Slezské divadlo Opava

komedie nejen pro ženy

Délka představení: 2 hodiny 20 minut, 1 přestávka

Andrzej Saramonowicz (…) „Vyprávěl jsem Rafaelu Rutkowskému z Montownie, že mám námět na film o chlapech, kteří sedí a debatují o ženách. Náhle jsem si uvědomi, že můžu zkusit v divadle, jestli to funguje.“ Herci přijali námět velmi dobře a Saramonowicz začal psát. Pomáhalo mu vědomí, že tvoří role pro konkrétní interprety. Podstatné bylo i to, že mnozí z herců procházeli vlastními životními peripetiemi: jednomu se narodilo dítě, jiný se rozešel s dlouholetou partnerkou, další se zase chystal podruhé oženit. Tím práce na inscenasi získala osobní charakter. „Psaní pro konkrétní herce mi velmi mnoho dalo. Vidím jejich postavy, tváře, vím, jak se pohybují, jaký mají temperament, jakou kadecní tvoří věty. Když jsem psal, slyšel jsem v představě, jak budou říkat moje dialogy.“ Využil i fyzické dispozice interpretů. Ve hře by neexistovala věta: „Nevypadáte na mikrobiologa.“, kdyby ji neříkal herec Więckiewicz, jenž je o hlavu nižší než herec Wierzbického. Samotný námět hry o mužském pohledu na city byl reakcí na ženské vyznání a kréda, které zaplavily tisk a knižní trh koncem 90. let. „Tehdy se objevila vlna memoárů psaných ve stylu Deníku Bridget Jonesové. Ženské časopisy publikovaly články o 100 způsobech dosáhnutí orgasmu a rady, jak si udržet muže. Pomyslel jsem si, že by stálo za to vyprávět, jak těžké je být člověkem, když je ten člověk muž.“ Saramonowicz využíval ve hře nejen tzv. znalost života, ale i studie z oblasti sociobiologie, vysvětlující chování mužů neúprosnými přírodními zákony. Celek vtěsnal do příběhu o svatbě, která se neuskutečnila, protože nevěsta před oltářem prozradila, že miluje jiného. „Nejdůležitější pro vyjádření idey je příběh. Věřím americkému pohledu na film: jsem pro to, aby se o vážných věcech hovořilo prostřednictvím zajímavého příběhu. Formální řešení mě natolik nezajímají, nejdůležitější je děj.“ Premiéra komedie se uskutečnila v polovině roku 2002 paralelně s polským uvedením Monologů vagíny od Evy Enslerové – provokativní hry o vztahu ženy k vlastnímu tělu. Testosteron byl přijat jako převratný manifest mužskosti. Saramonowicz odkryl člověka v muži a ironickým humorem zjemnil společenskou provokaci. To rozhodlo o úspěchu komedie, která měla v první sezoně více než 100 repríz před 30 tisíci diváků. Roman Polák

Překlad:

Tomáš Svoboda

Režie:

Michal Lang j. h.

Scéna, kostýmy:

Lucie Loosová j. h.

Dramaturgie, asistentka režie:

Blanka Fišerová

Výběr hudby:

Michal Lang

Pohybová spolupráce:

Kostas Zerdaloglu

HRAJÍ:

Kornel (ženich, ornitolog):

Jakub Stránský

Stavros (ženichův otec):

Kostas Zerdaloglu

Janis (ženichův bratr, právník):

Václav Hanzl j. h.

Robal (ženichův přítel, mikrobiolog):

Michal Stalmach

Titus (číšník):

Zdeněk Jorda

Tretin (copywriter, textař):

František Černín j. h.

Fistach (perkusista, bubeník):

Petr Vaněk j. h.

Premiéra:

4. listopadu 2007

• syn vojáka Armii Krajowej – Zemské Armády
• studoval historii na Varšavské univerzitě, absolvoval kurs režie dokumentárního filmu TVP, momentálně je studentem režisérské školy A. Wajdy; vystřídal několik zaměstnání, od roku 1990 pracoval jako novinář v Gazetě Wyborcza; časopisecky publikoval řadu povídek
• od poloviny 90. let se věnuje filmové scenáristice; první scénář (společně s G. Łoszewským): Karpaccy górale (Karpatští horalové/Horalové z Karpat), jánošíkovský příběh dvou přátel, nerealizováno; 2000: Pół serio (Napůl žertem, napůl vážně), režie T. Konecki, zvláštní ocenění poroty za scénář na Gdyňském filmovém festivalu, příběh mladých filmařů, kteří na přání producenta filmu přepisují shakespearovskou milostnou historii na thriller a gangsterku; 2003: Ciało (Tělo), režie T. Konecki a A. Saramonowicz
• napsal scénáře televizních seriálů pro TVP, Canal+, TVN: Posterunek 13 (Hlídka 13), Tata, a Marcin powiedział… (Tati, ale Martin říkal…), Rodziców nie ma w domu (Naši nejsou doma)
• 2002: divadelní hra Testosteron, Teatr Montownia, Varšava, režie Agnieszka Glińska, původně filmový námět
• 2004: divadelní hra 2. května, Teatr Narodowy, Varšava, režie A. Glińska; původně filmový scénář nazvaný Polska, 2 maja, který byl napsán na objednávku Andrzeje Wajdy v roce 2001
• 2007: Testosteron získal také filmovou podobu, režie se společně ujali Tomasz Konecki a Andrzej Saramonowicz

Testosteron Na SLOVENSKU byla tato hra poprvé uvedena v Divadle A. Bagara v Nitře v překladu Bohdany Sprušanské a v režii Petra Mankoveckého. V ČESKÉ REPUBLICE se dočkala prvního uvedení 13. dubna 2007 v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích v překladu Tomáše Svobody. Hru režíroval David Czesany.