Slezské divadlo Opava

Hra o dvou dílech

Peer Gynt vznikl v roce 1867 jako další dramatická báseň. Peer se chce vyrvat – nejen z nuzoty, ale i ze života ze dne na den, bez snů, bez fantazie, bez perspektivy. Jenže se nechá omámit egoismem a ani jeho cesta tedy nevede k pozitivnímu cíli.

Peer Gynt je hra neobyčejně složitá a přestože se v ní její autor nevyvaroval některých formálních nedostatků, které si ostatně sám přiznal, lze říci, že má mnoho pravdy filozof Carl Jaspers, který v ní spatřoval jedno ze tří filozoficky nejobsažnějších děl dramatické literatury, zkoumající postavení člověka v řádu světa a relaci mezi lidským individuem a lidskou společností (vedle Shakespearova Hamleta a Goethova Fausta).

Překlad:

Josef Vohryzek a Josef Brukner

Dramaturgická úprava:

Václav Klemens a Ladislav Slíva

Režie:

Václav Klemens

Scéna, kostýmy:

Marta Rozskopfová j. h.

Hudba:

Darek Král j. h.

Choreografie:

Daniela Roncová j. h.

Dramaturgie:

Ladislav Slíva

Hrají

Åse:

Hana Vaňková

Peet Gynt:

její syn v 1. polovině: Ladislav Špiner

její syn ve 2. polovině: Kostas Zerdaloglu

Aslak:

Jiří Nebenführ

Ženich:

Zdeněk Pavlíček

Matka Ženichova, Čarodějnice, Věřící:

Ludmila Štědrá

Ženichův otec a Hubený:

Martin Táborský

Solvejg:

Kateřina Volná

Helga, její sestra:

Adéla Komárková nebo Barbora Švábíková (žačky ZUŠ V. Kálika)

Otec Solvejg a Kněz:

František Štěpán

Matka Solvejg a Věřící:

Jana Paroulková

Ingrid, Salašnice a Věřící:

Sabina Figarová

Salašnice, Čarodějnice, Dívka a Věřící:

Lenka Waclawiecová

Zeleně oděná, Dívka a Věřící:

Kamila Srubková

Dědek z Dovru a Otec Ingrid:

Otakar Prajzner

Škaredé dítě:

Hynek Mucha (jevištní technik SD)

Kari, Dívka Salšnice a Věřící:

Karla Pyšková

Kapitán, Družba a Troll:

Kamil Koula

Lodník, Mladík, Chlapec a Trolleček:

Zdeněk Jorda

Kormidelník, Mladík, Trolleček a Strážmistr:

Jakub Stránský

Kuchař, Muž a Troll:

Marek Kunc

Pasažér, Muž a Troll:

Petr Houska

Knoflíkář:

Petr Klimeš

Mladík, Chlapec a Trolleček:

Zdeněk Svobodník

PREMIÉRA: 17. 11. 2002
DERNIÉRA: 11. 10. 2003

Peer Gynt

Peer Gynt byl za Ibsenova života legendární postavou lidových vyprávění. A Ibsen nejen k jeho proslulosti sám svou hrou přispěl, ale pokusil se na svých cestách po Norsku i vypátrat, kdo byl jeho reálným pravzorem. V dopise svému vydavateli 8. 8. 1867 napsal: „Jestli Vás to zajímá, Peer Gynt skutečně existoval a žil v Gudbransdalu, pravděpodobně na konci minulého nebo na začátku tohoto století.“ Podle norských historiků ukazují krajské účetní knihy z Akershusu z let 1557 – 1558, že si tehdy šlechtic jménem Jonn Gynthe propachtoval statek ve Fronu a dokládají, že by mohlo jít o statek Haagaa. Norský historik Paal Kluften nevylučuje, že jméno Gynt mohlo pocházet i z nářečního výrazu en jynt – prášil. Zřejmě tu dochází ke spojení dvou tradic: jméno Gynt mohlo být výrazem spojení statku Haagaa se jmény jeho dávných majitelů s určitou vlastností jeho některého majitele (prášil). Obojí pak ukazuje k jistému Pederu Olsonovi, který žil na dvorci Haagaa v letech 1732 – 1785 (jméno Peer je zkrácenou lidovou verzí jména Peder). Badatelé se sice nedostali za hranice pouhých domněnek, byť třeba i důvodných, přesto však byl v r. 1932 na hrobě onoho Pedera Olsona ve Vinstře vztyčen Peeru Gyntovi pomník. A od r. 1967 se tam konají každoroční gyntovské slavnosti, při nichž bývají vyznamenány soškou Peera Gynta různé významné osobnosti. V r. 1989 při nich byla poprvé uvedena hra Peer Gynt ve volné přírodě na břehu jezírka Gaalaa.