Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Novinky

Koncert k Roku české hudby

Malé ohlednutí za letošním Koncertem k Roku české hudby 13.11.

Zcela vyprodané divadlo ocenilo umělce potleskem ve stoje.

Ohlasy našich diváků

Poděkování

Vážení, dneska v pátek 21.11. byli naši žáci 3. a 4. ročníku na vašem představení Staré pověsti české. Chceme vám všem poděkovat za nevšední zážitek, protože tak skvělé představení jsme už dlouho neviděli. Byla radost sledovat výkony všech herců i hudebníků. Velmi dobře jsme se pobavili a na vaše představení budeme ve Staré Vsi dlouho vzpomínat. Děkujeme. Za žáky třídní učitelka
Věra Máchová.

Už po pětadvacáté si Opavané připomněli 17. listopad.

Nechyběl ani tradiční lampionový průvod.

V 17 hodin vyšel z Horního náměstí, který se vydal přes Dvořákovy sady a sady Svobody. Průvod vedli studenti v kostýmech za doprovodu bubenického souboru, díky Slezskému divadlu Opava jste mohli potkat na trase pohádkové bytosti. Poznáte mezi nimi i ředitele divadla?

Neděle 30. 11. 2014 od 19 hodin
Robert Thomas – MANDARINKOVÁ IZBA

Hrají: MAROŠ KRAMÁR, Zuzana Tlučková, Pavol Topoľský, Bibiana Ondrejková

Komedie plná francouzského šarmu ukazuje zajímavé příběhy lidí, které se odehrávají v malém pařížském hotelu, v záhadném pokoji, kterému se říká mandarinkový.

Není vhodné pro mládež do 15 let.

Představení je hráno ve slovenském jazyce. Hostuje Teatro Wüstenrot Bratislava.
Vstupné od 230 do 320 Kč.

mandarinkova_izba

http://www.gedur.sk/predstavenia/zobrazit/415

KONCERT K ROKU ČESKÉ HUDBY – 13. listopadu 2014 v 19 hodin

Slezské divadlo Opava a Umělecká agentura Karel Kostera zvou na slavnostní

KONCERT K ROKU ČESKÉ HUDBY – 13. listopadu 2014 v 19 hodin

Koncert je pořádán k 790. výročí města Opavy a obce Slavkov

Účinkují: sólisté, orchestr a sbor Slezského divadla Opava, Pěvecký sbor Stěbořice a Chrámový sbor Opava

Dirigent: Petr Chromčák

Sbormistři: Kremena Pešakova, Karel Kostera

Uslyšíte známé písně jako například: Polonéza a Květiny bílé po cestě z Rusalky od Antonína Dvořáka nebo Proč bychom se netěšili, Věrné milování a Znám jednu dívku, ta má dukáty z Prodané nevěsty Bedřicha Smetany. Bonbónkem bude málo uváděná kantáta pro smíšený sbor a orchestr – ČESKÁ PÍSEŇ Bedřicha Smetany.

Ohlasy našich diváků:

Vážený pane řediteli,
v neděli 26. 10. 2014 v 17. hod. jsem ve vašem divadle shlédla představení Madama Butterfly.

Představení bylo velice pěkné. Všechny výkony herců výborné a Madame Butterfly vynikající.

Prosím vyřiďte všem účinkujícím díky za krásné zážitky a velice příjemně strávený večer.

Nebyla jsem sama, byl nás celý autobus a všichni jsme se shodli stejně o krásném vystoupení.

Přeji všem hodně úspěchů a těším se zase na nějaké představení.

S pozdravem Marie Šoltysová.

Po říjnovém hostování SDO v Krnově s inscenací KRÁL LEAR nám programová pracovnice Městského informačního a kulturního střediska Krnov paní Marie Žambochová napsala

Král Lear byl skutečně vynikající, moc se to divákům líbilo. Příjemně mě to překvapilo, měla jsem z délky představení strach,
ale uběhlo to. Řešená scéna na výšku tomu také hodně přidala a hlavní představitel byl výborný.
Pobavila mě obsluha z bufetu: Někteří stálí diváci si na přestávku neobjednávali občerstvení s tím, že o přestávce půjdou domů, ale
o přestávce si doklusali koupit občerstvení, že je to bezvadné představení a nenechají si druhou část ujít.
Díky moc a ať se Vám daří více takových představení.

Její pastorkyňa po Ostravě ožila v Opavě. Nastudování ve Slezském divadle je mimořádně šťastné…

Slezské divadlo v Opavě v neděli v premiéře uvedlo nové nastudování opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa. V hlavních rolích se představili Tereza Kavecká, Katarína Jorda Kramolišová, Jakub Rousek a Juraj Nociar. Její pastorkyňa tak po ostravském nastudování Národním divadlem moravskoslezským zazněla v regionu v krátké době již podruhé. Jak dopadla premiéra, si můžete přečíst v následující recenzi.

Katarína Jorda Kramolišová v roli Kostelničky.

Katarína Jorda Kramolišová v roli Kostelničky. Foto: Petr Veselý

Kdyby Leoš Janáček napsal pouze jednu operu – Její pastorkyňu, přesto by se býval zařadil mezi největší světové operní tvůrce. Jedná se v mnoha ohledech o originální dílo, které se operního žánru zmocňuje novou technologií tvorby. O Leoši Janáčkovi je známo, že jej hluboce zajímal rytmický a melodický spád lidské řeči. Tyto nápěvky mluvy si hukvaldský mistr zapisoval při nejrůznějších příležitostech: ve vlaku, na ulici i na přednáškách. Zajímala jej psychologie mluvy a okolnost, jak se mění s ohledem na prostředí, zkušenosti, věk apod.

Její pastorkyňa je Janáčkovou třetí operou a počátek její kompozice je dodnes poněkud mlhavý. Samotný Janáček se odvolával na svědectví své hospodyně Marie Stejskalové, že Pastorkyni začal skládat v roce 1896. Předobrazem, na kterém si skladatel ověřil své kompoziční inovace, byl symfonický obraz Žárlivost, ale také skladba pro klavír Ej danaj a sborová píseň Daleko široko. Již v těchto drobných dílech se objevují znaky pro pozdějšího Janáčka typické: živelný až orgiastický rytmus, motivické figury, jež nabývají charakteru témat, a modalita, která se objevuje v melodiích i v harmonické struktuře. Janáček operu tvořil mnoho let a vložil do ní všechny své vášnivé emoce a krušné zážitky, když mu v roce 1903 zemřelo již druhé dítě – dcera Olga. Její pastorkyni věnoval Olžině památce.

Opera Její pastorkyňa neměla ani dál lehký život. Nabídnuta pražskému Národnímu divadlu, byla vrácena mistrovi zpět jako nevhodná k provedení. Zazněla tedy v premiéře 12. listopadu 1903 v Brně, pražské uvedení proběhlo až v roce 1916 po retuších Karla Kovařovice, které však brněnský mistr akceptoval. Je to první česká opera, psána na prozaický text – stejnojmenné drama Gabreiely Preissové. Zajímavostí je, že spisovatelka se vyjádřila k opernímu zpracování odmítavě – nepovažovala jej za vhodný námět pro operu. Naštěstí si Janáček prosadil svou. Její pastorkyňa je jednou z nejhranějších českých oper ve světě. Už v roce 1924 zazněla v Berlíně ve vynikajícím nastudování Ericha Kleibera. Dále se dílo postupně objevilo na všech světových operních pódiích.

Scéna opavského nastudování Pastorkyně se vyznačuje minimalistickou koncepcí. V centru jeviště je situován dřevěný kříž, jehož posunováním se dynamicky mění prostor z jizby na otevřené prostranství. Výtvarník scény Jaroslav Milfajt použil skoro černobílý či hnědý přísvit, který ostře kontrastoval s kostýmy Tomáše Kypty. Jenůfa Terezy Kavecké přesvědčila zejména vroucností projevu a přirozeným půvabem, role Jenůfy je pro ni ideální příležitostí. Medový, jemný soprán, jímž sopranistka disponuje, působivě charakterizoval tragickou postavu neštastné Jenůfy, jež čeká dítě s citově nevyrovnaným Števou Buryjou (Juraj Nociar).

kavecka

Tereza Kavecká jako Jenůfa podává přesvědčivý výkon. (Foto: Petr Veselý)

Kostelnička Kataríny Jordy Kramolišové je postavou z masa a krve. Kramolišová do role vražedkyně vložila maximum emocí, Kostelnička byla expresivní v pěveckém projevu i gestickém ztvárnění. Její místy až brutální chování k Jenůfě by místy sneslo jemnější psychologii, v souladu s charakterem celého nastudování však bylo pozitivem. Kramolišová rovněž předvedla excelentní hlasový výkon, její Kostelnička byla skutečně vynikající. Nabízí se srovnání s letošním nastudováním s Evou Urbanovou v Národním divadlem moravskoslezském, z kterého opavská sopranistka nevychází v žádném případě hůře.

Hlavní mužské role při první premiéře vytvořili Juraj Nociar (Števa) a Jakub Rousek (Laco). Oba protagonisté odvedli slušný výkon, Rousek v nižších polohách působil poněkud nejistě, expresivní výšky však zvládal bravurně. Také Nociarův Števa zapůsobil jistým dojmem, zejména jeho herecká etuda opilého Števy v prvním dějství byla sugestivní a zábavná.

nociar

Juraj Nociar v roli Števy. (Foto: Petr Veselý)

Hudebního nastudování se ujal dirigent Petr Šumník. Dá se říci, že se pod jeho vedením projevila jistá progrese v podobě čistého intonačního projevu violoncell, jistých žesťů a výborných dřev. Partitura byla uchopena s plnou barevností, Janáčkovo dílo je jakousi syntézou operního verismu, impresionismu a expresionismu. Šumník ve svém pohledu zohlednil tyto tři stylové aspekty a nastudování mělo lyrickou vroucnost, expresivitu i pravdivost ve vyváženém poměru.

V některých momentech lze opavské nastudování považovat za mimořádně šťastné. Režisérka Jana Andělová Pletichová využila několik prvků, jež emocionální sílu Pastorkyně umocnily: provazy deště v zadním plánu jeviště v dramatické chvíli nalezení utopeného novorozeněte byly skutečně sugestivní. Emocionální zkrat kostelničky a její morální muka zintenzivňuje v průběhu celého díla fantaskní vidina opilého Števy.

Její pastorkyňa v Opavě je skutečně hodna slov uznání a lze ji k návštěvě vřele doporučit.

http://www.ostravan.cz/16883/jeji-pastorkyna-po-ostrave-ozila-v-opave-nastudovani-ve-slezskem-divadle-je-mimoradne-stastne/

Ostravan.cz – Internetový deník pro kulturu a umění – recenze Milana Bátora z 13.10.2014

Strana 20 z 38« První...10...1819202122...30...Poslední »

Novinky

8.12.2017

Dramaturgický úvod – pohled do zákulisí inscenace

Vážení diváci, aby byly Vaše zážitky z inscenací Slezského divadla Opava ještě bohatší, nabízíme Vám možnost zúčastnit se dramaturgických úvodů – pohledu do zákulisí. Tyto úvody budou probíhat vždy před představením skupiny 6. První tedy proběhne 14. prosince v 18.30 ve foyer SDO v 1. patře „u klavíru“ před činohrou VŠECHNO JE V ZAHRADĚ. Na […]

více zde

7.12.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

Hrajeme pro vás i mezi svátky! Vyberte z naší nabídky kulturní zážitek pro sebe či své blízké. Nechcete se vázat na konkrétní termín? Nabízíme možnost koupě poukazů – DÁRKOVÝ POUKAZ v ceně 220 Kč na činoherní představení SDO a v ceně 270 Kč na inscenace operního souboru s platností do 30. 6. 2018, nebo speciální […]

více zde

30.11.2017

„Cikánský baron jsem já, mě každá cikánka zná…“

K složení operety CIKÁNSKÝ BARON inspiroval vídeňského „krále valčíků“, Johanna Strausse ml. román „Saffi“ maďarského spisovatele Mór Jókaie.   Mladý šlechtic Šándor Bárinkay si po létech vyhnanství přichází převzít majetek po svých předcích.  Bohatý prasečkář Koloman Župan se Šándorovi vysmívá, protože pozemky jsou bezcenné a součástí dědictví je cikánská vesnice….. Přijďte se podívat, jak to […]

více zde

Starší novinky