Slezské divadlo Opava

Světová premiéra – první uvedení na profesionální scéně

Antihrdiny tragigrotesky Ubohý večer jsou lidé, kteří žijí zavřeni za okny svých domovů a bojí se dokonce i jen ta okna otevřít, aby je neovanul nebezpečný svět za nimi. Na otázku, co ho inspirovalo k napsání této hry, autor odpověděl: „Sám život. To je tak: když je člověk obklopen lidmi, kteří mají ze všeho strach, kteří se bojí žít a bojí se i umřít, kteří v tomhle svém způsobu života vlastně živoří a navíc se to své živoření snaží agresívně vnutit i těm okolo, cítil jsem potřebu si tohle téma zmapovat a podívat se skrze ně i sám na sebe, jestli něco z toho neutkvělo i na mně a ve mně. A pak jsem si začal klást otázku i po trochu širším rozsahu a dosahu celého problému: nakolik je tento životní styl vlastní i mnoha dalším našim současníkům, nakolik je tedy spojen i s češstvím (nebo vlastně čecháčkovstvím?).“

Režie:

Ivan Krejčí j. h.

Scéna, kostýmy:

Ilja Hylas j. h.

Dramaturgie:

PhDr. Ladislav Slíva

Hrají

Elvíra:

Karla Pyšková

František:

Zdeněk Jorda

Gabriela:

Sabina Figarová

Václav Mareš:

Kamil Koula

Vojtěch Mareš:

Martin Táborský

Zikmund Mareš:

Jiří Nebenführ

Karásková:

Ivana Petrželová

Procházková:

Ludmila Štědrá

PREMIÉRA: 3. 10. 2002
Inscenace byla uvedena v prostoru Divadelního klubu na Rybím trhu.
DERNIÉRA: 28. 5. 2003

Tomáš Vůjtek

je pedagogem ostravské Janáčkovy konzervatoře, kde vyučuje zejména českou a světovou literaturu a kulturní dějiny. Jeho tragigroteska Ubohý večer se dostala v r. 2000 do finálové desítky nejlepších prací v soutěži o novou českou a slovenskou hru, kterou každoročně vypisuje Nadace Alfréda Radoka. Jejímu autorovi se tohoto ocenění dostalo již podruhé: poprvé k tomu došlo o dva roky dříve, a to za hru Výmlat (tu krátce před naší premiérou Ubohého večera uvedlo ve světové premiéře na profesionální scéně ostravské Divadlo Petra Bezruče). Kromě toho napsal Tomáš Vůjtek písňové texty do variace na příběh Rusalky, která byla rovněž před několika lety uvedena Divadlem Petra Bezruče. A operetní soubor ostravského Národního divadla moravskoslezského má od loňského roku na repertoáru pohádkový muzikál Popelka, pro který T. Vůjtek rovněž napsal písňové texty. V ostravském Divadle loutek pak bude uvedena jeho starší hra Ale já přece – převedená ve spolupráci s hudebním skladatelem Eduardem Schiffauerem do operní podoby.

Zeptali jsme se autora – Jaká provokace či inspirace stála u vzniku hry Ubohý večer?

„Sám život. To je tak: když je člověk obklopen lidmi, kteří mají ze všeho strach, kteří sebojí žít a bojí se i umřít, kteří v tomhle svém způsobu života živoří a navíc se to své živoření snaží agresivně vnutit i těm, co jsou kolem, cítil jsem potřebu si tohle téma zmapovat a podívat se skrze tento pohled i sám na sebe, jestli něco z toho neutkvělo i na mně a ve mně. A pak jsem si začal klást otázku i po trochu širším rozsahu a dosahu celého problému: nakolik je tento životní styl vlastní i mnoha dalším našim coučasníkům, nakolik je tedy spojen i se současným češstvím (nebo vlastně čecháčkovstvím?).