Klasická opera

Délka představení: 2 hodiny 45 minut, 2 přestávky

Hrajeme v italském originále

Drama o trubadúrovi a cikánce Azuceně si vybral pro zhudebnění Giuseppe Verdi sám. Libreto bylo mnohokrát přepracováváno a samotná opera vznikala díky dlouhému a rozvážnému tvůrcově úsilí. Všechny city jsou zde vyhnány na ostří – láska a nenávist, obětavost a pomsta, žárlivost, touha po moci, smrt. Verdiho melodie jsou zde přímo marnotratně bohaté a výrazné. Je to pravá romantická hudba, vedle něhy síla, kontrastem pro sladké pianissimo je energie a žár. Premiéra zaznamenala obrovský úspech a operní scény sváděly o uvedení tohoto titulu doslova boje.

Dirigent:

Damiano Binetti

Režie:

Jana Andělová-Pletichová

Libreto:

Salvatore Cammarano

Sbormistr:

Jakub Žídek j.h.

Scéna:

Alexandr Babraj j.h.

Kostýmy:

Eliška Zapletalová j.h.

Korepetitoři:

Libuše Vondráčková, Masako Nakajima, Jan Snítil

Hrají

Il Conte di Luna:

Zdeněk Kapl nebo Andrij Škurhan neboVladislav Zápražný j.h.

Leonora:

Katarína Jorda Kramolišová nebo Katarína Vovková j.h.

Azucena:

Šárka Hrbáčková nebo Šárka Maršálová

Manrico:

Michal Vojta nebo Alexandr Vovk

Ferrando:

Martin Šujan neboPeter Soós

Ines:

Tereza Kavecká nebo Ilona Kaplová

Ruis:

Petr Murcek nebo Filip Hlavinka j.h.

Starý Cikán:

Roman Cimbál nebo Velitchko Petrov Botsin

Spoluúčinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava

PREMIÉRA:

24. června 2007

DÉLKA PŘEDSTAVENÍ:

2 hodiny 40 minut včetně jedné pauzy

Verdiho Trubadúr

Giuseppe Verdi po premiéře Rigoletta (premiéra v březnu 1851) toužil po zhudebnění nového, nevšedního námětu s neotřelou zápletkou a pozoruhodnými postavami. Zaujalo ho drama „El Trovador“ španělského básníka Antonia Garcii Gutiérréze (1813–1884), který situoval romantický příběh na pozadí povstání proti aragonskému králi na počátku 15. století. Verdi byl fascinován postavou cikánky, která žije pomstou za nevinně upálenou matku a zároveň láskou k nevlastnímu synovi. Dějově složitým příběhem plným emocí pověřil Verdi k vytvoření libreta Salvatora Cammarana, který zemřel uprostřed nedokončené práce a tak část třetího jednání a celé jednání čtvrté dokončil mladý Leone Emmanuele Bardare. Verdi dal své nové opeře nevídané množství hudebních motivů. Nejpropracovanější postavou je jednoznačně cikánka Azucena, podle níž se měla opera také jmenovat, ale vzhledem k jejímu původu a sociálnímu zařazení to nebylo za doby Verdiho možné. Římská premiéra (19. 1. 1853) byla předznamenána nepřízní vodních živlů. Řeka Tibera se vylila z břehů a zaplavila celou čtvrť kolem divadla Apollo. Zájem o premiéru byl tak velký, že lidé stáli od rána na ulici před pokladnou divadla po kolena ve vodě. Voda návštěvníky neodradila, naopak jakoby předznamenala jeho bouřlivý úspěch až do dnešní doby.

[Zobrazit fotky jako slideshow]