Slezské divadlo Opava

Opereta

Dílo významného klasika operetního žánru, jehož nejznámějšími a nejfrekventova­nějšími tituly jsou Čardášová princezna a Hraběnka Marica. Ty také byly v našem divadle v posledních dvaceti letech uvedeny. Kálmán je ovšem autor řady dalších operet. Kromě Cirkusové princezny se na našich i světových jevištích objevují čas od času také Podzimní manévry, Fialka z Montmartru, méně pak už např. Ďábelský jezdec, Cikánský primáš, Dobrý kamarád či Vévodkyně z Chicaga.

Příběhem Cirkusové princezny je pro operetu tak typická milostná intrika s nastraženými záměnami postav. Svým dějem tak tato opereta připomíná zčásti Žebravého studenta a zčásti Veselou vdovu. Vše se odehrává kolem roku 1912 v cirku a v knížecím paláci v Petrohradě a v hotelu U arcivévody Karla ve Vídni.

Libreto:

Julius Brammer a Alfréd Grünvald

Překlad:

Emanuel Brožík

Hudební texty:

Miroslav Homolka

Úprava:

Jan Snítil a Jana Andělová-Pletichová

Režie:

Jana Andělová-Pletichová

Dirigent:

Jan Snítil

Scéna:

Alexandr Babraj j. h.

Kostýmy:

Eliška Zapletalová j. h.

Choreografie:

Jiří Kyselák j. h.

Sbormistryně:

Kremena Pechakova

Korepetice:

Nenko Slavov, Karel Holeš, Libuše Vondráčková

Hrají

Kněžna Fedora Palinská:

Katarína Kramolišová nebo Olga Procházková

Mistr X:

Michal Vojta nebo Alexander Vovk

Toni Schlumberger:

Zdeněk Kapl nebo Petr Murcek

Miss Mabel Gibsonová:

Zdenka Mervová nebo Tereza Halamová j. h.

Princ Sergej Vladimír:

Peter Schubert nebo Evžen Trupar

Karolína Schlumbergerová:

Věra Smolková nebo Katarína Vovková

Pelikán, vrchní číšník:

Vladimír Němec

Hrabě Saskuzin:

Martin Štolba

Baron Bruzovský:

Roman Cimbál

Poručík Petrovič:

Jaroslav Velička

Luigi Pinelli:

Ivo Melkus j. h. nebo Karel Smolka j. h.

Dámy z manéže:

Andrea Plachká, Michaela Hejzlarová, Renáta Harazimová, Jitka Havrlantová

Spoluúčinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava.

PREMIÉRA: 27. 4. 2003
DERNIÉRA: 20. 5. 2004

Emmerich Kálmán

Jeho Cirkusová princezna měla premiéru v roce 1926, spadá do druhé poloviny Kálmánova tvůrčího období. Na libretu spolupracoval autor s Juliem Brammerem a Alfrédem Grünvaldem. Příběh této operety nás zavádí do prostředí cirku a knížecícho paláce v Petrohradě.

V poválečných letech Kálmán uvádí své premiéry, pořádají se Kálmánovy festivaly, v roce 1934 je jmenován rytířem Čestné legie ve Francii. Kálmán velmi rád jezdil na své premiéry po celém světě a vysloužil si tak humornou přezdívku „Jezdec čestné legie“. Koncem třicátých let opustil Rakousko z důvodu protižidovských akcí a pobýval ve Švýcarsku a Francii. V roce 1940 odjel do USA, kde už přestal komponovat a začal se věnovat spolupráci na filmové podobě svých operet. V roce 1941 mu byl udělen čestný doktorát. Po válce navštívil Budapešť, aby se dověděl o smrti svých sester v koncentračním táboře. Po srdečním záchvatu se vrátil do Spojených států. Když tušl svou smrt, vrátil se do Evropy a 30. října 1953 v Paříži zemřel. Mezi jeho slavné operety patří například: Podzimní manévry (1910), Dobrý kamarád (1911), Čardášová princezna (1915), Masopustní síla (1917), Holandská ženuška (1920), Hraběnka Marica (1924), Cirkusová princezna (1926), Fialka z Mortmartru (1930) či císařovna Josefína (1936).