Slezské divadlo Opava

Přeskočit na navigaci

Webová prezentace Slezského divadla v Opavě

Archiv pro 10. 2016

Bič boží v Opavě: David Szendiuch jako Attila exceluje. Bohužel je v tom téměř sám

Milan Bátor, 25. 10. 2016, http://operaplus.cz/bic-bozi-opave-david-szendiuch-jako-attila-exceluje-bohuzel-tom-temer-sam/

Premiéra Verdiho opery Attila v Slezském divadle v Opavě se uskutečnila v neděli 23. října. V hlavních rolích se představili sólisté Katarína Jorda, Alexander Vovk, Juraj Nociar, Rudolf Medňanský a Dalibor Hrda. Hunského krále Attilu ztvárnil David Szendiuch, který s ním má bohaté zkušenosti. Režie Jany Andělové Pletichové našla oporu v dobrém hudebním nastudování, pod nímž se podepsaly Libuše Vondráčková a Jana Hajková. Dirigoval Petr Šumník.

Opera o prologu a třech dějstvích z roku 1846 se vrátila na opavská divadelní prkna po dvaceti pěti letech. V roce 1991 zde totiž proběhla v režii Jany Andělové její československá premiéra. Verdiho Attila je zasazen do historického rámce, kterým bylo tažení vládce Hunů Attily, přezdívaného Bič boží. Verdiho vlastenecký záměr, odkazoval na touhu po sjednocené, silné Itálii. V aktuálním pohledu však dílo získává také novou dimenzi zejména líčením nemilosrdného střetu dvou naprosto odlišných kultur a národů.

Prolog opavského nastudování olizují jazyky plamenů na zadním plátnu, které symbolizují zmar válečného běsnění Attily a jeho vojska. Sbor žen je znehybněn v pózách vyjadřujících zoufalství a porobu. Pak na scénu vtrhnou Hunové a nemilosrdně ženy napadnou, strhnou k zemi, bijí je a znásilňují. Na Slezské divadlo naturalisticky odvážná scéna má svůj protipól v mužském sboru, který nastoupí s přísně vztyčenými kopí v bojovné melodii, do níž přichází jejich král Attila.

David Szendiuch zaujal hned první árií znělou, sugestivní interpretací a příjemnou vyvážeností svého barytonu. Ihned od počátku rovněž přesvědčoval svou expresivní hereckou kreací, která byla přímo epicentrem celého nastudování. Szendiuch do role vložil veškerý svůj pěvecký i herecký um (který je nemalý) a ztvárnil dobyvatele jako divokého barbara, s prudkým gestem, animálně přikrčenou gestikulací, zlověstnými grimasami a slepou zuřivostí.

Akcent na barbarství Hunů měl pokračování například ve scéně, kdy jsou ženy odtaženy za nohy a ruce z pódia. V roli Odabelly, které Attila zavraždí otce, se v neděli představila opavská sólistka Katarína Jorda. Extrémně náročný sopránový part i dramatické dispozice této role bohužel nebyly v její interpretaci jednoznačně přesvědčivé. Sopranistka se místy pěvecky trápila a jen s vypětím všech sil odzpívala některé náročnější koloratury, melodické ozdoby a vypjaté nejvyšší tóny. Také její psychologické ztvárnění ženy, která v sobě dusí vztek a prahne po pomstě, nebylo jednoznačné. Chvíli to vypadalo, že Attilu skutečně miluje, bezradné režijní vedení jejímu výkonu na věrohodnosti rozhodně nepřidalo.

Protihráč Attily – římský generál Ezio v podání Alexandra Vovka na tom nebyl o mnoho lépe. Jeho postava byla toporná, pěvecky měl i zdařilejší místa a některé árie se mu povedly. Juraj Nociar se bude s rolí Foresta muset ještě pořádně sžít. Jeho výkon byl rozporuplný, což potvrdila také absence potlesku opavských diváků. Nociarův hlas prostě tomuto Verdiho dílu nesednul a je to škoda, protože v jiných kreacích byly výkony opavského tenoristy mnohem zdařilejší. Menší roličky si s rozdílným výsledkem vystřihli Rudolf Medňanský (Uldino) a Dalibor Hrda (Leone). Zatímco prvně zmíněný Medňanský v roli Attilova sluhy pěvecky i herecky přesvědčil (ostatně progresivní růst mladého tenoristy je patrný každou další inscenací víc a víc), Hrdův bas zněl unaveně a jakoby za zenitem nějakého přesvědčivějšího pěveckého výrazu a jemnější práce s dynamikou.

Co se nepodařilo pěvecky dvakrát šťastně některým sólistům, bylo přesvědčivé ve sboru, který pod vedením Kremeny Pešakove zazpíval opravdu dobře připraven, působil jistě a rozhodně. Opavský Attila však povstává a padá do propasti stále stejných slabin: fádní režie, nevyrovnané výkony a nevhodné obsazení sólových rolí, jdoucí typově proti jejich protagonistům. Tentokrát se bohužel k nedostatkům nového nastudování přidala i scéna Jaroslava Milfajta.

Zadní projekce, na níž se objevovaly plameny, tu temně modrá hrozivá oblaka jako předzvěst bouře, či bílá holubice míru, působila spíše rušivým dojmem. Scéna byla vyprázdněná, nic se na ní nedělo, v prostoru bylo umístěno schodiště či pahorek s dvěma nebo třemi stromy. Způsob práce s takto vymezeným prostorem byl zkostnatělý a nezáživný. Mezi jednotlivými obrazy navíc probíhala přestavba jeviště (ale přestavba čeho, když se téměř nic nezměnilo?), která trvala pokaždé úmorně dlouho a narušovala plynulých chod a dramatický spád děje.

Velmi pěkné byly kostýmy Tomáše Kypty. Bohužel režie Jany Andělové Pletichové nepřinesla ani v tomto díle přesvědčivý výsledek. Byla toporná a chaotická. Dlouho nebylo jasné, o co vlastně v opeře kráčí. Postavy se po jevišti pohybovaly prkenně a škrobeně, některé symboly, jako například jmelí, které mužský sbor Hunů drží nad hlavami, nebylo možno nějak smysluplně rozklíčovat. Závěrečná poprava Attily působila spíše komickým než dramaticky vyostřeným dojmem.

Jednou z pozitivních daností tohoto Verdiho díla je překrásná hudba, která představila autora i v této méně známé opeře jako geniálního skladatele sugestivních melodií, virtuózně rozmáchlých árií, dramaticky neobvykle vyostřených hudebních ploch a působivých vlasteneckých sborových čísel. Hudební nastudování a výkony hráčů orchestru byly nadstandardní a přinesly velmi pěkný výsledek a radost. Jak v jednotlivých instrumentálních kreacích, které květnatě doprovázejí některé árie, tak v celkovém hudebním pojetí se jednalo o velmi příjemný výkon opavských hudebníků. Překrásné byly zejména flétnové a fagotové melodické linky.

Škoda, že opavská opera není schopna vybřednout z některých stereotypů, klišé a samoúčelností. V novém nastudování Attily se sešlo mnoho pozitivního, ale také mnoho nedotaženého. Bohužel to druhé se projevilo v klíčových bodech, jako jsou sólové výkony, režie a scéna. To samozřejmě nic nemění na tom, že výkon Davida Szendiucha, opavského sboru, orchestru a dirigenta Šumníka byl přesvědčivý a sympatický. I tak bych však čekal zásadní změny i v dalších podstatných věcech. Bohužel jsem se nedočkal.

Hodnocení autora recenze: 60%

Giuseppe Verdi:
Attila
Dirigent: Petr Šumník
Režie: Jana Andělová Pletichová
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Tomáš Kypta
Pohybová spolupráce: Valerij Globa
Sbormistr: Kremena Pešakova
Orchestr, sbor a balet Slezského divadla
Premiéra 23. října 2016 Slezské divadlo Opava
Attila – David Szendiuch (alt. Michael Kubečka)
Odabella – Katarína Jorda (alt. Agnieszka Bochenek – Osiecka)
Ezio – Alexander Vovk (alt. Pavel Klečka)
Foresto – Juraj Nociar (alt. Jakub Rousek)
Uldino – Rudolf Medňanský (alt. Ivo Melkus)
Leone – Dalibor Hrda (alt. Peter Soós)

Zdroj: http://operaplus.cz/bic-bozi-opave-david-szendiuch-jako-attila-exceluje-bohuzel-tom-temer-sam/

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru ATTILA

Fotograf představuje Attilu

(jih), Deník, 25. 10. 2016

Ve foyer Slezského divadla bude jen do konce týdne k vidění soubor patnácti větších barevných fotografií, které představují vznik operní inscenace Attila od předávačky až po hlavní „oblékačku“, tedy oblékací zkoušku. Jejich autorem je fotograf Opavského a Hlučínského Deníku, František Géla. Jeho fotosoubor představuje něco jako divadelní kuchařku – provází diváky zákulisím a zajímavě dokumentuje samotnou přípravu inscenace. „Byl to jeden z nápadů, jak divákovi tento operní zážitek maximálně přiblížit. Pokud se osvědčí, budeme v něm pokračovat i v dalších inscenacích,“ slibuje vedoucí divadelního marketingu Jana Hřivnáčová.

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru ATTILA

Attila na jevišti zvítězil

(mk), Region, 25. 10. 2016

Opava – Bouřlivým potleskem ve stoje odměnilo publikum při nedělní premiéře ve Slezském divadle všechny spolutvůrce inscenace opery Giuseppe Verdiho Attila. Podobně jako před 25 lety, kdy byla tato méně hraná Verdiho opera uvedena v Opavě v československé premiéře, krvežíznivý vládce Hunů na opavském jevišti opět zvítězil. Po pravdě řečeno zvítězila nádherná Verdiho hudba, režie Jany Andělové Pletichové a všichni, kdo se tentokrát na uvedení dramatického díla podíleli.

Není obvyklé začít pochvalou pěveckého sboru a sbormistryně Kremeny Pešakové, ale v případě Attily je to určitě na místě. Attila je totiž mimo jiné považován za „sborovou“ operu a mužská i ženská část sboru podala ve všech částech strhující výkony. Což by se neobešlo bez skvělého výkonu orchestru a taktovky Petra Šumníka. Takže další oprávněná pochvala a zasloužený potlesk. Ten nejbouřlivější ovšem patřil představiteli titulní postavy Davidu Szendiuchovi. Svého „antihrdinu“ Attilu zvládl na výbornou nejen pěvecky, ale i po herecké stránce. Skvěle mu „sekundovali“ další mužní hrdinové. Alexander Vovk coby Ezio a Juraj Nociar v roli Foresta. Ostatně dvojzpěv Attily a Ezia v prologu patřil k místům, která vyvolal potlesk na otevřené scéně. V dramatické roli hlavní ženské hrdinky Odabelly podle očekávání zářila Katarína Jorda. Zapomenout nesmíme ani na Rudolfa Medňanského (Uldino) a Dalibora Hrdu (Leone). Za připomínku v této souvislosti stojí, že árie hlavních rolí v této opeře jsou odborníky považovány za extrémně náročné.

Režijní pojetí inscenace ještě zdůraznilo dramatičnost i nemalou podmanivost základního příběhu o touze po osvobození vlasti – Itálie, o lásce mezi mužem a ženou, o víře v Boha, o touze po moci, ale i po pomstě. Režijnímu záměru i nádherné Verdiho hudbě zcela korespondovala strohá, nicméně vysoce funkční scéna Jaroslava Milfajta a překrásné kostýmy Tomáše Kypty. Především ohnivě rudé kostýmy Attily a jeho bojovníků nenechaly nikoho na pochybách, kdo je kdo. Skvěle kontrastovaly mimo jiné s bílými úbory křesťanů a papeže ve strhujícím finále 1. dějství. Nemalou pochvalu si zaslouží také balet v choreografii Valerije Globy a děti z Operního studia pod vedením Terezy Kavecké, stejně jako technika. Světelné i zvukové efekty, jakož i promítané scenérie ještě umocnily atmosféru prologu a každého obrazu všech tří dějství.

Komu se zdá té chvály příliš mnoho, má jedinou možnost. Zajít se do Slezského divadla na operu G. Verdiho Attila podívat.

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru ATTILA

Opavské divadlo chystá Verdiho operu Attila

20. října 2016, ČTK

Zdroj: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-kulturni-servis/425677/opavske-divadlo-chysta-verdiho-operu-attila.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy

Slezské divadlo Opava uvede premiéru opery Giuseppa Verdiho Attila v režii Jany Andělové Pletichové, orchestr bude dirigovat Petr Šumník. Opera bude 23. října v 19:00 uvedena v italském originále s českými titulky. ČTK o tom informovala pracovnice divadla Jana Reichelová.

„Verdiho sborová opera pojednává o vládci Hunů králi Attilovi, který v 5. století plenil velkou část Evropy. Verdi zřetelně vykresluje osvobození Itálie na libreto, které se velice volně opírá o historická fakta. Historický námět je obohacen o milostnou zápletku a touhu po pomstě,“ uvedla Andělová Pletichová. Dodala, že v dnešní době v příběhu vidí aktuální politické téma – základní konflikt střetu dvou kultur.

Opava už má s touto operou zkušenosti. V roce 1991 tamní divadlo operu uvedlo v československé premiéře.

V současné verzi se v titulní roli představí David Szendiuch či Michal Kubečka, v roli Odabelly diváci uslyší sopranistku Katarínu Jordovou nebo alternující Agnieszku Bochenekovou. V dalších rolích se představí Alexandr Vovk, Juraj Nociar nebo Dalibor Hrda.
Původní premiéra v divadle La Fenice v Benátkách 17. března 1846 slavila úspěch a vlastenecký námět opery strhoval publikum k bouřlivým, politicky motivovaným projevům. Kritika ovšem vytýkala skladateli militantní způsob psaní.

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru ATTILA

Attila, vládce Hunů, ovládne Slezské divadlo

(mao), Mladá Fronta Dnes, 20. 10. 2016

Na premiéru Verdiho sborové opery Attila se připravují v opavském Slezském divadle. Nastudování se ujali dirigent Petr Šumník s režisérkou Janou Andělovou Pletichovou. Dramatický příběh vypráví o vládci Hunů, který v 5. století plenil velkou část Evropy. Ve Verdiho díle nechybí oblíbené operní prvky, jako je milostná zápletka nebo touha po odplatě, a díky popisu střetů dvou odlišných kultur bude podle inscenátorů opavské nastudování také aktuální. Navíc jeho uvedení připomene zdejší prvenství, kdy se v roce 1991 právě ve Slezském divadle uskutečnila Attilova československá premiéra. Ta současná se koná v neděli v 19 hodin a v titulní roli se v alternaci představí David Szendiuch a Michael Kubečka.

Podivat se na originální článek
Odkaz na hru ATTILA

Opera zahájí sezonu sondou do historie

Jitka Hrušková, Deník, 20. 10. 2016

Nová operní sezona ve Slezském divadle začíná už během této neděle.

Opava – Soubor opery Slezského divadla přivítá v neděli 23. října novou sezonu premiérou díla Giuseppa Verdiho pojednávajícím o známém vládci Hunů z pátého století. Král Attila, zvaný Bič boží, byl typickým válečníkem bez cti i slitování. Na svém tažení dobyl značnou část Evropy a Verdiho dílo se stává aktuálním mementem střetu dvou kultur. Děj přibližuje osvobození Itálie od Attilovy poroby. Odabella a Foresto přísahají Attilovi pomstu. Attila si chce vzít Odabellu za manželku, ale dívka ho nenávidí. Když Atillu při svatebního průvodu italští vzbouřenci zajmou, probodne ho a mrtvý král se tím stává pro Italy signálem k útoku na Huny.

Režisérka Jana Andělová Pletichová obsadila do titulní postavy basisty Davida Szendiucha a Michaela Kubečku, dívkou Odabellou budou sopranistky Katarína Jorda Kramolišová a Agnieszka Bochenek. Jejímu milenci Forestovi dají podobu i hlas tenoristé Juraj Nociar a Jakub Rousek, generála Ezia ztvární barytonista Alexander Vovk s Pavlem Klečkou. Další postavy vytvoří Rudolf Medňanský s Ivo Melkusem a Dalibor Hrda s Peterem Soósem. Divadelní orchestr povede Petr Šumník. Scénu navrhl Jaroslav Milfajt a kostýmy Tomáš Kypta. Spoluúčinkuje orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava. Dílo bude uvedeno v originále s českými titulky.

Italský hudební skladatel Giuseppe Fortunino Francesco Verdi měl úzké vazby na špičky milánské společnosti a býval hostem místní šlechty. Byl poslancem italského parlamentu, čestným občanem měst Parma, Bologna, Milán a Řím, členem pařížské Institute de France, poslancem i držitelem Velkého kříže italské koruny. Nejslavnější však zůstal jako skladatel. Složil celkem osmadvacet oper, z nichž k nejhranějším patří zejména Aida, Loupežnici, La Traviata, Don Carlos a Nabucco.

Podivat se na originální článek

Herec Kostas Zerdaloglu

Herec Kostas Zerdaloglu: Nástup Ilji Racka ml. do funkce ředitele opavského divadla přinesl zklidnění

19. 10. 2016 Ladislav Vrchovský, http://www.ostravan.cz, Divadlo, Rozhovor

Herec Kostas Zerdaloglu patří ke generaci, která vzešla z brněnských uměleckých škol a stala se pro české divadlo a film mimořádně přínosnou. Na konzervatoři studoval třeba společně s Dagmar Veškrnovou-Havlovou nebo Libuší Šafránkovou. Je nejen hercem, ale i režisérem a občas ke své roli, jak přiznává, přistupuje spíše jako režisér než jako herec. Nyní bude hostovat v Komorní scéně Aréna v Ostravě v nové inscenaci Ibsenovy Divoké kachny, která bude mít premiéru již v sobotu.

Jsi členem činoherního souboru Slezského divadla v Opavě. Tam jste měli v posledních dvou letech problémy se změnami na postu ředitelů. Od této sezóny divadlo vede Ilja Racek mladší, někdejší ředitel Národního divadla moravskoslezského. Přineslo to nějaké změny?

Tou hlavní změnou je zklidnění. Znám ho čtyřicet let, od roku 1976. Umí konfliktní situace řešit i vyřešit.

Kdy se Ilja Racek rozhodl kandidovat teď v posledních senátních volbách, přál jsem mu úspěch a zároveň nepřál. Byl by dobrým senátorem, to zcela jistě. Ale sám jsem zažil vrcholovou politiku na vlastní kůži a vím, jak svět politiky dovede člověku změnit myšlení. Jakkoliv i svět divadla není žádná selanka, tak právě tu politickou džungli jsem Iljovi Rackovi nepřál …

Já ano. Kvůli živé kultuře. Právě ta potřebuje politickou podporu. Ilja je divadelník. V kombinaci s politikou by divadlo výrazně podpořil.

Vzpomeňme ministra Pavla Dostála. Také to byl divadelník a byl to i dobrý ministr kultury. No nic, pojďme ještě k opavskému divadlu. To nemá v poslední době moc přízně odborné kritiky. Někdy mi to přijde až nespravedlivé. O opavské činohře se mluví s despektem. A přitom zcela nedávno to byla režisérka Janka Ryšánek-Schmiedtová, která v opavské inscenaci Gazdiny roby dokázala s místními herci udělat skvělé představení. Ukázala pravý potenciál souboru, kterého jsi členem.

Funguje to. I divácky.

Mluvíš o publiku. Vnímáš nějaký rozdíl mezi ostravským a opavským publikem?

To je těžká otázka. Nedělám mezi druhem publika žádná rovnítka.

Zdá se mi, že opavské publikum je konzervativnější než to ostravské. Ivan Krejčí udělal u vás Sigarevovo Ruské loto, což byla z hlediska odborné kritiky velmi slušná inscenace, Janusz Klimsza tam měl také skvělé režijní výsledky, ale opavské publikum tyhle věci moc nadšeně nepřijalo …

Myslím, že ne docela. Například u Ivana Krejčího, který u nás dělal jako režisér více her než samotné Ruské loto, které mimo jiné vyhrálo i festivalovou cenu v Českém Těšíně, měly jeho inscenace úspěch i u diváků. Jak v Českém Těšíně, tak na domácí scéně v Opavě. Já jsem vyznavačem vnitřního divadla. Ne toho vnějškového. Snaha o zajímavou formu může být, to jistě, ale hlavní je vnitřní obsah. Pro mne. Pokud někdo umí experimentovat v obsahu, tak to beru. Proto mám rád Komorní scénu Aréna.

Kde teď pracuješ na postavě podnikatele Verla v Divoké kachně. Ty jsi viděl inscenaci této hry v Divadle Petra Bezruče, v režii Jana Mikuláška?

Neviděl.

Nevadí. Jan Mikulášek v té inscenaci šel tak trochu i do formálních experimentů, ale neviděl jsi to, takže nebudeme o tom mluvit. Teď pracuješ poprvé v životě s režisérem Davidem Šiktancem. Překvapil tě něčím? Máš za sebou práci se skvělými režiséry, například s Josefem Janíkem, s Evaldem Schormem, a to jsou legendy…

S Davidem Šiktancem jsme ve fázi seznamovací. Hledáme společný divadelní jazyk.

Můžeš před premiérou mluvit o své postavě?

Osobního popisu postavy bych se před premiérou raději vyhnul. Nechal bych to na divácích.

Co tě čeká v opavské činohře?

Zatím nevím, ale snad nějaká role v připravovaných Bratrech Karamazových. Budeme je u nás v Opavě dělat v geniální úpravě Evalda Schorma. A mám z toho trochu obavy. Nevím, zdali se lze s jeho slavnou inscenací v Divadle Na zábradlí vůbec měřit.

Ty umíš i režii. Neuvažuješ o nějaké režii ve svém domovském divadle?

Kdyby nějaká taková nabídka přišla, rád se jí ujmu.

Dobře. Ale přesto, je nějaká hra, na kterou si myslíš jako režisér?

I nadále jsem v blízkém kontaktu s bývalým dramaturgem Divadla Petra Bezruče Romanem Císařem. V těch třech letech, co byl od roku 1983 do roku 1986 dramaturgem u Bezručů, jsme se docela spřátelili. Roman mi posílá v různých intervalech dobré nové texty. Některé z nich by stály za úvahu.

Zdroj: http://www.ostravan.cz/35852/herec-kostas-zerdaloglu-nastup-ilji-racka-ml-do-funkce-reditele-opavskeho-divadla-prinesl-zklidneni/

Podivat se na originální článek

Zkoušení muzikálu Noc na Karlštejně v režii Dagmar Hlubkové je v plném proudu!

Zde máme pro Vás pár momentek ze zkoušení. Muzikál bude mít premiéru 18. prosince.

Na fotografiích Tomáše Ruty.


Změny v programu:

4. 11. ATTILA, opera skupina 4
(původně činohra Figarova svatba)

22. 12. PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ, činohra skupina 9
(původně plánovaná opera Attila)

Předplatitelské skupiny zůstávají stejné.

Vstupenky můžete vrátit k proplacení v předprodeji SDO nejpozději do dne představení!
Ke změnám došlo z důvodu jiných závazků hostujících umělců.
Děkujeme za pochopení.

SILVESTR 2016

OSLAVTE PŘÍCHOD NOVÉHO ROKU V DIVADLE

V sobotu 31. prosince od 15 hod. vás čeká opereta Hraběnka Marica. Budete se moct zaposlouchat do energických tónů cimbálové muziky a poté si symbolicky přiťuknout sklenkou vína. VSTUPNÉ 380,-/320,-/270,-

Večer od 21 hod. se můžete těšit na klasickou komedii Zdravý nemocný. Ve foyeru divadla nebudou ani letos chybět různorodé lahůdky, výborná vína a skvělá hudba. Rok 2017 pak přivítáme půlnočním přípitkem. VSTUPNÉ 750,-/650,-

silvestr2016

Strana 1 z 3123

Novinky

8.12.2017

Dramaturgický úvod – pohled do zákulisí inscenace

Vážení diváci, aby byly Vaše zážitky z inscenací Slezského divadla Opava ještě bohatší, nabízíme Vám možnost zúčastnit se dramaturgických úvodů – pohledu do zákulisí. Tyto úvody budou probíhat vždy před představením skupiny 6. První tedy proběhne 14. prosince v 18.30 ve foyer SDO v 1. patře „u klavíru“ před činohrou VŠECHNO JE V ZAHRADĚ. Na […]

více zde

7.12.2017

VÁNOČNÍ NADÍLKA

Hrajeme pro vás i mezi svátky! Vyberte z naší nabídky kulturní zážitek pro sebe či své blízké. Nechcete se vázat na konkrétní termín? Nabízíme možnost koupě poukazů – DÁRKOVÝ POUKAZ v ceně 220 Kč na činoherní představení SDO a v ceně 270 Kč na inscenace operního souboru s platností do 30. 6. 2018, nebo speciální […]

více zde

30.11.2017

„Cikánský baron jsem já, mě každá cikánka zná…“

K složení operety CIKÁNSKÝ BARON inspiroval vídeňského „krále valčíků“, Johanna Strausse ml. román „Saffi“ maďarského spisovatele Mór Jókaie.   Mladý šlechtic Šándor Bárinkay si po létech vyhnanství přichází převzít majetek po svých předcích.  Bohatý prasečkář Koloman Župan se Šándorovi vysmívá, protože pozemky jsou bezcenné a součástí dědictví je cikánská vesnice….. Přijďte se podívat, jak to […]

více zde

Starší novinky