Tereze Piskořová, Region Opavsko, 11. 12 .2018

Starším divačkám vadí sprostá slova v incenacích,

říká ředitel Slezského divadla Ilja Racek

Slezské divadlo je pro mě nejen institucí, kolem které denně procházím, když jdu do práce, ale také místem, kde jsem před pár lety trávila jako studentka uměleckého oboru poměrně hodně času. V místní divadelní kavárně dodnes vysedávám nad hrnkem horkého latté prakticky každý den. Ředitele divadla Ilju Racka tak potkávám ve městě poměrně často. Náhodná setkání nyní přerostla v cílené pokládání otázek. Například, chodí opavští politici do divadla? Pobuřují diváky sprostá slova v inscenacích? A jak jde dohromady kultura se sportem? Nejen o tom je následující rozhovor.

Když v říjnu ministr kultury Antonín Staněk besedoval v divadle, jedna účastnice mu položila otázku, proč radní dávají na úkor divadla více peněž do sportu. Narážela tím na rizikové utkání Opavy s Baníkem, které se konalo před pár týdny. Zároveň poznamenala, že návštěvníci divadla nejsou ti, kvůli kterým se lidé bojí vyjít na ulici. Jaký na to máte názor?

Myslím si, že ta paní spíš chtěla říct, že návštěva divadla lidi jakýmsi způsobem kultivuje. I kdy se dnes nerado slyší, že kultura by měla diváky vychovávat, je pro naše město přínosem. Návštěvníci divadla mají trošku jiné starosti než to, že někdo vyhraje jedna nula nebo na penalty. když to vezmu osobně, začínal jsem jako žák u Baníku Ostrava ve fotbale i v hokeji a dělal jsem hodně sportovních aktivit. Nepamatuji si, že by někdy byly takové policejní manévry, jak tomu bylo nedávno při zápasu Opavy s Baníkem.

Při zmiňovaném zápasu byly zrušeny některé kulturní akce, například svatomartinský průvod. Divadlo zůstalo otevřeno?

Fungovali jsme normálně, ale dva měsíce předtím jsme přehazovali některé termíny. Měli jsme špatnou zkušenost z loňského roku, kdy Horní náměstí a schody divadla obsadili fotbaloví fanoušci a málem přerušili představení. Přesto si myslím, že je kolem toho zbytečná hysterie. Pokud fanoušci nejsou pod vlivem alkoholu, není třeba se jich bát.

Ministr při diskusi nastínil problematiku zániku regionálních divadel. Je vůbec možné, aby opavské divadlo zaniklo?

To se spíš zeptejte v té budově naproti (budova radnice – pozn. red.) Bývalému vedení města se příliš nezamlouval náš rozpočet a chtěli, abychom snížili náklady, o čemž jsme neustále diskutovali a provedli jsme i určité úpravy. Zástupci radnice by si však měli uvědomit, že pokud budou i nadále škrtat náklady, tak se z profesionálního divadla – s nadsázkou řečeno – amatérské sdružení, které se sejde, když má čas. Co se týče zkušenost s novým vedením města, jsou zatím dobré. Předložili jsme rozpočet, vedl jsem první rozhovory s náměstkyní Brňákovou, která má na starosti kulturu, a neměla žádné výhrady. Uvidíme, jak to bude probíhat v zastupitelstvu. Moje stanovisko je takové, že divadlo k Opavě patří. Pokud si ho zde před více než dvěma sty lety založili a doposud ho přes všechny historické zvraty provozovali, měli by si ho i stávající radní udržet. Ale jsou to oni, kteří reprezentují občany Opavy.

Dosud se rozpočet divadla pohyboval mezi 70 až 75 miliony korun. Jak je tomu dnes?

V současnosti se pohybujeme okolo 86 milionů a více. Vyšší rozpočet má dvě příčiny, jednou z nich je nárůst energií a druhou, daleko složitější, je nárůst mezd, který zhruba od roku 2016 včetně návrhu pro rok příští činí okolo 20 milionů.

Jak je to s příspěvky od kraje? Při debatě s ministrem se hovořilo, že kraj přispívá minimálně …

Ze spolupráce s krajem mám dobrý dojem, přispívá nám grantovým způsobem na různé mimořádné akce. Například na inscenaci Pošťácká pohádka, kterou jsme letos hráli ve spolupráci s Církevní konzervatoří, také nám přispěl na vytvoření inscenace 290 kilometrů. V rámci mezinárodní spolupráce mezi Moravskoslezským krajem a krajem Veneto v Itálii u nás hotoval italský dirigent a italští sólisté.

Co říkáte na to, že máte v zastupitelstvu člena činoherního souboru Daniela Volného? Berete to jako výhodu?

Jsme velmi rádi, že ho tam máme. Příjemně mne překvapilo, že jsou Zelení ve stávající koalici. Danek je známá osobnosti. Jsem také ráda, že se do zastupitelstva dostali lidé, kterí pracují v Opavské kulturní organizaci. Naše kulturní skupina je tak poměrně významná, takže by snad mohlo být současné vedení města vstřícnější než to minulé.

Jak jsou na tom politici s návštěvou divadla? Chodí na premiéry?

Bývalý pan primátor Křupala chodil, bývalý pan náměstek Stiborský chodil také. Z nového vedení města se na první premiéru dostavil pan primátor Navrátil i paní náměstkyně Brňáková. Dostal jsem navíc informaci, že se zástupci radnice přijdou na počátku nového roku do divadla podívat, aby se seznámili s provozem.

Opusťme na chvíli politiku. Když jste nastupoval do funkce ředitele, jako jednu z priorit jste uvedl přilákat do divadla mladší publikum. Jak se vám to povedlo?

Mladé lidi stále hledáme. Pro nás je důležitý jak mladší, tak i starší divák, který má k divadlu citový vztah. Někteří starší diváci mají nostalgické vzpomínky na to, jak divadlo v Opavě fungovalo kdysi, což je občas důvodem ke kritickým hlasům k naší produkci.

Takže když se snažíte o nějakou modernu, která by přilákala mladší diváky, těm starším se to nelíbí?

Říkáte to naprosto přesně. Když jsem nedávno otevřel mailovou poštu, dvě divačky mi napsaly, že chodí do opavského divadla už dlouhá léta, ale v některých inscenacích používáme nevhodná sprostá slova a je to uráží. Kdysi mi napsala dopis i jedna maminka, která přivedla do divadla syna a pak mu málem zacpávala uši. Bohužel, ke hrám ze současnosti jistá nespisovná slova patří, ale nikdy to není extrémní.

Je možné, aby se při jedné konkrétní inscenaci mladší i starší diváci názorově shodli?

Nevím, jestli je to úplně možné, ale řekl bych, že Prodaná nevěsta, která je provedena netradičně, by se mohla líbit všem. Pro starší diváky je to pořád Bedřich Smetana a jeho klasické árie, mladší generace ocení netradiční obsazení činohry a orchestru. Je docela zajímavé pohybovat se někdy na hranici divácké akceptace. Ale pokud bychom se s tím nevyrovnali, tak bychom asi měli v budoucnu problém.

Kdybyste měl z letošní sezony vypíchnout inscenace, které byste osobně doporučil, které by to byly?

V tomto okamžiku se zkouší Jirotkův Saturnin, který bude mít premiéru v lednu. Tuto neděli bude mít premiéru opera O Ptáku Ohniváku a Lišce Ryšce. Do konce sezony nás ještě čekají opery Aleko a komedianti nebo Čarostřelec. Na jaře chystáme ve spolupráci s olomouckým divadlem klasický balet Spící krasavice. V činohře se budou hrát zábavné tituly, takže naši diváci budou spokojeni.

Blíží se Vánoce, chytáte nějaký speciální program?

Hrajeme přímo na Štědrý den 24. prosince. To je tradice, kterou naši zaměstnanci moc rádi nemají, protože tam máme i maminky, které mají své povinnosti. Na druhou stranu, na Štědrý den máme vždy plné divadlo. O svátcích hrajeme všechny slavnostní tituly až do Silvestra. Během silvestrovského odpoledne hrajeme Jak je důležité míti Filipa, večer je na programu Prodaná nevěsta. Na Silvestra může tak každý zvážit, jestli se bude veselit raději doma, nebo v divadle, kde je to přece jen o něco zábavnější.

Text a foto: Tereze Piskořová

Ilja Racek

Narodil se 10. dubna roku 1950 v Ostravě. Absoloval obor televizní publicistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, obor režie na DAMU a obor divadelní věda na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Po roce 1991 řídil Státní divadlo Ostrava, respektive Národní divadlo moravskoslezské, či Janáčkovu filharmonii Ostrava. Od září 1998 do ledna 2001 byl náměstkem ministra kultury Pavla Dostála a poté rok vedl odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Od roku 2002 byl a do roku 2010 ředitelem Televizního studia Ostrava a v letech 2013 až 2014 řídil Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Ředitelem Slezského divadla byl jmenován od června roku 2016. Je ženatý a má tři děti.