Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Friedrich Schiller – MARIE STUARTOVNA

Historické drama

Délka představení: 2 hodiny a 10 minut, 1 přestávka

Marie Stuartovna - plakát

Není bez zajímavosti, že Schillerova Marie Stuartovna byla uvedena ve Slezském divadle Opava před 52 lety, a to 12. prosince 1954 v režii tehdejšího šéfa činohry Tomáše Boka. Scénické řešení navrhl scénograf Karel Dudič, kostýmy M. Pokorný. Marii hrála Marie Preislerová (dnes babička známého dirigenta opery Národního divadla Praha Františka Preislera ml.). V roli Alžběty se objevila Jarmila Horská, matka zemřelého Borise Rősnera. Mortimera ztvárnil Vladimír Klazar, bývalý herec a režisér, v letech 1978 – 1980 také šéf činohry SD.

Zdeněk Černín pojal toto drama především jako souboj mezi dvěma vášnivými, mocichtivými ženami – královnami – o anglický trůn. Alžběta Anglická vězní Marii Stuartovnu v Anglii a dokonce dojde k velmi vyhrocenému střetu (k němu ovšem podle historie nikdy nedošlo).

 

 

 

 

 

 

 

Překlad:
Alena Bláhová
Režie:
Zdeněk Černín
Scéna, kostýmy:
Jan Dušek j. h.
Hudba:
David Rotter j. h.
Dramaturgie:
Blanka Fišerová
Odborná spolupráce:
Viktor Kudělka

Hrají

Alžběta, anglická královna:
Ivana Lebedová
Marie Stuartovna, skotská královna:
Marta Ondráčková nebo Blanka Fišerová
Robert Dudley, hrabě z Leicestru:
Jakub Stránský
George Talbot, hrabě ze Shrewsbury:
Zdeněk Černín
William Cecil, lord Burleigh:
Kostas Zerdaloglu
Hrabě Aubespine:
Martin Táborský
William Davison:
Miroslav Neborowský
Rytíř Amyas Paulet:
Petr Klimeš
Mortimer:
Michal Stalmach
Melvil:
Emanuel Křenek j. h.
Hanna Kennedyová, chůva:
Kamila Srubková
Stráž:
Hynek Mucha, Jan Krasl a Petr Vaculík
PREMIÉRA:
11. 2. 2007
DÉLKA PŘEDSTAVENÍ:
2 hodiny 30 minut včetně jedné pauzy

FRIEDRICH SCHILLER A JEHO STUARTOVNA

Před budovou Německého národního divadla ve Výmaru stojí slavné sousoší – za ruku se zde drží Johan Wolfgang Goethe a Fridrich Schiller. Do Výmaru dorazil Schiller (1759 – 1805) plný obdivu a hlavně nadějí. Zprvu byl přijat nevlídně. Trvalo sedm let, než se sblíží se svým velkým vzorem – Goethem. V jednom z dopisů si Schiller stěžuje: „Goethe stojí ustavičně nade vším jako bůh, aniž by se sám rozdával – zdá se mi, že je to důsledné a plánovité jednání, zcela vypočítané na nejvyšší požitek z lásky k sobě samému. Takovouto bytost by lidé neměli vedle sebe nechat vyrůstat. Jak lehce nesl jeho osud jeho génia a jak já musím neustále až do této minuty bojovat. Dívám se na něho jako na pyšnou netykavku, které třeba udělat dítě. Dokázal bych zavraždit jeho ducha a zase ho ze srdce milovat.“

Friedrich Schiller se díky své cílevědomosti a zběsilé touze tvořit stal jedním z nejvýznamějších světových dramatiků. Jeho dílo je žánrově velmi rozsáhlé. Věnoval se tvorbě dramatické, poezii i próze, je autorem řady prací historických i teoretických pojednání z filozofie a estetiky. Nejvíce jej proslavila tvorba dramatická, díla jako například – Loupežníci, Úklady a láska, Valdštejn, Panna Orleánská, Nevěsta mesinnská, Vilém Tell a také Marie Stuartovna.

Po úspěchu Marie Stuartovny si zapsal: „Začínám si konečně osvojovat podstatu dramatiky i znalost svého řemesla a cítím, že si poznenáhlu počínám osvojovat tajemství divadelnosti.“

O míře jeho praktické zkušenosti svědčí dopisy posílané inscenátorům: „Zabraňte prosím tomu, aby se kus prodlužoval velkými meziakty. Tady se to hrálo 3 a čtvrt hodiny, ale kdyby se chtěla Alžběta mezi druhým a třetím dějstvím celá převlékat, tak by to kus zbytečně prodloužilo o dvacet minut. Přeji si, aby vyměnila jenom plášť a ozdoby hlavy. V pátém dějství jsou všichni, kdo přicházejí k Marii, ve smutečních šatech. Poněvadž mi velice záleží na tom, aby Alžběta v tom kuse byla ještě mladá žena, která si může dělat nároky, tak ji musí hrát herečka, která hrává milovnice. Marie je v tom kuse stará asi 25 let a Alžběta nejvýš 30 let. Musel jsem podstoupit poetický zápas s historickou látkou a vynaložit značnou námahu, abych fantazii osvobodil od historie, přičemž jsem se zároveň snažil přivlastnit si z ní všechno, co bylo použitelné.“

Z tisku

V Opavě soupeří dvě sokyně o anglický trůn

(…) Poštěstilo se být při hereckém debutu Marty Ondráčkové mimo „porodní sál“ Studia Marta JAMU. Zatím Talent roku. Brno vychovává zase jednou velkou dámu českého divadla, jestli vydrží jeho skrovné poměry. Černín rozpoznal jako první její kvalitní hlasový projev i schopnost přiměřeného patosu v postavě ženy, které se v žaláři před cestou na popraviště hroutí svět.

Moc dobrou chvilku měl i režisérův scénograf a kostymér Jan Dušek. Bílá šikma pohyb herců na scéně neulehčuje. „Kontralichty“ (pardon, protisvětla) reflektorů suplují na jevišti postavy královského dvora: v renesančně černých hábitech, s bílými krejzly a vysokými anglikánskými klobouky. A nápaditá hudba Davida Rottera. Chrámový mnišský chorál, pak i vícehlasy a proti tomu dunivé rockové rytmy, v nichž je autor dvojnásob doma… Nemohu zapomenout ani na výkon Ivany Lebedové v roli Alžběty, ano, oné ochránkyně velkého Shakespeara. Přesně vystihla státnické pochyby o sobě samé, poslední Tudorovny na trůnu. Právě ony přivedly Anglii i Irsko k rozkvětu. Samozřejmě je režijně akcentováno Schillerem zaznamenané setkání Alžběty a Marie, k němuž ve skutečnosti pochopitelně nikdy nedošlo.

Z ostatních herců ve výrazné, místy expresívní, místy hloubavě přemítavé inscenaci se aspoň zmíním o Jakubu Stránském (hrabě z Leicesteru), o Černínovi, který si střihnul hraběte ze Shrewsbury, o Kostasi Zerdaloglu, Martinu Táborském, Miroslavu Neborowském…

V divadle se cení celek, proto je Marie Stuartovna inscenací hodnou pozornosti.

(Jiří P. Kříž, Právo, 22. 2. 2007)

Doporučuji Stuartovnu ve Slezském divadle

V sobotu 10. února jsem byla ve Slezském divadle v Opavě na divadelní hře Friedricha Schillera Marie Stuartovna. Děj hry, která je podle skutečné události, se odehrává v 16. století a pojednává o nevraživosti a boji dvou královen. I když to byl smutný děj, mně se tato hra líbila. Královnu Marii Stuartovnu hrála přesvědčivě paní Blanka Fišerová, královnu Alžbětu paní Ivana Lebedová. Obě byly skvělé! Zaujaly mě i kostýmy královen. Myslím, že by si diváci tuto krásnou hru neměli nechat ujít.

(Věrná divačka Slezského divadla Marie Sabová publikováno v Opavském a hlučínském deníku 26. 2. 2007)


Novinky

18.10.2017

Malá ochutnávka z připravované premiéry opery FALSTAFF pod taktovkou Marka Šedivého a v režii Lubora Cukra.

V tomto díle se setkaly dvě geniální umělecké osobnosti: největší dramatik a básník všech dob William Shakespeare a slavný italský hudební skladatel Giuseppe Verdi. Vtipný příběh podle Veselých paniček windsorských Williama Shakespeara rychle vtáhne diváka do děje. Jak to dopadne, když se ženy rozhodnou, že se pobaví, ale zároveň si nenechají nic líbit? Přijďte to […]

více zde

18.10.2017

Silvestrovské oslavy ve Slezském divadle Opava prodej vstupenek od 1. 11. od 8 hodin

od 15 hodin činoherní komedie z luxusní newyorské společnosti Neil Simon Řeči přípitek a drobné občerstvení Vstupné: 380,- / 320,- / 270,- Kč   od 21 hodin legendární český muzikál Svoboda, J. Štaidl, E. Krečmar, Z. Podskalský, Z. Podskalský ml. Noc na Karlštejně různorodé lahůdky, výborná vína, skvělá hudba, půlnoční přípitek Vstupné: 890,- / 790,- […]

více zde

18.10.2017

KONCERT orchestru Slezského divadla Opava v prostorách Multifunkční auly GONG Dolní VÍTKOVICE, Ostrava

neděle 19. listopadu 2017 od 11 hodin   Koncert hudebně nastudoval a diriguje MAREK ŠEDIVÝ. Náročného partu prvních houslí ve skladbě Rimskeho-Korsakova Šeherezáda se ujme  koncertní mistryně YELYZAVETA PRUSKÁ. program: Felix Mendelssohn-Bartholdy Scénická hudba ke hře W. Shakespeara Sen noci svatojánské, předehra, op.21. Josef Suk Pohádka. Suita z hudby k Zeyerově pohádce Radúz a Mahulena, […]

více zde

Starší novinky