovi Cornwallovi a Martin Valouch dává vévodovi Albanymu nijak nezdůrazňovanou porci obyčejné slušnosti a rozvahy.

Sluhu Osvalda vytvořil Daniel Volný jako bezpáteřního člověka, mířícího výš, než mu společensky přísluší. Osvěžující postavou v ponurém ději je šašek v podání hostujícího Romana Slováka. Lehce a s přehledem dokazuje letitou pravdu, že šašek bývá nejmoudřejší osobou na královském dvoře.

Jeho vstupy mají navíc velkou přednost v tom, že je mu výborně rozumět. Právě se slyšitelností byli mnozí účinkující na premiéře bohužel hodně na štíru a to byla jediná skvrna na jinak potěšujícím výsledku. Kostýmy jsou velmi pěkné, ale scéna připomíná spíše tovární halu než královské sídlo. Co dodat? Premiéroví návštěvníci Slezského divadla strávili minulou neděli s králem Learem tři příjemné hodiny. Přijali ho s neskrývaným potěšením a poděkovali dlouhotrvajícím závěrečným potleskem ve stoje. Inscenace v klasickém provedení je nepochybně ozdobou letošní sezony.

Slezské divadlo: Král Lear. Autor William Shakespeare, překlad Martin Hilský, scéna a kostýmy Marta Roszkopfová, režie Michal Bureš. Premiéra 23. března.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru Král Lear

Klasická tříhodinová tragédie s katarzí, to je opavský Král Lear

Martin Jiroušek, www.ostravan.cz (Divadlo), 24. března 2014

Vrcholná Shakespearova tragédie Král Lear byla ve Slezském divadle v Opavě uvedena zatím jen dvakrát. Až se tomu nechce věřit, že je tomu tak v této honosné budově s dvou set letou tradicí. Poprvé v zimě 1996 a nyní v neděli 23. března 2014. A toto druhé uvedení Leara v režii hostujícího Michala Bureše a s Kostasem Zerdaloglu v titulní roli může být řazeno k těm nejvěrnějším a nejvíce realistickým provedením Shakespearových her u nás.

Divák musí počítat s tříhodinovou okázalou délkou samotné hry a ještě připočítat jednu přestávku. Pokud přečká pomalý rozjezd první poloviny, je mu pak odměnou druhá část se silnou katarzí v závěru.

Obsazení titulní role je možno vnímat jako ohlédnutí za dlouholetou kariérou jednoho z nejvíce expresivních herců působících v regionu Kostasem Zerdaloglu. Někdejší dlouholetý člen Divadla Petra Bezruče a spolupracovník Komorní scény Aréna podává svůj strhující výkon za spolupráce celého hereckého týmu. Tam, kde si „snad“ není jistý jako vladař, přichází zasloužené vykoupení v poloze radostného květinového blázna – to je nepochybně jeho vrchol.

Stručný proslov vystoupení ředitele divadla následují tajuplné zvuky a hned se zvedá opona. Večer bude dlouhý, to je jasné a je třeba na to upozornit hned v úvodu. A příznivci ostravské scény musí být hned v úvodu mile překvapeni, protože první slova na scéně v podání hraběte Kenta patří stálému členu Národního divadla moravskoslezského Miroslavu Rataji. Je to právě on, který působí jako tahoun první poloviny opavské inscenace. Svým suverénním projevem zastiňuje samotného Leara a dokonce Šaška (hostující Roman Slovák).
Karty jsou rozdány nebo rozdávány po celou první část Burešovy realistické inscenace, Šašek v závěru první části hovoří do publika už za rozsvíceného sálu. Tam, kde byla první část
Krále Leara extrovertní, otevřená, přehledná, druhá je naopak založena na vyzdvihnutí jednotlivých momentů, zejména za použití bodových reflektorů.

Jednoduchá funkční scéna s ochozem a velkým schodištěm působí tak, že se může divák hravě přesouvat mezi královským dvorem a honosným, ale i střízlivě realisticky vystiženým sídlem panovníka či jeho dcerami. Ale je to také příhodná kulisa, jakoby rezavějících schodů někde v ústraní, ze zadního vchodu do skladiště, kolem kterého poté zuří bitvy nebo se toulají bezprizorní odpadlíci a vyhnanci královské společnosti.
Tam, kde je scénografka Marta Roszkopfová jednoduchá a funkční ve scéně, tam si popouští uzdu fantazie v kostýmech. Zejména leopardí vzor pro královské róby dvou dcer Regan (Šárka Vykydalová) a Goneril (Kamila Srubková) mluví za všechny jejich špatné vlastnosti a zároveň strhuje divákovu pozornost, stejně tak i kostýmy – cáry šatů pro žebráky nebo šedá říze bláznivého Leara, jehož úvodní královský kostým z tmavě červené má v sobě něco zašlého a předurčeného k zániku.

Nebo maximálně jednoduchý ale funkčně asketický černý vojensko sportovní ohoz Kordelie (Sabina Muchová) souznící s jejími duchovními vlastnostmi, s upřímností a nestrojeností. Také hudba je maximálně strohá a na tříhodinové délce se stává jen jakousi nejnutnější kulisou v několika scénách a vytváří asi nejsoučasnější předěl mezi realistickou režií a současností. Omezuje se víceméně na zvuky a tóny, nejefektnější je téměř realistická bouře, na samotný závěr zazní duchovní Agnus Dei.
Všichni klíčoví hrdinové jsou mrtví, bodový reflektor míří na Leara v jehož náručí leží v bílé říze zavražděná nejbližší bytost, nejmladší dcera Kordelie. Na důkaz dovršení rodinné tragédie opona padá a pomyslný život se uzavírá. Na diváky nesporně doléhá duchovní poslání inscenace, která chce poukázat na špatný stav mezilidských vztahů a po hluboké katarzi se publikum zvedá, aby odměnilo celý soubor potleskem ve stoje.

Král Lear Kostase Zerdaloglu není žádný zamračený mocný vladař s krví na rukou, jak ho stylizovaně zachycuje plakát k této inscenaci. Naopak, jeho naturelu více odpovídá poloha druhá, situace blázna, který se usmívá, protože nachází svůj vnitřní mír. V šedé říze s květinovým věncem na hlavě odhazuje kolem sebe květiny, jako nějaký šťastný hippie nebo moudrá kořenářka. V tichých scénách působí nejmocněji a nejsugestivněji.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru KRÁL LEAR

Opavský Král Lear vezme diváky za srdce a osloví duši

Ivana Gračková, http://moravskoslezsky-kraj.5plus2.cz, 24. března 2014

OPAVA Celý sál stál a nekonečně dlouho aplaudoval. Premiéra Shakespearova Krále Leara měla v neděli 23. března v Opavě obrovský úspěch. Nebylo to ovšem žádné velké překvapení: že se na prknech Slezského divadla rodí výjimečný počin, si totiž doslova cvrlikali vrabci na střeše opavské scény.

Režisér Michal Bureš (vpravo) se při práci na inscenování Leara soustředil hlavně na slova, tvorbu scény i hudby nechal zcela na svých spolupracovnících. | foto: archiv divadla

„Je to teprve druhé inscenování tohoto Shakespearova dramatu v Opavě. Aby ho mohlo divadlo uvádět, musí mít v souboru krále Leara. Roky ho nemělo, teď ho má,“ prohlásil režisér představení Michal Bureš, známý spíše z prostředí rozhlasových her a audioknih.

Lear je jeho třetí divadelní režií. „Zkušenost z rozhlasové režie je, myslím, u Shakespeara cenná. Jeho dílo je postaveno na slovech, která je nutné správně interpretovat. V rozhlase se musíte se slovem naučit pracovat velmi přesně, tam vám nepomohou žádné vizuální vjemy,“ je přesvědčen Michal Bureš.

Ten se na svou druhou spolupráci s opavským divadlem i s hlavním představitelem velmi těšil. Podle svých slov se nemýlil, když vkládal do Kostase Zerdaloglu velké naděje: „Má v sobě prožitky, které ho s Learem spojují, poznal bolest, nasbíral životní zkušenosti.“

Nabídku na svou životní roli Leara dostal Kostas Zerdaloglu loni na jaře, tak trochu jako dárek k šedesátým narozeninám. „Je to samozřejmě nejvyšší meta, na jakou si může herec sáhnout. Ale přesto jsem si tenkrát vzal čas na rozmyšlenou. Už jsem měl se Shakespearovými texty zkušenost, například z Divadla Petra Bezruče v Ostravě, kde jsem dlouhé roky působil, také jsem hrál v Praze Othella. Vím, jak velmi jsou ty postavy náročné, žádná chyba se neodpouští; je to jako symfonie, kde jedna falešná nota může zbortit celou skladbu,“ vyznává se herec a přiznává, že byl před premiérou mimořádně nervózní.

Na inscenování klasického dramatu v překladu Martina Hilského, největšího českého znalce Shakespearova díla, Michal Bureš spolupracoval s osvědčenou scénografkou Martou Rozkopfovou, mistryní klasické scény. Přizval si též svého kamaráda, pařížského skladatele Benoita Boriese, který vytvořil hudbu k představení.

Spolu s Kostasem Zerdaloglu se divákům představují Kamila Srubková, Šárka Vykydalová, Sabina Muchová, Jakub Stránský, Martin Táborský, Michal Stalmach, Miroslav Rataj, Roman Slovák a mnozí další.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru Král Lear

Příběh o zmoudření, které přišlo velmi pozdě

Jitka Hrušková, Deník, 22. března 2014

Opava – Podobně jako známý český král měl i keltský král Lear tři dcery a zvídal, která ho má nejraději. Podobně jako onen český král svou nejmladší po odpovědi, která se mu nezamlouvala, vyhnal. Rozdíl je v tom, že český král po zmoudření zvlídněl, kdežto Lear zešílel.

Klasickou Shakespearovu tragédii uvede zítra, tedy v neděli 23. března, premiérově činohra Slezského divadla. Zajímavé je, že titul měl do 19. století při uvedení často šťastný konec, vynucený mnoha diváky, kteří o jeho depresivní atmosféru nestáli. Teprve od 19. století je uváděna jen původní Shakespearova verze. Další rozehraný osud v této proslulé tragédii se týká rovněž otce, hraběte Glostera a jeho dvou synů. Jeden je nemanželský a právě on rozehraje partii, která otce zabije a jeho zničí.

Režii opavského provedení v překladu Martina Hilského má Michal Bureš, který byl ve Slezském divadle podepsaný i pod inscenací Útěky Lídy Baarové.

Do titulní postavy obsadil Kostase Zerdaloglu a jeho dcerám dají podobu Kamila Srubková (Goneril), Šárka Vykydalová (Regan) a Sabina Muchová (Kordelie). Gonerilin manžel Albany bude Martin Valouch, Reganina Manželka Cornwalla ztvární hostující Zdeněk Svobodník nebo Roman Groszmann. Hrabětem Glostrem bude Martin Táborský, jeho syny Edgara a Edmunda představí Michal Stalmach a Jakub Stránský. Sluhu Osvalda vytvoří Daniel Volný a v dalších postavách vystoupí řada hostujících umělců i komparz. Scénu a kostýmy navrhla Marta Roszkopfová.

Anglický dramatik William Shakespeare je autorem zhruba sedmatřiceti divadelních her, většinou přeložených do světových jazyků.

K nejznámějším dramatům, plným intrik, lásky a tragédií patří například Othello, Romeo a Julie, Julius Caesar, Hamlet, Macbeth, Antonius a Kleopatra nebo Král Lear. Komedie zastupují mimo jiné Zkrocení zlé ženy, Dva šlechtici z Verony, Marná lásky snaha, Sen noci svatojánské, Kupec benátský, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky windsorské, Jak se vám líbí nebo Večer tříkrálový. Z historických děl se zaměřil na Richarda druhého a třetího, Jindřicha čtvrtého, pátého a osmého, pohádkové motivy zastupuje Zimní pohádka a Bouře. Známé jsou i jeho básně a sonety. Shakespeare zemřel v dubnu 1616, pohřben je před oltářem v stratfordském kostele Holy Trinity Church.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru Král Lear

Král Lear má premiéru v Opavě

Břetislav Uhlář, Deník, 21. března 2014

Kostas Zerdaloglu v titulní roli Shakespearovy tragédie.

Opava – Činohra Slezského divadla v Opavě uvede pozítří od 19 hodin premiéru klasického dramatu Williama Shakespeara Král Lear.
V hlavní roli se představí Kostas Zerdaloglu. Autorem hudby je pařížský skladatel Benoit Bories.

„Tento příběh otce a jeho tří dcer poprvé objevil na jevišti roku 1606 v londýnském divadle Globe. Po více než čtyřech staletích neztratil nic ze své naléhavosti ani aktuálnosti,“ říká režisér Michal Bureš, který je spíše znám z prostředí rozhlasových her a audioknih. Lear je jeho třetí divadelní režií.

„Klíčem k příběhu se nám společně s herci a scénografkou Martou Roszkopfovou stalo drama duší postav. Nikdo z nich si nepřál žít v království zla, ono se zrodilo samonovlně, skrze všechny neřešené a nevyřešené spory a šrámy z minula.“

Dramaturgyně Alžběta Matoušková připravila hru v překladu Martina Hilského. Ten na Leara vzpomíná jako na práci velmi náročnou. Snad žádná jiná Shakespearova hra podle něj neklade na překladatele takové nároky. Je tomu tak proto, že její jazykový rejstřík je neobyčejně široký a bohatý. „S touto postavou už žiju mnoho týdnů, několikrát se mi o Learovi zdá. Nechtěl bych o své roli a pocitech hovořit před premiérou, přijďte se podívat a pak můžeme diskutovat,“ sdělil nám představitel Leara v minulých dnech. V těchto dnech bývá viděn často v centru Ostravy, kde bydlí a textem doslova žije. Neustále ho piluje a prý se mu o Learovi i zdá … V dalších rolích uvidí diváci na jevišti Kamilu Srubkovou, Šárku Vykydalovou, Sabinu Muchovou, Jakuba Stránského, Martina Táborského, Michala Stalmacha, Miroslava Rataje, Romana Slováka a mnoho dalších, kteří v této nevšední podívané účinkují.

Premiéra se uskuteční pozítří od 19 hodin.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru KRÁL LEAR

LA PUTYKA

úterý 1. dubna 2014 v 19.30 hodin

kombinace akrobacie, tance a sportovních výkonů

Představení je doprovázeno živou hudbou tria
Vojtěch Dyk /Andrej Rády, Jakub Prachař /Jan Balcar
a Jan Maxián / Pavel Skála.

Atmosféra české putyky skelným pohledem střízlivého půllitru. Hospodská změněná realita, kdy na chvíli přestávají platit fyzikální zákony. Co se honí v hlavách hospodských štamgastů, to předvádějí mistři ČR v akrobatických skocích na trampolíně, profesionální tanečníci nebo mistr bojového umění wu-shu.

Hostující český divadelní soubor Cirk La Putyka (založen v r. 2009) se profesionálně věnuje žánru „nový cirkus“.

Jeho principálem je herec a performer ROSTISLAV NOVÁK.

18. ročník festivalu Další břehy

 

  • Fotografie ke stažení: ZDE
  • Trailer k představení: ZDE
  • Plakát v tiskové kvalitě: ZDE

Wolfgang Amadeus Mozart REQUIEM na koncert srdečně zveme 28. 3. 2014 v 19 hodin

dirigent Petr Chromčák
sbormistryně Kremena Pešakova

sólisté: Katarína Jorda Kramolišová – soprán
Alena Kropáčková j.h. – alt
Dušan Růžička – tenor
Martin Gurbaľ j.h. – bas

sbor a orchestr SDO a Moravský komorní sbor Ostrava

Mozart začal skládat Requiem na základě velkorysé zakázky od anonymního člověka, který byl ve skutečnosti služebníkem hraběte Franze von Walsegg Stuppach, bohatého šlechtice, který chtěl Requiem vydávat za vlastní dílo, složené k uctění památky jeho manželky. Mozart byl však uprostřed práce přemožen infekční nemocí. Zemřel 5. prosince 1791 a Requiem nedokončil.

PPo skladatelově smrti se Mozartova vdova Constanze zavázala hudebnímu nakladatelství Breitkopf und Hartel, že Requiem bude dokončeno a připraveno k vydání. Constanze nejprve požádala o pomoc Josepha Eyblera – skladatele, kterého si Mozart velmi vážil. Eybler krátký čas na Requiem pracoval, utřídil několik částí, ale nakonec zjistil, že dokončení všech rozpracovaných částí by bylo příliš časově náročné a vrátil partitury Mozartově vdově.
V průběhu následujícího období bylo osloveno několik dalších hudebníků, kteří však přispěli minimálně, až se Requiem dostalo do rukou skladatele Franze Xavera Süssmayra, jenž byl po většinu roku 1791 Mozartovým žákem, a ten dílo dokončil.

Slezské divadlo Opava chystá premiéru slavného klasického dramatu Williama Shakespeara „Král Lear“

Slezské divadlo připravuje premiéru slavného klasického dramatu Williama Shakespeara „Král Lear“. V hlavní roli tohoto strhujícího příběhu o otci a jeho dcerách, které ho přivedou do nezáviděníhodného postavení, se představí Kostas Zerdaloglu. V režii Michala Bureše se před vašima očima rozehraje nevšední podívaná, co zasáhne jak vaše city, tak vaši mysl.

Český rozhlas Ostrava – Host ve studiu Apetýt 11.3. – v cca 13. minutě hovoří režisér Michal Bureš a v cca 28. minutě Kostas Zerdaloglu.
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3080337

Rozhovor – Kostas Zerdaloglu před premiérou Krále Leara vyrazí čerpat energii do hor

KRÁL LEAR V OPAVĚ

Činohra Slezského divadla v Opavě uvede v neděli 23. března 2014 od 19 hodin premiéru klasického dramatu Williama Shakespeara „Král Lear“. V hlavní roli se představí Kostas Zerdaloglu. Autorem hudby je pařížský skladatel Benoit Bories.

„Tento příběh otce a jeho tří dcer se poprvé objevil na jevišti roku 1606 v londýnském divadle Globe. Po více než čtyřech staletích neztratil nic ze své naléhavosti ani aktuálnosti,“ říká režisér Michal Bureš, který je spíše znám z prostředí rozhlasových her a audioknih. Lear je jeho třetí divadelní režií. „Klíčem k příběhu se nám společně s herci a scénografkou Martou Rozkopfovou stalo drama duší postav. Nikdo z nich si nepřál žít v království zla, ono se zrodilo samovolně, skrze všechny neřešené a nevyřešené spory a šrámy z minula.“

Dramaturgyně Alžběta Matoušková připravila hru v překladu Martina Hilského. Ten na Leara vzpomíná jako na práci velmi náročnou. Snad žádná jiná Shakespearova hra podle něj neklade na překladatele takové nároky. Je tomu tak proto, že její řečový rejstřík je neobyčejně široký a bohatý.

To potvrzují i herci Kamila Srubková, Šárka Vykydalová, Sabina Muchová, Jakub Stránský, Martin Táborský, Michal Stalmach, Miroslav Rataj, Roman Slovák a mnozí další, kteří v této nevšední podívané, co zasáhne divákovy city i mysl, vystupují.

Premiéra se uskuteční v neděli 23. března 2014 od 19 hodin ve Slezském divadle Opava, veřejná generální zkouška proběhne den předtím od 10 hodin, první repríza je plánována na úterý 25. března od 19 hodin.

Strana 1 z 212

Novinky

8.12.2017

Dramaturgický úvod – pohled do zákulisí inscenace

Vážení diváci, aby byly Vaše zážitky z inscenací Slezského divadla Opava ještě bohatší, nabízíme Vám možnost zúčastnit se dramaturgických úvodů – pohledu do zákulisí. Tyto úvody budou probíhat vždy před představením skupiny 6. První tedy proběhne 14. prosince v 18.30 ve foyer SDO v 1. patře „u klavíru“ před činohrou VŠECHNO JE V ZAHRADĚ. Na […]

více zde

7.12.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

Hrajeme pro vás i mezi svátky! Vyberte z naší nabídky kulturní zážitek pro sebe či své blízké. Nechcete se vázat na konkrétní termín? Nabízíme možnost koupě poukazů – DÁRKOVÝ POUKAZ v ceně 220 Kč na činoherní představení SDO a v ceně 270 Kč na inscenace operního souboru s platností do 30. 6. 2018, nebo speciální […]

více zde

30.11.2017

„Cikánský baron jsem já, mě každá cikánka zná…“

K složení operety CIKÁNSKÝ BARON inspiroval vídeňského „krále valčíků“, Johanna Strausse ml. román „Saffi“ maďarského spisovatele Mór Jókaie.   Mladý šlechtic Šándor Bárinkay si po létech vyhnanství přichází převzít majetek po svých předcích.  Bohatý prasečkář Koloman Župan se Šándorovi vysmívá, protože pozemky jsou bezcenné a součástí dědictví je cikánská vesnice….. Přijďte se podívat, jak to […]

více zde

Starší novinky