Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Bratři Čapkové – Ze života hmyzu

Satirická alegorizující komedie

délka představení: 1 hodina a 40 minut, bez přestávky

O hře napsal Karel Čapek: „V některých kapitolách překvapovaly tu tak zvláštní a silné shody s formami života lidského, zvláště co se týká boje o život, kruté chytrosti instinktu, péče o zabezpečení rodu, že v těch časech, jež uzavíraly válku a s mnohými jejími průvodními úkazy, nebylo nemožno nevzpomenout si nad hmyzem na lidi.“ Autoři vytvořili postavu Tuláka, který je nejdříve pouhým pozorovatelem, posléze i aktérem děje v hmyzí říši. A paralely se světem lidí? Jejich hledání nechávají na samotných divácích. Jak Karel Čapek uvádí v poznámkách ke hře, pro uvedení v USA byli nuceni připsat pozitivní konec, takže hra nabízí dvojí možné vyústění. Z pozice tuláka, komentátora, pozorujeme hravé hemžení motýlů, hrabivost a uzurpátorství chrobáků a parazitování lumka, snahu o založení rodiny cvrčků, bojovnost mravenců či touhu rodící se jepice vytvořit něco velkého. Jak sám Karel Čapek podotknul, je s podivem, že se diváci tehdejší premiéry spíše ztotožňovali se světem hmyzím než z pozicí tuláka-pozorovatele.

Režie:
Zdeněk Černín
Scéna, kostýmy:
Jan Dušek j. h.
Choreografie:
Libor Vaculík j. h.
Hudba:
David Rotter j. h.
Odborná spolupráce:
Viktor Kudělka
Asistent režie:
Lukáš Hejlík j. h.
Dramaturgie:
Blanka Fišerová

Hrají

Tulák:
Petr Klimeš
Pedant, jiný Chrobák, II. inženýr – náčelník
generálního štábu:
Martin Táborský
Apatura Iris, Chrobačka, III. jepice:
Kamila Srubková
Apatura Clythia, Lumkova larvička:
Ivana Petrželová-Lebedová
Felix, Lumek, Vynálezce, I. slimák:
Zdeněk Jorda
Felix:
Lukáš Hejlík j. h.
Viktor, Vojevůdce žlutých:
Kostas Zerdaloglu
Otakar, Parazit, Dobroděj:
Kamil Koula
Kukla:
Hana Vaňková
Chrobák, I. Inženýr – diktátor:
Marek Kunc nebo Zdeněk Černín
Cvrček , II. slimák:
Jakub Stránský
Cvrčková, I. jepice:
Veronika Senciová nebo Marta Ondráčková nebo Sabina Figarová
Mravenec, II. jepice:
Blanka Fišerová
Telegrafista:
Miroslav Neborowský
Novináři:
Ivana Kerlinová, Pavla Štěchová, Blanka Fišerová
Loupeživá smečka, Slepý mravenec, Mravenci dělníci a vojáci,
úředníci, sbor jepic:
balet
PREMIÉRA:
20. 11. 2005

Z předmluvy ke knižnímu vydání hry

Jejich komedie je možná ošklivá, ale není pesimistická. Jeden americký kritik napsal, že divák této hry se táže, nemá-li si podřezat krk, je-li svět tak špatný, jak se mu zde líčí. Tedy autoři zapřísahají diváky i čtenáře, aby to nečinili; nebyloť jejich úmyslem podřezávat lidi. Kdo u čerta vás nutí, abyste se ztotožňovali s motýly nebo chrobáky, cvrčky nebo mravenci či jepicemi? Což z faktu, že tito tvorové jsou tu líčeni jako povaleči a sobci, taškáři a požívači, militaristé a paraziti, plyne nutně důsledek, že jsou jimi míněni lidé? Což ukázka, že majetkové, rodinné nebo státní sobectví je titěrné, hmyzí, ukrutné a všivé, snad dokazuje, že všechno lidské je všivé? Což není proti hmyzu postaven aspoň jeden člověk, tulák, tvor, jenž vše vidí, soudí a hledá cestu? Každý divák nebo čtenář mohl sebe sama hledati v bloudícím tulákovi; místo toho – znepokojen nebo pohoršen – domníval se viděti svůj obraz nebo obraz své společnosti v havěti, jež tu byla – pravda, že s vědomou nespravedlivostí – učiněna nositelem některých špatností. A právě tento optický klam je svědectvím, že autoři nepsali svou „ošklivou a cynickou“ satiru nadarmo.

Z tisku

Život lidí zobrazený v zrcadle hmyzího světa

Když ještě lidé o kultuře přemýšleli, nebyo se čemu divit, že se ztotožňovali třeba i s žlutými nebo černými mravenci. Ti i oni autory úsměvných hmyzích bajek na jevišti, bratry Josefa a Karla Čapkovic, srdnatě za ně nenáviděli. Zkusme i my přemýšlet a možná se poznáme v nejnovější inscenaci hry Ze života hmyzu ve Slezském divadle. Zdeněk Černín, režisér a principál činoherního souboru opavské scény, o divadle přemýšlí hodně, a tak si nejprve pěkně lámal hlavu, jak ten denska již starodávný a literárně krásný text představit divákům, kteří ať chtějí nebo ne, jsou naleptáváni vymývači mozků z Novy a Primy; jejich Big Voly a VyVoly.

(…) Černín s dramaturgyní Blankou Fišerovou původní text mistrovsky pokrátili a dokázali ho zpřítomnit akcentováním groteskna lidsky hmyzího světa.

(…) Černín nepostavil na scéně žádný protestsong, jejichž čas už minul.Jen neokázala připomněl nadčasovost nepolepšitelného hmyzu a lidstva, jejich vůdce, generální štáby, inženýry válek, žurnalisty vítězných pravd i slepé mládence, promiňte, mravence. A zmar!

(Jiří P. Kříž, Právo)

 


Novinky

8.12.2017

Dramaturgický úvod – pohled do zákulisí inscenace

Vážení diváci, aby byly Vaše zážitky z inscenací Slezského divadla Opava ještě bohatší, nabízíme Vám možnost zúčastnit se dramaturgických úvodů – pohledu do zákulisí. Tyto úvody budou probíhat vždy před představením skupiny 6. První tedy proběhne 14. prosince v 18.30 ve foyer SDO v 1. patře „u klavíru“ před činohrou VŠECHNO JE V ZAHRADĚ. Na […]

více zde

7.12.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

Hrajeme pro vás i mezi svátky! Vyberte z naší nabídky kulturní zážitek pro sebe či své blízké. Nechcete se vázat na konkrétní termín? Nabízíme možnost koupě poukazů – DÁRKOVÝ POUKAZ v ceně 220 Kč na činoherní představení SDO a v ceně 270 Kč na inscenace operního souboru s platností do 30. 6. 2018, nebo speciální […]

více zde

30.11.2017

„Cikánský baron jsem já, mě každá cikánka zná…“

K složení operety CIKÁNSKÝ BARON inspiroval vídeňského „krále valčíků“, Johanna Strausse ml. román „Saffi“ maďarského spisovatele Mór Jókaie.   Mladý šlechtic Šándor Bárinkay si po létech vyhnanství přichází převzít majetek po svých předcích.  Bohatý prasečkář Koloman Župan se Šándorovi vysmívá, protože pozemky jsou bezcenné a součástí dědictví je cikánská vesnice….. Přijďte se podívat, jak to […]

více zde

Starší novinky