Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

K divadlu jsem se dostal víceméně náhodou

David Beinhauer,Deník 23. 8. 2016

Herec a režisér Jakub Stránský, který je už patnáctým rokem nedílnou součástí opavské divadelní scény, říká:

K divadlu jsem se dostal víceméně náhodou

Opava – Slezské divadlo nevyhledává své talenty pouze ze svého okolí, ale i ze vzdálenějších míst. Mezi takové talenty patří také Jakub Stránský, který působí na opavské divadelní scéně už od roku 2001.

Co vás přivedlo na hereckou dráhu?

Víceméně náhoda, protože jako asi každé dítě jsem se nejdříve vzhlížel v profesích svých rodičů. Nejdříve jsem chtěl být po otci strojvedoucím, pak zase archeologem. Jednou jsem potkal spolužačku, která chodila k ochotníkům. Ze zvědavosti jsem se tam šel s ní podívat a docela se mi to zalíbilo a nějakou dobu jsem tam zůstal.

Vy jste původně z Ústeckého kraje. Co vás přivedlo do Opavy?

Po gymnáziu jsem se hlásil do Šumperku, kde byla tenkrát soukromá herecká škola, kterou jsem vystudoval. Ta byla v Šumperku založena z toho důvodu, aby si město vychovávalo herce pro své vlastní oblastní divadlo. V Šumperku jsem po škole získal místo a zůstal tam až do roku 2001. V té době jsem hledal nějaký nový impulz, který by mě posunul dál. Začal jsem tedy psát do různých divadel s žádosti o angažmá a měl jsem to štěstí, že mě tehdejší umělecký šéf opavského divadla přijal.

Vaše profese je někdy určitě vyčerpávající. Neuvažoval jste o tom, že s hraním na plný úvazek skončíte a zkusíte něco jiného?

Občas je to vyčerpávající vzhledem k množství práce, která se nakupí. O tom, že bych skončil, jsem ale nikdy neuvažoval. Ta práce mě baví, je zajímavá, divadlo mám moc rád. Myslím si, že divadlo obecně má lidem co nabídnout.

Cítíte ještě před hraním nervozitu, máte nějaké stálé rituály, které před hraním nevynecháváte?

Nervózní v tom smyslu, že bych se bál, ani ne. Za ty roky hraní jsem si už zvyknul. Rituály jsem ale míval. Chodíval jsem do divadla mnohem dříve před představením. Tam jsem si sednul do prázdného hlediště a snažil se o navození koncentrace. Momentálně už rituály nemám, ale to potřebné napětí před tím, než člověk jde na jeviště, je tam vždycky.

Pamatujete si své první vystoupení?

To bylo představení Zavraždění svaté Celestiny, kuplířky z města Salamky od Milana Calábka. Ten zážitek z vystoupení byl velmi pozitivní, a asi i proto jsem následně u divadla zůstal.

Máte nějaký herecký vzor?

Ani ne. Myslím, že by si člověk neměl vytvářet vzory v tom smyslu, že by chtěl někoho napodobit, protože každý člověk je jedinečný a to platí jak na divadle, tak v životě.

Vy jste spoluzakladatel divadla Gafa. Co bylo impulsem pro jeho založení?

Ze začátku to byla touha zkusit si dělat divadlo podle svého vlastního nazírání a poetiky.
Zároveň to byla výzva, jestli to člověk vůbec zvládne za pomoci vlastních sil. Navíc jsme cítili, že tady v Opavě je tímto stylem divadla možné oslovit novou sortu diváků.

Je Gafa konkurencí, nebo spíše alternativou ke Slezskému divadlu?

Divadlo jsme nezakládali, abychom konkurovali velkému divadlu. Slezské divadlo jako
instituce veřejné služby má jiný záběr představení, jiné povinnosti vůči zřizovateli a obyvatelům města. Ten záběr vystoupení Slezského divadla se snaží být co nejširší tak, aby si tam každý obyvatel něco našel. To my nemusíme, takže se můžeme zaměřit na specifickou skupinu diváků. O to se pokoušíme za pomoci našich představení, které jsou často interaktivní, snažíme se samotné diváky vtahovat do dění ja jevišti. Jedná se o skupiny lidí, kteří by třeba do velkého divadla nezavítali, ale skrz nás si k tomu třeba najdou cestu. Takže Gafa je spíše takovým doplňkem velkého divadla.

V Gafě jste jak hercem tak režisérem. V čem se tyto profese liší?

Jako herec se může člověk soustředit pouze na svůj herecký úkol, je to jeho povinnost, aby znal do detailu svou postavu, její motivace, psychologii. Režisér se oproti tomu musí soustředit nejen na to, co jednotliví herci hrají, ale i na spoustu dalších věcí okolo. Jakou zvolit hudbu, osvětlení, rekvizity, co se scénou, jak budou vypadat kostýmy, v jakém prostoru se bude hrát, jak ho upravit. Režisér musí dát tyto jednotlivé věci dohromady tak, aby fungovaly. V tom je to náročnější.

V jaké inscenaci vás můžeme v nejbližší době vidět?

Tady ve Slezském divadle to bude Figarova svatba. Tam budu hrát strom, na to už se velice těším. V Gafě pak máme 25. září premiéru představení Suchého a Havlíka Elektrická puma.

Vizitka:
Jakub Stránský
Narodil se 14. února 1976 v Hrobě. Po absolvování gymnázia vystudoval Střední školu dramatických umění v Šumperku. Tam se stal členem oblastního divadla, ve kterém působil až do roku 2001. Následně získal angažmá ve Slezském divadle a zůstal v něm do současnosti. Je spoluzakladatelem divadla GAFA a své herecké zkušenosti předává studentům ZUŠ Václava Kálika v Opavě.

Podivat se na originální článek

Novinky

18.01.2018

SILVESTR 2017

Již tradičně jsme přivítali nový rok v divadle. Půlnočního přípitku se zúčastnila i královna Alžběta II. a sir Elton John! A jak jste strávili Silvestr vy?

více zde

12.01.2018

Malá ochutnávka ze zkoušky komedie Jak je důležité míti Filipa

o dvou mladých přátelích. Jak dlouho lze žít dvojím životem, aniž by to prasklo? Činoherní soubor se pilně připravuje na uvedení premiéry komedie anglického dramatika Oscara Wilda, mistra ironického dialogu a skandálního literáta viktoriánské Anglie. Premiéra konverzační komedie se uskuteční v neděli 21. ledna 2018.   Režisérkou inscenace je Irena Žantovská: Paní režisérko, co Vás […]

více zde

12.01.2018

11. 2. 2018 od 19 hodin – THE BACKWARDS

11. 2. 2018 od 19 hodin strhující výlet do hudební minulosti plné nezapomenutelných hitů pro několik generací fanoušků Beatles   THE BACKWARDS Beatles revival – „Love Songs“   Úspěch bandu odstartovalo dvojnásobné vítězství na prestižním Beatlefestu v New Yorku v letech 1998 a 2003. Kromě koncertování v Čechách a na Slovensku kapela hrála po celé Evropě, […]

více zde

Starší novinky