Tragédie

„Trvalý účin tragédie souvisí s naší potřebou postavit se tváří v tvář faktu smrti, abychom se posilnili pro život.“
(Arthur Miller)

První premiéra dramatu Arthura Millera „Smrt obchodního cestujícího“ proběhla 10. února 1949 v Morosco Theatre (New York City, režie Elia Kazan). Autor se v ní zaměřil na osud „malého“ člověka, který se snaží udržet krok s dobou a žít onen pověstný „americký sen“. Willy Loman se vrací z neúspěšné obchodní cesty, je znavený, stárne, nedaří se mu. Doma jej čeká žena a synové, do nichž otec vkládá veškeré naděje. Firma, která se musí udržet v nelítostném konkurenčním prostředí, Willyho Lomana propustí, protože na jeho místo už čekají noví, mladí a produkitvní. Willy žije ve svých utkvělých představách o naplnění amerického snu, chce být oblíben, to je hlavní kritérium, pak přicházejí i peníze a úspěch. Zaplétá se do vlastních drobných lží a falešných představ – není už schopen přiznat sám sobě i svému okolí pravdu. Arthur Miller se zaměřuje jednak na osud Willyho Lomana a jeho psychologii, ale zároveň sleduje jeho příběh v těsném sepětí s prostředím, v němž tento obchodní cestující žije. Vnější svět reprezentuje rozpínající se „pokrok“ – mrakodrapy, tyčící se nad domem Lomanových, nebo úspěšní majitelé firem, kteří se snaží rychle zbohatnout, či zdokonalující se technika apod. Willyho vnitřní svět silně ovlivnil „idál“, o němž hovoří jeho bratr Ben: – Zkrátka, hoši, když mi bylo sedmnáct, tak jsem vlez do džungle, a když mi bylo jednadvacet, tak jsem z ní vylez. A byl ze mě boháč, na mou duši!

Překlad:

Ljuba a Rudolf Pellarovi

Úprava, režie:

Zdeněk Černín

Scéna, kostýmy:

Jan Dušek

Odborná spolupráce:

Viktor Kudělka j. h.

Dramaturgie:

Blanka Fišerová

Hrají

Willy Loman:

Petr Vaněk j.h.

Linda:

Kamila Srubková

Biff:

Lukáš Hejlík j.h.

Happy:

Zdeněk Svobodník nebo Ladislav Špiner

Bernard:

Jakub Stránský

Žena:

Ivana Petrželová

Charley:

Marek Kunc

Strýc Ben:

Martin Táborský

Howard Wagner:

Zdeněk Jorda

Stanley:

Petr Klimeš

Slečna Forsythová:

Lenka Waclawiecová

Letta:

Veronika Senciová j. h.

PREMIÉRA:

21. 5. 2004

DERNIÉRA:

14. 2. 2005

Smrt obchodního cestujícího

Jak uvádí Viktor Kudělka v jedné ze svých statí o Millerovi: „Páteří Millerovy koncepce dramatu, vzešlé z rozboru současného světa a divadla, je představa celistvého člověka, nerozdvojeného na oblast společenskou a soukromou… Drama nemá být toliko dokumentární záznam, svědecká výpověď, ale úvaha o tom, jak by lidé měližít.“ Sám dramatik po bouřlivých reakcích na premiéru Smrti obchodního cestujícího o hře napsal: „Ve vzduchu bylo cítit nově se rodící americké impérium, možná hlavně proto, že jak jsem to já viděl, Evropa umírala či už byla mrtvá; a já jsem chtěl před ty naše nové kapitány a nadutě sebevědomé krále položit mrtvolu člověka, který v to jejich impérium uvěřil.“ Hra byla s velkým úspěchem uváděna po celém světě – dokonce i v Číně v roce 1983. Arthur Miller uvedl v rozhovoru, který byl přetištěn Salónem (příloha deníku Právo, přeložila Zuzana Mayerová): „Mám pocit, že jsme divoši. Je to divošství, se kterým podvědomě bojujeme. Naše věda dokázala fantastické věci. Na dohled od krvavých bojišť. Je to nepochopitelné. A my děláme, že nic takového není, točíme filmy, posloucháme rockovou hudbu, malíři malují obrazy, já píšu hry, a všichni se tváříme, že je všechno v pořádku. Já si nemyslím, že je všechno v pořádku. Myslím si, že je spousta důvodů, proč by tato civilizace měla zaniknout.“

[Zobrazit fotky jako slideshow]