„To bych rád věděl, když mohou být pohádky o všelijakých jiných lidských řemeslech a povoláních, jako o králích a princích a loupežnících, pastýřích a rytířích a černokněžnících a obrech a drvoštěpech a vodnících, proč by nemohla být také jednou pohádka o pošťákovi? Vždyť takový poštovní úřad, to je skoro jako zakleté místo….“

Operu Pošťácká pohádka napsal J. Feld na předlohu stejnojmenné pohádky K. Čapka z knihy Devatero pohádek. Děj pohádky se točí kolem psaníčka bez adresy, které se rozhodne doručit pošťák Kolbaba, protože se od poštovních skřítků dověděl jméno pisatele Frantíka a jeho milé Mařenky, které dopis píše.

Hudební styl poloviny 20. století se místy přibližuje muzikálovému vyjádření, ale také používá sbor v roli komentátora jako v antickém dramatu či gluckovské opery. Střídají se obsažnější hudební pasáže (ansámbly skřítků a sborová čísla) s menšími celky sólových postav. Nechybí ani mluvené slovo. Pohádková opera Pošťácká pohádka o dvou dějstvích nabízí mladé generaci seznámení s operou, a to jak v hledišti, tak i na jevišti. Právě proto byla vybrána pro studenty Církevní konzervatoře v Opavě, aby si mohli vyzkoušet své pěvecké i herecké dovednosti v praxi.

Koncepce režisérky a výtvarníka této pohádky vycházejí z nabízených témat a zápletky příběhu formou studentského divadla na divadle, což umožní zainteresovat téměř všechny studenty zpěvu Církevní konzervatoře. Pohádka v podání studentů jistě osloví široké spektrum divadelního publika. Režie Jana Andělová Pletichová, dirigent Petr Rajnoha, ředitel konzervatoře, výtvarník Jaroslav Milfajt, choreograf Martin Tomsa, účinkují studenti Církevní konzervatoře a orchestr Slezského divadla.

Malé i velké diváky zveme na premiéru v pátek 2. března od 19 hodin!

Jindřich Feld ml. (19. února 1925 Praha – 8. července 2007 Praha)  

Pocházel z hudební rodiny. Otec byl profesorem houslí na Pražské konzervatoři a matka byla také houslistkou. Hru na housle a violu studoval u svého otce a studium skladby dokončil na Akademii múzických umění v Praze v roce 1952. V témže roce získal i doktorát filozofie na pražské Karlově univerzitě v oboru hudební vědy, estetiky a filozofie. Jeho skladby byly úspěšné na mezinárodních festivalech. Mezi nejúspěšnější díla patří Koncert pro flétnu a orchestr (1954), který uvedl na koncertní pódia světový flétnista Jean-Pierre Rampal, opera Pošťácká pohádka (jediné scénické dílo na námět pohádky Karla Čapka), 4. smyčcový kvartet (státní cena 1968), 1. symfonie (1967), Suita pro smyčcový komorní orchestr (uvedená v Hanoveru také jako abstraktní balet), Tři fresky pro orchestr, Dramatická fantasie pro symfonický orchestr „Srpnové dny“, vytvořená na přelomu let 1968–1969 jako protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, kantáta-oratorium Kosmova kronika česká na středověký latinský text.

Jindřich Feld se věnoval také pedagogické činnosti. V letech 1968–1969 působil jako hostující profesor kompozice v Austrálii na universitě v Adelaide. V letech 1972–1986 byl profesorem skladby na Pražské konzervatoři. Jako host přednášel na několika amerických univerzitách, dále v Dánsku, Norsku, Německé spolkové republice, Francii, Anglii a v Japonsku. V létech 1990–1992 byl šéfredaktorem hudebního vysílání Československého rozhlasu.

Jindřich Feld obdržel za své skladby řadu cen v různých skladatelských soutěžích v Československu i v zahraničí. Jeho dílo bylo vydáno na mnoha CD předních světových studií.

Společný projekt Slezského divadla Opava a Církevní konzervatoře se realizuje v rámci grantového projektu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

-and-