Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

RUSALKA – Antonín Dvořák

OPERA

Operní soubor uvede 23. dubna od 19 hod. premiéru české opery Antonína Dvořáka Rusalka. Antonín Dvořák (8. září 1841, Nelahozeves – 1. května 1904, Praha) napsal toto dílo na skvělé libreto dramatika, spisovatele, básníka, politika a činoherního režiséra Jaroslava Kvapila (25. září.1868, Chudenice – 10. ledna. 1950, Praha), jenž se nechal inspirovat dojmy z pohádek H. Ch. Andersena, Erbenovými baladami a dalšími. Rusalka patří mezi nejkrásnější, nejhranější a nejoblíbenější české opery.

Dvořák geniálně hudebně charakterizoval jednotlivé postavy, situace, prostředí i nálady. Nálady přírody jsou impresionisticky vykreslené a rozvinuté do krásných melodií. Hlavní osou děje je příběh lásky mezi člověkem – Princem  a přírodní pohádkovou bytostí – Rusalkou, která opouští svou „rodinu“ i přes varování svého otce – Vodníka. Ježibaba jí pomůže k lidskému tělu a duši za neúměrnou cenu, Rusalka ztrácí kus sama sebe – hlas (možnost komunikace), pak získá nejprve lásku Prince, ale zanedlouho ji ztrácí díky cizí kněžně. Důsledkem je nejprve smrt Rusalky a později i Prince.

Příběh přináší spoustu otázek o lidském životě, který je omezen v čase, o lidských citech, jež jsou nestálé jako samotný život člověka, o touze po absolutní pohádkové dokonalosti, kontrastu věčné přírody a jepičího života jedince, o typech žen trpitelek a svůdnic, o výbušné vášni a trpělivé lásce, o spalujícím vzrušení a bolesti nevěry, o podlehnutí pokušení a provinění, o zodpovědnosti, o smíření v odpuštění a smrti atd. Původně byl výklad opery zcela jasně pohádkový, časem začal pitvat psychologii a erotiku. Celková koncepce opery Rusalka se zakládá na baladickém, tragicko-poetickém námětu lásky stoupenců dvou světů s modelem mužského a ženského principu. Vidění dvojího světa – lidí a nadpřirozených bytostí přírody – oba světy v sobě nesou dobro i zlo, rozpor lásky a touhy. Děj se točí okolo viny z porušení mravních principů, za což neodvratně následuje trest. Baladické prvky v libretu Dvořák geniálně vyjádřil excelentní hudbou plnou úžasně snivých i magických témat s příznačnými motivy.

Velký zájem o námět „rusalky“ se v literární, výtvarné a hudební tvorbě objevil především v době romantismu. Postava vodní víly není specificky česká, naopak se vyskytuje v celé řadě evropských i mimoevropských kultur po celá staletí. Existuje pro ni celá řada jmen: kromě rusalky je to např. undina, meluzína, lorelaj, siréna, vodní nymfa aj. Jejich příběhy, ať již pocházejí z kterékoli doby a oblasti, se sice v detailech liší, ale v hlavních rysech mají mnoho společného. Klíčovým motivem těchto legend je většinou tragický milostný vztah víly k člověku. Touha po nepoznaném a zakázaném je hluboce zakořeněná v psychice člověka. První dochované zmínky zpracování tohoto tématu pocházejí od Keltů. Varianty jména rusalek, „Loreley“ i „Lorelei“ či „Lore-Ley“ nebo „Lurley“, mají stejný původ – jedná se o složeninu staroněmeckého výrazu pro šumění „lureln“ a keltského označení skály „ley“.

Kvapil uvádí jako inspirační zdroj, mimo Erbenovy balady, povídku Undine Friedricha de la Motte Foqué z roku 1811 a pohádku Malá mořská víla Hanse Christiana Andersena. (Foquého zpracování zaujalo řadu hudebních skladatelů např. E. T. A. Hoffmana, K. F. Girschnera, G. A. Lortzinga. Téma „ rusalky“ hudebně zpracoval také A. Lvov, P. I. Čajkovskij – ten svou operu Undina zničil). Kvapil rozvíjel téma neslučitelnosti dvou odlišných světů, na jejichž rozhraní stojí ženská hrdinka, která se nedokáže do žádného z nich přirozeně začlenit, již v dramatu Bludička a také v Princezně Pampelišce. V Rusalce vyostřil kontrast světa lidí a světa nadpřirozených bytostí. Osud hlavní hrdinky je dramatičtější, protože musí vybírat mezi životem a smrtí. Tento pocit vykořenění a existenciální nejistoty vnáší do díla psychologicko-sociální prvek. Za nejvýraznější rys libreta lze považovat jeho básnickou krásu. Originální libreto patří k nejkvalitnějším v celé české operní literatuře. Lyričnost textu byla jistě velkou inspirací pro Dvořákovo zhudebnění.

Dvořák pracoval na opeře Rusalka půl roku: komponovat začal 21. dubna 1900 a třetí dějství dokončil 27. listopadu téhož roku. Skladatel prohloubil Kvapilův záměr (nemožnost propojení dvou odlišných světů a úděl jedince, který je narušením přirozeného řádu věcí vyloučen z obou) a odlišnými výrazovými prostředky zobrazil dva protikladné světy, lidský a pohádkový. Premiéru Rusalky v Národním divadle uvedl šéfdirigent Karel Kovařovic ke skladatelovým šedesátinám. Do hlavních rolí byla obsazena vynikající sopranistka Růžena Maturová a jeden z největších tenoristů své doby, Karel Burian, který odřekl zpívat premiéru necelé dvě hodiny před začátkem představení. Buriana nahradil tenorista Bohumil Pták, který roli studoval, ale bylo s ním počítáno až pro reprízy a navíc neabsolvoval poslední zkoušky. Nakonec svým výkonem přispěl k úspěchu premiéry.

 

Ilja Racek (* 10. dubna 1950, Ostrava) – režisér a publicista. V letech 1998 až 2001 náměstek ministra kultury ČR, následně rok vedl Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V letech 2002 až 2012 ředitel Televizního studia ČT v Ostravě, v letech 1994 až 2002 a opět od roku 2014 zastupitel města Ostravy, člen KDU-ČSL.

Vystudoval obor televizní publicistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (promoval v roce 1973), obor režie na DAMU (promoval v roce 1976) a obor divadelní věda na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1975-1976 začínal jako pomocný režisér a asistent v ostravských studiích Československého rozhlasu a Československé televize. Od roku 1983 byl režisérem v Těšínském divadle, od roku 1986 pak v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Po roce 1991 řídil Státní divadlo Ostrava, nyní Národní divadlo moravskoslezské či Janáčkovu filharmonii Ostrava. V letech 2013 až 2014 řídil Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Od června 2016 je ředitelem Slezského divadla Opava.

Jana Andělová Pletichová

Libreto: Jaroslav Kvapil
Dirigent: Marek Šedivý
Režie: Ilja Racek
Výtvarník scény a kostýmů: Dana Hávová
Choreografie: Jiří Pokorný
Sbormistr: Kremena Pešakova
Hudební příprava: Libuše Vondráčková, Jana Hajková
Asistent dirigenta: Marek Klimeš
Asistent režie: Marta Vaňkátová

OSOBY A OBSAZENÍ
Princ: Juraj Nociar, Milan Vlček
Rusalka: Tereza Kavecká, Barbora Řeřichová, Katarína Mikšíková
Ježibaba: Šárka Maršálová, Ilona Tichá
Cizí kněžna: Katarína Jorda, Katarína Vovková
Vodník: Martin Gurbaľ, Dalibor Hrda
Lesní žínka: Anna Bocanová, Ema Katrovas
Lesní žínka: Barbora Čechová, Lenka Jakubcová
Lesní žínka: Hana Dobešová, Simona Mrázová
Hajný: Zdeněk Kapl, Alexander Vovk
Kuchtík: Anna Bocanová, Simona Mrázová
Lovec:  Vojtěch Šembera, Petr Urbánek

Spoluúčinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava

Premiéra: 23. 4. 2017
Délka představení: 3 hod. 20 min (2 přestávky)

 

Tiskové zprávy
Odkaz na recenzi „Osud vodní víly Rusalky na opavském jevišti“
Odkaz na recenzi „Barbora Řeřichová jako Rusalka z říše snů. Nová opera Slezského divadla je trefou do černého“
Odkaz na recenzi „Ředitel zrežíroval Rusalku“
Odkaz na recenzi „Opavská Rusalka je poctou skladateli

Ukázka z představení

Fotografie z představení


Novinky

8.12.2017

Dramaturgický úvod – pohled do zákulisí inscenace

Vážení diváci, aby byly Vaše zážitky z inscenací Slezského divadla Opava ještě bohatší, nabízíme Vám možnost zúčastnit se dramaturgických úvodů – pohledu do zákulisí. Tyto úvody budou probíhat vždy před představením skupiny 6. První tedy proběhne 14. prosince v 18.30 ve foyer SDO v 1. patře „u klavíru“ před činohrou VŠECHNO JE V ZAHRADĚ. Na […]

více zde

7.12.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

Hrajeme pro vás i mezi svátky! Vyberte z naší nabídky kulturní zážitek pro sebe či své blízké. Nechcete se vázat na konkrétní termín? Nabízíme možnost koupě poukazů – DÁRKOVÝ POUKAZ v ceně 220 Kč na činoherní představení SDO a v ceně 270 Kč na inscenace operního souboru s platností do 30. 6. 2018, nebo speciální […]

více zde

30.11.2017

„Cikánský baron jsem já, mě každá cikánka zná…“

K složení operety CIKÁNSKÝ BARON inspiroval vídeňského „krále valčíků“, Johanna Strausse ml. román „Saffi“ maďarského spisovatele Mór Jókaie.   Mladý šlechtic Šándor Bárinkay si po létech vyhnanství přichází převzít majetek po svých předcích.  Bohatý prasečkář Koloman Župan se Šándorovi vysmívá, protože pozemky jsou bezcenné a součástí dědictví je cikánská vesnice….. Přijďte se podívat, jak to […]

více zde

Starší novinky