Slezské divadlo Opava

EDMOND

EDMOND
  • Autor:
    Alexis Michalik
  • Premiéra:
    12. 9. 2021
  • Délka představení:
    2 hod 40 min (1 přestávka)
  • Režie:
    Jiří Seydler
  • Překlad:
    Irena Novotná
  • Scéna:
    Michal Hejmovský
  • Hudba:
    Nikos Engonidis
  • Kostýmy:
    Tomáš Kypta
  • Dramaturgie:
    Alžběta Matoušková
  • Pohybová spolupráce:
    Petra Španělová

    Inspicient:
    Pavla Štěchová

    Nápověda:
    Jarmila Stoklasová

    Šerm:
    Petr Nůsek

Činohra

Ta hra bude skvělá. Jen se musí napsat!

 EDMOND:                   Do toho, Edmonde, do práce. Cyrano je básník, umí se bít a je…
LEO:                             …šťastný?
EDMOND:                   Ne, není! Kdyby byl šťastný, nebyl by příběh!
LEO:                             Takže je smutný?
EDMOND:                   Smutný? Ano. Smutný. A proč je smutný? Protože je…
LEO:                             …nemocný?
EDMOND:                   Nemocný… láskou. Je zamilovaný do ženy, která ale jeho lásku neopětuje. A proč? Protože…
LEO (pokrčí rameny):  Protože… nevím!
EDMOND:                Ano, ta žena neví, že ji miluje!

 Ocitneme se uprostřed tepající Paříže konce 19. století. Vezmeme vás do domu mladého básníka, do divadel, do kavárny mezi uměleckou bohému a navštívíme i proslulý Moulin Rouge, kde zapřisáhlý abstinent Edmond pije pouze horkou vodu nebo bylinkový čaj, a nakonec zabloudíme i do veřejného domu… sbírat zkušenosti nebo se setkat s nečekanými hosty.

Edmond Rostand má necelých třicet let, dvě děti a za sebou pár nepříliš povedených pokusů o vstup do světa umění. Má ale též velké štěstí – předvolá si ho Constant Coquelin, divadelní hvězda první velikosti, a vybídne mladého autora, aby pro něj napsal nový text. Edmond, podporován manželkou Rosemondou, přijímá. Blíží se však premiéra a inspirace je v nedohlednu. Jasné je pouze to, že jeho hrdinou bude Cyrano z Bergeracu. Naštěstí mu osud sesílá múzu v podobě hezké garderobiérky a život se prolne s tvorbou. Potom už jde vše ráz na ráz, obrazy se spojují v poutavý příběh a veršovaný Cyrano z Bergeracu je na světě. Premiéra, která do poslední chvíle hrozí katastrofou, se zapíše do dějin a znamená ohromující úspěch.

Edmond je třetí divadelní hrou francouzského herce, dramatika a režiséra Alexise Michalika (1982), který přiznává, že motivací pro vznik Edmonda byl světově úspěšný film Zamilovaný Shakespeare, jenž líčí fiktivní Shakespearovo hledání inspirace pro Romea a Julii. Nadchl se pro myšlenku napsat podobný kus o francouzském básníkovi. Volba padla na Edmonda Rostanda a jeho Cyrana z Bergeracu. A byla to trefa do černého. Michalik dokázal, že je brilantní vypravěč s darem vtáhnout diváka do víru o překot běžících událostí. Edmond se stal ve francouzském divadle opravdovým trhákem. V roce 2017 získal pět prestižních Cen Molière, a to v kategoriích nejlepší inscenace v soukromém divadle, nejlepší žijící frankofonní autor (Alexis Michalik), nejlepší režie (Alexis Michalik), nejlepší herec ve vedlejší roli (Pierre Forest) a objev roku pro mladého herce (Guillaume Sentou). O rok později byl podle hry natočen stejnojmenný belgicko-francouzský film, který režíroval také sám autor. Pro nás může být o to zajímavější, že se filmový Edmond natáčel v secesní budově Velkého divadla J. K. Tyla v Plzni a současně také v Praze a Karlových Varech.

Představení režíruje šéf činohry Jiří Seydler, který nám na začátku zkoušení Edmonda odpověděl na pár otázek:

1. Hrdina naší hry Edmond hledá inspiraci, múzu pro svou novou hru. Kde hledá inspiraci šéf činohry a první český režisér Edmonda Jiří Seydler?

Moje inspirace nemá domov. Odnikud na mne nevykukuje, nikde se přede mnou neschovává… Dívám se, sleduji, poslouchám, čtu, konverzuji s ostatními, občas i sám se sebou. Jakmile to začne bzučet, vibrovat, chvět se otázkami, začnu hledat odpovědi… a drama je na světě.

2. Edmond je příběh o muži, který touží dokázat sobě i světu, že v něm dříme skutečný umělec. Jaká hlavní témata ve hře podle vás rezonují?

Ve hře Edmond mě rozvibrovala otázka tvoření. Nápad, téma se nenalezne, nepotká, nesebere na ulici – dlouze a obtížně se hledá a vytváří. Je to boj sám se sebou a hlavním rozhodčím není divák a už vůbec ne producent, ale autor sám. A Edmond Rostand si byl vlastním přísným rozhodčím, nic si neodpustil. Proto také jeho Cyrano patří už přes sto let k nejúspěšnějším divadelním titulům. A jelikož tohle autorovo tvůrčí pnutí představil autor Edmonda Alexis Michalik velice vtipnou formou, téma na mne zabzučelo velmi silnou kadencí. Chci do vašeho divadelního světa!

Kdy hrajeme:

Obsazení:

Partneři