Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

W. Shakespeare – Marná lásky snaha

Komedie

Na počátku hry se mladý navarrský král Ferdinand a jeho tři druhové vzájemně zaváží, že příští tři roky stráví studiem a askezí v jídle, pití i lásce. Sotvaže však tento slib učiní, přijede do Navarry s diplomatickým posláním francouzská princezna v doprovodu svých tří mladých a půvabných dvorních dam. A brzy je samozřejmě všechno jinak. Asketická předsevzetí berou za své a pánové se ucházejí o přízeň dam. Počínají si však tak nešikovně, že se před svými idoly jen zesměšní. Není proto divu, že šťastný konec této komedie s (snad) odehraje až s ročním odkladem, který si dámy vymíní, tedy až mimo rámec vlastní hry. Marná lásky hra má samozřejmě i další dějová pásma, jež tvoří komické figury z venkovského světa –učitel, kurát Nathan, vesnický mladík Kotrba a jeho milá, strážný s příznačným jménem Hňup a ve své komičnosti si s nimi nezadá ani výstřední Španěl Don Armado, žijící na Ferdinandově dvoře, jehož chytřejším protihráčem je jeho páže Smítko. Poslední významnou postavou je pak šlechtic Boyet, který doprovází francouzské slečny.

Překlad:
Martin Hilský
Režie:
Václav Klemens
Scéna, kostýmy:
Marta Rozskopfová j. h.
Hudba:
Darek Král
Dramaturgie:
Ladislav Slíva

Hrají

Ferdinand, král navarrský:
Petr Houska
Biron:
Ladislav Špiner
Longaville:
Jakub Stránský
Duimain:
Zdeněk Svobodník
Boyet:
Martin Táborský
Merkadé:
František Štěpán nebo Petr Klimeš
Don Armando:
Jiří Nebenführ
Peter Nathan:
Kamil Koula
Holofernes:
František Štěpán nebo Petr Klimeš
Hňup:
Zdeněk Pavlíček
Kotrba:
Marek Kunc
Smítko:
Zdeněk Jorda
Princezna francouzská:
Ivana Petrželová
Rosalina:
Sabina Figarová
Kateřina:
Kateřina Volná
Marie:
Kamila Srubková
Žekeneta, děvečka:
Lenka Waclawiecová
PREMIÉRA:
25. 1. 2004
DERNIÉRA:
17. 6. 2004

Marná lásky snaha

Hra patří k raným Shakespearovým dílům, to však neznamená, že by byla nevyzrálá. Vždyť byla napsána mezi tak věhlasnými autorovými hrami jako byly na jedné straně Romeo a Julie a vzápětí po Marné lásky snaze Sen noci svatojánské. Shakespeare ji napsal v roce 1594, v době, kdy byla v Londýně morová epidemie a tamní divadla byla zavřena. Shakespeare v té době se svou hereckou společností pobýval na venkovském sídle svého protektora lorda Southamptona v Titchfieldu a tam svou komedii napsal pro obveselení Southamptonovy mladé šlechtické družiny. Překladatel této hry, prof. Martin Hilský, o ní napsal: „Marná lásky snaha je velkou hostinou jazyka a ohňostrojem jazykového vtipu, který svou umělou stylizací a spontánní hravostí a dravostí může připomenout nejlepší Mozartovy komické opery. Za filigránskou jemností Shakespearovy komedie se skrývá docela prostý smysl: lidská přirozenost se nakonec vždycky vysměje nesmyslným zákazům a příkazům… nelze ji potlačit žádným výnosem či nařízením, dokonce ani přísahou složenou ve jménu nějakého ideálu, jakkoli vznešeného.“

Král Ferdinand Navarrský připomínal divákům Jindřicha IV. Navarrského, který se teprve nedlouho předtím domohl francouzského trůnu. V Anglii byl oblíben jako protestant a znám jako veliký přítel žen… Jeho tři dvořané… měli jen málo pozměněná jména tří generálů francouzských, z nichž maršál de Biron a vévoda de Longueville bojovali na straně Jindřicha IV., kdežto vévoda de Mayenne dlouho proti němu.
Zdá se, že jedna z postav byla Shakespearovi bližší než ostatní – postava navarrského Biona, do jehož projevů jako by byl vtělil kus vlastního ducha a vlastních zkušeností… Jmenovitě velká řeč, kterou pronáší Biron na konci 4. dějství k ostatním třem zaslíbencům, a v ní vřelý chvalozpěv na lásku i na ženy… zní tak opravdově, že nejenom její básnické obrazy, nýbrž také její logiku a moudrost můžeme pokládat za ozvěnu mladé duše básníkovy. Její lyrický zápal nevyšlehlz chladné hlavy… Toliko z ní se nezrodila ani melancholie, která sice byla jakoby nemocí doby, ale klíčila také z vlastních zkušeností jednotlivců.

P. Chudoba


Novinky

19.01.2018

IFIGÉNIE NA TAURIDĚ – přípravy na operní premiéru v plném proudu

Christoph Willibald Gluck IFIGÉNIE NA TAURIDĚ Dirigent: Vojtěch Spurný Režie: Lubor Cukr   Opera podle antické pověsti, odehrávající se po skončení trojské války. Uvedeme ve francouzském originále. Příběh volně navazuje na Ifigénii v Aulidě, kterou skladatel napsal o pět let dříve. Operu v této sezoně uvádí Divadlo Antonína Dvořáka v Ostravě – máte jedinečnou možnost  ZVÝHODNĚNÍ –30% […]

více zde

19.01.2018

IFIGÉNIE NA TAURIDĚ – představujeme některé hosty

Christoph Willibald Gluck IFIGÉNIE NA TAURIDĚ Dirigent: Vojtěch Spurný Režie: Lubor Cukr     představujeme některé hosty Tomáš Kořínek v roli Pyladese, Orestova přítele Absolvoval brněnskou konzervatoř a JAMU v oboru zpěv. Již při svých studiích působil jako stálý host opery Divadla J.K.Tyla v Plzni, kde je od roku 2004 ve stálém angažmá. Je držitelem mnoha […]

více zde

18.01.2018

SILVESTR 2017

Již tradičně jsme přivítali nový rok v divadle. Půlnočního přípitku se zúčastnila i královna Alžběta II. a sir Elton John! A jak jste strávili Silvestr vy?

více zde

Starší novinky