Slezské divadlo Opava
Giuseppe Verdi – I masnadieri (Loupežníci)
Opera o čtyřech dějstvích v italském originále
Verdiho Loupežníci budou v Opavě uvedeni vůbec poprvé, a to v italském originále. Celé drama je vystavěno na tématu závisti a žárlivosti. Méně nadaný a úspěšný Francesco (Verdi si jména Schillerových hrdinů poitalštil) pomluví svého veřejně oblíbeného bratra Carla u svého otce. Pomluva z počátku příběhu a další nástrahy a pasti v průběhu děje zavlečou do kritických situací nejen Carla, ale i jeho snoubenku Amalii a vlastně i otce obou bratří. Francesco se pro svou touhu po dědictví neštítí ničeho a přivede svého bratra i jeho milou až k úplnému zoufalství a nakonec i do náruče smrti.
- Libreto:
- Andrea Maffei
- Dirigent:
- Jan Snítil
- Režie:
- Josef Novák j. h.
- Scéna, kostýmy:
- Dana Svobodová j. h.
- Choreografie:
- Josef Novák j. h.
- Sbormistryně:
- Kremena Pechakova, Jitka Kaplová
- Korepetitoři:
- Nenko Slavov, Karel Holeš, Jiří Vondráček
Spoluúčinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava
Hrají
- Massimiliano Moor:
- Martin Gurbal j. h. nebo Václav Marek
- Carlo Moor:
- Michal Vojta nebo Alexander Vovk
- Francesco Moor:
- Peter Schubert nebo Nikolaj Někrasov j. h.
- Amalia:
- Katarína Kramolišová nebo Katarína Vovková
- Arminio:
- Petr Murcek nebo Vladimír Němec
- Moser:
- Evžen Trupar nebo Zdeněk Kapl
- Rolla:
- Roman Cimbál
PREMIÉRA: 13. 10. 2002
DERNIÉRA: 2. 4. 2004
Dirigent Jan Snítil o Loupežnících:
„Loupežníci nepatří k nejhranějším operám Giuseppe Verdiho. Přesto si troufám tvrdit, že jsou jedním z nejpozoruhodnějších děl Verdiho mládí, z děl, která svým námětem a jeho hudebně dramatickým uchopenímpřesahují obvyklý styl italské opery 30. a 40. let 19. století a bezpečně předznamenávají další Verdiho skladatelský vývoj. Loupežníci jsou první ze tří Verdiho oper na Schillerův námět a zejména s posledním z nich, s Donem Carlosem, mají styčné body.
Z rozlehlé, lidnaté Schillerovy předlohy Verdi maximálně zjednodušil loupežnické scény a postavy, např. úplně vynechal významnou démonickou postavu Spiegelbergovu a soustředil se na komorní drama členů rodiny Moorů – otce Maxmiliána, synů Karla a Franze a schovanky Amalie. Není divu, že tyto postavy a jejich vyhrocené vztahy Verdiho tak zaujaly.
Verdi psal své Loupežníky pro královskou operu v Londýně, kde měli premiéru 22. července 1847. Tehdy byl v operním orchestru koncertním mistrem violoncell Verdiho přítel Alfredo Piatti. Jako zvláštní pozornost pro něho Verdi v předehře napsal krásné violoncellové sólo.“
Fotogalerie









