Jitka Hrušková, Deník, 13. 2. 2018

V režii Lubora Cukra vznikla nová opera, jejíž titulní postavu ztvární Katarína Jorda Kramolišová a Petra Nótová

Opava – Slezské divadlo nabídne v neděli 18. února od 19 hodin premiéru opery Christopha Willibalda Glucka s názvem Ifigénie na Tauridě. Jeho vrcholné dílo zavede publikum do doby před trojskou válkou. Král Agamemnon obětuje bohyni Artemis svoji dceru Ifigénii, ta však oběť nepřijme a dívku tajně přenese do Tauridy, kde dělá kněžku. Setká se tam se svým bratrem, kterého nepozná a má ho podle příkazu krále Thoa obětovat. V poslední chvíli se sourozenci poznají, do chrámu vtrhne bratrův přítel s vojáky a oba osvobodí. Bohyně Artemis jim umožní návrat do Řecka. Inscenace bude uvedena ve francouzském originále

s titulky.

V režii Lubora Cukra vytvoří titulní postavu Katarína Jorda Kramolišová a Petra Nôtová, bratra Lukáš Zeman, jeho přítele Tomáš Kořínek a Václav Čížek, krále Skytů Alexander Vovk a Zdeněk Kapl, ministra Dalibor Hrda a Roman Cimbál, Dianu a první kněžku Anna Začalová a druhou kněžku Andrea Plachká. Spoluúčinkují sbor a balet Slezského divadla. Orchestr povede Vojtěch Spurný, scéna je dílem Lubora Cukra a Ondřeje Bartoše, kos­týmy navrhl Josef Jelínek a choreografii má Martin Tomsa. Hosté: Dirigent Vojtěch Spurný hostuje na českých i zahranič­ních operních scénách, sopra­nistka Petra Nôtová vystupuje na českých i slovenských operních scénách a koncerto­vala v mnoha evropských ze­mích. Tomáš Kořínek je sólis­tou plzeňského divadla a Lukáš Zeman se pěvecky zdo­konaloval na zahraničních konzervatořích a u význam­ných pěvců. Koncertuje neje­nom po Evropě, ale i v Indii, Izraeli, na Novém Zélandu, v USA, Číně a Japonsku.

Německý hudební skladatel a jeden z nejvýznamnějších operních skladatelů období klasicismu. Christoph Willibald Gluck odmítl rodinné povolání lesníka a po útěku z domova strávil několik let v Praze. Jeho další cesta vedla do Vídně, kde začal tvořit. Sňatek s bohatou dívkou mu zajistil finanční nezávislost a jako čtyřicetiletý byl jmenován kapelníkem vídeňské dvorní opery. Jeho bývalou žačkou byla francouzská královna Marie Antoinetta, a která ho pozvala do Paříže, jež se stala po Vídni jeho nejdůležitějším působištěm. Po záchvatu mrt­vice se vrátil do Vídně, kde dostal další záchvat a zemřel na cévní mozkovou příhodu ve věku 73 let. Jeho hrob se na­chází na vídeňském ústředním hřbitově.