Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Gabriela Preissová – Její pastorkyňa

České drama

Dílo spisovatelky a dramatičky Gabriely Preissové dodnes zastupují dvě významná dramata – Gazdina roba a Její pastorkyňa. Obě dvě vznikaly v době, kdy se na jevišti pražského Národního divadla vedly boje o realismus a naturalismus. Autoři se začali obracet k „všednímu“ životu a hledat na rozdíl od romantismu a novoromantismu prostá, obyčejná témata. Preissová zvolila motivy, založené na skutečných událostech, které ovšem umělecky přepracovala. Úprava, v níž hru uvádíme, upustila od formálního užívání nářečí, od snahy vyvolat iluzi vesnice a jejího folkloru. Protože příběh, v němž ctnostná a hrdá Kostelnička zvolí jakýkoliv prostředek, aby zabránila pošpinění cti nevlastní dcery Jenůfy, je natolik silný, že může zůstat prostým i ve své formě. Atmosféru dokresluje hudba Ivy Bittové a Vladimíra Václavka, stejně jako strohá, až expresionistická scéna a kostýmy Jana Duška j. h.

Úprava:
Zdeněk Černín, Blanka Fišerová
Režie:
Zdeňek Černín
Scéna, kostýmy:
Jan Dušek j. h.
Hudba:
Iva Bittová a Vladimír Václavek
Dramaturgie:
Blanka Fišerová.

Hrají

Buryjovka:
Ludmila Štědrá j. h.
Laca Klemeň:
Lukáš Hejlík j. h.
Števa Buryja:
Jakub Stránský nebo Ondřej Veselý j. h.
Kostelnička:
Hana Vaňková
Jenůfa:
Veronika Senciová
Stárek:
Zdeněk Svobodník
Rychtář:
Kostas Zerdaloglu
Rychtářka:
Ivana Petrželová
Karolka:
Jana Epikaridis
Kolušina:
Kamila Srubková
PRVNÍ UVEDENÍ:
7. 9. 2004 (v rámci Dne divadla)
PREMIÉRA:
12. 9. 2004
DERNIÉRA:
11. 1. 2006

Premiéra Její pastorkyně 9. listopadu 1890 v Národním divadle (v režii Josefa Šmahy) vzbudila negativní reakce nejen z řad kritiků a inscenace musela být po několika reprízách stažena, provázela ji obvinění z falšování skutečnosti, ze snahy zesměšnit a pošpinit Slovácký lid, také z nemravnosti, z řady formálních prohřešků, z kopírování Tolstého a Striendberga apod. Velmi často tomu tak v umění bývá, že skuečně nové a inovativní dílo nemusí být současníky autora či autorky pochopeno. Skutečnost, že obě dvě její dramata jsou i dnes velmi často inscenována a patří k nejvýznamnější etapě vývoje českého divadla dokládá, že témata, která Preissová, jak sama tvrdila, čerpala z vyprávění a reálných událostí, jsou akutální i v dnešní době.

Z tisku

Opava oslavila výročí inscenací Její pastorkyně

(…) Drama sváru, vášnivosti a víry Po jedinečných inscenacích ve Zlíně (Pitínský) a v Hradci Králové (Morávek) je Čenínova Její pastorkyňa jenom na první pohled umělecky exponována méně. Ve skutečnosti je stejně tragická, vášnivá. Prostupuje ji svár zbožnosti, vzdorující a podléhající společenským konvencím. Vše v příběhu mihotavě světélkuje mezi láskou, posedlostí, zradou, hanbou. Kontrast světlých stěn interiéru venkovské chalupy a proti tomu černé kostýmy napětí a smutku s bílými prvky nevinnosti a smrti. To znamenitě umí vykouzlit na jevišti, tentokrát na herci nijak oblíbené šikmě, Černínův souputník, scénograf a kostymér Jan Dušek. Příběh provází hlasová exprese lidových motivů moravskoslovenského pomezí, jak jimi vyniká Iva Bittová, spolu s Vladimírem Václavkem autorka hudby k inscenaci.

Vaňková se stala vražedkyní

S dramaturgyní Blankou Fišerovou dokázal Černín repliku své českobudějovické Pastorkyně (2003) dotáhnout, vycizelovat do zářného ornamentu základního konfliktu. Dialogy zhuštěné na teze nabývají účinnosti. Na diváky se valí úděsná tragédie pramenící v konvencích, kterým v čase Preissové ještě nebylo možné rozhodně a úspěšně se vzepřít. Kostelnička Buryjovka Hany Vaňkové je hodna dalšího zápisu na herecké ocenění. Úděl vlastního osudu nese životem klidně a zbožně k vizi lepšího života nevlastní dcery. Ve chvíli, kdy se její sny bortí, ztrácí schopnost jít dál v morálních zásadách, jichž je vyznavačkou. Sebezničujícím způsobem,a však stále stejně klidně, končí jako vražedkyně. V alternacích primadon se ve Slezském divadle stále viditelněji prosazuje Veronika Senciová (Jenůfa). Z Budějic do Opavy přenesl Lukáš Hejlík svého nešťastně milujícího Lacu, opileckého Števu vykresluje Jakub Stránský v alternaci rovněž s Jihočechem Ondřejem Veselým. V roli Karolky se na jeviště vrací Jana Epikaridis. Výrazné postavy modelují také Kostas Zerdaloglu a Ivana Petrželová v manželské dvojici komunálního pantáty s křídly přistřiženými dominantní rychtářkou. Ostatně do stejného, tentokrát Karolčina chomout, strká hlavu nevěrník Števa… Premiéra Její pastorkyně se uskuteční v sobotu 12. září. Opava jí vykročí do nadějné divadelní sezóny.

J. P. Kříž, Právo (9. září 2004)


Novinky

18.10.2017

Malá ochutnávka z připravované premiéry opery FALSTAFF pod taktovkou Marka Šedivého a v režii Lubora Cukra.

V tomto díle se setkaly dvě geniální umělecké osobnosti: největší dramatik a básník všech dob William Shakespeare a slavný italský hudební skladatel Giuseppe Verdi. Vtipný příběh podle Veselých paniček windsorských Williama Shakespeara rychle vtáhne diváka do děje. Jak to dopadne, když se ženy rozhodnou, že se pobaví, ale zároveň si nenechají nic líbit? Přijďte to […]

více zde

18.10.2017

Silvestrovské oslavy ve Slezském divadle Opava prodej vstupenek od 1. 11. od 8 hodin

od 15 hodin činoherní komedie z luxusní newyorské společnosti Neil Simon Řeči přípitek a drobné občerstvení Vstupné: 380,- / 320,- / 270,- Kč   od 21 hodin legendární český muzikál Svoboda, J. Štaidl, E. Krečmar, Z. Podskalský, Z. Podskalský ml. Noc na Karlštejně různorodé lahůdky, výborná vína, skvělá hudba, půlnoční přípitek Vstupné: 890,- / 790,- […]

více zde

18.10.2017

KONCERT orchestru Slezského divadla Opava v prostorách Multifunkční auly GONG Dolní VÍTKOVICE, Ostrava

neděle 19. listopadu 2017 od 11 hodin   Koncert hudebně nastudoval a diriguje MAREK ŠEDIVÝ. Náročného partu prvních houslí ve skladbě Rimskeho-Korsakova Šeherezáda se ujme  koncertní mistryně YELYZAVETA PRUSKÁ. program: Felix Mendelssohn-Bartholdy Scénická hudba ke hře W. Shakespeara Sen noci svatojánské, předehra, op.21. Josef Suk Pohádka. Suita z hudby k Zeyerově pohádce Radúz a Mahulena, […]

více zde

Starší novinky