Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 4. 2016

Nově uvedená opera Carmen ve slezském divadle splnila očekávání diváků

Jana Gélová, Deník, 29. 4. 2016

Opava – Operní soubor Slezského divadla uvedl 24. dubna 2016 v premiéře Carmen George Bizeta. Opera z období raného verismu se při své pařížské premiéře nesetkala s příznivým ohlasem ani u diváků ani u kritiky. Od té doby se situace naprosto změnila a po triumfálním provedení ve Vídni v r. 1875 si získala přízeň milovníků opery na celém světě. Autor vytvořil Carmen na námět stejnojmenné novely Prospera Mériméa. Hlavní hrdinka toužící po absolutní svobodě je osudovou ženou muže, který se z lásky k ní stane lidskou troskou.

Orchestr pod vedením Petra Šumníka nastoupil razantně a již první takty předehry napověděly směřování inscenace k velkému dramatu. Pečlivě vygradované charaktery postav a vztahy, sborové scény včetně dětské, miniakce členů sboru, to vše bylo hlavním přínosem představení pod režijním vedením Jany Andělové Pletichové. Dramatickou linku a atmosféru podporuje projekce na obří muletě spolu se sloupy, které jsou složeny ze zbraní toreadorů. Scénu navrhl Jaroslav Milfajt. Zvolenou koncepci celé opery podpořilo vytvoření tance bez hudby inspirovaného emočním flamengem, ve výrazné choreografii Valerije Globy.

Titulní role Carmen v podání Barbory Martínkové Poláškové bylo excelentní po všech stránkách. Suverenním pěveckým i hereckým výkonem potvrzuje, že mezi mladými operními pěvci jsou výrazné osobnosti. Boří dřívější mýty o „urostlých“ operních divách, protože opavská Carmen je vysoká, štíhlá, a přesto vládne krásným barevným mezzosopránem.
Představitel dona Josého Jakub Rousek ve svém pěveckém výkonu odstínil lyrické pasáže (Květinová árie) od dramatické polohy v samotném závěru opery. Herecky nejpřesvědčivější je především v dramatických situacích.

Escamillo v podání Alexandra Vovka je hrdý, elegantní, jeho baryton je znělý v celé roli.

Micaela Terezy Kavecké působí křehce v hereckém i pěveckém projevu. Ke zvážení je, zda ve vlásence působí vizuálně pravdivě vedle civilně laděných hlavních rolí. V menších rolích dostala příležitost generace mladých nastupujících operních pěvců – Anna Bocanová, Martin Blaževič a Rudolf Medňanský. Všichni příležitost, kterou jim SD poskytlo, využili. Další představitelé menších rolí podpořili suverénní přednes očekávaného kvintetu ve 2. dějství. Členové sboru pod vedením Kremeny Pešakové i dětí z operního studia Terezy Kavecké precizně zvládli nejen pěvecké party, ale i herecky dotvořili atmosféru inscenace – např. hádka dělnic v 1. dějství, lační pánové u kádě s vodou při mírně erotické Habanéře, holčička s kočárkem.

Kostýmy Tomáše Kypty barevně podpořily vedení celé inscenace od bezproblémové bílé v 1. jednání po kontrastní červenou a černou v závěru.

Operu uvádí Slezské divadlo ve francouzském originále.

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru CARMEN

Antonín Kupka

(* 11. listopad 1965 – † 24. duben 2016)

kupka

Violeta Makešová-Tomaníková

(* 18. říjen 1923 – † 26. duben 2016)

tomanikova

Zázrak se nekoná: Opavská Carmen je téměř bez emocí a režijně zaspala dobu

Milan Bátor, Divadlo Recenze, ostravan.cz, 25. 4. 2016

Měl to být operní skvost sezóny, ale výsledek je značně rozpačitý. Řeč je o nové operní inscenaci Carmen, kterou uvedlo Slezské divadlo Opava v nedělní premiéře. Inscenaci provázejí chabé umělecké výkony a především nedostatek režijní invence a velmi mdlé pojetí dirigenta.

Opera Carmen o čtyřech dějstvích podle novely Prospera Mériméa měla premiéru 3. března 1875 v Paříži. Libreto napsali Henri Meilhac a Ludovic Halévy. Premiéra proslulého operního titulu tehdy proběhla téměř bez úspěchu a za čtvrt roku na to Bizet zemřel.

V roli Carmen se v opavském nastudování v nedělní premiéře představila mezzosopranistka Barbora Martínková-Polášková, Josého ztvárnil tenorista Jakub Rousek. Orchestr Slezského divadla řídil Petr Šumník a režii měla Jana Andělová Pletichová.

Bizetova Carmen vnesla do operní tvorby po Wagnerovi nový závan svěžího vzduchu. Přitom se nejednalo o žádnou hudební avantgardu. Bizet ve svém stylu asimiloval prvky Gounoda, Meyerbeera, Verdiho i Wagnera, nově přidal vynikající psychologickou charakteristiku jednotlivých postav a situací. Mistrovská instrumentace, harmonická odvážnost a hlavně neodolatelná melodika a rytmika učinily z Carmen kultovní dílo, které je mnohými považováno za vrchol operní tvorby.

Carmen je příběhem mučivé, trýznivé lásky, která stravuje vše kolem. Je neodolatelně svůdná, domýšlivá, lehkomyslná a vášnivá. Zkrátka femme fatale, jejímuž kouzlu neodolá ani Don José (Jakub Rousek). José rychle zapomíná na Micaelu (Tereza Kavecká), která mu v úvodu prvního dějství vyřizuje vzkaz od jeho matky.
http://www.divadlo-opava.cz/tiskove-zpravy/2016/04/zazrak-se-nekona-opavska-carmen-je-temer-bez-emoci-a-rezijne-zaspala-dobu/
Kavecká postavu ztvárnila jako andělsky čistou dívku, jejíž způsobné vychování a nesmělost ostře kontrastovalo s temperamentní Carmen. Znělost světlého sopránu Kavecké je nejlepší ve střední a vyšší poloze, v nižších její hlas ztrácel na průraznosti a zanikal.

Co však chybělo její postavě naléhavěji, byl nedostatek emocí. Jakoby jí skoro vůbec nevadilo, že jí Carmen odloudila milého. Dvojice Kavecká – Rousek působila spíše jako bratr a sestra. Dramatická rozpačitost Kavecké byla částečně eliminována její intonační precizností, dobrým tvarováním frází a přesvědčivou artikulací, jen té dynamiky mohlo být mnohem víc.
Don José (Jakub Rousek) v roli vojáka, který ztratí hlavu, dezertuje od jednotky a potlouká se s tlupou, na tom nebyl s hereckým projevem o mnoho lépe – těžkopádný, bezradný, neschopný vyjádřit afekt jiným způsobem než potřásáním hlavou. Je až s podivem, že tomuto tenoristovi bývají v Opavě svěřovány podobně dramaticky exponované role, které předpokládají mimo jiné výrazné herecké nadání. Rouskův vysoce posazený tenor se sice vyrovnal s úskalími nejvyšších tónů úctyhodně, ale co je to platné, když neumí pracovat s frází, dynamikou, ozdobami a vibratem.

Barbora Martínková-Polášková v titulní roli Carmen podala ze všech aktérů premiéry pěvecky nejpřesvědčivější výkon. Její Habanera v prvním dějství byla ještě mírně nejistá, ale mezzosopranistka se v průběhu dějství našla a její projev gradoval. Bohužel ani ona se herecky s postavou Carmen nepotkala. Co naplat, že se jedná o sólistku atraktivní, když její herecký výrazový rejstřík pojme dvě až tři stereotypní gesta? Její stylizace lidového tance nebyla tanečně přesvědčivá, rytmicky se zase rozcházela s kastaněty.

Escamillo Alexandra Vovka má v opeře méně prostoru, přesto mu role sebejistého toreadora pěvecky i herecky sedla poměrně dobře. Také slavný kuplet o toreadorovi zazpíval Vovk s nadhledem, jen toho obstarožního gesta mohlo být méně.

Z drobnějších rolí zaujala báječně sehraná a vtipná dvojice Rudolfa Medňanského a Dušana Růžičky, kteří se dobře představili také v kvintetu podloudníků v druhém jednání. Horší už to bylo s vykladačkami karet – u Šárky Maršálové je téměř šokující, že se podobné výkony na jevišti Slezského divadla pravidelně tolerují, v případě Anny Bocanové je třeba ještě hodně píle a tvrdé práce.

Nezklamal sbor, ať už dětský (pod vedením Terezy Kavecké) či smíšený (pod vedením Kremeny Pešakové). Mimořádně důležitá role je v Carmen svěřena orchestru. Lidový kolorit, který Bizet napsal v tanečních scénách i orchestrálních mezihrách, si zaslouží temperamentní hudební vyjádření, plné gradačních vrcholů, agogiky v accelerandech a ritandandech.

Jenže dirigent Šumník představil hudebně Carmen jakoby s metronomem – notoricky přesnou, bezkrevnou, bez emocí. Lidové španělské idiomy v partituře to pochopitelně zcela zabilo. Nejedna árie ztratila pro svůj rovný tah glanc, ač šlo cítit, že by se na ní zpěváci daleko raději trochu zhoupli a fráze procítili.

Tempově rozvláčné, utahané a mdlé pojetí dirigenta prostě nelze akceptovat jako adekvátní stylové rovině díla. Trochu nevinně se v tom ocitli muzikanti orchestru Slezského divadla, kteří až na pár drobností zahráli i přes nastavené parametry taktovky velmi dobře, ač se jistě v sešněrovaném pojetí necítili ve své kůži.

Můžeme si klást otázky, proč vzniklo představení bez emocí, s hudbou bez emočně gradačního významu, ač jsou obojí v partituře díla obsaženy. Lze jen pochybovat, že herecká tragédie a nedostatek odhadu při obsazování hlavních rolí je vinou hlavních protagonistů.
Lze také pochybovat, že herci takové kreace produkují pod každým režisérským přístupem. Kamenem úrazu bezradnosti sólistů byla nevýrazná režie Jany Andělové Pletichové, jejíž režisérský otisk a názor byly zcela na okraji. Není divu, že když chybí režisérská osobnost bez jasné vize a představy, je to s jejich výkony takové.
Opavská Carmen stojí na velmi vratkých kůlech – solidním orchestru, slušném sboru, docela vkusné scéně (Jaroslav Milfajt) i kostýmech (Tomáš Kypta). Ovšem strmě padá na stěžejních základech – režijním klišé a absenci invence Andělové-Pletichové a dirigentské rozvláčnosti Šumníka.

Carmen měla symbolizovat výhru opavského divadla poté, co se díky vzpouře umělců podařilo krátce po jmenování odvolat ředitele Karla Drgáče. Ten Carmen původně z dramaturgického plánu sezóny vyškrtl s tím, že ji opavský operní soubor nezvládne. Je velmi smutné, že právě tato premiéra bývalému řediteli dala tak trochu zapravdu.

Zdroj: http://www.ostravan.cz/31220/zazrak-se-nekona-opavska-carmen-je-bez-emoci-a-rezijne-zaspala-dobu/

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru CARMEN

Premiéra Carmen se blíží!

Již tuto neděli 24. dubna uvedeme premiéru Bizetovy opery Carmen. Přijměte pozvání na některou z dalších repríz – 4., 21., 27. května a 7., 16. června.

carmen-novinka

Diváci Slezského divadla se osudové ženy nakonec dočkají

Jitka Hrušková, Deník, 19. dubna 2016

Opava – Slezské divadlo plní přání svých diváků a v neděli 24. dubna jim nabídne premiéru původně slíbené, následně zavržené a nyní znovu nasazené Carmen. Děj slavného díla Georgese Bizeta se na opavském jevišti začne odehrávat od 19 hodin.

Vypráví příběh proslulé femme fatale, která působí rozruch, kam přijde. Živočišně dravá a citově plochá španělská cikánka muže ochromuje, až je dokonale zbaví zdravého rozumu. Josému zničí profesní i osobní život i celou osobnost, ale draze za to zaplatí. „Carmen je fatální hra v lidské aréně. Toreadorem je Carmen a býky muži, které provokuje. Jednoho zraní velmi těžce a on zareaguje smrtelným výpadem,“ říká režisérka Jana Andělová Pletichová. Něco takového se toreadorům v aréně občas přihodí. Osudové drama začíná hozením květu Josému a je zdůrazněno hudební motivem smrti, který se vedle motivu toreadora a koridy objevuje od předehry až do konce příběhu. Inscenaci Carmen připravuje ve Slezském divadle režisérka Jana Andělová Pletichová.

Do titulní postavy obsadila Ilonu Tichou a Barboru Martínkovou Poláškovou, Josého ztvární Juraj Nociar a Jakub Rousek. Něžnou Michaelou budou Tereza Kavecká a Barbora Čechová, toreadora Escamilla představí Zdeněk Kapl a Alexander Vovk. Poručíku Zunigovi dají podobu Dalibor Hrda s Peterem Soósem, cikánkami Frasquittou a Mercedes budou Katarína Jorda a Šárka Maršálová. Spoluúčinkuje sbor, balet a orchestr Slezského divadla, choreografii má Valerij Globa, scénu navrhl Jaroslav Milfajt a kostýmy Tomáš Kypta. Inscenace bude uvedena v originále s českými titulky.

Francouzský skladatel Georges Bizet sbíral ocenění za hudbu už v dětství a později se živil skládáním. Napsal kolem dvacítky oper, ale bez valného úspěchu a dodnes patří ke známějším ještě Džamilé a Lovci perel. Carmen měla premiéru v březnu 1875 v Pařížské komické opeře a příběh přelétavé dělnice z tabákové továrny, odehrávající se na ulici a v obyčejné krčmě, tehdy publikum nezaujal. Divácký boom zažila až za osm let po autorově smrti a dnes kraluje pokladnicím světových operních děl. Skladatel zemřel jen tři měsíce po její premiéře v nedožitých sedmatřiceti letech a pohřbený je na pařížském hřbitově Pére-Lachaise. Jeho dalším dnes známou operou jsou Lovci perel.

Odkaz na hru CARMEN
Podivat se na originální článek

SHAKESPEARE 400!

Celý svět je divadlo a celý svět si v roce 2016 připomíná výročí velikána ze všech největšího!

23. dubna 2016 uplyne právě 400 let od chvíle, kdy pan Shakespeare uzavřel svůj životní příběh.

Jak budeme slavit? Jednoduše! Budeme hrát Shakespeara. Kompletního!

Přijďte si „doplnit vzdělání“ do Slezského divadla na Souborné dílo Williama Shakespeara, hravou inscenaci, kde vás tři herci – shakespearovští odborníci na slovo vzatí – Kuba, Michal a Dan provedou všemi zákoutími Mistrova života a díla. Romeo bude zase vzdychat po Julii, Titus Andronicus uvaří skvělou večeři, Hamlet bude mstít svého otce a Othello bude zase pozdě litovat své prchlivosti… Vzduchem budou svištět kordy i laserové meče, lítat budou polibky i rány, kromě češtiny zazní angličtina i nefalšovaná mcskotština a přehlídku zvířat kromě obligátních koňů zpestří i nějaký ten exotický pavouk a had…

…to vše a mnohem víc ve 120 minutách! A pro „výroční“ diváky chystáme i speciální překvapení!

22. dubna od 19 hodin: Souborné dílo Williama Shakespeara mimo předplatné!

LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE

Jan Amos Komenský, Hana Mikolášková, Šimon Peták

PUNKOVÁ ZPOVĚĎ UČITELE NÁRODŮ V JAZYCE 21. STOLETÍ

Co se stane, když jednoho z největších duchů dějin Evropy uvrhneme zpět do jeho vlastního příběhu? Známé dílo podané neobvyklým způsobem – jak napovídá podtitul díla, představí Městské divadlo Zlín opavským divákům své pojetí klasického díla Jana Ámose Komenského. Přijďte se 18. dubna v 19 hod. podívat na Učitele národů, se kterým se takhle ve školních osnovách nesetkáte.

Režie: Hana Mikolášková, dramaturgie: Šimon Peták, scéna a kostýmy: Zuzana Přidalová, hudba: kolektiv.

 

labyrint

Ve Slezském divadle představí Malého prince

Jitka Hrušková, Deník, 5. 4. 2016

Opava – slezské divadlo pozve v neděli 10. dubna do Opavy Malého prince. Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. Toto poselství vzkázal svou knihou slavný francouzský spisovatel Saint-Exupéry lidem. Malý princ vstoupil do života milionů čtenářů, kteří ho nepovažují za pohádku. Autor se ve druhé světové válce osobně zapojil do bojů proti Německu jako letec a zaplatil za to životem. Malého prince přiveze z Brna Divadlo Radost. Tradiční divadelní Matiné bude mít svůj čas v neděli 17. dubna od 10 hodin v divadelním foyeru. Na programu má setkání s hudebním mládím. V rámci festivalu Další břehy nabídne ve svých prostorách v pondělí 18. dubna návštěvníkům hru Labyrint světa a ráj srdce v provedení herců ze zlínského divadla. Ve čtvrtek 28. dubna diváky od 19 hodiny pobaví Hamleti. Přiveze je pražské Divadlo Na zábradlí v podobě herců Petra Čtvrtníčka, Jiřího Vyorálka, Ivana Luptáka nebo Jany Plodkové. Inscenace nabízí sebeironickou a zábavnou analýzu profese, povolání a poslání hereckého umění. Sekretářky z Ostrožné se s Opavany rozloučí v sobotu 30. dubna od 19 hodin. Tento „podnikový muzikál“ si získal spoustu příznivců a rozhodně za poslední zhlédnutí stojí. Na repertoáru Slezského divadla se udržel od září 2012.

Podivat se na originální článek

Z důvodu nemoci došlo ke změně představení dne 6. 4. a 4. 5. 2016

Pozor změna!!!

Z důvodu nemoci 6. dubna odehrajeme představení Rodinná slavnost!

6.4. se hraje Rodinná slavnost – sk. 2 (původně Requiem/Sedlák kavalír)
4.5. se hraje Carmen – sk.2 (původně Rodinná slavnost)

Novinky

8.12.2017

Dramaturgický úvod – pohled do zákulisí inscenace

Vážení diváci, aby byly Vaše zážitky z inscenací Slezského divadla Opava ještě bohatší, nabízíme Vám možnost zúčastnit se dramaturgických úvodů – pohledu do zákulisí. Tyto úvody budou probíhat vždy před představením skupiny 6. První tedy proběhne 14. prosince v 18.30 ve foyer SDO v 1. patře „u klavíru“ před činohrou VŠECHNO JE V ZAHRADĚ. Na […]

více zde

7.12.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

Hrajeme pro vás i mezi svátky! Vyberte z naší nabídky kulturní zážitek pro sebe či své blízké. Nechcete se vázat na konkrétní termín? Nabízíme možnost koupě poukazů – DÁRKOVÝ POUKAZ v ceně 220 Kč na činoherní představení SDO a v ceně 270 Kč na inscenace operního souboru s platností do 30. 6. 2018, nebo speciální […]

více zde

30.11.2017

„Cikánský baron jsem já, mě každá cikánka zná…“

K složení operety CIKÁNSKÝ BARON inspiroval vídeňského „krále valčíků“, Johanna Strausse ml. román „Saffi“ maďarského spisovatele Mór Jókaie.   Mladý šlechtic Šándor Bárinkay si po létech vyhnanství přichází převzít majetek po svých předcích.  Bohatý prasečkář Koloman Župan se Šándorovi vysmívá, protože pozemky jsou bezcenné a součástí dědictví je cikánská vesnice….. Přijďte se podívat, jak to […]

více zde

Starší novinky