Carl Maria von Weber (*18. 11. 1786 – †5. 6. 1826) byl německý hudební skladatel, klavírista a dirigent. Jeho nejslavnější opera Čarostřelec je považována za zakladatelské dílo německé romantické opery, dílo historicky významné ve vývoji německé opery a opery vůbec. Weber je dalším vývojovým stupněm opery mezi Mozartem a Wagnerem. Obohatil operu o dramatické základy, pracoval s příznačnými motivy a tématy. Weber zasadil děj Čarostřelce do českých lesů na Domažlicku (k Čechám měl blízký vztah, byl dirigentem ve Stavovském divadle v Praze). Libretista Friedrich Kind zpracoval příběh z Knihy o strašidlech Augusta F. Launa a Johanna A. Apela, který se odehrál na Domažlicku v době po třicetileté válce. Reálné příběhy končily tragicky – smrtelně zraněná nevěsta, její rodiče umírají žalem a samotný střelec skončí v blázinci. Mladý myslivec Max miluje dceru polesného Kuna, kterou však může získat za ženu jen tehdy, zvítězí-li ve střelecké soutěži. Další postavou je druhý nápadník Agáty; jmenuje se Kašpar a ve svůj prospěch použije čáry, spojí se s ďáblem a přemluví k odlití kouzelných střel ve Vlčí rokli i Maxe. V baladickém příběhu opery dominuje téma věčného boje dobra a zla. Weberova instrumentace přináší intenzivní barvitost a tajemné kouzlo. Ve Weberově hudbě je řada prvků lidového zpěvu a lidového tance. Lidovost se v příběhu pojí s nadpřirozenými prvky. Lidové postavy – hlavní milenecký pár a postava Aničky – jsou však pojaty realisticky. (Pro postavu Aničky byla údajně Weberovi inspirací jeho nastávající manželka.) Operu si zamluvil v roce 1817 berlínský intendant hrabě Carl von Brühl, který dal návrh ke změně názvu opery z původního Myslivcova nevěsta na Čarostřelec. Opera měla úspěšnou premiéru v roce 1821 v Berlíně. Publikum zaujala nejen hudebně, ale i kontrastem veselých lidových inspirací a mistrovského líčení děsivé atmosféry Vlčí rokle i Kašparovy negativní postavy. Opera se mimo Německo často inscenovala v různých úpravách a v dnešní době je inspirací pro umělce působící nejen v operní, ale i ve filmové a muzikálové tvorbě.

Weber, hudebně talentované dítě, studoval u Michaela Haydna, bratra známého skladatele. V jedenácti letech začal skládat opery a ve čtrnácti uvedl svou operu Lesní panna ve Freibergu v Sasku. Na počátku roku 1803 byla v Augsburgu uvedena jeho opera Peter Schmoll a jeho sousedé; poté se vydal do Vídně studovat u abbého Voglera. V sedmnácti byl jmenován dvorním kapelníkem města Vratislavi a působil ve vratislavské opeře, později také na dvoře vévody Friedricha Eugena Heinricha von Württemberg. V roce 1813 přijal nové místo ředitele pražské opery a o pár let později už působil v Drážďanech, kde začal vytvářet středisko německé opery. Weber vynikal v umění instrumentace, které uplatnil i ve svých dalších operách, např. v Euryantě a Oberonovi. Z jeho odkazu čerpali Richard Strauss, Igor Stravinskij, Paul Hindemith i Richard Wagner, který viděl ve Weberovi svého velkého předchůdce a po jeho smrti zařídil slavnostní převoz jeho ostatků z Londýna do Drážďan.

Operu Čarostřelec uvedeme v německém originále, včetně prózy, která v opeře spojuje zpěvní čísla.

Der Freischütz, or The Marksman, is considered to be the founding work of German romantic opera, and it is an important work of German opera and also opera worldwide. Carl Maria von Weber set the plot of the Marksman into Czech woods in Domažlice (the Czech Republic was close to his heart and he was a conductor at the Estates Theatre in Prague). The librettist Friedrich Kind interpreted a story from the book about ghosts by Augustus F. Laun and Johann A. Apel, and it takes place in Domažlice after the Thirty Years‘ War. Real stories ended in tragedy – a fatally wounded bride whose parents die of grief and the shooter himself succumbs to madness. Young hunter Max loves gamekeeper Kuno’s daughter but he can only win her if he wins the shooting competition. Another character is the second suitor of Agathe’s; he is called Caspar and he uses magic in order to gain advantage; he pacts with the devil, and talks Max into making magical bullets in the Wolf’s Glen. The theme of eternal struggle of good and evil dominates the opera’s story. Weber’s instrumentation brings an intense colour and mysterious charm. In Weber’s music there are many elements of folk songs and folk dances. The folklore in the story is associated with supernatural elements . The folk characters – the main lover couple and the character of Ännchen – are, however, presented in a realistic manner. (Ännchen’s character was allegedly inspired by Weber’s future wife.) The opera was arranged in 1817 by the Berlin intendant, Count Carl von Brühl, who suggested to change the name of the opera from the original Hunter’s bride to The Marksman. The opera had a successful premiere in 1821 in Berlin.

Director Lubor Cukr – a few words to the concept of The Marksman: Originally one of the tales from the book about ghosts by A. Apel and F. Laun, inspired by judicial records from various time periods and places, later thanks to Weber’s and Kind’s rework popularized, and known by most of the spectators as The Marksman. I would like to go back to the roots of this dark legend, which will take us much farther into the depths of the human soul. In each of us there is a good part that fights the bad side. It always depends on the circumstances and the moment of epiphany. Let us, together with Sigmund Freud, delve deep into the black, almost hell-like landscape, that is the human unconscious.

Dirigent Vojtěch Spurný – pozvánka na inscenaci opery Čarostřelec: Weberův Čarostřelec je považován za prototyp německého romantického singspielu a možná právě proto je často prováděn téměř ve wagnerovském duchu, tj. s „velkými“ hlasy, mohutně obsazeným orchestrem apod. Česká premiéra opery se přitom odehrála ve skromných podmínkách Stavovského divadla (kde Weber v letech 1816–1819 působil jako šéf německého operního souboru) s malým orchestrem a se zpěváky, jejichž doménou byl pozdně klasický a raně romantický repertoár (Mozart, Boieldieu, Cherubini, Grétry, Beethoven, Rossini). Naše hudební nastudování se chce tomuto stylu přiblížit a dát vyniknout mnohdy opomíjeným aspektům této hudby.

Režisér Lubor Cukr – slovo ke koncepci opery Čarostřelec: Původně jeden z příběhů z Knihy o strašidlech A. Apela a F. Launa, inspirovaný soudními spisy z různých období a míst, později díky Weberovu a Kindovu přepracování téměř zlidověl a většina diváků ho zná pod názvem Čarostřelec. Rád bych se vrátil ke kořenům této temné legendy, která nás zavede mnohem dál do hlubin lidské duše. V každém z nás je dobrá část, která bojuje s tou špatnou. Záleží vždy na okolnostech a okamžiku prozření. Pojďme sestoupit společně se Sigmundem Freudem do krajiny černé téměř jako peklo samo, tedy do lidského nevědomí.

-and-