Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Jiná divadla mohou Opavě závidět diváky

Tomáš Pustka, Region, 17. 5. 2016

říká nový ředitel Slezského divadla Ilja Racek mladší

Do opavského divadla míří persona první kategorie. Několikaměsíční složité období lemované ostrými spory mezi ředitelem Karlem Drgáčem a odbory následované dočasným bezvládím ukončilo jmenování Ilji Racka mladšího. V pondělí 9. května bylo ukončeno výběrové řízení a komise jej doporučila jako jediného z osmi kandidátů. Ve středu zasedla Rada města a bez váhání jmenování slavného umělce ředitelem Slezského divadla jednohlasně odhlasovala. Ilja Racek se funkce ujme oficiálně od 1. června. V následujícím rozhovoru se s námi ochotně rozpovídal o svém příchodu do Opavy, plánech do budoucna, financování kultury, pohledu na fenomén divadla a spoustě dalších záležitosti.

Nedá mi to nezeptat se. Proč Opava? Máte za sebou neskutečně bohatou kariéru, dělal jste ředitele Národního divadla Moravskoslezského či Divadla J. K. Tyla, vedl jste ostravské televizní studio… Oproti těmto organizacím Slezské divadlo přes veškerou možnou kvalitu podobného významu asi nedosahuje.

Je to shoda šťastných okolností, jak bych to zřejmě dnes nazval. Když jsem v září 2014 ukončil svou činnost v Plzni a vrátil se do Ostravy, doslova jsem vpadl do komunálních voleb. A nejen, že jsem se dostal do zastupitelstva, ale i do Rady města. Takže jsem ani neměl čas uvažovat o návratu do své původní profese divadelníka. Na podzim loňského roku se změnila koalice a místo v Radě jsem opustil. Stál jsem před rozhodnutím jak dál. A ejhle, město Opava vypsalo výběrové řízení na ředitele divadla. Taky jsem byl z Opavy osloven, jestli bych to nechtěl zkusit. Vícesouborová divadla jsem vedl už dvě. Severomoravský region a jeho divadelnictví znám ze svého působení v Ostravě, ale třeba i v Českém Těšíně docela dobře, což si myslím je docela důležitá podmínka pro působení zde. Navíc jsem již přes třicet let obyvatelem na půl cesty do Opavy na své zahradě v Kozmicích u Hlučína. A upřímně řečeno, už se mi vůbec nechce stěhovat někam jinam z tohohle koutu země: čím je člověk starší, tím víc zjišťuje, kde má kořeny. Ano, ve své kariéře už jsem byl leccos, ale návrat k divadlu je pro mne jako návrat domů. Nezáleží mi na velikosti instituce, ale na práci v ní.

Vy bydlíte v Kozmicích? Domníval jsem se, že v Ostravě. Jak jste se ocitl právě v Kozmicích?

Kozmice jsou můj letní byt – chata se zahradou. V létě skoro pořád, v zimě je to problém. Jsme na samotě u lesa vedle hájenky a do vesnice máme kilometr polní cestou, která v zimě někdy zapadá až do neprůjezdna, i když ji obec smluvně protahuje. Jak jsme se tam dostali, to je dlouhý příběh., Otec mé ženy měl tu chatičku se zahradou v pronájmu v padesátých letech, takže tam Věra vyrostla. Pak si ji obec vzala zpět a dala ji místním zahrádkářům. A my na jednom výletě v roce 1980 jsme se domluvili s šéfem zahrádkářů, že nás tady nechají zahrádkařit. A od té doby jsme tady, vyrostly tu naše děti i jejich děti. V devadesátých letech, když už to šlo, jsme si to koupili. A dnes jsme už zasloužilí členové Svazu zahrádkářů Kozmice. A nikdy jsme to neopustili, i když jsem pracoval na druhém konci republiky v Liberci, Praze či Plzni.

Počítal jste s vítězstvím ve výběrovém řízení?

Samotného mne překvapilo, jak jsem ten konkurz prožíval. Určitě jsem s tím nepočítal najisto – mnohokrát jsem byl členem výběrových komisí pro různé kulturní instituce a vím, že ve hře je často mnoho roztodivných vlivů.

Dělal jste si před přihlášením do výběrového řízení podrobnější analýzu opavského divadla? V čem vyniká a v čem má například ještě mezery? Je něco, co mohou Opavě ostatní divadla závidět?
Začnu od konce: závidět podle mne mohou opavskému divadlu jeho diváky. Měl jsem pocit, že tohle divadlo mají rádi a přistupují k němu s určitou úctou a respektem. Viděl jsem několik různých představení a atmosféra jistého srozumění a uznání byla výrazná. Analýza asi není ten správný výraz: objektivní fakta vyčtete ze zprávy o činnosti a kvalitu souborů z představení – do jisté míry: nejvíc poznáte při konkrétní práci s lidmi. Fakta jsou jasná a vyplývají z ekonomické situace. Soubory jsou menší a nemohou si v dramaturgii dovolit všechno, ale líbilo se mi, jak se oba soubory dokážou dát dohromady např. při muzikálových projektech.

Kandidujete do Senátu. Pokud uspějete a stanete se senátorem, neobáváte se, že obě funkce bude složité skloubit?

Jako kandidát do Senátu jsem byl navržen ještě v době svého působení v Radě města. Ale politika je věci velmi proměnlivá, jak ukázaly třeba změny v koalici jak v Ostravě, tak v Opavě. Proto se zmíněnou otázkou budu zabývat, až to bude, pokud to bude. Ale nevidím v tom problém. Naopak.

Plánujete ve Slezském divadle nějaké radikální změny? Ať už dramaturgické, organizační či personální?

Radikální změny neplánuji. Upřednostňuji kontinuitu vývoje. Mantinely existence divadla jsou dost jasné a s lidmi se napřed musím seznámit a poznat je.

Jste spíše tradicionalista nebo experimentátor, ať už se týká divadla i života obecně?

Myslím, že ke zralému věku patří i kus konzervatismu. V umění i v životě. Viděl jsem mnoho divočáků, kteří chtěli z hodiny na hodinu změnit vše a skončili špatně. A nemám proto rád, když nově nastupující šéf prohlásí vše, co bylo za špatné a vykřikuje, že on to teď bude dělat skvěle. Je to laciné a hloupé a čas takové lidi usvědčí.

Minulé vedení divadla bylo odvoláno mimo jiné kvůli značným sporům mezi zaměstnanci a odbory. Budete ještě před nástupem svolávat nějakou schůzku se zaměstnanci, abyste probrali, jak chcete organizaci vést?

Před nástupem nemám ještě žádné kompetence, je odpovědností města, pokud mne vybralo, aby mi dalo šanci dělat, co jsem slíbil. Ale rád si o tom po svém nástupu pohovořím se všemi, i s odbory, se kterými měl údajně můj předchůdce problém. Nepamatuji se, že bych se během svého působení v divadlech do takového konfliktu dostal. Všichni jsme na jedné „lodi“.

Máte v plánu se krom pozice ředitele občas ujmout i režisérské role?

Moje režie není na pořadu dne. Ředitel má spoustu jiných úkolů, v našem divadle je třeba situaci stabilizovat. Ale časem bych o tom uvažoval, ovšem v rozumných mezích. Ředitel, který během sezony udělá čtyři režie i více, riskuje, že jednu nebo druhou funkci poněkud zanedbá.

Využijete svých kontaktů a pokusíte se domluvit pro Opavu nějaké hostování umělců zvučných jmen?

Program divadla je třeba čas od času zpestřit zajímavými atraktivními hosty, na to ovšem často potřebujete více než kontakty dost financí.

Co vůbec soudíte o kvalitě zdejších současných umělců a režisérů?

Viděl jsem jen několik představení a hodnotit někoho z jedné inscenace není seriózní. To mne teprve čeká.

Probíral jste se vedením města i financování divadla?

Finance jsou ovšem v tomto okamžiku významný problém především pro vedení města. Vždy jsem se pohyboval jako ředitel na hraně divadla a politiky. A tak vím, že rozpočty jsou každoročně důvodem kde složitým jednáním zastupitelstva. Není jednoduché určit priority města a obhájit je pod palbou opozice. Opava je srovnatelně nejmenší město provozující vícesouborové divadlo. Financování městských divadel působících pro široký region, ale pouze za vlastní finance, není systémově správné. Osobně se budu angažovat za prosazení konceptu zákona o vícezdrojovém financování. Je to připravovaný senátní návrh zákona o Veřejných kulturních institucích. Je naprosto nutné hledat další zdroje, ale snažit se i o zvýšení vlastních příjmů z činnosti divadla.

Jak dobře znáte Opavu? Budete sem, přepokládám, asi dojíždět z Ostravy.

Jak už jsem uvedl, bydlím tak jednou nohou na půl cesty mezi Ostravou a Opavou. Ale provoz divadla vyžaduje někdy – podle aktuální potřeby – přebývání v místě. Navíc ředitel takové významné instituce by se měl zúčastnit i řady dalších akcí ve městě.

Tomáš Pustka

Ilja Racek ml.
Narodil se před pětašedesáti lety v Ostravě. Vystudoval obory Televizní publicistika na Karlově univerzitě, Režii na DAMU a Divadelní věda na Palackého univerzitě. V letech 1975 a 1976 začínal jako pomocný režisér a asistent v ostravských studiích rozhlasu i televize. Od roku 1983 režíroval v těšínském divadle a od roku 1986 dělal šéfa činohry v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Od roku 1991 do roku 1998 stál v čele Národního divadla moravskoslezského. V letech 1994 až 1995 vedl Janáčkovu filharmonii Ostrava a v letech 1996 až 1997 řediteloval Divadlu Petra Bezruče. Mezi lety 1998 až 2001 figuroval jako náměstek ministra kultury a poté vedl Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu v Ostravě. Od roku 2002 byl deset let ředitelem ostravského televizního studia a následně v letech 2013 a 2014 šéfoval plzeňskému Divadlu Josefa Kajetána Tyla. Poté se věnoval politické dráze a k divadlu se vrací až nyní v Opavě.

Podivat se na originální článek

Novinky

10.11.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

25. prosince (pondělí) v 19 hodin Michael McKeever MODRÝ Z NEBE komedie o návratech domů a domnělém šílenství   26. prosince (úterý) v 19 hodin Molière ZDRAVÝ NEMOCNÝ výpravná komedie s řadou humorných situací o hypochondrovi Arganovi NAPOSLED! speciální derniérová sleva   28. prosince (čtvrtek) v 19 hodin Carl Orff  CHYTRAČKA operní příběh o chytré selské dívce, která uhádne […]

více zde

9.11.2017

KONCERT ORCHESTRU SLEZSKÉHO DIVADLA OPAVA v prostorách Multifunkční auly GONG Dolní VÍTKOVICE, Ostrava

neděle 19. 11. 2017 od 11 hodin   Koncert hudebně nastudoval a diriguje MAREK ŠEDIVÝ. Marek Šedivý v roce 2016 nastoupil v SDO na post dirigenta, byl v roce 2013 na doporučení J. Bělohlávka angažován jako asistent dirigenta v inscenaci Wagnerovy opery Tristan a Isolda v Canadian Opera Company v Torontu a J. Bělohlávkem také […]

více zde

7.11.2017

JEJÍ PASTORKYŇA NAPOSLED!

12. 11. 2017 od 19 hodin Speciální derniérová sleva!   Přijďte se rozloučit s krásnou operou, která měla úspěch na domácí scéně i na festivalech po celé republice! Diváci ocenili potleskem tuto operu na festivalu OPERA 2015 v Praze, na Mezinárodním hudebním festivalu JANÁČKOVY HUKVALDY 2015, na festivalu Tomáškova a Novákova hudební SKUTEČ, na festivalu „Město plné […]

více zde

Starší novinky