říká ředitel Slezského divadla Aleš Kománek.

Tereza Pustková, 31. květen 2022, Region Opavsko

Novým ředitelem Slezského divadla v Opavě je devětatřicetiletý dirigent Aleš Kománek, který o začátku letošního roku ve funkci nahradil rezignujícího Ilju Racka. Jeho cílem bude udržet fungování operního i činoherního souboru a také získat více peněz na financování divadla. V rozhovoru jsme se bavili o změnách, které se v souvislosti s divadlem chystají. Nejvýraznější z nich je aktuálně záměr vybudování nového místa předprodeje vstupenek, který má vzniknout místo stávající Divadelní kavárny, proti čemuž vznikla petice. Další změny se dotknou dramaturgie. Divadlo se bude mimo jiné více zaměřovat na zájezdová představení a v Klubu Art se například plánuje vznik nové alternativní scény.

Do funkce ředitele divadla jste nastoupil s cílem instituci finančně stabilizovat. Na čem se vám od vašeho nástupu již podařilo ušetřit a jaké další kroky budou následovat?

Momentálně se nám daří nepřekračovat výdaje na premiéry a hledat úspory v některých smlouvách s našimi dodavateli. Hlavním cílem je stabilizovat hospodaření, optimalizovat produkci divadla a zajistit co nejefektivnější chod. Vyslat jasný signál zřizovateli, že divadlo zachází se svěřeným rozpočtem a majetkem hospodárně a má efektivní divadelní produkci. Chceme hospodařit úsporně, efektivně a navíc s kvalitním uměleckým výsledkem. Také chceme vytvářet pro město a kraj veřejnou službu, kterou jiná instituce není schopná naplnit, a navíc se dvěma složkami souboru, činohrou a operou.

Jakou částku plánujete uspořit oproti předchozímu roku?

Rezervy jsou v řádech milionů korun za rok. Chceme dojít do fáze, kdy budeme schopni říct, že jsme zrevidovali veškerý provoz a náklady na maximální možnou míru při zachování obou souborů v divadle.

Zmínil jste, že smlouvy s některými dodavateli jsou nevýhodné. Můžete konkretizovat, v čem jsou nevýhodné a o jaké dodavatele se jedná?

To bohužel nemohu, jelikož postupně probíhají jednání s našimi dodavateli o smluvních podmínkách. To by k partnerům bylo nekorektní.

U veřejnosti aktuálně rezonuje téma zrušení Divadelní kavárny s dvacetiletou tradicí a její přebudování na místo předprodeje vstupenek. Proč jste se k tomu rozhodl?

Pokud by šlo o divadelní kavárnu v klasickém slova smyslu, kam by se dalo před představením či po něm zajít i v obleku a róbě například na dort Sacher a vídeňskou kávu, dalo by se uvažovat o zachování…

Společensky unavených mužů na lavičce před vstupem do tohoto zařízení. Věřím, že tato skutečnost až tak nerezonuje, a že veřejnost ve výsledku přivítá obsahově kompatibilnější a důstojnější prezentaci divadla v těchto prostorách.

Vyjádřil jste se, že stávající předprodej vstupenek u trolejbusové zastávky na Horním náměstí vám přijde nevyhovující. V čem konkrétně?

Místo předprodeje by mělo být výkladní skříní a reprezentativním prostorem, bránou do fantazijního světa divadla, kde na vás dýchne divadelní atmosféra třeba i s přítomností vystavených kostýmů či rekvizit a vy díky tomuto malému zážitku nechcete odcházet bez vstupenky na představení či předplatného. Předprodej u zastávky je malý, neútulný, strohý a nereprezentativní. Nedá se v něm posadit, promyslet si programovou nabídku u stolečku a příjemném a inspirativním prostředí, popovídat si o programu s pracovníkem divadla. V současnosti jednomu z nejstarších divadel v republice dominuje hospoda. Předprodej jako hlavní nabídka a služba divadla je pro diváka v pozadí.

Někteří zastupitelé vyjádřili názor, že nový prostor nebude oproti Divadelní kavárně, z jejíhož provozu má divadlo 186 tisíc korun ročně z nájmu, generovat žádný zisk. Co na to říkáte?

V posledních dvou letech tento zisk z pronájmu restaurace divadlo nemělo, byť z objektivních důvodů kvůli covidu a souvisejících událostí. Nájem jsem do aktuální úrovně dohodl po svém nástupu do funkce. Jeden ze zastupitelů se nyní přišel za mnou do divadla omluvit, že se svým vyjádření pro vaše noviny ukvapil a o celou problematiku se začal podrobněji zajímat. Já jsem poděkoval a ocenil jeho zájem o podstatné záležitosti, které jsou pro divadlo zásadní. Vážím si tohoto jednání, věcné diskuze, kdy si informace ověřil a uměl na téma nahlédnout i z pozice potřeb divadla, nikoliv z pohledu individuálních zájmů některých kritiků, kteří tuto změnu napadají. Celou věc jsme probírali osobně, kolegiálně a s nadhledem, jak to mezi kulturními lidmi má být. Divadlo operuje s celkovým rozpočtem přes 100 milionů korun. Roční příjem z pronájmu pivnice ve výši 186 tisíc korun není položkou rozhodující, navíc ušetříme na jiných provozních smlouvách a výdajích. Kromě toho věřím, že nový předprodej přitáhne pozornost, zvýší návštěvnost a bude mít potenciál oslovit nového diváka, což v nějaké míře při zvýšeném prodeji vstupenek a předplatného nahradí i zisk z nájmu.

Za zachování Divadelní kavárny vznikla petice, kterou již podepsaly stovky lidí, včetně některých zaměstnanců divadla. Co si o tom myslíte?

Myslím si, že po mých výše uvedených slovech je zbytečné toto téma dále rozpitvávat a dramatizovat. Priority divadla jsou jasné, srozumitelné a oprávněné. A bez ironie, je to snad i dobrá zpráva pro paní provozní, která by si možná mohla otevřít jinde třeba i větší hospodu či pivnici a úspěšně pokračovat ve své živnosti při své klientele. Chápu, že je to pro ni a její příznivce po mnoha letech provozu jistě nepříjemná změna, ale zájmy divadla a jeho klientely nejsou méně podstatné.

Přebudování prostoru bude vyžadovat rekonstrukci. Náklady v jaké výši k tomuto účelu vynaložíte a kdy rekonstrukce proběhne?

Ohledně rozpočtu na rekonstrukci pracujeme s několika scénáři, od toho se odvinou náklady. Rekonstrukce proběhne v době letních prázdnin.

V minulosti se dlouhodobě řešilo téma rušení či naopak zachování operního souboru. Mají se operní sólisté obávat, že přijdou o místa, nebo mohou zůstat klidní?

Operní soubor není jen šest sólistů opery. Operní soubor čítá kolem stovky zaměstnanců. Oera je vrcholný umělecký útvar, který zahrnuje mnoho složek, instrumentální, vokální, scénickou. Mluvíme o orchestru, sboru a sólistech, baletní složce, specifické jevištní technice. Jsem přesvědčen, že existence opery ve městě společně s muzeem a univerzitou spoluurčuje a ovlivňuje charakter města a skladbu jeho obyvatel. Z mého pohledu je opera pro Opavu jednou ze základních složek, na kterou by měli být občané hrdi.

Bývalý ředitel divadla Ilja Racek kvůli šetření přišel s návrhem, že z operních pěvců s pracovními smlouvami se stanou externisté a divadlo si je bude na jednotlivá představení pronajímat. Nakonec k tomu nedošlo. Zvažujete, že byste k tomuto kroku přistoupil?

Škrtnout šest pozic sólistů opery nepovažuji za šťastné ani systémové řešení. Bavil bych se raději o tom, proč doposud nebyli lépe vytíženi, nebo jak je obsadit, jak s nimi pracovat a rozvíjet je, případně jak sólistický ansámbl obměnit, obohatit. Byl bych velmi rád, aby opavské divadlo mělo možnost chodit na své sólisty a hvězdy, podporovalo je a těšilo se na jejich výkony.

Hrozí například propouštění některých zaměstnanců?

Malé úpravy v rámci některých segmentů divadla nelze vyloučit, ale žádné velké propouštění určitě možné není. Naši zaměstnanci pracují v drtivé většině případů s maximálním nasazením, mnohdy i za dva úvazky, a my to velmi oceňujeme a vážíme si toho. Co se týče personálu, není plošně co škrtat.

V rámci úspor už nemají být tolik využívání hostující umělci. Kým je nahradíte?

Primárně chceme stavět na svých lidech, budovat jejich kariéru a oblibu u diváků. Hostující umělci budou dále důležitou, ale nikoliv rozhodující složkou.

Divadlo již nebude plně dotovat město a bude muset přistoupit na vícezdrojové financování. Máte již přislíbeny nějaké dotace z kraje nebo od státu? Pokud ano, v jaké výši?

Z Moravskoslezského kraje máme již podepsanou smlouvu na dotaci ve výši 2,1 milionu korun. Schvalování žádosti na úrovni ministerstva kultury je zatím v běhu. Je na nás, vedení divadla i vedení města, bychom se společnými silami pokusili přesvědčit vedení kraje i ministerstvo kultury, že jejich podpora má smysl a je i v jejich zájmu. Slezské divadlo nabízí kraji veřejnou službu, kterou v tuto chvíli není schopen nikdo zastoupit. Tím je naše zájezdová činnost po regionu, kterou chceme dále intenzivně rozvíjet v rámci projektu Region Opera. Nicméně hlavním problémem je, že neexistuje legislativa, která by vztah divadla, zřizovatele, města, kraje nebo státu upravovala do právního rámce, který by byl dlouhodobě aplikovatelný. Zákon o Veřejných kulturních institucích ani jiný, který by mohl být třeba ještě vhodnější, bohužel dosud nebyl našimi politickými představiteli přijat. Problematika společného zřizování a nemožnosti víceleté finanční stability není dlouhodobě řešena.

Nově má dojít na přesunutí některých premiér do Obecního domu. Půjde o nějaké speciální tituly? A myslíte si, že to u diváků, kteří jsou zvyklí na divadelní prostředí, bude fungovat?

Ano, pro Klub Art v Obecním domě bude naše činohra připravovat jeden speciální titul. Ostatní premiéry budou probíhat standardně na hlavní scéně divadla. Chce se pokusit divadlo více otevřít veřejnosti. Rádi bychom ukázali, že divadlo může být součástí života ve městě, že nejsme jen konzervativní frakouni zavření například v orchestrální díře uprostřed divadelního svatostánku, hrající jen pro takzvanou smetánku. Využití alternativních scéna a koncertních prostor je všude ve světě běžná věc. Publikum bude mít možnost setkat se s našimi skvělými umělci i v nových lokalitách. Cílem je mít nejen divadlo ve městě, ale hlavně město v divadle. Což je atraktivní nejen pro nové publikum a naše umělce, ale je to i skvělá reklama, jak nalákat nového diváka do naší hlavní budovy. Ať už jde o Klub Art, komorní sály Obecního domu, kostel svatého Václava, oblíbené open air akce, besedy s umělci ve foyeru či jinde.

Opavské publikum je poměrně konzervativní a při výběru představení nerado experimentuje. Budete při výběru titulů sázet na osvědčenou klasiku, nebo se mohou diváci těšit i na nějaké alternativní inscenace.

Chceme získat nového diváka a zároveň rozhodně neztratit naší stálou, konzervativnější diváckou základnu. Jsme v jednadvacátém století a nechceme, aby diváci měli pocit, že jdou do muzea, když vstupují do našeho divadla. Ale zároveň bychom rádi zachovali klasický ráz tradičních inscenací. Díky své kariéře jsem dlouho žil v okolí Vídně. Na Univerzitě ve Vídni jsem rovněž studovat a to, co mi na Vídni a Vídeňácích vždy imponovalo, je způsob, jak dokáží snoubit úctu k tradici s originalitou a přiměřenu, kultivovanou inovací. Proč by se nám něco podobného nemohlo podařit v Opavě?

Proč jste se vlastně přihlásil do výběrového řízení? Čím si myslíte, že jste vedení města zaujal, že vybralo na pozici ředitele divadla právě vás?

Myslím, že konkurzní komisi zaujala kombinace umělecké profese a manažerských schopností, propracovaná koncepce rozvoje divadla a také výsledky z psychologických testů, které pokud vím, nesplnil žádný jiný z uchazečů.

Byl jste ředitelem a pedagogem Musik-Atelieru Creativo v rakouském Badenu. Budete se snažit přenést zkušenosti z Rakouska i do Opavy?

Zkušenosti z Rakouska, Německa a jiných zemí se jistě velmi hodí. Myslím, že pobyt v zahraničí člověka velmi obohatí, jednak rozhledem, zkušenostmi, ale také prohloubením vztahu se svým rodným krajem.

Tereza Pustková

Aleš Kománek

Narodil se roku 1982, pochází z Ostravy, nyní žije v Opavě. Absolvoval prestižní evropské univerzity v Praze a ve Vídni, jako dirigent pak spolupracoval s řadou významných orchestrů v České republice i v zahraničí a dále se vzdělával v doktorském studiu na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V letech 2012 až 2016 působil jako umělecký vedoucí společnosti AIDA Entertainment v Hamburku, poslední čtyři roky byl ředitelem a pedagogem Musik-Atelieru Creativo v rakouském Badenu. V roce 2017 se stal laureátem mezinárodní dirigentské soutěže G. Fitelberga v polských Katovicích. Od 1. ledna letošního roku nastoupil do funkce ředitele Slezského divadla v Opavě.