Slezské divadlo Opava

Jitka Hrušková, Deník

Stručný přehled historie opavského divadla od počátku až do roku 1944

Opava / Divadlo má v Opavě hluboké kořeny a představuje nejstarší kulturní instituci města. Podle historických zmínek se představení na různých místech hrála už v 16. století prostřednictvím kočovných komediantů. Řádové hry barokního školského divadla začali ve městě provozovat jezuité se svými žáky převážně v latinském textu a světské hry představovaly divákům německé divadelní společnosti. Pravidelnější kontakt s profesionálním divadlem přišel až od roku 1742, kdy se Opava stala správním centrem rakouského Slezska. Herci vystupovali v budově nynější Hlásky, která měla sál s malým jevištěm. Také hrabě Chorinský z Ledské pořádal s malá hudební divadelní představení ve svém paláci, dnes známém jako Blücherův.

Mezi umělci byl i Václav Thám s manželkou V letech 1802 až 1804 působila v divadle u městské věže německá společnost Václava Mihule, která své sezony zahajovala v říjnu a končila v dubnu. V jarních a letních měsících zajížděla s činohrami a operetami také do měst opavského a přerovského kraje. Působili v ní také čeští herci Alžběta a Antonín Macháčkovi, Alois Zvoníček a známý představitel českého obrozeneckého hnutí Václav Thám se svou druhou manželkou Josefou. V souvislosti s plánovanou přestavbou divadelní budovy nebyla v roce 1804 nájemní smlouva prodloužena a Václav Thám neuspěl s žádostí o vlastní koncesi. Proto s manželkou a několika dalšími členy společnosti odešel do Polska k zámeckému divadlu knížete Friedricha Ferdinanda von Anhalt–Köthen-Pless.

Opavské divadlo hostilo světové monarchy Na existenci městského divadla má největší zásluhu tehdejší starosta Johann Josef Schlösser, který se zasadil o to, aby bylo v roce 1805 ve městě postaveno. Otevřeno bylo 1. října na téhož roku hrou Karel Smělý v provedení společnosti ředitele Karla Flebbeho. Herci tohoto souboru Josephu Kronesovi se v roce 1801 narodila dcera Herese, která už jako čtyřletá vystupovala na opavské scéně a později se stala slavnou subretou vídeňského Leopoldstadter­theatru. Prvním ředitelem opavského divadla byl Johann Schönfeld. Nejslavnějšími diváky byli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. A pruskýkrál Bedřich Vilém III., kteří divadlo v roce 1820 navštívili během své účasti na opavském kongresu Svaté aliance. Pro tuto příležitost zajistili tehdejší šéfové divadla Ferdinand Reder a Alois Grossmann divadelní cyklus. Umělecký soubor se tehdy skládal z deseti herců a devíti hereček. Na přání císaře byl doplněn vídeňskými umělci – komikem Ignácem Schusterem z Theater in Leopoldstat, manželi Karschinovými z brémského divadla a režisérem dvorního divadla Krügerem. Divadelní cyklus trval od 19. října do 15. prosince a nabídl celkem třiasedmdesát představení. Nejčastěji hraným autorem byl August Kotzebue. Divadelní budova byla v té době využívání i pro pořádání společenských zábav více než tří stovek účastníků kongresu z řad přední šlechty evropských zemí, veřejných činitelů a vysokých úředníků.

Divadelní budova byla přestavěna a vyhořela Dvě století mělo v Opavě monopolní postavení německé divadlo, které ovlivňovalo i české obyvatelstvo. Výraznější nástup opery v opavském Městském divadle nastal od roku 1821 a v 19. století mělo německé divadlo v Opavě už pevné postavení. Budova prošla v roce 1882 celkovou přestavbou a do provozu byla v nové podobě uvedena 20. září 1883 Wendtovým dílem Posvátná hra a Grillparzerovým dramatem Sen jako život. V červnu 1909 však v divadle vypukl požár, který budovu silně poškodil a v podstatě zničil hlediště i střechu. Po tříměsíční opravě bylo divadlo znovu otevřeno slavnostním představením Beethovenovy opery Fidelio.

Třicátá léta upřednostňovala operní díla Divadelní aktivitu výrazněji zbrzdila první světová válka, která poslala muže na bojiště. Po vyhlášení republiky vznikla povinnost uvolňovat městskou scénu pro česká představení a v Opavě se rozvíjel český i německý divadelní proud. Kolem třicátých let se dál stupňovalo výsadní postavení opery a její umělecké výsledky byly hlavním měřítkem úrovně divadla. Divákům byly nabídnuty špičkové inscenace a divadelní jednota byla v květnu 1938 přejmenována na České divadlo v Opavě.

Okupace pozici německé scény znovu upevnila Zvrat nastal po nástupu německé okupace, která byla znovu příznivá pro německou divadelní scénu. Do popředí se dostala německá díla se zaměřením na klasiku a operní tvorba německých a italských skladatelů. Nařízením o všeobecném totálním nasazení zakončilo Městské divadlo v Opavě k 1. září 1944 svou činnost, která trvala téměř sto čtyřicet let.

( Zdroj Milož Zbavitel, Kalendárium dějin divadla v Opavě a SZM Opava)

Stáhnout orginální článek