Slezské divadlo Opava

21. června uvedl operní soubor poslední premiéru této sezony a to jednu z nejhranějších oper vůbec  – Rigoletto od Giuseppe Verdiho. Libreto napsal Francesco Maria Piave podle jevištní hry Victora Huga – Král se baví. Cenzura chtěla dílo zakázat z důvodu zobrazení francouzského krále Františka I. jako úchylného zhýralce, proti němuž je plánován vražedný útok. Po obtížných jednáních Verdi přeložil děj do Mantovy 16. století. Původní název Kletba změnil na Rigoletto, zřejmě podle italské podoby jména dvorního šaška Františka I. – Triboletto. Další výhrady proti hlavní postavě – hrbatému mrzákovi, nemorálnosti námětu a morbidní mrtvole v pytli se podařilo Verdimu umlčet.

Silný, dramatický a krutý příběh inspiroval autora ke zhutnění zvuku a vytvoření hudebně-dramatického napětí. Melodika je vzrušenější a recitativy výrazněji sledují dějové situace a význam slova.

Verdiho fascinovala rozporuplnost titulní postavy šaška Rigoletta, který na jedné straně podporoval svého zhýralého pána, vévodu z Mantovy, a na straně druhé chránil právě před ním svou dceru Gildu. Pomstychtiví pánové touží po pomstě za své ponížení – svádění jejich manželek a dcer. Posměvačnému šaškovi unesou dceru a předhodí ji vévodovi. Rigoletto najme na vévodu vraha Sparafucila. Jeho sestra Maddalena jej z lásky k vévodovi přemluví k vraždě náhradní oběti, kterou se rozhodne stát Gilda. Naplnila se kletba hraběte Moterona nad Rigolettem, který ho zesměšnil, když si chtěl vyrovnat účty za zneuctěnou dceru s vévodou.

Ladislav Štross

Pan režisér L. Štross vystudoval gymnázium a dějiny umění na filoz. fakultě. Svou divadelní kariéru začínal v operním souboru Národního divadla v Praze, kde se stal po třech letech asistentem režie a měl možnost sledovat naše i zahraniční přední režiséry při práci. Zlomem byla asistence samotnému Felsensteinovi v Německu, po které přišla nabídka na samostatnou režii v ND v Praze, kde pak vytvořil desítky operních inscenací. Paralelně režíroval v mnoha operních domech v zahraničí, např. v Buenos Aires Wágnerovo Zlato Rýna, natočil film o komponistovi Karlovi Husovi v New Yorku a Itace. Za svou dosavadní uměleckou kariéru vytvořil kolem 160 inscenací a na dalších pracuje, i když překročil „osmdesátku“. Do Opavy přijel na pozvání pana šéfa D. Binettiho. Doposavad zde nepracoval, ale o Opavě slyšel mnoho dobrého od svých kolegů Horáčka, Bergmanna a Zahradníčka, kteří tu začínali a od současných operních umělců. Navštívil také některá operní představení.

Panu režisérovi přejeme pevné zdraví a další úspěšné inscenace.

Dirigent:

Damiano Binetti

Režie:

Ladislav Štross j.h.

Libreto:

Francesco Maria Piave

Choreografie:

Zdeněk Prokeš j.h.

Sbormistr:

Kremena Pešaková

Výtvarník kostýmů:

Josef Jelínek j.h.

Výtvarník scény:

Ladislav Štross j.h.

Asistent režie:

Marta Vaňkátová

Korepetitoři:

Libuše Vondráčková, Jan Snítil, Jakub Žídek, Mário Sedlár

Hrají:

Il Duca di Mantova:

Alexandr Vovk, Peter Svetlík j.h.

Rigoletto:

Martin Bárta j.h., Nikolaj Někrasov j.h.

Gilda:

Katarína Jorda Kramolišová, Lucie Mlynářová j.h.

Sparafucile:

Peter Soós, Martin Gurbaľ j.h.

Maddalena:

Ilona Kaplová, Šárka Maršálová

Giovanna:

Ivana Olejáková j.h., Anna Sokolová

Il Conte di Monterone:

Jakub Kettner j.h., Dalibor Hrda

Marullo:

Zdeněk Kapl, Michal Mačuha j.h.

Matteo Borsa:

Michal Pavel Vojta, Filip Hlavinka j.h.

Il conte di Ceprano:

Václav Marek, Martin Šujan

La contessa di Ceprano:

Tereza Kavecká, Ivana Olejáková j.h.

Un usciere di corte:

Roman Cimbál, Jaroslav Marek

Un paggio della Duchessa:

Andrea Plachká, Libuše Stoklasová j.h.

Premiéra:

21. června 2009

Délka představení:

2h. 40min. včetně dvou 15min. přestávek