Slezské divadlo Opava

Markéta Wiesnerová, Region Opavsko, 22. září 2009 

Čerstvá držitelka Opavské Thálie za operu Ilona Kaplová:

Ocházet z Opavy se mi nechce

S čerstvou držitelkou opavské Thálie Ilonou Kaplovou jsem si těsně po předání ceny dohodla rozhovor. Už v jeho úvodu mě paní Kaplová mile překvapila – zatímco bych od umělkyně jejího formátu čekala zpoždění hodné nejméně umělecké půlhodinky, seděla disciplinovaně ve smluvený čas v ratanovém křesle místního jazzového lokálu a nenápadně usrkávala mojito. Byla přirozená, milá, spontánní a nenuceně odpovídala na otázky. Ačkoliv je dobrá herečka, nepřehrávala. Rozhovor se stočil na kariéru, rodinu, umělecké ambice, výrazové polohy mezzosopránu, ale i tomuto oboru vážící se trapasy, o které člověk s běžnou profesí hned tak nezakopne. O svém povolání mluvila s patřičným zapálením a nemohla si vynachválit své současné působiště – opavské Slezské divadlo, jehož je již šestou sezonu členkou (v angažmá teprve třetí sezonu). Na první pohled je k nerozeznání od běžných žen, ale po chvíli zjistíte, že s ní šijí všichni čerti. Na jeviště se podle svých vlastních slov chodí odreagovat asi tak, jako běžný člověk chodí na masáže nebo do sauny. Tréma z ní spadne ihned, co na něj vstoupí. Manžela Zdeňka (sólista Slezského divadla) potkala na divadle, a jak sama říká, je jejím kolegou a rádcem nejen na prknech co znamenají svět, ale i v životě. S maminkou téměř čtyřleté dcery Natálky jsem si povídala o dřině, slzách, potlesku a motivaci, na jejímž začátku stojí téměř vždy chuť ukázat nepřejícím lidem, co skutečně umí.

Jaké jsou Vaše první pocity, coby čerstvá držitelky ceny „Opavská Thálie“?

Jsem velmi šťastná. Roli Ljubaši mám moc ráda a jsem potěšena, že jsem byla oceněna právě za tuto roli. Tato cena je zároveň krásným dárkem k mým třicátým narozeninám. Ceny si velmi vážím a budu se snažit, abych nezklamala …

Co je podle Vás zapotřebí k tomu, aby se člověk stal výborným pěvcem?

Podle mého názoru musí mít dobrý pěvec talent, duši, trpělivost, ambice, hudební cítění, špetku sebevědomí a také kantora, který jeho hlas povede správným směrem.

Kolik procent je podle Vás v tom, co umíte, a kolik jste musela nacvičit a vypiplat?

Myslím si, že u mě je to 50% na 50%.

Kterému repertoáru dáváte přednost?

Nemohu říct, čemu dávám přednost. V každém období je pro můj obor nádherná role. Ale pokud bych se řídila srdce, tak na prvním místě je Itálie, dále Francie, Čechy, Rusko a Německo.

Máte nějaké vysněné role, které byste si chtěla zazpívat?

Ráda bych si zazpívala Carmen, Amneris, Kostelničku a Eboli. Ale mým největším snem je vypočítavá Filištínka Dalila.

Jak široký je Váš repertoár?

Jelikož jsem u divadla teprve šest sezon, tak můj repertoár není zase tak široký. Mám celý život na seznamování se s novými rolemi a samozřejmě i s koncertním repertoárem.

Dokážete plynně přecházet třeba z baroka do romantismu?

Plynně rozhodně nepřecházím a ani jsem se s tím u nikoho jiného nesetkala. Podle mého názoru to ani nejde. A i když jsem k tomu někdy donucena okolnostmi, musím zvážit své síly, technické schopnosti a musím si vždy uvědomit, kde jsou mé hranice, abych si neublížila.

Jak rychle studujete role? A potřebujete dané roli v konkrétním jazyce porozumět, jdete po příběhu, do detailů, anebo jste spíše spontánní typ, který používá intuici?

Roli studují podle času. Někdy se stane, že na roli mám jen osm týdnů. Provoz v divadle je nemilosrdný a musím se poprat i s tak šibeničním termínem. Pokud je role v jazyce, který neovládám, tak se snažím, samozřejmě s něčí pomocí, o doslovný překlad, abych textu porozuměla. Nikdy se nespoléhám na intuici. Vždy se snažím, aby daná role, v mém provedení, působila přirozeně a pro diváka věrohodně. Hodně přemýšlím nad danou postavou a beru si inspiraci od lidí, kteří se postavě podobají, nebo nějakým způsobem přibližují.

Jak byste popsala svůj hlas, je to přírodní dar, nebo technika?

To je moc těžká otázka, na kterou nemohu přímo odpovědět. Z části je to dar a z části je to píle, trpělivost. Měla byste se zeptat mé profesorky. Když jsem ve svých třinácti letech přišla na konzultaci a zazpívala lidovou píseň, tak si má paní profesorka myslela, že je mi dvacet let. Můj hlas byl už v té době hodně vyzrálý.

Sopranistky okouzlují publikum svými výškami, čím podle Vás oslňují mezzosopranistky?

Také je to těžká otázka. Je to velice individuální. Ale možná, že mezzosoprány mají sametovější, kulatější barvu, která lidskému uchu dělá dobře na duši.

Jste maminkou téměř čtyřleté dcery Natálky. Změnilo nějak mateřství Váš hlas?

Ano. Je barevnější a zpívá se mi s daleko větší lehkostí.

Jak se dá skloubit umělecký život s mateřstvím?

Skloubit se to dá velmi těžce. Kdybych neměla chůvu, která mi vychází vstříc a rodiče, kteří nám s dcerkou pomáhají, jak se dá, tak bych vůbec divadlo nemohla dělat. Těžší to mám v tom, že manžel má stejnou profesi, proto se nemůžeme střídat.

Kam až sahají Vaše ambice?

Jsem ambiciózní člověk. V Opavě se mi líbí a nerada bych odcházela do jiného angažmá, ale chtěla bych si zahostovat na všech operních scénách v České republice. A co se týče zahraničí, tak tam mě to netáhne. Myslím si, že člověk musí mít povahu k tomu, aby se vydal do světa. A rozhodně bych neobětovala rodinu kvůli kariéře!

Jaké je Vaše životní krédo?

Zanechat tu po sobě nějakou památku. Aby si lidé při vyslovení mého jména vybavili člověka, který jim z jeviště posílal pozitivní energii a zanechal v srdci krásný zážitek.

Ilona Kaplová

Narozena: 16. prosince 1979, Prachatice.

Absolvovala: Konzervatoř v Českých Budějovicích (ze třídy prof. Š. Hraničkové), Univerzita Mozarteum Salzburg (2000–2002) – v rámci studia absolvovala soukromé kurzy s N.Singer – dirigentkou z milánské La Scaly a sólistou ze Sydney Opera House S. McLainem.

Účinkování v zahraničí: Při studiu na Univerzitě Mozarteum v Salzburgu měla možnost ztvárnit roli Marcelliny ve Figarově svatbě, zúčastnila se mnoha prestižních vystoupení – jako např. Festivalu mladých umělců evropských zemí v Pasově, koncertního turné ve francouzském Nancy.

Získaná ocenění: 1.Cena na XXII. Soutěžní přehlídce konzervatoří v Pardubicích (1998). Semifinalistka mezinárodní soutěže Hans Gabor Belveder.

Slezské divadlo v Opavě zabodovalo v uplynulé sezoně divácky úspěšným a dramaturgicky lákavým titulem – Carskou nevěstou ruského autora Nikolaje Rimského-Korsakova. V titulní roli Ljubaši oslnila porotu Opavské Thálie mladá talentovaná pěvkyně Ilona Kaplová. Ačkoliv stojí na prahu třicítky a v opavském divadle působí teprve šestou sezonu, dokázala naplno využít svůj pěvecký a herecký potenciál ke ztvárnění zhrzené milenky bojara Grjazoje. Dramaticky vyhroceným zpěvem naplnila představu o zoufalé Ljubaši, která je schopna zaprodat se komukoliv, aby se pomstila nic netušící sokyni. S hereckou naléhavostí dovedla posluchače vtáhnout do příběhu, na jehož konci čeká postavu Ljubaši tragická smrt. Svůj lahodný a jímavý mezzosopránový témbr, schopný naléhavých akcentů, dokázala přizpůsobit mnoha klíčovým momentům opery. Díky podmanivému hlasu se zajímavě potemnělým zabarvením zvládla s lehkostí vystoupat k lahodícím výškám, stejně jako ke chmurně zabarveným tónům, jež vyvolávaly pocity zoufalství, až mrazilo. Velkou předností paní Kaplové je skutečnost, že její pěvecký výkon stojí zcela v područí hudby, nevystupuje záměrně na povrch, nesnaží se oslnit, ale je v souladu s obsahovým vyzněním opery. Podtrženo, sečteno: suverénní pěvecký výkon, mladické zapálení a propracované herectví.

Stáhnout orginální článek