Slezské divadlo Opava

Ifigénie na tauridě

Ifigénie na tauridě
  • Autor:
    Christoph Willibald Gluck
  • Premiéra:
    18. 2. 2018
  • Délka představení:
    2 hod. 10 min, 1 přestávka
  • Režie:
    Lubor Cukr
  • Dirigent:
    Vojtěch Spurný
  • Scéna:
    Lubor Cukr, Ondřej Bartoš
  • Kostýmy:
    Josef Jelínek
  • Dramaturgie:
    Jana Andělová Pletichová
  • Vedoucí hudebního nastudování:
    Libuše Vondráčková

    Hudební příprava:
    Jana Hájková, Libuše Vondráčková

    Asistent režie:
    Marta Vaňkátová

    Choreografie:
    Martin Tomsa

Opera

 

Opera podle antické pověsti, uvádíme ve francouzském originále.

Tato opera je vrcholem tvorby Christopha Willibalda Glucka (1714–1787) a završením jeho operní reformy. Libreto k opeře vzniklo na základě Euripidovy tragédie, upravené Guymondem de la Trouche, francouzským libretistou N. F. Guillardem ve spolupráci s L. de Rulletem a samotným Gluckem. Úspěšná premiéra opery se konala 18. 5. 1779, dirigoval ji sám skladatel. Gluck zahájil svou uměleckou dráhu jako potulný hudebník. Po studiích v Miláně a premiéře jeho prvotiny odešel do Londýna, později procestoval celou Evropu a nakonec se v roce 1752 usadil ve Vídni, kde se seznámil s Ranierem de Calzabigim, který propagoval přirozenost na operní scéně. Právě tato myšlenka přivedla Glucka k reformě opery. Prvním reformním dílem skladatele byla opera Orfeus a Euridika (1762), další dílo Alcesta opatřil v předmluvě výkladem operní reformy, kde zdůraznil prioritu dramatické myšlenky, psychologické vedení recitativu, použití sboru jako v antickém dramatu, předehra má vztah k následujícímu ději. Tak došlo ve skladbě opery k sepjetí hudby a textu. Z jeho bohaté tvorby patří dále k nejznámějším Armida, Ifigénie v Aulidě a Ifigénie na Tauridě. Opera přináší dramatický patos, psychologii osudových konfliktů a konečnou katarzi v příběhu Ifigénie a Oresta. Gluckova dramatická tendence roste od monologů do gradace velkých ensemblů. Hudba vyjadřuje dramatické napětí mezi postavami i jejich vnitřní rozervanost. Příběh Euripida z řeckých dějin postrádá milostnou zápletku, je strhující především svojí tragikou. Psychothriller plný zlých snů a zjevení, odehrávající se po rodinné tragédii a po trojské válce, sleduje hlavní postavy uzavřené ve svých myšlenkách a vnitřních příbězích. Nadčasovým tématem díla je, že vražda přináší další vraždu, pomstu a konečnou zkázu. Opera Ifigénie na Tauridě je pokračováním opery Ifigénie v Aulidě. Jde o dobu před trojskou válkou, kdy král Agamemnon obětuje bohyni Artemis svoji dceru Ifigénii. Nikdo netuší, že k oběti nedojde a že Ifigénie je bohyní přenesena do Tauridy (země Skytů) a zde vykonává funkci kněžky bohyně Artemis. V jejím chrámu na skytském pobřeží, dostává Ifigénie rozkaz od Thoa (krále Skytů) obětovat každého cizince vyvrženého na břeh, protože Thoas se na základě věštby obává o svůj život. Prvními, koho má toto nařízení postihnout, jsou dva řečtí ztroskotanci – Ifigénin bratr Orestés a jeho přítel Pylades. Uvnitř chrámu čekají oba Řekové na vykonání oběti. Oresta pronásledují Erínye za to, že při snaze pomstít svého otce zavraždil svou matku. Pylada odvede skytská stráž a osamělý Orestés pomalu propadá šílenství. Ifigénie a Orestés v sobě navzájem po dlouhých letech odloučení nepoznají sourozence. Orestés vypoví Ifigénii vše o osudech jejich rodičů a Ifigénie se rozhodne, že po jednom z Řeků pošle do Mykén zprávu o svém osudu. Volba padá na Pylada, neboť Orestés si přeje být obětován, aby se konečně zbavil pronásledování Erínyí. Ve chvíli, kdy Ifigénie zvedá obětní nůž, vykřikne Orestés, že stejně kdysi zemřela i jeho sestra Ifigénie – tím se sourozenci poznají a oběť je přerušena. Thoas se rozhodne zabít Oresta i Ifigénii. Do chrámu však na poslední chvíli vpadne Pylades s řeckými vojáky, zabije Thoa a osvobodí oba sourozence. Na závěr se zjevuje bohyně Artemis, odpouští Orestovi a Ifigénii povoluje ukončení činnosti velekněžky a návrat do Řecka.

Premiéru opery uvedeme 18. února 2018 od 19 hodin.

Jana Andělová Pletichová

 

Slovo režiséra: „Gluckova Ifigénie na Tauridě volně navazuje na jeho o pět let mladší dílo Ifigénie v Aulidě, které mj. můžete zhlédnout v této sezóně v NDM v Ostravě. V hudebním světě druhé poloviny 18. stol. nebylo příliš obvyklé psát operní opusy na pokračování, ale Ch. W. Gluck se prokazatelně nechal inspirovat formou antických tragédií, kde byly tyto postupy oblíbené.

Ifigénie slouží už patnáct let v chrámu bohyně Diany (Artemis) na Tauridě (dnešní Krym), kam ji samotná bohyně přenesla ve chvíli, kdy měla být obětována svým otcem Agamemnónem, aby mohla řecká vojska vyplout do trojské války. Hlavní hrdinka touží zjistit, co se stalo s její rodinou a hlavně s jejím bratrem Orestem, kterého nade vše milovala. Když prosí bohyni, aby jí dala nějaké znamení, objevují se na ostrově dva cizinci. I když k jednomu z nich cítí zvláštní pouto, je nucena oba obětovat. V tuto chvíli se začíná rozjíždět pokračování rodinného dramatu.

Z mého pohledu se jedná o hluboký psychologický příběh čtyř osamělých postav, které jsou obětmi Bohů a prožívají svá vlastní utrpení. Gluck osobitým způsobem vyprávění završil svou hudební reformu a umožnil divákovi vnímat operní příběh zcela novým způsobem.“

Lubor Cukr

 

Sleva 30 % po předložení vstupenky na titul Ifigénie v Aulidě Národního divadla moravskoslezského. Uplatnit lze v předprodeji SDO.

Kdy hrajeme:

Obsazení:

  • Iphigénie, kněžka Dianina:

  • Orestes, její bratr

    • Lukáš Zeman
  • Pylades, Orestův přítel

    • Václav Vallon
    • Václav Čížek
  • Thoas, král Skytů

  • Ministr / Skyt

  • První kněžka / Diana

    • Anna Začalová
  • Druhá kněžka / Řecká žena

    • Andrea Plachká
  • Skytové, Stráže, Eumenidy a Démoni, Řekové z Pyladovy družiny

Spoluúčinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava

Partneři