Veronika Bernardová, Deník, 30. 4. 2019

Do Opavy přišel Ondřej Pupík ve svých devatenácti letech. Studoval na Slezské univerzitě a Církevní konzervatoři Německého řádu. Už před svým odstěhováním do slezské metropole ale zpíval ve sboru, což mu zůstalo doteď. Mimo to byl i předsedou Asociace studentů a přátel Slezské univerzity (ASPSU), dnešní Studentské unie. Tři roky je zaměstnán ve sboru Slezského divadla, věnuje se dobrovolnictví a sbírá gramofonové desky.

Opava – Ačkoli není Ondřej Pupík původně z Opavy, je jeho život už několik let se slezskou metropolí spjat. Narodil se v Českých Budějovicích, avšak prvních devatenáct let svého života strávil v okolí Českého Krumlova, kde vystudoval základní školu a všeobecné gymnázium. „Poté jsem se rozhodoval, kam mé kroky povedou dál. Vzhledem k tomu, že jsem už v té době působil na základní umělecké škole, zpíval ve sboru, řekl jsem si, že bych rád zkusil konzervatoř. Ale protože je to další střední škola, hledal jsem i propojení se školou vysokou. A nakonec mi z toho vyšla Opava. Nastoupil jsem zde zároveň na Církevní konzervatoř Německého řádku studovat zpěv a zároveň také na Slezskou univerzitu na obor čeština – dějepis,“ přibližuje svou cestu do Opavy Ondřej Pupík.
Od roku 2013 je stále členem ASPSU, nynější Studentské unie Slezské univerzity. V roce 2014 se postavil do jejího čela. Na pozici předsedy působil téměř tři roky. „Hlavním cílem bylo udržet studentský život v Opavě. Protože vysoká škola by neměla být jen o biflování pouček a sezení na pokojích. Snažil jsem se pokračovat i v tradicích majálesu či plesu. Opavský majáles je nejstarší soustavně probíhající majáles v České republice a byla by škoda jej nechat padnout. Nevím, zda se mi studentský život podařilo pozvednout, ale rozhodně jsem udělal kus práce. Avšak kolegové v tom nyní určitě minimálně stejně dobře pokračují,“ míní Ondřej Pupík. V době jeho „šéfování“ ASPSU se zrodil například Seznamovák pro studenty prvních ročníků nebo akce Týden dobré vůle, skládající se z potravinové sbírky či darování krve.
Ondřej Pupík byl také členem divadelního souboru Dramkrou, na jevišti se ale objevuje stále. Konkrétně ve Slezském divadle, kde je třetím rokem členem sboru. „Účastním se vlastně veškerých pěveckých vystoupení, takže muzikály, opery, operety. Občas zpívám v kostele sv. Kateřiny v Opavě-Kateřinkách,“ říká Ondřej Pupík. Po loňském ukončení opavských studií v nich nyní pokračuje v Ostravě, kde na vysoké škole studuje zpěv. Je součástí dvou amatérských pěveckých sborů. Ačkoli svůj vlastní nemá, tuto možnost do budoucna nezavrhuje. „Možná si časem nějaký založím. Ale spíše by se jednalo o amatérský sbor třeba v rámci vesnice. Raději bych se však ve světě prosadil jako zpěvák než jako dirigent,“ uvažuje.
Kromě toho se věnuje i dobrovolnictví, spolupracuje s vyškovským klubem Paprsek, v létě jezdí s handicapovanými dětmi na tábory. Doma má také sbírku gramofonových desek s klasickou hudbou a jazzem. „Mám štěstí, že má práce je i můj koníček. A pokud mi zbude čas, rád si přečtu knihu nebo se věnuji partnerce. Cítím se být Opavákem a rádi bychom zde s partnerkou zůstali, maximálně se z města přesunuli do nějaké okolní vesničky,“ dodává závěrem Ondřej Pupík.