Milena Křístková, Region Opavsko, 10. listopadu 2009

Opava / Se štítem a na vavřínech se ze svých říjnových cest do Japonska a Číny vrátili členové souboru opery Slezského divadla v Opavě. Zatímco v čele japonské mise stál dirigent Jan Snítil, čínská výprava byla zcela pod taktovkou Damiana Binettiho.

Pětkrát tleskali diváci a posluchači na různých místech Japonska včetně Tokia japonské národní opeře Yuzuru zpívané opavskými pěvci v originále. „Některých představení se účastnila delegace opavského magistrátu, japonský velvyslanec, přítomen byl i starosta ostrova Sodo, kde se děj operního příběhu odehrává,“ připomíná nedávné úspěchy sólista opery a brilantní představitelka hlavní role Katarína Jorda Kramolišová. Kromě jiných zajímavostí ji nadchly i japonské děti, které v opeře nahradily malé české zpěváky. „Děti byly úžasné, dokonce se naučily i pár slov česky, aby s námi mohly komunikovat,“ popisuje paní Katarína. Skupina uvedla v Japonsku také českou klasiku – operu Dalibor a nadchla publikum při koncertu, na němž zněly písně ze Smetanových oper, v druhé části pak italské a japonské operní árie.

Operní sbor opavského divadla spolu se sólistkami Terezou Kaveckou, Zdenkou Mervovou a Šárkou Maršálovou se ve stejné době zúčastnil Mezinárodního hudebního festivalu v čínském Nanningu. „Byli jsme vybráni jako jediný evropský sbor, který se ukázal při zahajovacím koncertu. Vedla ansámblů z Číny, Japonska, Malajsie, Indie, Korey, Laosu a dalších,“ právem se může chlubit šéf opery Damiano Binetti. Ten ostatně spolu se sbormistryní Kremenou Pešakovou získal za vysokou úroveň vystoupení upřímnou gratulaci od uměleckého ředitele festivalu Chen Xiaolinga. Opavský sbor zpíval kromě českých a moravských písní také dvě písně čínského skladatele Mengyong. Dojímavý moment podle Binettiho nastal, když opavský sbor zpíval jednu z písní s dětským sborem z čínského regionu Guizhou.

Odkaz na hru Yuzuru

Stáhnout orginální článek

(mk), Region Opavsko, 10. listopadu 2009

Opava / Slezské divadlo v Opavě srdečně zve příznivce opery na operní lahůdku. Bude jí opera Rigoletto s cizokrajným hostem, mladým korejským tenoristou.

Slavné Verdiho dílo Rigoletto tentokrát uvede Slezské divadlo v den státního svátku, v úterý 17. listopadu. Opavskému publiku se v roli vévody z Mantovy představí mladý korejský tenorista a vítěz prestižních mezinárodních pěveckých soutěží Kisun Kim. Rodák ze Soulu spolupracuje s orchestry, jako je Radio-Symphonie Orchestra Vídeň, Plovdiv Philharmonie Orchestra, Pleven Philharmonie Orchestra, Symfonický orchestr Pazardzik, Stara Zagora Philharmonie Orchestra či litevský Státní symfonický orchestr. Představení započne v 19 hodin.

Odkaz na hru RIGOLETTO

Stáhnout orginální článek

(jih), Deník, 10. listopadu 2009

OPAVA / Slezské divadlo uvede 17. listopadu od 19 hodin proslulou Verdiho operu Rigoletto. Jako vévoda z Mantovy se v ní opavským divákům představí mladý korejský tenorista Kisun Kim.

Rodák ze soulu je vítězem mezinárodní pěvecké soutěže v Rakousku i Anglii a vystupuje též s orchestry Radio-Symphonie Orchestra Vídeň, Philharmonie Orchestra Plovdiv, Philharmonie Orchestra Pleven a dalšími známými hudebními tělesy. Inscenace bude uvedena v italském originále s českými titulky.

Odkaz na hru RIGOLETTO

Stáhnout orginální článek

Jitka Hrušková, Deník, 9. listopadu 2009

Opava / Operní soubor znovu dokázal, že Slezské divadlo právem zůstává vlajkovou lodí opavské kultury. Po úspěšné prezentaci v Číně se další část souboru vrátila z nemně úspěšného třináctidenního turné po Japonsku. V několika městech předvedli Opavanékromě japonské opery Yuzuru také českého Dalibora. „Náš výjezd měl záštitu i dotaci ministerstva kultury a zaštítilo ho též japonské ministerstvo zahraničí. Už to svědčí o širším významu než je pouhé hostování. Nešlo v něm jen o prezentaci opavského divadla, ale o propagaci české operní tvorby, kterou zastupoval Dalibor. Publikum ho přijalo s nefalšovaným nadšením,“ říká nadmíru spokojený dirigent a také organizátor výjezdu Jan Snítil.

Kritici nešetřili chválou na adresu sólistů i orchestru

S vřelým přijetím se setkalo také opavské představení japonské národní opery Yuzuru. „Renomovaný operní kritik z Nagoji dokonce uvedl, že ho naše provedení oslovilo víc než japonské. Kromě jiného tvrdil, že pěvcům rozuměl daleko lépe než japonským, sle to nám řeklo víc diváků,“ konstatuje Jan Snítil. Na pochvalné výroky o kvalitách Kataríny Jordy Kramolišové, Michala Pavla Vojty, Zdeňka Kapla, Andrije Shkurhana a dalších sólistů je pyšný, ale jako dirigenta ho obzvlášť potěšili odborníci vysokým hodnocením divadelního orchestru. „Turné naši opery po Japonsku bylo průlomové, protože žádná agentura se ho dosud zorganizovat neodvážila,“ dodává Jan Snítil.

Inscenace Opavanů sledovaly osobnosti

Opavští umělci vystupovali kromě Tokia ještě v několika městech. Představení v Tsukubě sledovali s opavským primátorem Zbyňkem Stanjurou a tsukubským primátorem, panem Ichibarou, také zástupci českého velvyslanectví a syn skladatele Yuzury s dalšími významnými osobnostmi japonského kulturního života. V Tokorozawě inscenace zhlédli primátorka města, paní Tomo, i český velvyslanec Jaromír Novotný. Sály pro osm set až tisíc diváků bývaly vyprodané a v jednom městě vystupovali opavští pěvci dokonce v divadle, umístěném v 11. patře mrakodrapu.

Opavští umělci plní dojmů

Katarínu Jordu Kramolišovou uchválily výrazně barevné stromy. „Tokio na mě zapůsobilo jako město mrakodrapů a světel. Po galakoncertu, na kterém jsme zpívali ukázky z Yuzuru a ze Smetanových a Verdiho děl, za námi houfně přicházeli diváci pro autogramy, fotografování a byli viditelně nadšení až dojatí. S některými jsme si anglicky i povídali. Semdesátiletá paní mi řekla, že viděla Yuzuru poprvé od Evropanů a že to pro ni byl obrovský zážitek,“ vzpomíná opavská sopranistka. Sólista Pavel Michal Vojta je prvním českým tenorem, který v Japonsku interpretoval Dalibora. „Dílo mělo u místního publika ohlas možná ještě větší než u našich diváků. Na prohlídky moc času nebylo, ale co mě v centrech měst zaujalo, byla kombinace veskrze moderní architektury s oázami klidu v zeleni,“ vzpomíná opavský tenorista. Na přízeň diváků nedá dopustit ani jeho kolega Zdeněk Kapl a navíc ho potěšilo i příznivé počasí s pětadvaceti stupni. Organizátory si nemůže vynachválit ani vedoucí techniky Pavel Uherka. Jak řekl, všichni se o soubor skvěle starali a tam, kde vystupovali, byl všechno perfektně připravené. Shrnuto – Japonci zvládli na výbornou servis a Opavané zase umělecký dojem.

Stáhnout orginální článek

Deník, 7. listopadu 2009

Představení Bouře bylo první večerní představení letošního devátého ročníku Festivalu divadel Moravy a Slezska. Začal v úterý a vyvrcholí dnes. Slezské divadlo z Opavy se v Českém Těšíně představilo mezi prvními, a to s klasikem divadelních prken Williamem Shakespearem. Dále se vystřídaly soubory Divadlo loutek Ostrava, Městské divadlo Brno, Divadlo Petra Bezruče Ostrava, nebo také Komorné divadla Martin ze Slovenska. Z polské strany hranic přijely dva soubory a dvě polská představení patří také domácímu Těšínskému divadlu. Dnes je v prostorách sálu Teatru Lalek Bajka od 14 hodin připraveno Těšínské divadlo s polskou pohádkou. V sálu od 17:30 hodin pak festival ukončí Teatr Ślaski Katowice s hrou Shakespeara Poskromiene Złośnicy.

Stáhnout orginální článek

Jitka Hrušková, Deník, 6. listopadu 2009

Opava / Slezské divadlo Opava uvede tuto neděli od 19 hodin premiéru Havlovy Zahradní Slavnosti. Diváci budou v absurdním dramatu sledovat tragikomický příběh Hugo Pludka. Jednoduchý děj vychází z autorovy znalosti psychologie českého člověka středních vrstev v zásadách do ničeho se neplést, nevyjádřit přesně svůj názor, ale pokusit se využít situace a získat nějaké výhody. Takovými typy jsou i hlavní postavy Zahradní slavnosti – manželé Oldřich a Božena Pludkovi se syny Hugem a Petrem. Absurdita se rozjede ve chvíli, kdy rodiče pošlou Huga na zahradní slavnost likvidačního úřadu hledat údajně vlivného Kalabise. Strach o své postavení i snaha přizpůsobit se společenské normě za cenu ztráty vlastní identity s dávkou podřízenosti byrokratickému mechanismu ústí v logický závěr. Hugo Pludek, který raději vždycky trochu prohraje a zároveň i trochu vyhraje, si při své úspěšné výpravě za získáním lepšího společenského postavení osvojí potřebné myšlení a chování tak dokonale, že ho rodiče nepoznávají.

Ústřední postavu Huga Pludka ztvární Jakub Stránský na opavské scéně Alberta Pražáka a v kostýmech Libuše Pražákové, jeho bratra Petra představí Daniel Volný. Pro rodiče Oldřicha a Boženu si režisér Rudolf Tesáček vybral Kostase Zerdaloglu a Hanu Vaňkovou. Amálce dá podobu Sabina Muchová, Ferdou Plzákem bude Michal Stalmach a dvojici likvidačních tajemníků předvedou Martin Valouch s Ivanou Lebedovou. Ředitelem zahajovací služby se stane Martin Táborský. Zahradní slavnost je celovečerní prvotinou Václava Havla a v prosinci uplyne 46 let od její premiéry v Divadle Na zábradlí, kde byla uvedena v režii Otomara Krejči. „Mé hry se hrají desítiletí ve všech možných zemích a divadlech. Za tu doby jsem si tisíckrát potvrdil jednu základní zkušenost: nesnesou žádnou inscenační či hereckou nadsázku. Přehrávat, hrát absurdně, komicky a legračně je nejlepší cesta k tomu, aby jejich přestavení byla nekonečně nudná a aby se nikdo nesmál,“ říká Václav Havel. Podle mnohých divadelních kritiků zahájila Zahradní slavnost etapu českého absurdního divadla. Absurdní interpretace má širší rozměr než interpretace tragická. Zlo klasické tragédie diváka jistě vzruší, ale zároveň mu dovolí, aby se v této podobě stalo jeho otevřeným nepřítelem. Absurdní divadlo se v námětech i ve fabuli zaměřuje na všední děje v podobě jakoby epizodických příhod. Nevnáší historii do současnosti, ale současnost historizuje. Je analytické, chladně diagnozující a zásadně neposkytuje řešení. Pro vyjádření absurdity života volí autor Zahradní slavnosti specifické výrazové prostředky, hlavně opakování frází, často používá výroky a slogany a některé repliky i ve slovenštině a ruštině.

Odkaz na hru ZAHRADNÍ SLAVNOST

Stáhnout orginální článek

Petr Veber, Hospodářské noviny, 4. listopadu 2009

Pro Japonce to byla novinka – Slezské divadlo Opava vůbec poprvé seznámilo tamní publikum se Smetanovou operou Dalibor. Během desetidenního zájezdu, z něhož se včera soubor vrátil, tak rozšířilo spektrum exportované české hudby.

Dirigent Jan Snítil navázal na své hudebně propracované a opravdovostí prodchnuté tuzemské nastudování. Prvním Daliborem a Miladou v moderním divadle v Tokorozawě v tokijské aglomeraci byli tenorista Michal Pavel Vojta se sopranistkou Terezou Slupskou. Oni i Katarína Jorda Kramolišová, Andrij Škurhan a další sólisté zpívali pak ještě v Tokiu při operním galakoncertě, v jehož programu vedle árií z italských oper odvážně figurovaly scény z Dalibora, Prodané nevěsty a Tajemství.

Japonci mají už po léta v oblibě evropskou hudbu, především symfonický repertoár. Operní tvorba „přicházela“ do Japonska následně a jen postupně, navíc pouze ta nejznámější. K úspěchu, který u nich teď Smetana měl, přispěly i titulky v japonštině. Romantická opera o vězněném rytíři milujícím hru na housle, který přes pomoc ženy, jež za ním pronikne v převleku za chlapce, nakonec prohrává mocenský boj s králem, má dramatický patos přesahující pouhý národní rámec. Je navíc plná skvělé hudby odpovídající dobové moderní tvorbě. Přesto se zatím příliš nedařilo přesvědčit zahraniční pořadatele, aby právě o Dalibora rozšířili český repertoár. A tak v Japonsku nakonec šlo o nekomerční, až idealisticky realizovaný projekt přispívající k česko-japonské kulturní vzájemnosti. Ve Smetanově díle spoluúčinkovali členové a členky místního sboru a tokijského sboru Wadachi, kteří se na tuto událost připravovali dva roky.

Opavská opera ovšem drží i jiný primát – byla na evropském kontinentu prvním souborem, který s nejaponskými pěvci a v japonštině předloni nastudoval operu Júzuru, již klasické dílo evropsky zakotvené moderní japonské hudby. Bylo logické, že nyní přijel i s touto inscenací. Júzuru, kterou Japonci vcelku znají, zazněla pod Snítilovou taktovkou v několika městech, s Kramolišovou a Vojtou v hlavních rolích a za účasti japonského dětského sboru.

Japonci mají už po léta v oblibě evropskou hudbu, především symfonický repertoár. Ale operní tvorba „přicházela“ do Japonska následně a jen postupně, navíc pouze ta nejznámější.

Odkaz na hru Dalibor

Stáhnout orginální článek

(mk), Region Opavsko, 3. listopadu 2009

Opava / Zahradní slavnost Václava Havla Zahradní slavnost premiérově uvede Slezské divadlo v neděli 8. listopadu v 19 hodin. Činoherní soubor se představí v režii hostujícího Rudolfa Tesáčka, v dramaturgii domácí Blanky Fišerové a na scéně hostujícího Alberta Pražáka. Divadlo se tak připojí k oslavám výročí dvaceti let, které uplynou od sametové revoluce. V rámci oslav města bude inscenace odehrána také při slavnostním večeru v neděli 22. listopadu.

Odkaz na hru ZAHRADNÍ SLAVNOST

Stáhnout orginální článek

(mk), Region Opavsko, 3. listopadu 2009

Opava / Zahradní slavnost Václava Havla Zahradní slavnost premiérově uvede Slezské divadlo v neděli 8. listopadu v 19 hodin. Činoherní soubor se představí v režii hostujícího Rudolfa Tesáčka, v dramaturgii domácí Blanky Fišerové a na scéně hostujícího Alberta Pražáka. Divadlo se tak připojí k oslavám výročí dvaceti let, které uplynou od sametové revoluce. V rámci oslav města bude inscenace odehrána také při slavnostním večeru v neděli 22. listopadu.

Odkaz na hru ZAHRADNÍ SLAVNOST

Stáhnout orginální článek

Jitka Hrušková, Deník, 2. listopadu 2009

„Zpívali jsme pro více než dvacet tisíc lidí a posluchači byli úžasní. Byli jsme pro ně i atrakcí, stejně jako oni pro nás,“ říká sopranistka Tereza Kavecká.

Opava / Všechno pěkné jednou končí a část operního souboru Slezského divadla se před několika dny vrátila z osmidenní návštěvy Číny. Spolu s francouzským, bavorským, polským, rakouským, belgickým, norským, švédským a argentinským souborem vystoupili opavští umělci na prestižním mezinárodním hudebním festivalu. Nabídli písně Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka, ukázky folkloru a dvě čínské skladby v originále.

„Dvoudenní příprava před začátkem byla hodně tvrdá, ale vyplatila se nám. Jako jediný evropský soubor jsme vystoupili už na zahajovacím koncertu, což byla pocta. V hale bylo zhruba 30 000 lidí a při ukázkách moravského folkloru spontánně tleskali do rytmu,“ vzpomíná šéf operního ansámblu Damiano Binetti, který si popovídal i s čínským ministrem kultury.

Pro sólistku Terezu Kaveckou byla prý návštěva Číny zážitkem na celý život. Nemůže si vynachválit dokonalé zázemí i vřelé přijetí. „Zpívali jsme pro více než 20 000 lidí a posluchači byli úžasní. Nejsou na Evropany zvyklí a tak jsme pro ně byli atrakcí, stejně jako oni pro nás,“ říká sopranistka Kavecká. Její kolegyně Zdenka Mervová je podobně nadšená.
„Ještě jsem se duševně úplně nevrátila. Bylo to úžasné a zajímavé je též srovnání jejich a našeho stylu. Číňané jsou nesmírně vycepovaní a všechno mají předem jasné. Tomu odpovídá výsledek. Festival jsme zahajovali jako jediní Evropané a návštěvníci si nás neustále fotili,“ prozrazuje Zdenka Mervová.

Ve volných chvílích si Opavané prohlédli pekingské Staré město, historické církevní stavby i botanickou zahradu. Letošní pozvánka na čínský mezinárodní hudební festival byla sice první, ale možná ne poslední.

Stáhnout orginální článek