Slezské divadlo Opava

Délka představení: 3 hodiny a 20 minut.

V rámci činoherního projektu Shake´N´Speare Vám v neděli 2. listopadu 2008 v 19 hodin představíme další výjimečný příběh – Shakespearova Romea a Julii. Tuto snad nejznámější tragédii o lásce napsal Shakespeare zřejmě v roce 1594 nebo 1595. Inspiroval se poemou Arthura Brookea (Tragický příběh Romea a Julie). Dramatik prozaicky načrtnutý příběh díky své imaginaci, básnickému i dramatickému talentu převedl do skutečného mistrovského díla. Zápletka se odehrává v italském městě Verona, kde žijí dva slavné rody Kapuletů a Monteků. Mezi nimi se již léta táhne dávný spor, který vyvrcholí v momentě, kdy se do sebe zamilují Romeo – Montek – a Julie z rodu Kapuletů. Ani tajná svatba milenců neodvrátí hrozící neštěstí. Shakespearův příběh lásky inspiruje nejen divadelníky, ale je také častou látkou pro filmové tvůrce. Ze všech filmových i televizních verzí, které byly v průběhu mnoha desetiletí natočeny, patří k těm nejproslavenějším film Franka Zeffirelliho (1968). Poprvé se v něm – proti zažité tradici, ale tak, jak tomu Shakespeare chtěl – v titulních rolích objevili mladičcí představitelé, skoro ještě děti.

Na jevišti našeho divadla uvidíte jako Romea Daniela Volného a v roli Julie se opavskému publiku představí hostující studentka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Magdalena Tkačíková (v alternaci s Hanou Baroňovou). Magdalenu Tkačíkovou můžete zároveň vidět v zajímavém studentském filmovém projektu Valašské filmové společnosti (VAFIS). Film je možné zhlédnout na internetových stránkách www.vafis.info, kde najdete odkaz na snímek Kalba.

Překlad:

Josef Topol, Zdeněk Urbánek

Úprava a režie:

Zdeněk Kaloč, j.h.

Scéna, kostýmy:

Jan Dušek, j.h.

Hudba:

Davit Rotter j.h.

Dramaturgie:

Blanka Fišerová

Choreografie soubojů:

Jan Krásl

Hrají:

ROMEO:

Daniel Volný

JULIE:

Magdalena Tkačíková j. h. nebo Hana Baroňová

CHORUS a ESCALUS:

Zdeněk Černín nebo Emanuel Křenek, j.h.

MERCUZIO:

Michal Stalmach

PARIS:

Šimon Krupa, j.h.

MONTEK:

Martin Táborský

P. MONTEKOVÁ:

Ivana Lebedová

BENVOLIO:

Matěj Kašík

KAPULET:

Martin Valouch

P. KAPULETOVÁ:

Hana Vaňková

LÉKÁRNÍK:

Miroslav Neborowský

TYBALT:

Jakub Stránský

CHŮVA:

Kamila Srubková

OTEC LORENZO:

Kostas Zerdaloglu

BRATR JAN:

Ondřej Bartoš

ABRAHAM, TONDA RENDLÍK:

Michal Kolář

BALTAZAR:

Hynek Mucha

PETR:

Petr Vaculík

ŘEHOŘ, VELITEL STRÁŽÍ:

Jan Krásl

DÍTĚ:

Štěpánka Sedláčková j.h. nebo Kateřina Vítečková j.h.

PRVNÍ ŽENA:

Pavla Štěchová

DRUHÁ ŽENA:

Adéla Kvochová

ANGELIKA:

Nikola Němcová

JINÝ MĚŠŤAN:

Martin Tomsa

Sluhové, tanečníci, masky, stráže, pážata, mniši členové baletu a techniky Slezského divadla Opava

Premiéra:

2. listopadu 2008

Délka představení:

3 hodiny 20 min (včetně jedné 15-ti minutové přestávky)

Nenechte si ujít tento nádherný, tragický příběh, který od 2. listopadu uvádíme ve Slezském divadle Opava v rámci velkého projektu letošní sezony Shake´N´Spear.

„Však věčně bude srdce jímat znova, žal Juliin a bolest Romeova.“

V současné době snad nejznámější příběh lásky napsal Shakespeare zřejmě v roce 1594 nebo 1595. První tištěná verze spatřila světlo světa roku 1597. Shakespeare se inspiroval poemou Arthura Brookea (Tragický příběh Romea a Julie). Dramatik tento prozaicky načrtnutý příběh díky své imaginaci, básnickému i dramatickému talentu převedl do skutečného mistrovského díla. Zápletka se odehrává v italském městě Verona, kde žijí dva slavné rody Kapuletů a Monteků. Mezi nimi se již léta táhne dávný spor, který vyvrcholí v momentě, kdy se do sebe zamilují Romeo – Montek – a Julie z rodu Kapuletů. Ani tajná svatba milenců neodvrátí hrozící neštěstí. Shakespearův příběh lásky inspiruje nejen divadelníky, ale je také častou látkou pro filmové tvůrce. Ze všech filmových i televizních verzí, které byly v průběhu mnoha desetiletí natočeny, patří k těm nejproslavenějším film Franka Zeffirelliho (1968). Poprvé se v něm – proti zažité tradici, ale tak, jak tomu Shakespeare chtěl – v titulních rolích objevili mladičcí představitelé, skoro ještě děti. Není také bez zajímavosti, že například režisér Baz Luhrmann rozhýbal poklidné vody filmového světa v roce 1996, když legendární příběh zbavil historických reálií a zasadil jej do současné Ameriky.