Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 9. 2016

Ilja Racek: Nová divadelní sezona může být medová

Jitka Hrušková, Deník, 27. 9. 2016

Opava – Během letních prázdnin se nový ředitel Slezského divadla Ilja Racek intenzivně seznamoval s chodem a financemi divadla, s vhodnými prostorami i s představiteli společenského, kulturního a politického spektra. Na novou sezonu chce být podle svých slov už dokonale připravený.

Co jste při dosavadním bádání už zjistil?

Pořád ještě zjišťuji. Postupně se seznamuji s místními lidmi a institucemi. Doufám, že se mezi námi rozvine dobrá spolupráce a že najdu i podporu našeho divadla. Co mě v této chvíli hodně zajímá, je další osud divadelního klubu. Citelně tu chybí a moc bych uvítal jeho obnovení. Prošel jsem si též všechny jeho prostory od sklepa po střechu.

Ano, ze střechy divadla je hezký pohled na město.

Nešlo mi o pohled, ale o záměr. Rád bych na ni nechal postavit včelí úly a získával med. Přesně to se mi už podařilo zajistit v pražském Národním divadle, kde už včely na střeše bzučí několik let. Jejich med z naší divadelní střechy bych po vzoru pařížské opery prodával během sezony, například jako Divadelní med. Myslím, že by to pro diváky bylo příjemné zpestření nabídky.

V jaké fázi teď příprava medové sezony je?

Určitě mi s ní pomůže naše pracovnice, která je odbornice přes včelaření. Pokud všechno půjde hladce, mohly by se včely na divadelní střeše zabydlet už na podzim. Nedaleký krásný park jim pak v příštím roce poskytne k výrobě medu spoustu příležitostí.

Po včelách zůstane med, ale co zůstane po nové divadelní sezoně?

Doufám, že velmi příjemný dojem návštěvníků, protože věřím, že bude úspěšná. Se změnami v repertoáru ani v uměleckém stavu nepočítám. Co se mne týká, rád bych režíroval Rusalku, a protože jsem až dosud režíroval činohru, bude to pro mě také premiéra. Českou operní klasiku mám rád, a proto se na Rusalku už těším. Další režii už v této sezoně mít nebudu, hodlám se plně věnovat přípravě té další i zajištění provozu.

Který titul této sezony je pro vás hodně přitažlivý?

Určitě bratři Karamazovi. Znám ho z televizního zpracování v podání špičkových českých herců a viděl jsem ho též v Dejvickém divadle. Přiznávám, že jsem dost zvědavý, jak se s ním popasuje opavský činoherní soubor.

Je to kus, který na hereckých výkonech stojí a s nimi padá.

To vím, a právě proto mě tak láká. Podle toho, co jsem o opavském souboru slyšel, by to mohlo klapnout.

To je zodpovědnost stejně zavazující jako svazující. Když už jsme u souborů, kdy budou mít definitivní šéfy?

Ano, činohra i opera mají zatím šéfy jen pověřené a to bude nutné dotáhnout do konečné fáze. Orchestru musím též najít šéfdirigenta, takže práce bude dost. Co se financí týká, díky zavedenému opatření bývalého ředitel Paskera s rozpočtem letos vyjdeme.

Pohnulo se něco kolem vícezdrojového financování?

Během podzimu by měl mít nový zákon o veřejných institucích v kultuře nějaký výstup pro debatu v parlamentu. Nechci zbytečně čekat. S ředitelkou Euroregionu Slezsko Janou Galuškovou jsem už domlouval některé společné akce přeshraničního charakteru, které pokrývají evropské fondy. O financování opavského divadla jsem jednal i na krajském úřadu. Jsem přesvědčený, že by Moravskoslezský kraj měl výjimečnost opavské opery finančně zohlednit. Ze zahraničí už přicházejí nabídky na kooperaci v některých operních titulech, ale to ještě není otázka této sezony.

V divadelním klubu to kdysi žilo. Jaká by mohla být jeho programová náplň dnes?

Rád bych našel další komorní prostory, vhodné k nekonvenčním inscenacím. Od představitelů kulturních organizací jsem se dozvěděl, že produkují řadu zajímavých aktivit. Uvítal bych, kdyby šly s divadlem nějak propojit. V tomto směru jsem navázal i kontakt se Slezskou univerzitou a myslím, že spolupráce by mohla být zajímavá. Tyto aktivity se týkají komorních prostor a cílová skupina je především mládež. Na velké scéně nic podobného nechystáme, protože stálé opavské publikum je konzervativní a to rozhodně budeme respektovat.

Vizitka:
Ilja Racek ml. vystudoval žurnalistiku, televizní publicistiku, režii a divadelní vědu. Začínal jako pomocný režisér a asistent v ostravských studiích rozhlasu i televize, od roku 1983 režíroval soubor Těšínského divadla, odkud přešel do libereckého Divadla F. X. Šaldy. Po roce 1991 šéfoval Státnímu divadlu Ostrava (dnes Národní divadlo moravskoslezské) i Janáčkově filharmonii. Od podzimu 1998 do začátku roku 2001 působil jako náměstek ministra kultury ČR a následně vedl odbor kultury a památkové péče ostravského krajského úřadu. Od roku 2002 byl ředitelem ostravského televizního studia a v letech 2013 a 2014 řídil plzeňské Divadlo J. K. Tyla. Bydlí v Ostravě, je ženatý a má tři děti.

Podivat se na originální článek

Činohře Slezského divadla se start do nové sezony příliš nepovedl

Jitka Hrušková, Deník, 27. 9. 2016

Figarova svatba: autor Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais, překlad Jindřich Hořejší, výprava Ivana Kanhäuserová, režie Jiří Ondra. Premiéra 18. září.

Opava – Zaplněnému hledišti Slezského divadla představila činohra premiéru Figarovy svatby s výsledkem, který soubor citelně poškodil. Ocenění nebo soucit patří jen účinkujícím za odvahu v něčem takovém vystoupit. Pokud mělo jít o situační komedii, diváci se rozhodně nebavili, a jediné, co by inscenaci mohlo prospět, je derniéra. Představení je podivný hybrid činohry a muzikálu, ve kterém se herci zoufale snaží vytěžit z jednotlivých figur maximum. Zjevně si s nimi nevědí rady, a proto často přehrávají. Bez zjevného důvodu běhají po scéně buď jen nalehko, nebo s dveřmi na zádech, pokřikují, stojí na hlavě, vylézají z díry a zase do ní skáčou. Co režisér tímto slepencem o ničem sledoval, to ví zřejmě jen on sám. Zahrávat si s trpělivostí diváků však není rizikové pro něj, ale pro divadlo.

Režijní galimatyáš doplňují kostýmy. Ústřední postavy Figara a Zuzanky (Daniel Volný a Sabina Muchová) jsou oblečené neutrálně, z hraběte Almavivy (Martin Valouch) vznikl Elvis Pressley, z hraběnky (Šárka Vykydalová) bývalá misska čehosi, ze zahradníka (Jakub Stránský) zelený keř, lékař (Kostas Zerdaloglu) připomíná bezdomovce, cherubín (Tereza Bartošová) padlého anděla, knížecí bodyguardi jsou v civilních oblecích, mezi tím vším se proplétá zahradní trpaslík a chybí už jen terorista. Běžní diváci, zkažení Mozartem, rozhodně očekávali víc. Je známo, že premiérové publikum „odtleská“ všechno, ale závěrečný aplaus chladného publika byl tentokrát jen zdvořilý.

Odkaz na hru FIGAROVA SVATBA
Podivat se na originální článek

Figaro bojoval marný boj

(mk), Region, 20. 9. 2016

Opava – pravděpodobně nepříliš šťastně zahájil novou sezonu činoherní soubor Slezského divadla. Premiéra klasické francouzské komedie Figarova svatba aneb Bláznivý den vyvolala přinejmenším rozpačité reakce a značnou části publika vyloženě zklamala. Jedním z mála pozitiv při nedělní premiéře bylo předání Ceny opavských diváků. Opakovaně ji získal člen činoherního souboru Daniel Volný.

Nejen opavské obecenstvo má Figarovu svatbu spojenu s její operní verzí geniálního W. A. Mozarta. Také autor původní hry Pierre-Augustin Caroon de Beaumarchais však je pro příznivce Thálie zárukou kvality. Vtipný a duchaplný text plný satiry a dodnes platných pravd však tentokrát nedostal mnoho šancí. Postava mazaného sluhy Figara, kterému se daří lstí a láskou vítězit nad zpupnou mocí, ztělesněnou hrabětem Almavivou, sice zásluhou osvíceného autora vstoupila do dějin světového divadla, v opavském zpracování však bojovala poměrně marný boj. I když bylo publikum zváno na „skutečně bláznivou situační komedii plnou intrik, převleků a záměn“, režijní vedení Jiřího Ondry, uměleckého šéfa pražského divadla D 21, překonalo všechna očekávání. Bohužel ne v dobrém. Už tak dost komplikované klasická zápletka byla přecpána různorodými, většinou naprosto zbytečnými gagy a rádoby vtipnými skeči. Jenže smích se ozýval zřídka. Zatímco na jevišti to „vřelo“ a létaly konfety, pochodovali bodyguardi i keře, v hledišti panoval po většinu představení tichý údiv. „Co ještě? Co nás ještě čeká?“ tázala se sama sebe většina diváků. Právem, neboť režijnímu pojetí zdatně sekundovaly scéna a víc než pestré a různorodé kostýmy Ivany Känhauserové. Hlavním kladem inscenace byly výkony herců. Jak Figara – Daniela Volního, tak Sabiny Muchové jako jeho snoubenky Zuzanky. Vynikající byl Martin Valouch v roli hraběte Almavivy, a to i přesto, že z nepochopitelných důvodů vystupoval většinu času v kostýmu Elvise Presleyho. Ze všech sil se snažili také ostatní – Šárka Vykydalová coby hraběnka, Tereza Bartošová jako Cherubín, Ivana Lebedová jako Marcelína, do keře zakletý Jakub Stránský či jeho dcera Franchetta, připomínající oživlého zahradního trpaslíka. Tu ztvárnila Malgorzata Sikorová. Právě hercům, včetně Kostase Zardeloglu, Martina Legerského, Michala Stalmacha a dalším, patřil závěrečný potlesk.

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru FIGAROVA SVATBA

Evžen Trupar získal Cenu Petra Bezruče

1. září převzal Evžen Trupar Cenu Petra Bezruče. Cenu mu předal na zahájení 59. ročníku Bezručovy Opavy primátor Radim Křupala. Evžen Trupar také slaví významné životní jubileum – 70 let! V rámci těchto oslav má pro Vás připravenou Mrazíkovu 30% slevu na představení 19. září od 18 hodin. Srdečně Vás zveme!

evzen01
 
evzen02

DUŠE V POHYBU

sobota 1. 10. v 18 hodin

krásné a emotivní vystoupení tělesně i duševně postižených
psychobalet, paravoltiž a teatroterapie

Unikátní projekt o.s. Balet Globa.

Již po čtvrté na jevišti SDO pod vedením Moniky a Valerije Globy!

Sdružení vzniklo v r. 2009, čestným prezidentem je VLASTIMIL HARAPES.
V roce 2012 získalo sdružení Balet Globa na Mistrovství světa LOS ANGELES absolutní vítězství v kategorii balet a open.

Jednotné vstupné: 100 Kč

plakat-duse

Také Figaro touží po svatbě

(jih), Deník, 13. 9. 2016

Opava – Slezské divadlo zahájilo novou sezonu a první premiérou bude v neděli 18. září od 19 hodin Figarova svatba. Nepůjde však o oblíbenou Mozartovu operu, nýbrž o činoherní situační komedii Pierra-Augustina Carona de Beaumarchaise. Osoby však zůstávají tytéž – ženitby chtivý Figaro, jeho milá Zuzanka, záletný hrabě Alvaviva a jeho manželka, doktor Bartolo a další postavičky této situační komedie. Hrabě je celebrita ovládající celou společnost a nesouhlasit s ním, nebo se mu dokonce postavit si troufne málokdo. Jeho záměr se Zuzankou může překazit jen důmyslná past. Diváci zažijí při sledování této situační komedie rej převleků, intrik, záměn a komických nedorozumění. Režisér Jiří Ondra obsadil do titulní postavy Daniela Volného a Zuzanku ztvární Sabina Muchová. Hrabětem bude Martin Valouch a hraběnkou Šárka Vykydalová. Marcelinu ztvární Ivana Lebedová, doktora Bartola Kostas Zerdaloglu a cherubína Tereza Bartošová. Dalším postavám dají podobu Jakub Stránský nebo Michal Stalmach. Výprava je dílem Ivany Kanhäuserové. Francouzský dramatik 18. století Pierre-Augustin Caron de Beaumarchiais proslul třemi hrami o Figarovi. Původně hodinář vystřídal v životě více profesí – byl také vynálezcem, hudebníkem, politikem, tajným agentem, nakladatelem, obchodníkem se zbraněmi a revolucionářem v americké i francouzské revoluci. Jako dramatik debutoval hrou Eugénie, je autorem her Lazebník sevillský, Figarova svatba aneb Bláznivý den a Matka hříšnice. Po obvinění z promrhání státních peněz emigroval do Hamburku a jeho v pořadí třetí žena s dcerou skončily ve vězení. Po návratu do Paříže byl Beaumarchais chudý a hluchý muž, který v květnu roku 1799 zemřel ve věku sedmašedesáti let na mozkovou mrtvici.

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru FIGAROVA SVATBA

Tosca 25. září ZRUŠENO

Operní představení Tosca 25. září je z provozních důvodů ZRUŠENO! Zakoupené lístky vracejte v předprodeji divadla.

Figarova svatba bude první premiérou

(mk), Region, 13. 9. 2016

Opava – Činoherní soubor Slezského divadla zahájí novou sezonu klasickou francouzskou komedií Figarova svatba anebo bláznivý den. Premiéra se uskuteční v neděli 18. září v obvyklých 19 hodin.

Většina diváků má Figarovu svatbu spojenou s její operní verzí zásluhou hudby W. A. Mozarta. Autorem původní hry je však Pierre-Augustin Caroon de Beaumarchais, který napsal o sympaticky mazaném a odbojném sluhovi tři hry. V opavském zpracování bláznivé komedie se můžeme těšit na výkon Figara – Daniela Volného a Sabiny Muchové jako jeho snoubenky Zuzanky. Hraběte a Hraběnku ztvární Martin Valouch a Šárka Vykydalová. Pod režijním vedením Jiřího Ondry se mohou diváci těšit na komedii plnou intrik a převleků. Bude se jednat o hru, která patří nejen k nejznámějším, ale také odvážně společensky kritickým dílům 18. století, na které prach nenapadal a zřejmě nikdy nenapadá.

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru FIGAROVA SVATBA

Stále miluji život, humor a umění

Jitka Hrušková, Deník, 13. 9. 2016

Letošní laureát Ceny Petra Bezruče Evžen Trupar říká:

Stále miluji život, humor a umění

Opava – Nestor opavské operní scény, chodící divadelní kronika, pamětník divadelního „Klubu dobráků“, kulturní expert a milovník humoru i přítomnosti krásných žen je Evžen Trupar. Letošní Cenu Petra Bezruce si plně zasluhuje.

Kdy vás Múza políbila poprvé?
Vrhla se na mě v mých patnácti letech při návštěvě inscenace Bohéma a napravila to, že jsem dosud políbený nebyl. Zpíval jsem pak ve sboru moravských učitelů a učil jsem se operní zpěv.

Měl jste cestu do divadla trnitou, nebo dlážděnou?
Dlážděnou a sem tam s trnem. Otevřela mi ji konkurzní vrátka opavského divadla. Mou první a ještě externí postavou byl Osmin z Únosu ze Serailu a za představení jsem bral 120 korun. Přitom jde o jednu z největších basových rolí. Následovalo stálé angažmá s měsíční gáží 2100 korun. Tomu by dnes už asi nikdo neuvěřil.

Oblastním umělcům zbohatnutí nehrozí. Sedí vám víc opera, nebo opereta?
Na oblasti musí pěvec zvládnout všechno, ale jako ta příslovečná ryba ve vodě se cítím v operetě. Poskytuje mi široké spektrum možností, ve kterých se jako starokomik dokonale vyžívám. Při posledním uvedení Bratránka z Batávie se mi po představení nějaký operetní nadšenec pochlubil, že kus viděl v Opavě už přes čtvrtstoletím a mou postavu prý tehdy dělal jakýsi starý debil. Byl dost překvapený, když jsem mu sdělil, že jsem to byl tenkrát také já.

Na které kolegy rád vzpomínáte?
Je jich hodně. Za všechny bych uvedl dirigenta Oldřicha Bohuňovského, pod jehož vedením bylo každé představení dobrodružstvím. Měl charisma kobry a ke zmrazení chybujícího nešťastníka mu stačil jen pohled. Jedna hudebnice hrála nedirigované sólo a svou chybu omlouvala tím, že je nervózní z toho, jak na ní Bohuňa kouká. Ten při jejím dalším sólu zíral zarytě do podlahy, ale to ji znervóznilo ještě víc a chyby vršila. Když dohrála, Bohuňovský vzhlédl, lakonicky zavrčel: „Zase to podělala.“ A začal dirigovat. Kolegovi se jednou nepovedl výstup ve Fideliovi a Bohuňovský mu po představení poručil: „Klekni a odpros Beethovena!“ Dotyčný poslechl. Abych nemluvil jen o druhých, sám jsem se po nepovedené árii před Bohuňou raději schoval na WC. Ten rozzuřeně bušil svou berlí do zamčených dveří a řval na mě: „Vylez, zbabělce a já tě zabiju.“ Nevylezl jsem.

Nevadí vám jako barytonistovi, že operními miláčky bývají tenoristé?
Miláčky bývají jak kdy a jak u koho. V průběhu operní zkoušky v opavském divadle se režisér delší dobu jen ošíval. Nakonec to nevydržel, rázně děj stopl a oči, svítící tichou zuřivostí, zabodl do tenora na scéně. Zhluboka se nadechl a řekl: „Pane kolego, tenorům se leccos promíjí. Neumějí a ani nemusejí moc hrát, nemusejí být hezcí ani štíhlí a navíc neznají text a nemají rytmus. Ale vy, poslechněte, vy, vy toho přímo zneužíváte!“ Jiný tenorista měl jako Cavaradossi v Tosce střevní potíže a před svým mučením ve druhém jednání využil krátkou pausu k nutné návštěvě WC. Vyžádalo si to však delší čas, než předpokládal a Tosca na něj na jevišti marně čekala. Dirigent začal duchapřítomně opakovat motiv a v zákulisí vypukl na nepřítomného tenora kolový hon. Byl nalezen a bez okolků vyšoupnut na jeviště, kde ho Tosca měla přivítat otázkou: „Trpěl jsi hodně?“ Vzhledem k souvislostem to nedokázala a oba si místo zpěvu jen padli do náručí. Dusili se přitom smíchem, který mohl divákům připadat jako pláč.

Co vám dává moderování pořadů?
Kromě radosti z projevu i nutnost najít si podklady, napsat si text a dokonale se ho naučit, abych mohl podle potřeby improvizovat. Dělat humor tak, aby byl člověk za komika a ne za šaška, to není jednoduché a stát se může cokoliv. Na koncertě jsem zapomněl, že orchestr ještě nehrál původně ohlášenou skladbu. Suverénně jsem přišel a ohlásil název další skladby. Dirigent mi jen lehce poklepal na rameno a poznamenal, nejdříve by nejdříve přece jen rádi zahráli tu předem ohlášenou. Zmohl jsem se pouze na konstatování, že stáří je ponižující, a za smíchu účinkujících i posluchačů jsem jeviště rychle opustil.

Těší vás letošní udělení Ceny Petra Bezruce?
Nesmírně. Jen doufám, že definitivní tečkou za mým celoživotním působením v oblasti kultury ještě není.

vizitka

Evžen Trupar
Narodil se 25. srpna 1946 v Opavě a po maturitě na strojní průmyslovce vystudoval strojní fakultu Vysoké školy dopravní a postgraduály z ekonomiky a pedagogiky. Absolvoval ostravskou Lidovou konzervatoř a první divadelní angažmá dostal roku 1980 v opavském operním souboru. V letech 1982 až 1985 si odskočil do ostravského divadla a pak se vrátil zpátky do Opavy, kde kmenově působil až do svého odchodu do důchodu v roce 2008. V divadle dál působí jako externista a věnuje se i dalším kulturním programům. Je podruhé ženatý a má dva syny své a dva vyženěné.

Podivat se na originální článek

POZOR ZMĚNA Dnes v roli Turiddu (Sedlák kavalír) vystoupí Rafael Álvarez

Dnes 9. září v 19 hod. vystoupí v opeře Sedlák kavalír v roli Turiddu Rafael Alvarez , (*1970, Mexico City). Hudební vzdělání získal v letech 1987-1995 na Conservatorio Nacional de Música v Mexiku u Antonia Lópeze a Yordy Ramiro (studium zpěvu a vedení sboru), dále na Musikhochschule ve Vídni (výměnné stipendium v letech 1995-1996). Absolvoval také mistrovské kurzy u Ramona Vargase, Renaty Scoto, kurzy Německé písně u Zegera Vandersteena v mexickém operním studiu S.I.V.A.M. a Kurz písně a oratoria u P. Thomase Kerbla a Althei Bridges v Linzi. Studoval také u Francisca Gutierreze, Alessandra Pagliazziho, Hugha Beresforda a spolupracoval s vídeňskou státní operou.
V České republice vystupuje pravidelně téměř ve všech operních divadlech. R. Alvarez postupně vyzrál od lyrických až po dramatické tenorové role světového operního repertoáru (Radames, Cavaradossi, Don José, Cánio, Turiddu, Kalaf atd.)

Strana 1 z 212

Novinky

18.10.2017

Malá ochutnávka z připravované premiéry opery FALSTAFF pod taktovkou Marka Šedivého a v režii Lubora Cukra.

V tomto díle se setkaly dvě geniální umělecké osobnosti: největší dramatik a básník všech dob William Shakespeare a slavný italský hudební skladatel Giuseppe Verdi. Vtipný příběh podle Veselých paniček windsorských Williama Shakespeara rychle vtáhne diváka do děje. Jak to dopadne, když se ženy rozhodnou, že se pobaví, ale zároveň si nenechají nic líbit? Přijďte to […]

více zde

18.10.2017

Silvestrovské oslavy ve Slezském divadle Opava prodej vstupenek od 1. 11. od 8 hodin

od 15 hodin činoherní komedie z luxusní newyorské společnosti Neil Simon Řeči přípitek a drobné občerstvení Vstupné: 380,- / 320,- / 270,- Kč   od 21 hodin legendární český muzikál Svoboda, J. Štaidl, E. Krečmar, Z. Podskalský, Z. Podskalský ml. Noc na Karlštejně různorodé lahůdky, výborná vína, skvělá hudba, půlnoční přípitek Vstupné: 890,- / 790,- […]

více zde

18.10.2017

KONCERT orchestru Slezského divadla Opava v prostorách Multifunkční auly GONG Dolní VÍTKOVICE, Ostrava

neděle 19. listopadu 2017 od 11 hodin   Koncert hudebně nastudoval a diriguje MAREK ŠEDIVÝ. Náročného partu prvních houslí ve skladbě Rimskeho-Korsakova Šeherezáda se ujme  koncertní mistryně YELYZAVETA PRUSKÁ. program: Felix Mendelssohn-Bartholdy Scénická hudba ke hře W. Shakespeara Sen noci svatojánské, předehra, op.21. Josef Suk Pohádka. Suita z hudby k Zeyerově pohádce Radúz a Mahulena, […]

více zde

Starší novinky