Slezské divadlo Opava

Délka představení 2:05 hod. včetně jedné 15-ti minutové přestávky

V neděli 7. prosince 2008 v 19 hodin uvede operní soubor premiéru operety Bratránek z Batávie. Libreto napsali Herman Haly a Rideamus. Autorem hudby je Eduard Künneke. Vysokou hudební školu vystudoval v Berlíně u profesora Maxe Brucha. Po studiích dirigoval Mužský pěvecký spolek v Postupimi, korepetoval v Novém operetním divadle v Berlíně, zajišťoval scénickou hudbu v Divadle Maxe Reinhardta, dirigoval a dokonce byl kapelníkem plukovní hudby.

Napsal mnoho operet např. Miláček, Zamilování, Ulička milenců, Rikitiky, Píseň moře, Šťastná cesta, Čarodějka Lola, Svatba v Samarkandu.

Jednoznačně největší úspěch přinesla Künnenkemu intimně laděná opereta o sedmi postavách, bez sborových a baletních čísel, s osobitou melodikou a lehkou opojnou kompozicí, Bratránek z Batávie. Příběh je situován do Holandského prostředí. Julie již deset let čeká na svého bratránka, který jí vyznal lásku, přísahal věrnost do konce života a pak odjel do Batávie (hlavní město ostrova Jáva, dnešní Jakarta). I když se bratránek už deset let neohlásil, Julie ho stále miluje. Strýček Josef má úmysl vdát Julii za svého synovce, kterého nezná. Důvodem je velký majetek Julie. Ve stejnou dobu se objeví synovec i bratránek.

A jak to dopadne? Přijďte se podívat!

Režie:

Oldřich Kříž j. h.

Dirigent:

Jan Snítil

Libreto:

Herman Halley, Rideamus

Překlad:

Vojen Drlík

Zpěvní texty:

František Zacharník

Choreografie:

Lucie Gančeva- Vačkářová j. h.

Sbormistr:

Kremena Pešakova

Výtvarník kostýmů:

Alena Shaferová j. h.

Výtvarník scény:

Jan Kříž j. h.

Korepetitoři:

Libuše Vondráčková, Jan Snítil, Jakub Žídek

Hrají

Wilhelm van Bachor,též Vili:

Evžen Trupar/dd>

Fabiana van Bachor,jeho manželka,též Fábi:

Šárka Maršálová, Olga Procházková

Julie,jejich schovanka:

Tereza Kavecká, Tereza Švarcová

Hanka,její přítelkyně:

Ilona Kaplová, Zdena Mervová

Egon van Wildenhagen:

Petr Murcek, Martin Slavík j. h.

1.neznámý(Josef van Bachor):

Peter Svetlík j. h., Alexander Vovk

2.neznámý(Dominik de Veer):

Zdeněk Kapl, Martin Šujan

Karl,sluha:

Václav Marek st., Peter Soós

Hans,sluha:

Roman Cimbál,Jaroslav Velička

Služka:

Anna Sokolová

Spoluúčinkuje orchestr a balet Slezského divadla Opava

Premiéra: 7. prosince 2008

Eduard Künneke

Narozený 27. 1. 1885 v Emmerichu v Porýní, absolvoval Vysokou hudební školu v Berlíně u profesora Maxe Brucha. Po studiích dirigoval mužský pěvecký spolek v Postupimi, korepetoval v Novém operetním divadle v Berlíně, zajišťoval scénickou hudbu v Divadle Maxe Reinhardta, dirigoval a dokonce byl kapelníkem plukovní hudby, na konec se stal dirigentem v Friedrich- Wilhelm- Städtiches Theater v Berlíně.

O svých operetních začátcích vypověděl: „Ředitel Městských divadel Bedřicha Viléma chtěl uvést moji operu v době, kdy ve vídni slavil právě velké úspěchy Schubertův Dům u tří děvčátek. Jako Schubertův velký ctitel rozhodl se uvést tuto zpěvohru a požádal mne, abych dirigoval premiéru. Dům u tří děvčátek udržel se na repertoáru tři roky, sám jsem jej dirigoval nejméně padesátkrát. To mi dodalo odvahu pustit se také do zpěvohry, protože jsem velice toužil, aby lidé poslouchali mou hudbu a věřil jsem, že i takto bych mohl prorazit.“

Künneke odstartoval dráhu operetního skladatele operetou Vesnice bez zvonu (1919), následovaly zpěvohry Miláček (1919), Když se láska probudí (1920).

15. 4. 1920 měla premiéru jeho nejslavnější opereta Bratránek z Batávie, komorní zpěvohra bez sboru a baletu (tudíž nenáročná na finance) se strhující partiturou, osobitou melodikou, humorem a dobrou náladou. Bratránek se přes noc stal doslova senzací.

Následovaly další operety Manželství v kole (1921), Zamilovaní (1922) a Bleděmodré sestry (1925). Pro New York Künneke napsal Uličku milenců, Májové květy, pro Londýn Rikitiki a Píseň moře.

Po dvou půvabných hudebních komediích Plavovlasá Líza (1927) a Tenor vévodkyně (1930) dosál roku 1932 ještě jednou mimořádného úspěchu operetou Šťastná cesta.

V třicátých letech se Künneke začal přizpůsobovat vzoru Franze Lehára- začal užívat v operetní tvorbě velkooperní formy. Docházelo k rozporu mezi operetními předlohami a operní kompozicí. V tomto období složil operety Vábivý plamen (1933), Malá Doritka (1933), Srdce přes palubu (1935), Velká hříšnice (1935), Čarodějka Lola (1937), Svatba v Samarkandu (1938).

Jeho posledním dílem byla opereta Svatba s Erikou. Měl ještě záměr složit operu o velkém středověkém lyrickém básníkovi a politikovi Waltherovi von der Vogelweide, ale srdeční nemoc ukončila jeho život 27. 10. 1953.

Kromě operet složil např. operu Naďa, klavírní koncert, concerto grosso pro džezbend a velký orchestr. Také se věnoval svým bohatým koníčkům. Studoval klasickou filologii, theologii, trigonometrii, filozofii dějin.

V operetním světě se Künneke choval velice zvláštně. Nechodil ani na premiéry ani do kaváren, v novinách o něm nepsali skandální historky. S nakladateli a řediteli jednal výhradně písemně nebo telefonicky. S libretisty se setkával jen v případě nevyhnutelnosti. Nejraději seděl doma a věnoval se psaní svých partitur.

Künneke se ve svých operetách projevil jako velmi schopný hudebník a osobitý operetní skladatel.