Jitka Hrušková, Deník, 21. zaří 2009

Opava / Spousta povyku pro nic a častý smích publika. To je stručná charakteristika komedie Poprask na laguně, kterou Slezské divadlo uvedlo v premiéře 6. září.
Po zvednutí opony se divák musí prokousat zdlouhavým až statickým začátkem, ale děj pak už naštěstí pulzuje v plynulém a neustálém akčním tempu. Na prosvětleném jevišti s dekoracemi Jana Duška je stále něco k vidění – od lehce oděných krásek po létající láhve nebo židle a také ke slyšení, a to včetně hudby Davida Rottra. Tohle všechno k emotivní a prosluněné Itálii zákonitě patří. Autor Carlo Goldoni situoval příběh o zlomyslnostech mezi nudícími se ženami rybářů do městečka Chioggi poblíž Benátek. Důvod měl prozaický – nějakou dobu v něm žil a mohl vycházet z vlastních zkušeností.

Režisér Zdeněk Černín popustil účinkujícím uzdu a ti se během premiéry chvílemi zjevně bavili i sami. Bouře veselí vyvolával hlavně hostující Erich Pardus, jehož breptající patron Fortunato má neustále trampoty se svým neohebným jazykem i se svými třemi ženskými, které mají jazyky naopak velmi mrštné. V reprízách se s ním o tuto roli dělí sám režisér. Sabina Muchová poskytla mladičké Checce, posedlé hledáním partnera, potřebnou spontánnost s tanagerskou přidrzlostí a zjevně si s ní dokonale rozumí. Kamile Srubkové dryáčnice Orsetta také vyloženě sedla stejně jako haně Vaňkové hubatá Pasqua. V postavě Lucietty se diváci poprvé setkávají s novou posilou dámské části souboru Hanou Briešťanskou.

Kostas Zerdaloglu je v typech různých obchodníků, byznysmenů nebo mafiánů přímo na své parkete, a proto nepřekvapuje, že obchodníka Vincenza „vystřhl“ s potřebnou noblesou jako na objednávku. Ivana Lebedová nemá s nervní Liberou právě stejnou krevní skupinu. Její herecká poloha je úplně jinde, a tak vystihnout jednoduchou spontánnost prosté italské ženy z lidu úplně přesvědčivě nedokázala.

Další postavy už tak přesně vykreslenou charakteristiku nemají. Jejich představitelé někdy více a někdy méně úspěšně vyplňují rámec děje, ale autorovi ani divákům nezůstávají v podstatě nic dlužni. Komedie Poprask na laguně stojí za návštěvu divadla. Do zlatého fondu letošní sezony sice patřit nebude, ale představuje její úspěšný začátek.
¨
Odkaz na hru Carlo Goldoni – POPRASK NA LAGUNĚ
Stáhnout orginální článek