Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 10. 2015

Vášnivá Tosca očarovala

Milena Křístková, Region, 20. 10. 2015

Opava – První premiérou operního souboru Slezského divadla v této sezóně byla opera Tosca. Nádherné dílo slavného skladatele Giacoma Pucciniho plné lásky a vášně našlo v Opavě skvělý realizační tým v čele s režisérkou Janou Andělovou Pletichovou a dirigentem Francescem Bottiglierim, který operu nastudoval.

Tosca patří k nejhranějším světovým operám, neboť jde o strhující hudební drama plné lásky, vášně, nenávisti a podlosti. Puccini vystavěl hudební tragédii odehrávající se v Římě na pozadí politické situace roku 1800, působivými hudebními tématy a hudbou charakterizoval i jednotlivé postavy. Emocemi naplněný příběh, který zdůrazňuje strhující hudba, ovládl také opavské jeviště. Opakovaně je zapotřebí vzdát hold J. Andělové Pletichové, že svým režijním pojetím zdůraznila a umocnila vášnivou hru o lásku a život hlavních postav. Stejný hold patří i hostujícímu dirigentovi Fr. Bottiglierimu, skvělému výkonu orchestru i sboru a baletu.

Velký obdiv i aplaus publika, často na otevřené scéně, si zasloužili představitelé tří hlavních postav. Ewa Biegas zazpívala a zahrála slavnou pěvkyni Toscu tak přesvědčivě vášnivě, že publikum při jejích výkonech téměř ani nedýchalo. Naprosto rovnocenným partnerem ji byl výborný Juraj Nociar coby malíř Mario Cavaradossi, životní láska slavné umělkyně. A téměř mráz v zádech divákům běhal kdykoliv se na scéně objeví podlý, zrádný a nelítostný baron Scarpia, policejní ředitel, skvěle ztvárněný Gustavem Beláčkem. Emocemi nabitou atmosféru dotvářeli svými výkony také Zdeněk Kapl, Dalibor Hrda, Rudolf Medňanský, Roman Cimbál, Peter Soós i malý „pasáček“ Jonáš Slovák. Na dramatičnosti a barvitosti představení dodaly rovněž výkony Dětského sboru Domino, stejně jako scéna Jaroslava Milfajta, kostýmy Tomáše Kypty a působivé světelné efekty. Toscu na jevišti Slezského divadla je prostě zapotřebí vidět a slyšet na vlastní oči a uši. Zážitek stojí rozhodně za to.

Odkaz na hru Tosca
Podivat se na originální článek

Slezské divadlo v rozkladu?

JITKA HRUŠKOVÁ, Deník, 20. 10. 2015

Opava – Od nové sezóny nevládne v prostorách Slezského divadla klid. Pohodovou atmosféru tvůrčího zaujetí vystřídala „blbá nálada“ nastolená novým vedením. Zoufalí členové souborů s odbory hledali dosud marně pomoc u primátora města Martina Vítečka (ANO) i u jeho náměstka Dalibora Halátka (Změna za Opavu). Obrátili se rovněž na vrcholné umělecké instituce, které reagovaly dopisy adresovanými primátorovi. Ozvala se Unie orchestrálních hudebníků a prověřit stav věci v činoherním souboru se chystá i Herecká asociace. Podstatné části dopisů jsou uvedené na straně 3.

Hlavní výtky současnému vedení divadla:

Karel Drgáč

Proti novému řediteli se v jednom šiku postavil operní i činoherní soubor, divadelní odbory i zaměstnanci divadla. Je mu vyčítána konfliktní povaha, nevybíravé urážky umělců v divadle i na veřejnosti ve stylu „Tupci z opery“ a „Tupci z činohry“, osočování z lenosti, vytváření dusné atmosféry, špatné hospodaření, vytváření chaosu v provozu divadla, v obsazování i v repertoáru. Na tyto vlastnosti už také doplatit v mnoha českých divadlech.

Zdeněk Černín

Šéfem opavské činohry byl poprvé v letech 2004 až 2009.
Je mu mimo jiné vyčítáno systematické vzbuzování strachu v souboru, stresování a zastrašováni jeho členů, znevažování jejich uměleckých kvalit i to, že plánuje do velkých rolí hostující herce, kteří lépe vyhovují jeho osobním preferencím.

Damiano Binetti

Opavský operní soubor vedl poprvé jako šéf v letech 2007 až 2011.
Pěvci a hudebníci z orchestru mu vyčítají nevhodné vystupování vůči podřízeným, které podle jejich názoru souvisí s jeho propuštěním před pěti lety, i současnou nepřipravenost v práci se souborem i s orchestrem.

Podivat se na originální článek

Promluvit je právem, ne výsadou

Tomáš Pustka, redaktor, Region, 20. 10. 2015

Co o tom soudí…. Pustka
Slezské divadlo prochází jedním z nejkrizovějších období posledních let. Zaměstnanci posílají otevřené dopisy primátorovi žádající odvolání nového ředitele, primátor vyzývá obě strany k dialogu bez emocí a ředitel Karel Drgáč konstatuje, že zaměstnanci podle vnitřních předpisů hlavně vůbec nesměli o dění v divadle nikomu z vedení města svěřovat.

Promluvit je právem, ne výsadou

Je Karel Drgáč dobrou volbou pro post ředitele Slezského divadla? Ačkoliv je tato otázka na místě, zdaleka se necítím dostatečné kompetentní, abych na ni objektivně odpověděl. Většina zaměstnanců si podle všeho myslí, že nikoli. Aby je nikdo neobvinil z nepodložené osobní záště, napsali opavskému primátorovi otevřený dopis, v němž poukazují na konkrétní pochybení a příklady nepřijatelného chování Drgáče a jím dosazených šéfů souborů. Ředitel se naší redakci několik dní poté, kdy jsme ho oslovili, k tématu rovněž vyjádřil. A e-mail obsahoval jedno zásadní sdělení, ve kterém Drgáč tvrdí, že zaměstnanci se zejména podle vnitřních regulí nesměli vůbec vyjadřovat k tomu, co se v divadle děje, a to nejen médiím, ale ani zástupcům města coby zřizovatele divadla. Lidově řečeno: ať už se cítili jakkoli naštvaně a zoufale, neměli si co dopisovat s primátorem. Už samo o sobě zvláštní prohlášení prakticky říká, že městu do vnitřních záležitostí v divadle nic není. Vždyť je radnice také pouhým majitelem této organizace, tak co se o ni má co zajímat… Současné nás Karel Drgáč v mailu požádal, a to velmi slušně, nutno objektivně říci, aby bylo jeho vyjádření otištěno v našich novinách celé a nezměnila se v něm se v něm a nevypustila byť jen jediná čárka. Znamená to, že jeho se onen zákaz komunikace netýká? Mít uštěpačnou náturu, napadne mne asi myšlenka, že v divadle zavládla čistá autokracie, kdy je povoleno hovořit nahlas pouze králi, zatímco poddaní musí pod trestem profesionální smrti mlčet. Nic se ale nezmění na tom, že vždy budeme vystupovat objektivně a každá ze stran jakékoli kauzy dostane pokaždé prostor k vyjádření. Karel Drgáč není výjimkou a jeho postoje můžete přečíst uvnitř tohoto vydání. Nicméně jsme samozřejmě nemohli vyjít panu Drgáčovi vstříc úplně a nechat jeho vyjádření otisknout celé v nezměněné podobě. Ono s elaborátem na tři strany formátu A4 to vskutku nelze… Ale je alespoň vidět, že má Karel Drgáč odvahu se k problému postavit čelem a má co říct. To sice mají evidentně i umělci a další zaměstnanci divadla, ovšem ti na žádné veřejné projevy podle Karla Drgáče právo nemají…

Podivat se na originální článek

Divadlo leží radnici v žaludku

Poznámka Jitky Hruškové, Deník, 20. 10. 2015

Zastupitel Libor Witassek (Změna pro Opavu) na facebooku uvedl: „Jsme připraveni přijmout anonymní vyzvu, „vzít rozum do hrsti“ a otevřít konečně diskuzi, o které se v Opavě šušká již nejméně dvě volební období. A to zda si naše malé město může dovolit financovat divadlo v dnešním rozsahu, zda opravdu máme na to provozovat dvě plné scény, zda není možné nalézt zcela jiný model fungování divadla“. Jako podnikatel rozhodně nemluví do větru a jeho slova otevírají dveře různým úvahám. Například o tom, jestli odvolání Jindřicha Paskera a dosazení Karla Drgáče nebyl první krok k tomu, jak situaci s divadlem vyřešit. K tomu, aby bylo zlikvidováno zvenčí chybí radnici odvaha. Divadlo je v Opavě přes dvě století, nezlikvidovaly ho ani dvě války ani Hitler, ani komunisté. Zlikvidovalo by ho až současné vedení města a to by mu mezi lidmi neudělal dobrou reklamu. Jednodušší muže byt jeho likvidace z vnitřku. Když z něj zaměstnanci postupně dobrovolně i nedobrovolně zmizí, přestane existovat. Občas do jeho prostor zavítá soubor šťastnějších divadel, například z Brna. To tady za minulého vedení činohry Zdeňkem Černínem už vystupovalo s inscenací, kterou měl souběžně nastudovanou i opavský soubor. Taková představa je ošklivá, pro spoustu Opavanů nepřijatelná, ale hypoteticky proveditelná. (Více o situaci ve Slezském divadle se dočtete na straně 1 a 3 v příloze Region.)

Podivat se na originální článek

Myslím, že většina zaměstnanců stojí za mnou

Stranu připravila Jitka Hrušková, Deník, 20. 10. 2015

Ředitel divadla Karel Drgáč:
Myslím, že většina zaměstnanců stojí za mnou

Opava – K událostem, které hýbou opavským divadlem, se vyjadřuje jeho nový ředitel Karel Drgač. „V posledním období jsem v médiích zaznamenal několik článků, které o současné situaci v divadle informují mnohdy nepravdivě, tendenčně a zkreslené. Otevřený dopis zaměstnanců je možné vyhodnotit jako anonymní, když nebyl opatřen žádným podpisem a není znám jeho autor. Jsem přesvědčen o tom, že valná většina zaměstnanců se neztotožňuje s obsahem tohoto dopisu a distancuje se od něj. Všechny organizační kroky, které jsem dosud učinil, jsem učinil z pozice ředitele v souladu s právními předpisy i vnitřními normami. Odborové organizace se podílely na vytvoření pracovního řádu, schválily ho a spolupodepsaly ještě před mým nástupem. Nyní mé personální kroky napadají a označují je za nezákonné či protiprávní. U změn napostu šéfa činohry a šéfa opery zdůrazňuji, že se jedná o zastupující šéfy do doby, než budou na základě výsledků konkurzů jmenováni noví.
Důvodem odvolání vedoucích souborů nebyla nespokojenost s výsledky jejich práce, ale jejich nadměrné pracovní vytížení spočívající v kumulaci několika funkcí. Pan Groszmann odešel po dohodě a paní Andělová-Pletichová dále vykonává funkce režiséra a dramaturga opery a operety. Jsem přesvědčen, že rozdělením funkcí mezi více osob dojde ke zkvalitnění práce. Dramaturgický plán v jeho první části v principu respektuji. Ke stáhnutí Carmen mě vedlo několik důvodů. Prvním je, že současný divadelní tým není podle mne dostačující co do počtu osob, ne pro profesní schopnosti, a to zdůrazňuji. Druhým jsou finance. S ohledem na zákonné navýšení mezd a z dalších důvodů by celkové náklady, spojené s touto inscenací, překročily v této sezóně finanční možnosti divadla a mohly ovlivnit kvalitu a výpravu jiných inscenací. Proto jsem doporučil zařadit titul do příští divadelní sezóny. Pokud jde o pana Binettiho a pana Černína, kteří jsou ve sdělovacích prostředcích označováni jako nositelé nevhodného chování a necitlivého přístupu ke spolupracovníkům, je především na nich, aby se k těmto výpadům vůči svým osobám ze strany zaměstnanců vyjádřili. Nemohu konstatovat, že dílem mých některých spolupracovníků a současně zaměstnanců divadla je situace v našem divadle ideální. Jsem však přesvědčen o tom, že valná většina zaměstnanců se dosud veřejně nevyjádřila proto, že ctí zásady slušnosti v jednání a pracovní etiku. Proti tvrzením, že jsem některá divadla opouštěl a zanechával za sebou dluhy, se musím kategoricky ohradit. Státní operu Praha jsem opustil v roce 1995 s 62,5 procenta soběstačnosti a Janáčkovu operu Národního divadla Brno s kladným hospodářským výsledkem 1,5 milionu korun. Tato čísla jsou doložitelná. Chci věřit, že společným úsilím, vzájemným respektem ke schopnostem a možnostem jakož i k osobnosti jednotlivce se podaří stávající situaci stabilizovat a zvládnout,“ konstatuje ředitel Karel Drgáč.

Prezident Unie orchestrálních hudebníků Jiří Dokoupil:
Způsob vedení divadla je naprosto nepřijatelný

Opava – Prezident odborové a profesní organizace, sdružující profesionální hudebníky a zaměstnance 25 symfonických orchestrů a divadel celé České republiky, Jiří Dokoupil napsal primátorovi Martinu Vítečkovi dopis, ve kterém píše: „Podle názoru vedení Unie orchestrálních hudebníků je situace v opavském divadle již natolik ohrožující budoucnost této instituce, že mi nezbývá než se angažovat. Do této chvíle jsem pozorně sledoval situaci kolem nástupu nového ředitele Karla Drgáče. Odmítám vycházet ze zprostředkovaných informací, a proto jsem opavské divadlo navštívil a jednal jsem s kolegy většiny souborů. Stejně pečlivě jsem si vyslechl záznam ze zasedání zastupitelstva, na kterém pan Drgáč vystoupil, a ověřil jsem si informace o nynějších změnách. Mohu potvrdit, že podle získaných informací je způsob vedení divadla ze strany pana ředitele Drgáče naprosto nepřijatelný. Jen zásahy, v rozsahu a způsobu provedení do již rozběhnuté sezóny, by byly v jiné obdobné kulturní instituci nejspíše vnímány jako velmi vážně destabilizující a umělecky, ekonomicky i lidsky ohrožující. Slezské divadlo je dlouhodobě vnímáno jako kvalitní reprezentant Slezska a především města Opavy. V tuto chvíli musím konstatovat, že nejsme přesvědčeni o možnosti navázat na tuto kvalitu setrváním pana ředitele Drgáče ve funkci. Rozhodnout o způsobu řešení situace je plně v kompetenci vedení města a v samotném řešení je ovšem zahrnuta i zodpovědnost, která rozhodne o budoucnosti Slezského divadla jako o vzácném a krásném, vývozním artiklu města“.

Divadelní odbory Slezského divadla:
Jednání šéfa divadla může vést k jeho destabilizaci

Opava – Představitelé divadelních odborů Martin Schubert a Stanislav Beneš oslovili opavského primátora dopisem, vyjadřujícím znepokojení a obavy o budoucnost divadla. V něm konstatují, že ředitel Karel Drgáč dělá ve své funkci kroky velmi necitlivě k dennímu provozu divadla, které mohou v dlouhodobějším horizontu vést k absolutní destabilizaci celého divadla. Zásadně odmítají pravdivost Drgáčova tvrzení, že vnitřní předpisy divadla dosud umožňovaly odborovým organizacím faktické vedení divadla. Trvají na jeho veřejné omluvě na všech místech, kde tato lež zazněla. Uvádějí, že se za minulého vedení podařilo nastavit regulérní pravidla pro chod celého divadla, která stávající vedení nerespektuje. Upozorňují na situaci, kdy nikdo z divadla neví, jakou podobu bude mít příští inscenace, kdy nejsou jasné jednotlivé pravomoci, kromě toho, že šéfové mluví do všeho, a závěrem poukazují na praktiku pana ředitele očerňovat své podřízené na veřejnosti.

Podivat se na originální článek

Drgáč: Zaměstnanci porušili řád

(dat), Region, 20. 10. 2015

Opava – Napjatá situace ve Slezském divadle vzbuzuje bouři nejen v instituci jako takové, ale také u veřejnosti. V minulém vydání jsme vám popsali postoj zaměstnanců divadla a jejich otevřený dopis s žádostí o okamžité odvolání nedávno jmenovaného ředitele Karla Drgáče. Minulý týden se nám vyjádřil k tématu i Drgáč, který tvrdí, že zaměstnanci především nikdy nesmí dle řádu s médii ani městem komunikovat.

Zaměstnanci mimo jiné v otevřeném dopise primátorovi Martinu Vítečkovi, zaslaném posléze i médiím, ve zkratce popisovali panující atmosféru strachu v organizaci, šikanu ze strany nového vedení, jeho ekonomické a nekoncepční jednání a dramaturgické zásahy, které uvádí více než dvou set letou organizaci do přímého ohrožení její další existence. Karel Drgáč na jednu stranu uznává, že jistá krize v divadle panuje, avšak dle jeho názoru je to hlavně díky vystupování jeho zaměstnanců. „Nemohu konstatovat, že dílem mých některých spolupracovníků a současně zaměstnanců, je situace v našem divadle ideální. Jsem však přesvědčen o tom, že valná většina zaměstnanců, kteří se však bohužel dosud veřejně nevyjádřili, tak činili proto, že ctí zásady slušnosti v jednání a pracovní etiku. Neučinili tak zřejmě i proto, že jak odborové organizace, tak schválený platný pracovní řad z roku 2013, neumožňují zaměstnancům komunikovat o vnitřních záležitostech divadla se sdělovacími prostředky a zřizovatelem, kterým je Statutární město Opava. Takové chování považuje řád za porušení pracovní kázně,“ konstatuje Drgáč. Nový ředitel Slezského divadla se rovněž nedomnívá, že odpor proti němu vychází od většiny zaměstnanců, a to i přes tvrzení autorů otevřeného dopisu primátorovi, že jejich list odsouhlasilo 90 procent ze všech zdejších pracovníků. „Já osobně jsem přesvědčen o tom, že valná většina zaměstnanců se neztotožňuje s obsahem dopisu a distancuje se od něj. Tyto signály mám osobně od některých zaměstnanců,“ vyjadřuje se Karel Drgáč. Rovněž ocitoval část dopisu, který údajně zaslala jistá anonymní pisatelka, která mu píše, ať vydrží, jak je skvělé, že má divadlo na místě odborníka, a že mu drží palce.

Jedním z nejvíce veřejně kritizovaných kroků Drgáče pak byly personální rošády. Hlavně v případě odvolání velmi oblíbené a úspěšné šéfky Jany Andělové-Pletichové a stejně tak úspěšného Romana Groszmanna, který již dokonce podal výpověď. Na jejich pozice pak Drgáč jmenoval jako dočasné šéfy u místních umělců neoblíbené osobnosti v podobě dirigenta Damaina Binettiho a režiséra Zdeňka Černína. „Mnozí vedoucí pracovníci, stejně jako v tomto případě i já, se snaží určitými změnami v personálním obsazení dát impuls ke zvýšení pracovního úsilí a kvality výsledků tohoto úsilí,“ vysvětluje své rozhodnutí Drgáč s tím, že za odvoláním Andělové-Pletichové a Groszmanna nestála nespokojenost s výsledky jejich práce, ale fakt, že měli příliš vysoké pracovní vytížení. První jmenovaná dělala šéfku opery a současně dramaturgyni i režisérku některých oper a operet. Groszmann pracoval jako šéf činohry i režisér některých představení. „Jsem přesvědčen, že rozdělením funkcí mezi více osob dojde ke zkvalitnění práce a výsledků práce, když tito zaměstnanci budou mít daleko více času věnovat pozornost jen své úzké specializaci,“ říká Drgáč.

Jednou z dalších výtek, kterou čerstvý ředitel odmítá přijmout, je tvrzení, že zrušil představení Carmen jen s odůvodněním, že na to zpěváci „nemají“. Důvody měly být ekonomické. Tým divadla dle jeho názoru není dostatečný, ovšem ne co do kvality, ale do počtu umělců, který by pro kvalitní zpracování tohoto díla byl potřeba. A také výprava a další sounáležitosti jsou tak náročné, že jsou momentálně finančně i časově příliš neúnosné. Nicméně tedy Karel Drgáč doporučil, aby byla Carmen zařazena do dramaturgického plánu sezóny nadcházející. Na závěr je zde jedno z nejpodstatnějších obvinění, které vznesli zaměstnanci ohledně Drgáče, a to, že všude, kde působil, napáchal dluhy a zmizel. „Pokud se týká tvrzení o skutečnosti, že jsem některá divadla opouštěl a zanechával za sebou dluhy, musím se proti těmto tvrzením kategoricky ohradit. Státní operu Praha, kterou jsem založil, jsem opustil v roce 1995 s procentem soběstačnosti 62,5 procent. Toto číslo je nejen pro divadelní odborníky více než číslem vysokým. Při mém působení šéfa Janáčkovy opery Národního divadla Brno jsem opouštěl svou pracovní pozici s 1,5 milionu korun kladným hospodářským výsledkem,“ uzavírá Drgáč.

Podivat se na originální článek

ZMĚNA PROGRAMU – z důvodu nemoci bude ve středu 28. 10. uveden detektivní psychothriller MANŽELSKÉ VRAŽDĚNÍ

MANŽELSKÉ VRAŽDĚNÍ, Eric Emmanuel Schmitt

Režie: Zdeněk Černín
Hrají: Hana Tomáš Briešťanská a Zdeněk Černín

Ve středu 28.10.2015 v 19 hod vás zveme na detektivní psychothriler. Hra Erica Emmanuela Schmitta je dokonalým spojením napětí, překvapení, humoru, lásky i filozofické úvahy. Gilles se vrací domů z nemocnice, manželka Líza mu pomáhá vyrovnat se s následky úrazu, zejména pak se ztrátou paměti. Jenže nic není takové, jakým se jeví a v manželství nakonec vyhrává ten, kdo pohřbí toho druhého.

Premiéra opavské Toscy v napjaté atmosféře

Napsal Milan Bátor (/blog/milan-bator.html), Harmonie, 19. 10. 2015

Po deseti letech se na pódium Slezského divadla v Opavě vrátila Tosca Giacoma Pucciniho. Hudební nastudování připravil italský dirigent Francesco Bottigliero, režie se ujala v Opavě osvědčená Jana Andělová Pletichová.

Šedá, ponurá atmosféra chrámu San´Andrea della Valle (výtvarník scény Jaroslav Milfajt) v opavském nastudování korespondovala s nervní, citově vzrušenou hudbou. Temnou plochu jeviště prvního dějství dekoroval pouze stojan se svící, kříž a přítmí. Příchozí Césare Angelotti (Zdeněk Kapl), jenž právě prchl z vězení Andělského hradu, se skryl v jedné z kaplí. Na scénu vstupuje kostelník (Dalibor Hrda) a chvíli po něm malíř Mario Cavaradossi (Juraj Nociar). Trojice zpěváků patří k stálým členům operního souboru Slezského divadla. Kaplův hlas vyznívá lépe v barytonových rolích, poloha charakterního basu Angelottiho mu nebyla šitá na míru. Hrda se v buffózní postavě pobožného kostelníka cítil dobře a vystihl jemné komické nuance zdařile. Juraj Nociar jako malíř Cavaradossi zaujal šíří dynamického rozpětí, kdy zejména ve falzetových pianissimech jeho tenor příjemně rezonoval, naopak fortissimo v nejvyšších tónech několikrát odhalilo výrazové nedostatky. Floria Tosca v interpretaci renomované sopranistky Ewy Biegas byla velmi šťastnou volbou. Nejen, že stylově všestranná polská pěvkyně excelovala, ale též herecky přesvědčivě podtrhla charakter žárlivé pěvkyně Toscy v známé scéně s obrazem. Barevně lahodný soprán Biegas disponoval dramatickou průrazností i jemnou hebkostí při vyslovení něžných citů, a především dokonalou jistotou a výrazovou spontaneitou. Scéna žárlivého běsnění Toscy, které Cavaradossi musí přísahat věrnost, byla znamenitě dokreslena jejím žertovně vysloveným přáním ohledně barvy očí dívky na obraze.

Nejpůsobivější sekvencí prvního dějství bylo nepochybně Te Deum v závěru, kdy Scarpia (Gustav Beláček) nahlodá pochybnosti Toscy nalezeným vějířem a rozvine ďábelské intriky. Pucciniho sugestivní hudba, která vyniká znamenitou barevností a instrumentací, vyklenutou melodickou sazbou, za pomoci simplifikovaných harmonických funkcí (alternace toniky a subdominanty), dosahuje nebývalé strhujícího výrazu. Ten byl podpořen sborem a vizuálně atraktivním nápadem s obrovským kadidlem, jež kostelník rozhoupal v rytmu hudby s až rituální sugescí.

Druhé dějství představilo ve větší árii podlého Scarpia, jehož baryton výtečně barevně souzněl s Biegas. Beláček se zaměřil především na vystižení hedonistického, kořistnického charakteru policejního barona Scarpii. Sekvence vydírání Toscy byla scénicky ztvárněná jen pomocí půlkulatého stolu, na němž byla hojnost jídla, ostře kontrastující s mučením Cavaradossiho za scénou. Beláček byl pěvecky přesvědčivý, jeho herecký výraz se však omezil na dvě grimasy; výhružnou a výsměvnou, což figuru barona poněkud zploštilo. Nejvíc vadil místy zbytečný Beláčkův úsměv bez hlubšího psychologického prokreslení. Vrcholem druhého dějství nepochybně byla árie Toscy Žila jsem pro umění, žila jsem pro lásku excelentní Biegas, následující násilná milostná scéna korunovaná zavražděním Scarpia se odehrála na stole. Pohrdavý doslov Toscy (Před tímto mužem se třásl celý Řím) vyzněl s autentickou nepoddajností a houževnatostí statečné ženy.

Závěrečné dějství začalo pozoruhodnou scénografií: schodiště situované uprostřed jeviště mělo dole po stranách průsvitné paravány, za nimiž stály tajemné postavy se satyrskými maskami na tvářích. Jejich pomalé pohyby a zlověstně mlčenlivé pozorování diváků bylo zneklidňující. Mysteriózní aspekt byl doprovázen postavami na popravišti, které evokovaly znepokojivé anděly smrti. Finální scéna popravy Cavaradossiho a sebevražda Toscy proběhly ve standardním duchu.

Opavské nastudování Toscy poněkud trpí statičností scény, která se přenesla i do pohybové kreace sólistů. Neustálé Scarpiovo posedávání a postávání u stolu je příliš stereotypní. Biegas by slušelo ve druhém dějství více emocí a exaltovanosti. Scéna byla toporná, kostýmy ilustrovaly pomocí jednoduché symboliky barev charaktery postav: Cavaradossi a Tosca jsou v prvním dějství oděni v bílých barvách vyjadřujících jejich čistotu a pobožnost. Baron Scarpia je logicky v černém. Druhé dějství barevnou modulací aluzivně napovídá na chystanou tragédii proměnou do zlověstných červených tónů (ubrus stolu, šaty Toscy). Bohužel žádné další dramaturgicky přínosné prvky nastudování nepřineslo.

Hudební nastudování Itala Bottiglieriho provázelo adekvátní rozvržení dynamických výrazových prostředků, orchestr podal v nedělní premiéře téměř přesvědčivý výkon, kolísavou úroveň však měl kvartet violoncell na počátku třetího dějství s nečistou intonací metodického hlasu. Jedno malé zaváhání v úvodu třetího dějství v žestích bylo skutečně zanedbatelné. Celková tektonická hudební výstavba Bottiglieriho statickou scénu táhla kupředu a obsahovala několik interpretačně i agogicky nápaditých momentů. Režie Jany Andělové Pletíchové se koncentrovala na vyjádření charakterů postav bez zjevnější psychologické výstižnosti, přesto obsahovala i zdařilé momenty. Pěvecky přesvědčili zejména Biegas a Beláček,. za zmínku stojí také Spoletta Rudolfa Medňanského a také roztomilý pastýř malého a nadějného Jonáše Slováka. Nastudování a provedení Toscy proběhlo ve Slezském divadle v Opavě v nepříliš utěšené atmosféře, vyvolané některými veřejně citovanými výroky nového ředitele Karla Drgáče na adresu opavského orchestru. O to větším překvapením byl při frenetické dékovačce jeho vstup na scénu, kdy se Drgáč odhodlal před zraky celého divadla k veřejné omluvě, po níž následovalo pozvání na raut. Tento zřejmé v dobrém úmyslu míněný skutek byl nevhodně a způsobil značné rozpaky jak umělců na pódiu, tak publika. Drobná nervozita, která při premiéře visela ve vzduchu snad bude v dalších reprízách Toscy absentovat.

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru Tosca

Tragický příběh lásky, podlosti a zrady

Jitka Hrušková, Deník, 16. 10. 2015

Opava- Na prknech Slezského divadla bude operní diva Tosca znovu milovat i umírat. Operní soubor ji k premiérovému publiku přivede v neděli 18. října od 19 hodin. Autor –Giacomo Puccini ji obdařil hudbou plnou něhy, vášně i nenávisti. Titulní hrdinkou je slavná zpěvačka Tosca, milující malíře Cavaradossiho. Ten se snaží pomoci příteli, pronásledovanému policejním šéfem Scarpiem. Když je prozrazen, spáchá sebevraždu a Scarpio uvrhne do žaláře Cavaradossiho, kterého podezřívá, že příteli pomohl. Důvodem je policistova touha po Tosce – musí s ním být výměnu za milencův život. Zoufalá zpěvačka jej přijímá. Dohodne se se Scarpiem, že Cavaradossi bude zastřelený jen naoko slepou patronou a pak může uprchnout.

Jakmile však Scarpio vyžaduje naplnění své podmínky, Tosca ho probodne a uprchne. Když je však Cavaradossi zastřelen skutečně, Tosce se zřítí svět a spáchá sebevraždu. Opavské provedení režijně nastudovala Jana Andělová Pletichová s Katarínou Jorda Kramolišovou, Katarínou Vovkovou a Andou – Louise Bogza v titulní roli. Cavaradossim budou Juraj Nociar a Jakub Rousek, Scarpia ztvární Alexandr Vovk v alternaci s Gustávem Beláčkem a Davidem Szendiuchem. Konzulem Angelottim budou Dalibor Hrda se Zdeňkem Kaplem a další postavy představí Rudolf Medňanský, Roman Cimbál, Peter Soós, Anna Bocanová, Lenka Jakubcová a Jonáš Slovák. Scénu navrhl Jaroslav Milfajt a kostýmy Tomáš Kypta, divadelní orchestr povedou Francesco Bottigliero a Damiano Binetti. Skladatel Giacomo Puccini je představitelem vrcholného italského operního verismu.

U diváků dokázal vycítit touhu po sentimentalitě a uměl ji využít. Jeho opery, ať už Bohéma, Tosca, Madame Butterfly nebo Turandot, útočí na city publika velmi silně a vyvolávají odpovídající ohlas. Jeho díla patří jednoznačně do pokladnice světové operní tvorby.

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru Tosca

Strana 2 z 3123

Novinky

10.11.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

25. prosince (pondělí) v 19 hodin Michael McKeever MODRÝ Z NEBE komedie o návratech domů a domnělém šílenství   26. prosince (úterý) v 19 hodin Molière ZDRAVÝ NEMOCNÝ výpravná komedie s řadou humorných situací o hypochondrovi Arganovi NAPOSLED! speciální derniérová sleva   28. prosince (čtvrtek) v 19 hodin Carl Orff  CHYTRAČKA operní příběh o chytré selské dívce, která uhádne […]

více zde

9.11.2017

KONCERT ORCHESTRU SLEZSKÉHO DIVADLA OPAVA v prostorách Multifunkční auly GONG Dolní VÍTKOVICE, Ostrava

neděle 19. 11. 2017 od 11 hodin   Koncert hudebně nastudoval a diriguje MAREK ŠEDIVÝ. Marek Šedivý v roce 2016 nastoupil v SDO na post dirigenta, byl v roce 2013 na doporučení J. Bělohlávka angažován jako asistent dirigenta v inscenaci Wagnerovy opery Tristan a Isolda v Canadian Opera Company v Torontu a J. Bělohlávkem také […]

více zde

7.11.2017

JEJÍ PASTORKYŇA NAPOSLED!

12. 11. 2017 od 19 hodin Speciální derniérová sleva!   Přijďte se rozloučit s krásnou operou, která měla úspěch na domácí scéně i na festivalech po celé republice! Diváci ocenili potleskem tuto operu na festivalu OPERA 2015 v Praze, na Mezinárodním hudebním festivalu JANÁČKOVY HUKVALDY 2015, na festivalu Tomáškova a Novákova hudební SKUTEČ, na festivalu „Město plné […]

více zde

Starší novinky