Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 4. 2014

Král Lear

Veronika Šimkovská, Duben 2014

Inscenace Shakespearova Krále Leara v podání herců Slezského divadla pod vedením režiséra Michala Bureše mě velmi nadchla. I když jde o klasiku, oslovila hra i mladé posluchače, protože problematika mezilidských vztahů, pokrytectví, vypočítavosti, zla, lásky a zrady, manipulace s lidmi, nepochopení druhých apod. je stále aktuální. Zpočátku děj trochu připomínal pohádku Sůl nad zlato, ale bohužel neměl tak šťastný konec. V hlavní roli exceloval Kostas Zerdaloglu. Díky svým životním zkušenostem ztvárnil postavu zešílevšího Leara velmi přirozeně a přesvědčivě. Z jeho monologů byla cítit panovačnost, ale i bolest, utrpení a šílenství. Skvěle si vedli i představitelé vedlejších postav – Kamila Srubková, Šárka Vykydalová, Sabina Muchová, Jakub Stránský, Martin Táborský, Michal Stalmach, Miroslav Rataj a Roman Slovák, který coby králův Šašek často pronášel pravdivá životní moudra, vybízející diváky k zamyšlení nad žebříčkem životních hodnot. Dramatičnost scén podtrhávala působivá hudba a celá řada zvukových efektů – např. bouře. Zejména v závěru představení, kdy zemřeli téměř všichni hlavní představitelé, zazněly velmi dojemné tóny a v hledišti se rozprostřelo opravdu hrobové ticho. Překvapily mě také originální kostýmy. Nejzajímavější byly šaty Learových dcer. Scéna byla sice jednoduchá, přesto účelná.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru Král Lear

Divadlo nabízí výlet do časů romantické naivity

Jitka Hrušková, deník, 25. dubna 2014

Opava /POZVÁNKA/ – Pan Myška a paní Dobrmanová jsou obchodní konkurenti při výrobě sýra. Příběh, jehož premiéru uvádí Slezské divadlo v neděli 27. dubna od 19 hodin v prvorepublikové operetní podobě, sleduje osudy obou rodin a jejich příbuzných.

Zápletka se týká svatby slečny Myškové s nechtěným ženichem, kterého jí určil otec Myška. Objeví se totiž jeho jmenovec a všechno může být jinak.

Tuto revuální operetu napsal hudební skladatel Josef Stelibský ve stylu hudebních komedií 30. let minulého století poprvé v roce 1946 pod názvem U Veselého kamzíka. Děj provázejí dobové šlágry, jak je známe z koncertů Melody Makers Ondřeje Havelky.

„Tato hudební komedie je pro všechny milovníky komediálního žánru a uspokojí každého, kdo má rád filmy pro pamětníky. Svou stavbou připomíná feydovské komedie a navíc je doplněna krásnými písničkami,“ říká režisérka Dagmar Hlubková.

Do inscenace přizvala k operním též činoherní umělce. Roli otce Myšky svěřila Liboru Olmovi a Václavu Morysovi, jeho dceru Marcelu ztvární Tereza Kavecká a Olga Bezačinská. Konkurentku Dobrmanovou předvede Ivana Lebedová a její dceru Zuzanu Ilona Kaplová s Lucií Mlynářovou. Nápadníkem Pavlem Zemanským budou Zdeněk Jorda a Roman Harok, o Nezbedu se podělí Zdeněk Kapl a Martin Štolba, ředitele hotelu představí Martin Táborský nebo Michal Pavel Vojta.

Úděl podvedené manželky Zemanské ponese Zdenka Mervová a advokáta Šalamouna vystihnou Alexandr Vovk a Juraj Nociar. Plejádu postaviček doplní Roman Cimbál, Šárka Maršálová a Rudolf Medňanský. Scénu navrhl Martin Víšek a kostýmy Eliška Zapletalová, choreografie je dílem Petra Millera a divadelní orchestr povede Karel Mládek.
Spoluúčinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava

Josef Stelibský zkomponoval velké množství skladeb, čtrnáct operet a hudbu k více než padesáti filmům. Používal v nich především taneční písně v tehdejších dobových rytmech i stylech a řada z nich následně zlidověla. Po roce 1948 emigroval nejdříve do Mnichova, kde pracoval v rádiu Svobodná Evropa a pak do USA. Kromě jazykové bariéry ho v Hollywoodu trápily i zdravotní problémy, které v dubnu 1962 vyřešil sebevraždou.

Opereta U Veselého kamzíka zaujala plzeňského dramatika, herce a režiséra Antonína Procházku a upravil ji podle svého pohledu. Dílo zkrátil, zbavil naivního nánosu a změnil mu název Hledám děvče na boogie-woogie. Zachoval mu původní dějovou rovinu i nádech romantiky třicátých let minulého století a přidal komediální situace a gagy.

Ve své režii ji uvedl koncem roku 1996 v Divadle J. K. Tyla a hudební komedie zahájila úspěšné tažení po divadelních scénách v republice. „Kdybych si mohl vybrat, v které době bych chtěl žít, určitě by to byla právě třicátá léta. Se svou společenskou noblesou, kulturní úrovní, literárními kavárnami a jazzem by mi slušela,“ říká Antonín Procházka.

Podivat se na orginální článek

Hledám děvče do boogie woogie: opereta ve stylu 30. let v Opavě

www.tyden.cz, 24. dubna 2014

Slezské divadlo v Opavě chystá premiéru operety Hledám děvče do boogie woogie Josefa Stelibského. V režii Dagmar Hlubkové se představí v hlavní roli Tereza Kavecká. Operetu autor napsal ve stylu hudebních komedií 30. let minulého století. Poprvé byla uvedena v roce 1946 pod názvem U Veselého kamzíka.

„Stelibský upoutal posluchače už svou první operetkou Podej štěstí ruku a také mnoha skladbami pro filmy Vězeň na Bezdězi, Pražský flamendr, Pelikán má alibi a mnohých dalších,“ uvedla šéfka opavského operního souboru Jana Andělová Pletichová. Dodala že během 15 let zkomponoval 14 operet a hudbu k více než 50 filmům. „Používal v nich především taneční písně v dobových rytmech a stylech, s výraznými melodickými nápady. Řada z nich časem zlidověla,“ doplnila.

Život Josefa Stelibského ale nebyl zdaleka idylický. Po politických změnách v roce 1948 emigroval, nejprve do Mnichova, kde pracoval v rádiu Svobodná Evropa a následně do USA. Tam se však potýkal s nepřekonatelnou bariérou neznámého jazyka a s vážnými zdravotními potížemi. Navršené problémy jej dovedly až k sebevraždě. Zemřel v Hollywoodu 28. dubna 1962.

Pozapomenuté operety U Veselého kamzíka se později ujal plzeňský dramatik, herec a režisér Antonín Procházka. „Text zkrátil, odstranil naivitu, některé melodie nahradil jinými a změnil i název díla. Přestože zůstala zachována základní dějová linka a typický sentiment 30. let, přibyl nespočet komediálních situací a gagů,“ řekla Andělová. Autorovi nového libreta se podařilo z málo hrané operety udělat trhák. Hudební komedii Hledám děvče na boogie woogie v premiéře uvedlo plzeňské Divadlo J. K. Tyla v prosinci 1996.

Příběh sleduje osudy postav pana Myšky, majitele firmy na výrobu sýrů Bernardýn, jeho konkurentky – paní Dobrmanové, vyrábějící sýry Dobrman, a jejich rodinných příslušníků. Prvorepublikový příběh skladatel doprovodil šlágry, které jsou dnes vnímány jako osvěžující retro ve stylu Melody Makers Ondřeje Havelky.

V Opavě se na uvedení operety podílel dirigent Karel Mládek, choreograf Petr Miller, výtvarník Martin Víšek a autorka kostýmů Eliška Zapletalová. V hlavních rolích se představí Tereza Kavecká, Ilona Kaplová, Olga Bezačinská, Lucie Mlynářová, Ivana Lebedová, Roman Harok, Zdeněk Jorda, Libor Olma, Michal Pavel Vojta, Martin Štolba, Zdeněk Kapl a další.

Podivat se na orginální článek

Odkaz na hru Hledám děvče do Boogie Woogie

„Zpívání je moje životní droga,“ tvrdí Alexandr Vovk

Jitka Hrušková, Deník, 14. dubna 2014

Sólista opery Slezského divadla v Opavě má volného času jako příslovečného šafránu

Opava – Barytonistu Alexandra Vovka měli diváci v poslední době možnost zhlédnout ve Slezském divadle v Opavě – mimo jiné – v titulní postavě Čajkovského opery Evžen Oněgin. Premiéru měla v únoru a protagonista v ní okouzluje velmi dobrým pěveckým i hereckým výkonem. Alexandra Vovka přivedl před lety do opavského angažmá, dnes už zesnulý, tehdejší ředitel opavského divadla Jiří Měřínský, s nimž už dříve spolupracoval při inscenaci v banskobystrickém divadle.

Štastný konkurs

Jiří Měřínský ho pozval na konkurs a Saša, jak mu přátelé říkají, zakotvil od roku 1999 v operním ansámblu Slezského divadla. V něm dostal příležitost ztvárnit mnohé zajímavé postavy.

„Od ředitele divadla i šéfů opery jsem dostal zajímavé nabídky, za něž jsem jim moc vděčný. Korepetitorce Libuši Vondráčkové také moc děkuji za to, že jsem se našel v barytonovém oboru. Dříve jsem byl tlačený do tenorových partií, a to byl omyl,“ konstatuje dnes Alexandr Vovk.

Zpívání je v rodině

Jeho manželka Katarína Vovková je sopranistka na volné noze a zpívá doma i v zahraničí. Jak se oba pěvci seznámili?

Během studia na bratislavské Vysoké škole múzických umění (VŠMU) a jiskra mezi nimi přeskočila prý tak intenzivně, že svatba byla během jednoho roku.

Pěvecká kariéra, původem Ukrajince, Alexandra Vovka začala po vysokoškolském studiu v Bratislavě. „Měl jsem ohromné štěstí, že jsem se dostal do třídy vynikající umělkyně a pedagožky Vlasty Huděcové, která je také ohromný člověk a dodnes ji považuji za svou druhou matku. Vděčím ji opravdu za mnohé,“ vyznává se dnes Alexandr Vovk. Míní, že právě postava Oněgina, kterou nyní ztvárňuje na scéně opavského divadla, je jeho srdeční záležitost …

V pohodě stihne ještě další úvazky

Volného času má prý jako příslovečného šafránu. Kromě povinností v opavském divadle ale také působí jako vedoucí Katedry sólového zpěvu na Fakultě umění Ostravské univerzity v Ostravě a spolupracuje s opavským pěveckým sborem Křížkovský, jehož vedoucímu karlu Holešovi má dlouholetý úzký přátelský vztah. Pokud si nějaké volno vyšetří, věnuje ho rodině a sportu, rád posiluje, jezdí na kole a běhá. Nepohrdne ani knížkou s historickou tématikou. Jako Ukrajince ho nesmírně tíží vývoj situace v zemi, která byla dříve jeho domovem a kde má své příbuzné. „Současné události prožívám moc těžce. Ukrajina bojovala tři století za svou samostatnost, která je znovu ohrožena,“ říká Saša Vovk s netajeným smutkem v hlase.

Vizitka

Alexandr Vovk je synem ukrajinského otce a polské matky. Dětství prožil v Kyjevě, kde vystudoval konzervatoř v oboru jazzový kontrabas a také Národní akademii hudby P. I. Čajkovského v oboru operní zpěv. Následovaly dva roky zpívání v kyjevských divadlech a postgraduální i doktorské studium na VŠMU Bratislava. Po něm prošel všemi slovenskými divadly a do roku 1999 působí v opavském Slezském divadle. Bydlí v Opavě, manželka je rovněž operní sólistka a mají ročního syna Thomase.

Podivat se na orginální článek

V předprodeji vstupenek SDO od 7. 4. 2014 do odvolání změna provozní doby kvůli nemoci 8.00 – 16.30 hodin

Vstupenky si můžete zakoupit i půl hodiny před představením nebo pomocí on-line prodeje www.divadlo-opava.cz

Hledali základní kámen

Jitka Hrušková, Deník, 8. dubna 2014

Opava – Od položení základního kamene ke stavbě budovy opavského divadla uplyne letos 210 let. První květnový den 1804 na něj hejtman Franz Mückusch von Buchberg poklepal a tímto zvukem bylo umožněno zahájení stavebních prací. Událost nenechala vedení Slezského divadla netečným. Výsledkem byl nápad najít základní kámen a podívat se, jestli u něj není něco uloženo pro další generace. Divadelníci spojili síly s dalšími institucemi a ve spolupráci s nimi začali hledat. Kámen si však s nimi zahrál na schovávanou a zvítězil. „Nenašli jsme bohužel nic, třebaže jsme místo jeho uložení přibližně odhadli,“ stručně konstatuje ředitel divadla Jindřich Pasker.

V hledání pomáhali i pracovníci Slezského zemského muzea přístrojem na zjišťování kovů. Ten mohl odhalit skříňku s dobovými dokumenty, která se do takových míst zpravidla vkládala. „Po signalizaci bylo sundáno pískovcové obložení, ale pod ním byla jen původní omítka,“ dodává pracovnice muzea Sylva Pracná. Další hledání by představovalo značné finanční náklady s nejistým výsledkem, a proto k němu už nedošlo.

Základní kámen Slezského muzea si své tajemství podrží dál, ale divadlo jeho existenci připomene 31. května od 17 hodin slavnostním uvedením Dvořákovy opery Čert a Káča. Každý návštěvník dostane pamětní list, vydaný k uvedenému výročí.

Podivat se na orginální článek

Poslední šance zahlédnout Kometu máte v úterý 6. května od 19 hodin

Poslední šance zahlédnout Kometu máte v úterý 6. května od 19 hodin, navíc za výjimečnou cenu 100 Kč!

Hra Kometa měla světovou premiéru ve Vídni v září 2012. Její autorkou je herečka a dramatička mexicko-německého původu Justine del Corte (*1966).

V Opavě byla tato hra uvedena jako česká premiéra!

V této komedii o pomíjivosti a o tom, že štěstí jejích hrdinů je pouhou iluzí, se můžete těšit na souzvuk 11 postav, 11 charakterů, 11 osobních příběhů. Každý udělal nějakou chybu, něco, čeho lituje, a doufá ve změnu, něco tají nebo na něco čeká.

Hostující režisér Petr Štindl dokázal citlivě vystihnout kontrast mezi realitou a tužbami hrdinů. Také se nebojí jednání postav ironizovat, aby vše vyvrcholilo v závěru, kdy se zbavují tíže přetvářky, se kterou dosud žily.“

Šéf činoherního souboru Slezského divadla Roman Groszmann říká

Jitka Hrušková, Deník, 1. 4. 2014

Šéf činoherního souboru Slezského divadla Roman Groszmann říká:

Z chmur se snažím vyspat

Opava – Roman Groszmann se narodil 30. června 1977 v Rožňavě. Divadelní režii vystudoval na Akademii umění v Banské Bystrici a herectví na brněnské JAMU. Herecky i režijně prošel divadly ve Zvolenu, v Brně a v Olomouci, kde v letech 2007 až 2009 zastával funkci šéfa činohry. Od sezony 2011 je na stejném postu angažován v opavském Slezském divadle a zahájil ji svou autorskou inscenací Komedie za oponou. Působí rovněž jako pedagog herectví na Konzervatoři v Brně. Podařilo se mu nastolit vyrovnaný repertoár s podtržením individuality herců, což byla po letech stagnace opavské činohry příjemná změna. Mezi dosud uvedenými tituly byly na opavské scéně i jeho dva autorské.

Když jste byl dítě, čím jste chtěl být?

Před maturitou na gymnáziu lékařem a po maturitě mě přitáhl a pohltil divadelní kumšt.

Jaký jste byl žák?

Určitě dobrý. Na gymplu jsem byl dokonce premiantem.

Jak jste se dostal k uměleckému povolání?

Přes různé školní akademie a další legrácky.

Byly chvíle, kdy jste uvažoval, že ho opustíte?

O tom jsem zatím ani na chvíli neuvažoval. Nebyl k tomu ani důvod. Divadelní prostředí mám pořád rád a Slezské divadlo považuji za jedno z nejhezčích, která jsem poznal.

Kde nejvíc naberete síly, jak relaxujete?

To bych také rád věděl. Poslední dobou mám aktivit víc než dost, a když se podaří, relaxuji se členy své rodiny, hlavně s dětmi.

Vzpomenete si na seznámení se svou životní partnerkou?

Na to se nezapomíná. Bylo to při jedné brněnské inscenaci se dvěma herečkami. Jedna z nich se pak stala mou ženou.

Sportujete? Který sport vás baví?

Dříve jsem často lyžoval a hrál míčové hry, například basket a tenis. V současnosti mi divadlo čas, který bych sportu mohl věnovat, už sebralo.

Jaká kulturní událost vás v poslední době zaujala?

Bylo jich víc a za všechny mohu uvést třeba inscenaci Komety v našem Slezském divadle.

Co byste v životě nechtěl zažít?

Těžkou nemoc nebo dokonce smrt svých blízkých.

Která historka vás v poslední době pobavila?

Nejčastěji mě pobaví historky vážící se k naší politické scéně. Ty mě pokaždé dostanou.

Vaše nejoblíbenější jídlo? Vaříte si ho sám?

Vaření se nevyhýbám a k nejoblíbenějším jídlům řadím pečenou kachnu. Klidně bych si ji uměl připravit sám.

Co děláte, když na Vás přijdou chmury?

Snažím se z nich vyspat.

Který moderní přístroj byste oželel?

Mobilní telefon.

Vizitka
Roman Grsozmann
Bydliště: Šlapanice u Brna
Povolání: šéf činoherního souboru Slezského divadla
Vzdělání: herectví na brněnské JAMU a režii na Akademii umění v Banské Bystrici
Rodina: manželka Tereza je herečka brněnského divadla a jejich tři děti jsou zatím ve školním věku.

Podivat se na orginální článek

Novinky

8.12.2017

Dramaturgický úvod – pohled do zákulisí inscenace

Vážení diváci, aby byly Vaše zážitky z inscenací Slezského divadla Opava ještě bohatší, nabízíme Vám možnost zúčastnit se dramaturgických úvodů – pohledu do zákulisí. Tyto úvody budou probíhat vždy před představením skupiny 6. První tedy proběhne 14. prosince v 18.30 ve foyer SDO v 1. patře „u klavíru“ před činohrou VŠECHNO JE V ZAHRADĚ. Na […]

více zde

7.12.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

Hrajeme pro vás i mezi svátky! Vyberte z naší nabídky kulturní zážitek pro sebe či své blízké. Nechcete se vázat na konkrétní termín? Nabízíme možnost koupě poukazů – DÁRKOVÝ POUKAZ v ceně 220 Kč na činoherní představení SDO a v ceně 270 Kč na inscenace operního souboru s platností do 30. 6. 2018, nebo speciální […]

více zde

30.11.2017

„Cikánský baron jsem já, mě každá cikánka zná…“

K složení operety CIKÁNSKÝ BARON inspiroval vídeňského „krále valčíků“, Johanna Strausse ml. román „Saffi“ maďarského spisovatele Mór Jókaie.   Mladý šlechtic Šándor Bárinkay si po létech vyhnanství přichází převzít majetek po svých předcích.  Bohatý prasečkář Koloman Župan se Šándorovi vysmívá, protože pozemky jsou bezcenné a součástí dědictví je cikánská vesnice….. Přijďte se podívat, jak to […]

více zde

Starší novinky