V listopadové premiéře se poprvé na opavském jevišti setkáme s jedním z nejúspěšnějších současných českých dramatiků Petrem Zelenkou a jeho Příběhy obyčejného šílenství.

Petr Zelenka (*1967) vystudoval na konci 80. let scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Jako filmař debutoval v roce 1993 fiktivním dokumentem o punkové skupině Visací zámek, velkou popularitu získal pozdějšími filmy Knoflíkáři, Samotáři, Rok Ďábla. Příběhy jsou Zelenkovou první divadelní hrou; premiéru měla v roce 2001 v pražském Dejvickém divadle, dočkala se značného ohlasu a získala také cenu Alfréda Radoka v kategorii Hra roku. Příběhy byly přeloženy do mnoha cizích jazyků, byly uvedeny v Polsku (kde se Zelenka těší mimořádné oblibě), dále v Německu, Slovensku, Slovinsku, Maďarsku, Francii… Autor (a režisér v jedné osobě) se poté rozhodl látku převést i do filmové podoby. Film, který se však od původního příběhu odchyluje, šel do kin v roce 2005. Z další Zelenkovy divadelní tvorby můžeme připomenout hry Teremin, Očištění, Ohrožené druhy, Dabing Street nebo poslední Job Interviews. Opakovaně se vrací do Dejvického divadla. Kromě toho se věnuje též televizní tvorbě, jako režisér spolupracoval s HBO na výjimečném seriálu Terapie.

Hlavní hrdina (nebo antihrdina?) Příběhů Petr svůj život „přežívá“ v nespokojenosti, letargii, nezajímavé práci. Jeho bývalá přítelkyně Jana žije s jiným a Petr je přesvědčen, že ji musí získat zpátky. Jeho jediný kamarád Moucha má na svou osamělost divné recepty, které ho jednoho dne přivedou až na pohotovost. Jeho matka má nutkavou potřebu zachránit svět před katastrofami všeho druhu a jeho otec už jen medituje nad lahví piva. Do toho se pletou excentričtí sousedi se specifickými potřebami a divný šéf v práci… Petr má vůbec smůlu na divné lidi. A jemu by přitom stačilo žít úplně obyčejně normální život. Pomůže mu v tom trocha šamanských rituálů nebo jiný šíleně romantický, ale téměř životu nebezpečný kousek?

Hra o různých podobách šílenství a také o různých podobách lásky, o odcizenosti mezi nejbližšími i o zoufalé potřebě blízkosti je ukotvena ve zmatené době přelomu nového století. Staví především na brilantních dialozích a nečekané komediální až absurdní nápady propojuje s překvapivými dějovými zvraty.
Lze vůbec zůstat v dnešním světě normální? Aneb jak přežít svůj život a nezbláznit se? Není lepší všeho nechat a začít psát básně? Na to se všichni zeptáme v premiéře v neděli 20. listopadu od 19 hodin.

Alžběta Matoušková