Jitka Hrušková, Zuzana Urbánková, Deník, 28.únor 2012

Osud opavské opery nechalo včera zastupitelstvo bez řešení. Diskuse se chvílemi zvrhla ve vzájemné osočování.

Opava – Mnoho povyku pro nic. Tak by se dalo shrnout téměř dvouhodinové jednání zastupitelů o finanční situaci Slezského divadla, kvůli níž dostalo výpověď 17 zaměstnanců. Z toho je 15 členů operního souboru. I proto jeden z transparentů, s nimiž umělci přišli do jednací síně, nesl nápis: Zachraňte ansámbl opavské opery!
Žádný podaný návrh nezískal většinu hlasů a tento bod jednání byl zakončený bez usnesení.
Křesla pro veřejnost obsadilo zhruba pětadvacet členů operního souboru, kterým to plnění pracovních povinností umožnilo. V úvodu vysvětlil ředitel divadla Jindřich Pasker situaci ze svého pohledu a upozornil, že letošní rok je co do financování nesrovnatelný s předchozími sezonami.

Rekonstrukce v historické budově prý přinesla divadlu náklady v takové celkové výši, v jaké je dosud nikdy nemělo.

Zastupitelé Vladimír Javorský (KSČM) a Václav Vlček (ODS) našli společnou řeč v podpoře divadelníků. Gabriela Mathiasová (SOS) tvrdila, že při prosincovém schvalování rozpočtu neměli ani tušení, že snížená čásstka je pro operu likvidační. Jako příklad dobrého hospodaření uvedla divadlo v Ústí nad labem, které prý má podobný rozpočet jako opavské a vystačí si s ním. Nezvolila si však vhodný příklad, protože ústecké divadlo se podle posledních zpráv topí v dluzích a pokud mu nepomůže kraj, nebude mít na provoz. Přítomní divadelníci souhlasným příspěvkům nadšeně aplaudovali.

Bývalý zastupitel Jaromír Sosna navrhl, aby si vedení města znovu sedlo s vedením divadla ke hledání takového řešení, které by umožnilo stáhnout už podané výpovědi, a zastupitel Rudolf Chamráth (KDU-ČSL) se rovněž přimlouval za řešení schodku bez nutnosti propouštět. Do vosího hnízda píchl zastupitel Petr Czudek (ODS) prohlášením, že si Slezské divadlo bez opery dokáže lehce představit. Je prý rád, že se na divadle šetří. Odpovědí byl pískot.

„Sport je prý chudý, ale jeho majetek je ve velkých milionech. Kde na to asi vzal?“ ozvala se otázka z pléna. Dirigent Jan Snítil odmítl tvrzení ředitele Paskera, že propuštění zaměstnanci budou angažováni jako externisté. „Ti lidé budou evidovaní na úřadu práce a jako takoví nesmějí mít žádný vedlejší příjem,“ konstatoval Jan Snítil. „Jsem už deset let sólistkou opery tohoto krásného města a přinesla jsem mu i divadlu dvě prestižní ocenění. Už proto si myslím, že by výborná opavská opera měla být zachovaná,“ řekla Katarína Jorda Kramolišová.

Její kolegyně Olga Procházková mimo jiné konstatovala, že v divadle zůstane z opery jen komorní spolek. Barytonista Dalibor Hrda upozornil zastupitele, že v semi lidech se opera dělat nedá, a připomenul, že v republice i v zahraničí udělala Opavě zvučné jméno. „Jen bych rád poprosil – neválčeme spolu,“ dodal závěrem svého vystoupení.

Proti propouštění patnácti operních umělců vznikla petice, kterou během týdne podepsalo už téměř čtyři tisíce lidí. Lidé ji mohou podepisovat do konce března například na Slezské univerzitě, ve foyer divadla před představením či ve Sluně. (Problému se budeme dále věnovat.)

Stáhnout orginální článek

(jih), Deník, 23. února 2012

Obava, že finanční škrty vedou k postupné likvidaci souborů opavského divadla, rozhodně není jen fantazie. Umělci proto žádají o navýšení rozpočtu peticí.

Opava – „Naléhavě žádáme zastupitele města Opavy o přehodnocení celé situace ohledně dofinancování divadla již pro rok 2012 a příští sezony. Stávající provizorní stav bez včasného zásahu vážně naruší provoz obou souborů Slezského divadla.“

Peticí s touto výzvou, která je v podstatě voláním o pomoc, se umělci obracejí na zastupitele i na všechny Opavany. Lidé ji mohou podepisovat až do této neděle. Petiční archy najdou ve Slezské nemocnici, v Matici Slezské, na Slezské univerzitě, ve Sluně, v divadelním foyer a dostaly ji též opavské střední školy a okolní divadla. Času moc nezbývá, a pokud Opavané chtějí své divadlo podpořit, neměli by s podpisy dlouho váhat.

Jde o to, aby činnost operního souboru zůstala provozuschopná, což v současnosti není. „Chceme, aby se k situaci v divadle mohli vyjádřit i naši diváci. Potřebujeme získat peníze k tomu, aby soubor mohl být alespoň částečně doplněný. Současný stav je kritický,“ říká členka petičního výboru, sopranistka Katarína Jorda Kramolišová. Podobný názor zastává i její kolega: „Postoj magistrátu je možné do jisté míry chápat, ale na druhé straně by jako zřizovatel měl umožnit, aby divadlo mělo minimálně jedno obsazení vlastní. Rozhodně bude i pro něj vhodnější, když lidé budou chodit do divadla místo do heren,“ míní barytonista Dalibor Hrda. Zastupitelé rozhodli o snížení rozpočtu opavského divadla loni v prosinci a důsledkem bylo propouštění sedmnácti zaměstnanců. Damoklův meč plnou vahou dopadl na operní soubor, který muselo opustit patnáct členů.

Tento soubor přitom netěší pouze Opavany, ale reprezentuje Opavu na prestižních tuzemských a zahraničních scénách od Národního divadla v Praze nebo v Brně až po turné ve Španělsku, Japonsku, Číně, Rakousku, Polsku, Německu i na Maltě.

Označení Vlajková loď opavské kultury v případě Slezského divadla rozhodně není nadnesené. Teď se hraje o operu, ale město počítá se stejným rozpočtem i pro další sezony. To by mohlo vést až k postupné likvidaci všech souborů.

Stáhnout orginální článek

(mk), Region Opavsko, 21. února 2012

Opava – První premiéra operního souboru letošního roku se po všech stránkách vydařila. Opera Georgese Bizeta Lovci perel ve Slezském divadle publikum doslova uchvátila.

Přestože Lovce perel napsal francouzský hudební skladatel Georges Bizet na objednávku ve svých pouhých čtyřiadvaceti letech, již tehdy překvapil svým hudebně-dramatickým talentem. Bizet je proslulý především operou Carmen, Lovci perel jsou méně hraní především pro svou hudební a pěveckou náročnost. Opavský operní soubor pod taktovkou Damiana Binettiho a v režii hostujícího Zdeňka Černína však pojal právě tuto náročnost jako výzvu. A přes nervozitu, která ve Slezském divadle kvůli personálním změnám panovala a panuje, podařilo se souboru vytvořit skvostné dílo. Vynikající výkony totiž podali nejen sólisté, ale také celý sbor, balet a již zmíněný orchestr. Výčet úspěchů musíme právem začít jménem Zd. Černína, který se kromě bezchybné režie projevil také jako skvělý výtvarník scény a kostýmů. Obojí jen podtrhlo vnitřní dramatičnost inscenace, jakoby dřímající pod jednoduchou dějovou linií. Bělostná, nakloněná scéna, symbolizující požadovanou čistotu hlavní hrdinky, ještě zdůraznila čerň tanečníků a nádherné barvy velkých šátků. Ty se ostatně staly významnou součástí scény i dramatického vyjádření děje, stejně jako promyšlené a půvabné video efekty.

Lejlu skvělým způsobem ztvárnila Katarína Jorda Kramolišová, která podala nejen očekávaný bezchybný pěvecký, ale též herecký výkon. Nadir rovněž nenechal nikoho na pochybách o svých pěveckých kvalitách. Oběma vynikajícím sólistům byl rovnocenným partnerem mladý Jan Morávek j.h. jako Zurga, přítel a sok v jedné osobě. Nezklamal ani Dalibor Hrda v roli velekněze Nurabada. Významněji než kdy jindy se na úspěchu opery tentokrát podílí pěvecký sbor se sbormistryní Kremenou Pešakovou. Nejen sólistům, ale i členům sboru, stejně jako orchestru a baletu proto také patřil velký závěrečný potlesk. Lovci perel prokázali vysokou úroveň opavské opery a určitě přilákají do hlediště Slezského divadla nové diváky.

Odkaz na hru Lovci perel (Les Pecheurs de perles)

Stáhnout orginální článek

(rum), Region Opavsko, 20. února 2012

Opava – Zájemci o vědní obor Cimrmanologie měli svůj den v pátek 16. března. Ve Slezském divadle se uskutečnila přednáška o výsledcích výzkumu předních českých badatelů o největším géniovi dob minulých, současných a bezesporu také budoucích.

Přednáška začala historkami o krátké Cimrmanově dentistické praxi. Přes různé odbočky např. do mykologie, se vědci včetně nejznámějšího stále žijícího cimrmanologa Zdeňka Svěráka dostali k Cimrmanově literárnímu odkazu, který ale bohužel napsal již v pozdním věku, je tedy prost vtipnějších dialogů. Program, ve kterém byli posluchači seznámeni s nejnovějšími výsledky výzkumu, svižně dospěl k přestávce, po které byla pro lepší ilustraci sehrána hra Švestka s využitím co největšího množství kostýmů objevených během vědeckého bádání. Ve hře o starém přátelství, lásce a také jedné svatbě nakonec vše dobře dopadlo, a tak posluchačům nezbývalo, než vyprovodit herce ovacemi vestoje.

Stáhnout orginální článek

(bos, rok), Region opavsko, 7. února 2012

Opava – Nedávné propouštění sedmnácti umělců opavského divadla s sebou přineslo vlnu emocí. Ředitel Jindřich Pasker říká, že nemohl jednat jinak a že propouštění bylo nutné. Zároveň přiznává, že prožívá jedny z nejhorších dnů.

K poslednímu lednu obdrželo výpověď pět sólistů opery, pět členů pěveckého sboru, dva členové baletu, dva techničtí pracovníci a jeden dirigent. Všem bylo vyplaceno tříměsíční odstupné a běží jim dvouměsíční výpovědní lhůta. Divadlo s nimi dále jedná i o případném hostování. „Tato situace není lehká, ani pro vedení divadla ani pro zaměstnance, a to bez ohledu na to, jestli se jich propuštění osobně týká nebo ne,“ posteskl si ředitel divadla Jindřich Pasker. K tomuto kroku se muselo vedení divadla uchýlit poté, co z městského rozpočtu dostalo o milión korun méně a rovněž kvůli nákladné rekonstrukci, která divadlo zatížila dvou miliónovými provozními náklady jako je zvýšení spotřeby energií či nutnosti zaměstnat další dva členy technického personálu. Letos tak divadlo z rozpočtu města obdrží částku 68 miliónů korun, potřebuje jich však 71. „Takový rozdíl už nejsme schopni v běžném provozu ušetřit. Po pěti letech, co jsem ve funkci, tak musíme propouštět,“ přiznal Pasker. Na výběr byly tři možnosti, a to snížit počet zaměstnanců, plošné snížení již tak nízkých platů nebo kombinace obou možností. „Dopady propuštění si uvědomuji i lidsky a vedení divadla se tímto stavem také trápí. Každopádně situaci budeme nadále sledovat a koncem června ji vyhodnotíme,“ pokračoval dále Pasker, který ovšem rázně odmítl, že by o výši rozpočtu s vedením města nejednal a že by za jeho navýšení nebojoval. To potvrdil i primátor města Zdeněk Jirásek: „Ředitel divadla předkládal nejrůznější návrhy a upozorňoval na úskalí tohoto řešení. Bohužel v rozpočtu města se škrtalo téměř ve všech položkách, kromě školství a sociální oblasti.“ Divadlo tak bude muset řadu rolí nahradit hostujícími herci. I když je tato varianta levnější, souvisí s ní obtížnější zajištění bezproblémového provozu divadla. Podle šéfky operního souboru Jany Andělové-Pletichové by se však na kvalitě repertoáru nemělo radikální propouštění projevit a diváci by tak neměli nic poznat. Přesto ředitel divadla připustil, že se může stát, že chod divadla nebude možno organizačně zabezpečit. „Je to věc velice bolestivá a divadlo to zasáhlo. Byli jsme jako rodina a tato situace nabourala mezilidské vztahy. Nezbývá, než se snažit abychom se opět rodinou stali,“ uzavřel Pasker. Slezské divadlo má v současné době 188 zaměstnanců a dva soubory – činoherní a operní. Z toho je 115 umělců, 54 dělnických profesí (elektrikáři, kulisáci, krejčové atd.) a 19 lidí sedí v kancelářích. I když se ozývaly hlasy pro vytvoření pouze jednoho souboru, vedení města se za zachování obou souborů postavilo. „Takové názory už se objevily, rada města je ale zásadně proti tomu,“ nechal se slyšet primátor. Kapacita opavského divadla je 360 míst a během jedné divadelní sezóny je uvedeno 11 premiér. Vedení divadla předpokládá výnos ze vstupného ve výši 9 miliónů korun, ale samo přiznává, že vzhledem k poklesu návštěvnosti se tento odhad zdá nereálný. Divadlo tak začalo pronajímat své prostory i pro komerční účely.

Stáhnout orginální článek

Jitka Hrušková, Deník, 7. února 2012

OPAVA – Operní soubor připravuje na neděli 12. února od 19 hodin premiéru opery Georgese Bizeta Lovci perel (v originále Les Pêcheurs de Perles).

Podobně jako ve skladatelově nejznámější opeře Carmen jsou i Lovci perel dílem plným vášnivé lásky s tragickým naplněním. Autor titul složil jako čtyřiadvacetiletý naobjednávku Théâtre Lyrique v Paříži a libreto k němu napsali Michel Carré a Eugène Cormon. Pařížská premiéra byla v září 1863 a česká v Praze roku 1889. Lovci perel jsou po Carmen druhým nejznámějším dílem z Bizetovy tvorby, které evropské diváky zaujalo jedinečnými motivy indické hudby.

Děj se odehrává v Indii a je o přátelství dvou mužů, které rozvrátí žena. Přátelé Nadir a Zurga se zamilují do chrámové tanečnice Lejly, která však musí pod hrozbou smrti dodržet slib čistoty. Nadir se s ní přesto tajně setká, ale oba jsou přistiženi fanatickým veleknězem Nourabadem a žárlícím Zurgou. Provinilou dvojici čeká krutý trest – smrt v plamenech – ale Lejla se snaží Nadira zachránit. Prosí Zurgu, aby mu dal milost, a je vyslyšena. Zurga se ve jménu bývalého přátelství velkoryse rozhodne pomoci oběma k útěku. Tím si však podepíše svůj rozsudek smrti, protože Nourabad všechno zjistí a pošle na hranici i jeho.
V opavském provedení vystoupí pět kmenových a tři hostující sólisté. Lejlu ztvární Katarína Jorda Kramolišová v alternaci s hostující Agnešou Vrábľovou, Nadirem bude Michal Pavel Vojta alternovaný hostujícím Kisunem Kimem, Zurgou budou Zdečněk Kapl s hostujícím Janem Morávkem a Nourabada představí Dalibor Hrda a Peter Soós. Spoluúčinkuje sbor, balet a orchestr Slezského divadla vedený Damianem Binettim. Scénu, kostým i režii vytvořil činoherní režisér Zdeněk Černín a choreografie je dílem Martina Tomsy.

Francouzský skladatel Georges Bizet se narodil v listopadu 1838 v Paříži a talent zdědil po svém otci, učiteli zpěvu. Od deseti let studoval kompozici na hudební konzervatoři. První ocenění dostal jako devatenáctiletý za operu Doktor Miracle a získal i Prix de Rome, která ho poslala na studijní pobyt v Itálii. Po návratu do Paříže skládal opery a scénickou hudbu. Osud mu však dlouhý život nepřál. Georges Bizet zemřel v červnu 1875 ve věku nedožitých sedmatřiceti let.

Odkaz na hru Lovci perel (Les Pecheurs de perles)

Stáhnout orginální článek

(azu), Deník, 1. února 2011

Ředitel divadla: Dopady propouštění si uvědomuji. Je to bolestné a zamávalo to s námi.

Zuzana Urbánková
Opava – Slezské divadlo pomalu, ale jistě schází na úbytě. Byť si to mnozí nechtějí přiznat. Pro nedostatek peněz začalo propouštět. A to pár měsíců poté, co se tento kulturní stánek po rekonstrukci s velkou slávou otevíral.

Nyní se rozdávaly výpovědi. Na černé listině je sedmnáct lidí, z nichž většina si nové zaměstnání bude hledat jen velmi těžce. Jak jsme vás již informovali, „na dlažbě“ se ocitli operní sólisté, členové pěveckého sboru, baletu, orchestru i lidé se zázemí divadla. Ušetřena byla činohra, ale to jen proto, že počet jejich členů je již na hranici únosnosti.

Ředitel Jindřich Pasker včera na tiskové konferenci uvedl, že divadlu letos chybí tři miliony korun. Z přiškrceného městského rozpočtu dostalo 68 milionů, potřebuje jich však 71. „Takový rozdíl už nejsme schopni v běžném provozu ušetřit. Po pěti letech, co jsem ve funkci, tak musíme propouštět,“ řekl Pasker, který odmítl úvahy o tom, že za divadlo nebojoval. „Není to pravda. Divadlo se svým zřizovatelem nebojuje, ale jedná“ hájil se.

On i Jana Andělová-Pletichová, která je momentálně řízením opery pověřena, neskrývají obavy, jak nyní chod divadla zabezpečí. Počítají s tím, že stoupne počet hostujících umělců, což může přinést i potíže. Podle Andělové je dramaturgický plán postaven tak, aby divák nebyl ochuzen. „Úroveň opery chci udržet, sklízela řadu ocenění v tuzemsku i zahraničí, reprezentovala Opavu na Maltě, ve Španělsku, Japonsku i v Číně. Opera tu měla vždy dobrý zvuk. Byla výkopovou stanicí pro mladé zpěváky,“ pokračovala Andělová.

Vedení radnice k situaci v divadle včera již prakticky nemělo co říci. Primátor Zdeněk Jirásek (ČSSD) pouze odmítl úvahy, že se jedná o likvidaci divadla. „Při sestavování rozpočtu se šetřilo všude kromě oblasti školství a sociálních kapitol,“ doplnil.

Podle Paskera se divadlo snažilo a snaží ušetřit, kde se dá. Na druhé straně však například ubylo diváků. Průměrná obsazenost za sezonou je pětaosmdesátiprocentní, což je prý ale v provozování s jinými divadly slušné číslo. Divadlo má rovněž signály, že dostane méně dotací z kraje a ministerstva kultury. Po nákladné rekonstrukci ho také trápí vyšší náklady a nároky na energie. Muselo navíc zaměstnat jednoho elektrikáře a jednoho audiovizuálního technika, což byla podmínka EU v přiznání dotací na rekonstrukci. Co bude dál, nikdo přesně neví. V tuto chvíli vládnou v divadle emoce a mezilidské vztahy se zhoršily. „Dopady propouštění si uvědomuji, není to pro nás žádná radost. Je to bolestné a zamávalo to s námi,“ vyjádřil se Pasker. On a jeho spolupracovníci situaci vyhodnotí k 30. červnu. Snad vezmou některé lidi zpět, vyloučit však nemohou i další nepopulární opatření. Slezské divadlo v Opavě má nyní 184 členů.

Stáhnout orginální článek

Jitka Hrušková, Deník, 25.ledna 2012

Snížení příspěvku Slezskému divadlu o milion korun poslalo na dlažbu pět sólistů opery a jednoho dirigenta. Skončí i jedenáct zaměstnanců baletu, sboru a administrativy.

Opava – Vlajková loď opavské kultury, Slezské divadlo, se otřásá. Radnice divadlu letos dala 68 milionů, což je o milion méně než loni. A právě kvůli nedostatku peněz se rozbíhá série propouštění. Operní ansámbl bude mít za dva měsíce už jen 7 sólistů ze současných 13 členů. Operní role jsou alternovány a divadlo na ně bude muset brát hosty. „Mzdy tvoří třiasedmdesát procent nákladů a letos nám k jejich pokrytí chybí dva a půl až tři miliony korun. Náklady zvedá i dopad rekonstrukce ve zvýšených odpisech, nákladech i nutnosti zaměstnat k moderním přístrojům odborníky. To byla podmínka EU při poskytování dotace na rekonstrukci,“ vysvětluje ředitel Jindřich Pasker. Až dosud byla úsporná opatření zaměřená na snižování nákladů, což podle ředitele k likvidaci letošního schodku už nestačí. „Každoročně jsme dokázali něco ušetřit. Z letošního příspěvku by dokázal udržet provoz jen dobrý kouzelník a tím nejsem. Proto jsme museli sáhnout k takovému závažnému řešení,“ míní Jindřich Pasker.

Ze souboru odcházejí Šárka Hrbáčková, Šárka Maršálová, Zdena Mervová, Olga Procházková, Peter Soós a dirigent Jan Snítil. Jejich odchod zdůvodňuje vedení divadla nedostatkem trvalých rolí pro pokrytí sezony.

Skutečně si propuštění zasloužili? Skvělá představitelka operních čarodějnic, ježibab a jiných pochybných ženštin Šárka Maršálová dostala výpověď doslova jako dárek ke svým kulatým narozeninám. Zdena Mervová, využitelná možná i v činohře, je držitelkou Ceny Opavská Thálie. Olga Procházková získala prestižní Cenu Petra Bezruče a Opavu i divadlo každoročně zviditelňuje letními koncerty na světových hudebních pódiích. Dirigent Jan Snítil mimo jiné proslul nastudováním japonské opery Yuzuru v originále, což vyvolalo obdiv a uznání nejenom českých, ale i světových hudebních odborníků. Navíc umožnil výjezd opavské opery do Japonska a kolik divadel v této zemi hostovalo?

Změna nastala i na šéfovském postu operního souboru, kde Damiana Binettiho vystřídala Jana Pletichová-Andělová. Tuto rošádu vyvolalo časové zaneprázdnění Binettiho v zahraničí, v Opavě zůstává jako dirigent.

Už letošní dramaturgický plán muselo divadlo v návaznosti na finance upravit. Místo dvouaktovky Aleko a Sedlák kavalír uvidí diváci Traviattu a směsku operet a muzikálů Stalo se v archivu, aneb Brutální muzikálová show nahradí lidová zpěvohra Uličnice. Říká se, že peníze jsou až na prvním místě, ale není žádným tajemstvím, že karty rozdávají též osobní vztahy. Jinak by se sotva mohlo stávat, že v operním představení účinkují hosté celkem průměrných kvalit a kmenoví umělci místo práce jen chodí kolem divadla. Posledním klasickým příkladem je Perníková chaloupka, kde divadlo platí hned dva nevýznamné hosty, třebaže má k tomu volné vlastní umělce.

Divadelní odbory boj za záchranu souborů nevzdávají

Výpovědi nemohou být dány, pokud s nimi nesouhlasí zaměstnanecké odbory. Předseda odborů ve Slezském divadle Martin Táborský sice vedení divadla s propuštěním umělců souhlas dal, ale podle svých slov s tím má osobní problémy. Krizovou situaci se snaží ještě zvrátit. „Toto řešení se mi nelíbí. Oslovil jsem předsedu republikových odborů a už teď společně podnikáme kroky k tomu, aby se opavské divadlo podařilo dofinancovat. Pokud se nám to podaří, mohou být výpovědi členů uměleckých souborů stažené. Za svou osobu určitě podniknu všechno pro to, aby se to podařilo,“ ujišťuje Martin Táborský divadelní umělce i diváckou veřejnost.

Divačka: Je to likvidace opery?

Osud divadelníků není lhostejný ani divákům. Už proto, že drtivou většinu tvoří skalní operní labužníci, zhýčkaní kvalitními kusy. Růžena Brticová poslala redakci mail s otázkami, na které odpověď neznáme. „Znamená to pomalou likvidaci opery? Možná nepotřebujeme dva soubory, jak si myslí pan Czudek? Proč se tedy divadlo rekonstruovalo? Souvisí to s novou koncepcí kultury v Opavě? Že o tom opavská veřejnost neví,“ ptá se paní Brticová. Připomíná, že vybraní jedinci mají hrát za honorář, což je při nutnosti platit zdravotní a sociální pojištění sotva uživí, a někteří jsou ve věku, kdy už těžko získají v oboru nové zaměstnání.

Stáhnout orginální článek

Region Opavsko, 24. ledna 2012

Co o tom soudí…

Připadá mi to nejméně bolestné

Podobná minimalizace souboru činohry proběhla už před léty a v současné době je nás tak málo, že bez hostů nemůžeme nasadit žádnou větší inscenaci. Proto se páteční propouštění činohry netýkalo. Myslím, že platit činoherce od jednotlivých inscenací by se divadlu ještě více prodražilo vzhledem k velkému množství představení, které činohra má. Snižovat platy plošně všem zaměstnancům si neumím představit, protože naše platy jsou už teď extrémně nízké. V tomto ohledu mi připadá změna smluv několika kolegů ze stálého platu na odměnu od díla nejméně bolestným a z ekonomického hlediska pro divadlo nejvýhodnějším řešením.
Nejvíc je mi ovšem líto, že se šetří na kultuře, protože to jsou ty dějiny, které po nás zůstávají. V čítankách se děti učí o kulturních počinech, a ne o cyklostezkách.

Martin Valoluch, herec Slezského divadla v Opavě

Stáhnout orginální článek

Milena Křístková, Region Opavsko, 24. ledna 2012

Je ve Slezském divadle teprve rok, ale jeho jméno se již zapsalo do povědomí veřejnosti. Mladý režisér a herec Roman Groszmann je totiž nejen šéfem opavské činohry, ale také pedagogem na brněnské konzervatoři a autorem úspěšné komedie nazvané Komedie za oponou. Uvedena byla v Opavě v premiéře vloni v polovině září a rozdělila publikum na dva tábory. Jeden, naštěstí ten větší, s radostí konstatoval, že si autor a režisér spolu s herci dělají legraci sami ze sebe a z divadelního prostředí vůbec. A že komedie dává vtipným způsobem nakouknout do zákulisí, tedy za skutečnou i pomyslnou oponu. Menší, rozpačitá část publika, se obávala, že si lidé na scéně naopak dělají legraci z nich, diváků… Mimo jiné i o tom bude povídání s pětatřicetiletým režisérem R. Groszmannem.

Tak jak to opravdu bylo? Kdo z koho si v Komedii za oponou dělal legraci?

Tak tenhle názor slyším poprvé. Legraci z diváků jsme si rozhodně nedělali. Ze sebe, to ano. Z divadelních postupů, režisérských manýrů, z divadelní hantýrky, z toho všeho určitě ano. Divák je pro nás na jevišti téměř posvátná záležitost. Vše, co děláme, jak a co hrajeme, jak se snažíme, potíme, jak se někdy na jevišti málem přerazíme, to vše je kvůli divákům. Jistě, záleží nám i na názoru odborníků a kritiky, ale tím hlavním jsou a zůstanou pro nás diváci. Čekáme na jejich odezvu, na potlesk, smích nebo i hrobové ticho. Divák je pro nás plnohodnotným partnerem, bez diváků by divadlo nemělo smysl.

Je Komedie za oponou vaší autorskou prvotinou nebo už jste napsal více her?

Docela často jsem se podílel na dramatických úpravách některých her. Pro olomoucké Divadlo Tramtárie, které jsem spolu zakládal, jsem napsal pohádku jak se hovnivál chtěl stát motýlem. Ale Komedie za oponou je mou první autorskou komedií a vznikla tak trochu pod tlakem okolností. Tím spíše jsem byl příjemně překvapen pozitivní diváckou odezvou. Práce s opavskými činoherci je pro mne příjemná. Herci jsou talentovaní a na profesionální úrovni, i co se týká přístupu k nastudování rolí. Nemají to lehké, je jich jen dvanáct a „velké“ inscenace vyžadují jejich plné nasazení. Běžné je, že někteří musí vytvořit i více postav současně. Pochopitelně jde o menší role. Naštěstí je složení souboru takové, že lze hrát dost široký repertoár.

V této souvislosti vám musím položit otázku, vlastně dvě. Co říkáte personálním změnám, které právě probíhají ve Slezském divadle? A dotknou se nějak činohry?

Vedení města radikálně snížilo rozpočet divadla, což nás určitě nepotěšilo, ale je to pochopitelné vzhledem k ekonomické situaci. Když najednou máte o hodně menší balík peněz, musíte něco dělat, někde ušetřit, pokud má divadlo v Opavě dál fungovat. Vůbec nezávidím našemu řediteli situaci, kterou musí řešit. Nicméně, vzhledem zkušenostem a poznatkům z jiných divadel musím po roce zdejšího angažmá zdůraznit, že opavskému divadlu by jeho ředitele mohlo závidět nejedno divadlo u nás (a netvrdím to proto, že mě zaměstnal). Manažer, který není imunní vůči kultuře a s lidmi jedná přátelsky a naslouchá jim – to je dnes rarita. To, jak tuto obtížnou situaci řeší, je výsledkem dlouhého rozhodování, a i kdyby bylo jakékoliv, nikdy nebude bezbolestné. Činohry se personální změny nyní netýkají – činohra byla zdecimována před lety, když z původních něco víc než dvaceti členů zůstalo tolik, že dnes jsme nejmenším souborem činohry v republice. Ale škrty se činohry samozřejmě dotknou také – budeme mít nižší rozpočet na inscenace.

Zkusíme něco méně dramatického. Přál jste si být divadelníkem odjakživa?

Ne, rozhodně ne. Pocházím z myslivecké rodiny, takže bylo očekáváno, že půjdu v rodinných šlépějích. Navíc jsem se docela hodně věnoval sportu. Bavilo mě lyžování, tenis, hrál jsem basketbal a vůbec jsem měl hodně „nedivadelních“ zájmů. Na gymnáziu jsem dokonce uvažoval o studiu medicíny. Ale je pravda, že na střední škole jsem začal tvořit různé školní pořady, zábavné skeče a podobně … a už mi to zůstalo (úsměv)

Máte tři děti. Chtěl byste, aby se někdo z nich věnoval divadlu?

Rozhodně ne.

Proč?

Je to nespravedlivé prostředí. Často je velmi nefér … Je to prostředí, kde talentovaní potřebují větší ochranu, pomoc a podporu než ti, kteří mají méně talentu, ale zato hodně ostré lokty… Je to prostředí, kde výkon nejde ani změřit ani zvážit. Pochopitelně, kdby se někdo z dětí pro divadlo rozhodl, přešil bych to. Tak třeba tříletá Kristýnka už projevuje hodně komediálních sklonů a vloh a o to víc se bojím.

Jste také pedagog. Učil jste v ateliéru herectví na JAMU Brno, dnes učíte herectví na brněnské konzervatoři. Co vám to přináší?

Myslíte kromě výdělku? (úsměv) Pedagogická práce je pro mě velmi důležitá. Studenti jsou nezaujatí, nepoznamenaní profesní rutinou, na herectví se dívají čistýma očima, profesionální stereotypy jsou jim zatím cizí … Jejich názory mohou konfrontovat s běžnou divadelní praxí, a tak jsou pro mne novou inspirací a velkým impulzem. A také je úžasné pozorovat, jak nový talent roste a rozvíjí se. Člověk se snaží jen nadělat co nejméně škody. (úsměv)

Co je na pozici šéfa činohry nejhorší?

Někteří kolegové to sice neradi slyší, ale šéf činohry dnes musí být kromě jiného také manažer. Musí při volbě repertoáru zohlednit nejen umělecká, ale i ekonomická hlediska. O to větší má zodpovědnost. Nikdy nikdo nemůže objektivně určit, co přesně je pro ten který soubor a zároveň pro diváckou obec přínosem a co nikoli. Jsou to prostě ty záležitosti, pro něž neexistují přesná kritéria. Každé rozhodnutí zvažujete jako na miskách vah, výsledek nikdy není stoprocentně objektivní. Ani nemůže.

Jste původem temperamentní Slovák. Jaký jste režisér? Výbušný, přísný nebo spíš dobrák?

Tak temperamentní jsem určitě, však také nemusím chodit ani do posilovny, ani do tělocvičny. Při režírování si zacvičím pořádně. (úsměv) Jinak věřím, že se nedá tvořit ve stresu. Snažím se, aby při zkouškách byla dobrá atmosféra, aby to nebyla nepříjemná „šichta“, aby přístup všech, tedy i můj, byl naprosto profesionální. Nemám rád režiséry tyrany. Sám jsem to na vlastní kůži zašil a vím, že to k ničemu dobrému nevede.

Mohu se zeptat na koníčky?

Tak ty docela vymizely. Při mé profesi a při putování mezi Opavou a Brnem na ně opravdu nezbývá čas. Ale rád bych se jednou vrátil k tenisu. Ještě si pár let počkám, až Kristýnka povyroste, aby udržela raketu.

Jaké jsou vaše nejbližší plány?

Prvním titulem příští divadelní sezony by měla být komediální revue Sekretářky. Tam dostane příležitost hlavně dámská část souboru. Revue se skládá hlavně ze známých písní a hitů, budeme je společně vybírat a studovat. Na dramatizaci budu mít také určitý podíl. Věřím, že to bude práce příjemná, a už se na ni těším. (úsměv)

Roman Groszmann

Roman Groszmann se narodil 30. června 1977 v Řožnavě na Slovensku. Režisér, herec a od ledna 2011 šéf činohry Slezského divadla Opava, zároveň působí jako pedagog herectví na Konzervatoři Brno. Vystudoval divadelní režii na Akadémii umení v Bánské Bystrici (1997-2000) a činoherní herectví na JAMU v Brně (2000-2004) V letech 1995-1997 byl členem souboru Divadla J.G. Tajovského ve Zvolenu. Patřil mezi zakládající členy Divadla Tramtarie Olomouc (2004). V roce 2005 byl členem hereckého souboru Ha Divadlo Brno. V letech 2006-2012 byl vedoucím ateliéru herectví na JAMU v Brně a v letech 2007-2009 šéfem činohry Moravského divadla Olomouc. Z režijních prací uveďme: T. Williams: Tramvaj do stanice touha (2004), M. Carr: U kočičí bažiny (2006), G. Feydeau: Dámský krejčí (2007), C.Goldoni: Náměstíčko (2008), M. Cooney: Habaďúra (2010). Pod jeho režijním vedením byly dvě herečky nominovány na Centu Thálie. Ve Slezském divadle v Opavě režíroval v září 2011 svou autorskou hru Komedie za oponou a v říjnu 2011 inscenaci Pidimuž Adolfa Muschga. Roman Groszman je ženatý. Má tři děti, vyženěného desetiletého syna Kryštofa, se svou manželkou Terezkou, herečkou Národního divadla v Brně, pak má tříletou Kristýnku a dvouměsíčního Vojtíška. Rodina žije v Brně.

Stáhnout orginální článek